22 A 59/2014-53
[OBRÁZEK]
ČESKÁ REPUBLIKA
R O Z S U D E K
J M É N E M R E P U B L I K Y
Krajský soud v Brně rozhodl samosoudkyní JUDr. Evou Lukotkovou ve věci žalobce: M. O., Mgr. Jaroslavem Topolem, advokátem se sídlem Na Zlatnici 301/2, 147 00 Praha 4, proti žalovanému: Krajský úřad Zlínského kraje, se sídlem tř. Tomáše Bati 21, 761 90 Zlín, v řízení o žalobě proti rozhodnutí správního orgánu ze dne 14. 2. 2014, č. j. KUZL-3087/2014, sp. zn. KUSP-3087/2014/DOP/Ze,
t a k t o :
O d ů v o d n ě n í :
I. Vymezení věci
Napadeným rozhodnutím bylo podle ust. § 90 odst. 5 zákona č. 500/2004 Sb., správní řád, ve znění pozdějších předpisů (dále též „správní řád“) zamítnuto odvolání žalobce proti rozhodnutí Městského úřadu Uherské Hradiště, Odbor dopravy (dále též „správní orgán I. stupně“) ze dne 6. 12. 2013, č. j. MUUH-OD/24130/2013/PrchJ Spis/4616/2013, číslo případu 2013/0520 a citované rozhodnutí bylo potvrzeno.
Rozhodnutím správního orgánu prvního stupně byl žalobce uznán vinným z přestupku dle ust. § 125c odst. 1 písm. k) zákona č. 361/2000 Sb., o provozu na pozemních komunikacích, ve znění pozdějších předpisů (dále též „zákon o silničním provozu“), jehož skutkovou podstatu naplnil porušením ust. § 10 odst. 1 písm. a) téhož zákona ve spojení s ust. § 36 odst. 1 a 3 písm. b) vyhlášky č. 341/2002 Sb., o schvalování technické způsobilosti a o technických podmínkách provozu vozidel na pozemních komunikacích, ve znění pozdějších předpisů tím, že dne 2. 4. 2013 v 09:10 hod. v obci ….. na silnici …. u parkoviště ….. měl jako provozovatel osobního motorového vozidla zn. ……, RZ: ….. přikázat nebo dovolit, aby bylo v provozu na pozemních komunikacích užito vozidlo, které nesplňuje stanovené podmínky zvláštním právním předpisem. Toto vozidlo mělo na sklech předních bočních oken zatmavovací folie, se kterými propustnost skel byla zjevně nižší než 70%.
Za spáchání přestupku byla žalobci v souladu s ustanovením § 125c odst. 4 písm. f) a v souladu s ust. § 11 odst. 1 písm. b) zákona č. 200/1990 Sb., o přestupcích, v platném znění uložena pokuta ve výši 2.000 Kč.
II. Shrnutí žalobních bodů
Žalobou doručenou zdejšímu soudu dne 12. 6. 2015 se žalobce domáhal zrušení napadeného rozhodnutí včetně souvisejícího rozhodnutí správního orgánu prvního stupně a vrácení věci žalovanému k dalšímu řízení.
Namítl podstatné porušení ustanovení o řízení před správním orgánem, které mělo za následek vydání nezákonného rozhodnutí ve věci samé, neboť správní orgán prvního stupně, stejně jako žalovaný považoval za zástupce žalobce společnost FLEET Control, s.r.o., IČ: 241 49 322. Tento zástupce však žalobcem nikdy zmocněn nebyl, neexistuje žádná plná moc, která by prokazovala skutečnost, že žalobce zmocnil jmenovanou společnost ke svému zastupování. Oba správní orgány zasílaly písemnosti uvedenému zmocněnci, žalobci nebyla v průběhu celého správního řízení ani od jednoho z nich doručena žádná písemnost, kterou zasílal cestou údajného zmocněnce. Tímto postupem byl žalobce zkrácen na svých procesních právech, která náležela žalobci, jako účastníkovi řízení. Žalobce se o rozhodnutí žalovaného dozvěděl dne 11. 5. 2014, cestou právní zástupkyně svého syna, která byla zmocněna v právní věci syna a je v kontaktu ze společností FLEET Control, s.r.o.
III. Řízení před správními soudy
Zdejší soud po doručení žaloby vyzval žalobce, aby se vyjádřil ke shledaným skutečnostem k vysvětlení rozporu v uvedení data doručení žalobou napadeného rozhodnutí žalobci, neboť žalovaný sdělil, že žalobci bylo doručeno dne 14. 2. 2014, avšak žalobce sdělil odlišné datum doručení, a to 11. 5. 2014.
Na tuto výzvu žalobce dne 3. 7. 2014 reagoval podáním, ve kterém uvedl, že rozpor je dán tím, že oba správní orgány považovaly mylně za zástupce žalobce shora uvedenou společnost a doručení rozhodnutí žalovaného do datové schránky této společnosti, která nebyla zástupcem žalobce s tím, že neexistuje plná moc, která by takové zmocnění osvědčovala, nemá žádný vliv, neboť se nejedná o doručení žalobci, ani jeho zástupci, nýbrž s věcí nijak nesouvisející společnosti. Samotnému žalobci nebylo rozhodnutí žalovaného doručováno.
O podané žalobě Krajský soud v Brně rozhodl usnesením ze dne 11. 7. 2014, č. j. 22 A 59/2014-28, žalobu dle ust. § 46 odst. 1 písm. b) s.ř.s. jako opožděnou odmítl.
Soud vyšel v napadeném usnesení z toho, že tvrzení žalobce v žalobě, že mu bylo rozhodnutí žalovaného doručeno dne 11. 5. 2014, není pravdivé. Z doručenky založené ve správním spisu vyplývá, že mu bylo doručeno k rukám jeho zástupce, společnosti FLEET Control, s.r.o. dne 14. 2. 2014. Soud přípisem umožnil žalobci, aby se vyjádřil ke shledaným skutečnostem, které jsou v rozporu s jeho tvrzením uvedeným v žalobě. Na tuto výzvu reagoval podáním, v němž uvedl, že žalovaný doručoval toto rozhodnutí do datové schránky společnosti FLEET Control, která nebyla zástupcem jmenovaného s tím, že neexistuje plná moc, která by takové zmocnění osvědčovala. Ze správního spisu však soud zjistil, že je v něm založena kopie plné moci ze dne 31. 7. 2013, kterou M. O., nar. ….., bytem ……. udělil plnou moc k zastupování ve správním řízení ve věci podezření ze spáchání přestupku proti bezpečnosti a plynulosti silničního provozu, vedeného pod sp. zn. 2013/0520, společnosti FLEET Control, s.r.o, a tudíž dnem doručení žalobou napadeného rozhodnutí je den 14. 2. 2014. Lhůta pro podání žaloby uplynula dne 14. 4. 2014 v souladu s ust. § 40 odst. 2 s. ř. s. Protože žaloba byla zaslána zdejšímu soudu do datové schránky až dne 12. 6. 2014, bylo zjevné, že lhůta pro podání žaloby nebyla zachována, proto žaloba jako opožděná byla odmítnuta.
Žalobce podal proti vydanému usnesení kasační stížnost, namítl, že uvedená společnost nikdy jeho zástupcem nebyla, plnou moc založenou ve správním spise nikdy nepodepsal, podpis na plné moci je podpisem jeho syna M. O., nar. ……, s trvalým pobytem shodným s žalobcem. Plná moc ani nemohla osvědčovat zastoupení v řízení o přestupku, které nebylo zahájeno dříve, než dne 9. 10. 2013, kdy bylo zasláno zahájení řízení a předvolání k ústnímu jednání, které navíc bylo zasláno pouze společnosti, nikoliv žalobci. Dopředu lze udělit pouze tzv. presidiální plnou moc ve smyslu ust. § 33 odst. 2 písm. c) správního řádu, ta má však zcela jiný účel i náležitosti. Za datum doručení napadeného rozhodnutí je tedy nutno považovat den 11. 5. 2014, kdy se žalobce fakticky s rozhodnutím žalovaného seznámil. Dále spatřoval nesprávnost postupu zdejšího soudu v tom, že nebyl seznámen s podkladem na základě, kterého soud usoudil, že žalovaný doručoval rozhodnutí společnosti, jako zástupci po právu. Měl mít možnost se seznámit a vyjádřit se k důkazu, ze kterého soud vycházel, že doručováno bylo správně.
Nejvyšší správní soud rozsudkem ze dne 18. 5. 2015, č. j. 9 As 215/2014-42, zrušil usnesení Krajského soudu v Brně ze dne 11. 7. 2014, č. j. 22 A 59/2014-28. Shledal důvodnost kasační stížnost, neboť řízení před krajským soudem bylo zatíženo vadou, která mohla mít za následek nezákonné rozhodnutí, neboť Krajský soud měl vyzvat žalobce k vyjádření rozdílu ve dni uváděném v žalobě a v datu, který dovozoval on sám z dodejky ve spise. Vyslovil názor, že musí žalobci umožnit vyjádřit se ke konkrétním pochybnostem soudu o včasnosti podané žaloby a teprve poté posoudit předmětnou otázku, to znamená event. odmítnout návrh pro opožděnost.
Vzhledem ke zrušení předchozího rozhodnutí krajského soudu se řízení vrátilo do stadia po napadnutí žaloby. V dalším řízení zdejší soud postupoval vázán názorem vysloveným Nejvyšším správním soudem, dle kterého pro posouzení včasnosti žaloby se spornou stala otázka zastoupení žalobce, nikoliv toho, kdy bylo rozhodnutí doručováno společnosti FLEET Control, s.r.o. Krajský soud měl vyzvat jmenovaného k vyjádření se k rozporu jeho tvrzení o tom, že plnou moc neudělil, s plnou mocí ze dne 31. 7. 2013, založenou ve správním spise. Pokud by totiž tvrzení žalobce bylo pravdivé, tzn., že nikdy plnou moc společnosti FLEET Control neudělil, pak by logicky vycházel z toho, že taková plná moc se ve spisu nemůže nacházet.
Na základě vysloveného názoru Nejvyššího správního soudu proto soud vyzval dne 4. 8. 2014 žalobce k odstranění pochybností a k vysvětlení rozdílu ve dni doručení žalobou napadeného rozhodnutí (11. 5. 2014) a v datu, jenž se podává ze správního spisu konkrétně z doručenky (14. 2. 2014), a dále k vysvětlení rozporu jeho tvrzení ve vztahu k plné moci ze dne 31. 7. 2014, kterou neměl podepsat a ani udělit společnosti.
V podání ze dne 17. 8. 2015 žalobce uvedl, že doručování společnosti nemůže být ve vztahu k žalobci relevantní, neboť žalobce plnou moc společnosti nikdy neudělil, tuto podepsal nedopatřením jeho syn, a to svým jménem. Věc se odehrála tak, že žalobce se svým synem bydlí na společné adrese. Syn obálky doručené ze správního orgánu prvního stupně otevřel, a protože se domníval, že obě věci se týkají jeho přestupků, tak obě věci poslal občanskému sdružení „nechcipokutu.cz, o. s.“ k dořešení. Toto sdružení pak vystavilo synovi žalobce dvě plné moci, přičemž ten se domníval, že obě řízení jsou vedena proti němu, podepsal obě plné moci, kterými zmocnil společnost, aniž by tak žalobce cokoli věděl, dokonce aniž by se fakticky dozvěděl o tom, že je proti němu vedeno správní řízení. Tento omyl byl usnadněn shodou křestního jména i příjmení syna žalobce s žalobcem. První dokument, který žalobci byl doručen (předvolání k podání vysvětlení), neobsahoval datum narození, ale toliko jméno a adresu trvalého pobytu, která je shodná pro žalobce i jeho syna. Své tvrzení prokazoval jak čestným prohlášením syna žalobce, tak srovnáním podpisových vzorů, kdy je zcela patrné, že podpis syna žalobce je typově zcela rozdílný od podpisu žalobce, který podepsal právě plnou moc, kterou byla zmocněna společnost. Žalobce plnou moc nikdy nepodepsal. Relevantním datem doručení napadeného rozhodnutí je den 11. 5. 2014, kdy se žalobce o vydání rozhodnutí fakticky dozvěděl, a to od právní zástupkyně syna, které předal rozhodnutí k podání žaloby, což jen dokazuje, že syn žalobce žil i po vydání rozhodnutí v omylu, že se řízení týká jeho. Teprve poté, co zdejší soud vydal usnesení o odmítnutí žaloby z důvodu zjevné neoprávněnosti k podání žaloby osobou, která nebyla účastníkem řízením, považovala zástupkyně syna žalobce za vhodné informovat též žalobce, a to právě dne 11. 5. 2014.
IV. Shrnutí relevantních skutečností zjištěných ze správního spisu
Soud konstatuje, že ve správním spisu se nachází oznámení přestupku Policie České republiky, Krajské ředitelství policie Zlínského kraje, Územní odbor Uherské Hradiště, Dopravní inspektorát (dále též „Policie ČR“) ze dne 10. 4. 2013, č. j. KRPZ-34072-4/PŘ-2013-151106, úřední záznam Policie ČR ze dne 10. 4. 2013, fotodokumentace, předvolání k podání vysvětlení ze dne 12. 7. 2013 doručené a podepsané žalobcem dle doručenky, na které se žalobce nedostavil. Ze spisu dále vyplývá, že dne 27. 8. 2013 zaslal správní orgán prvního stupně opakované předvolání k podání vysvětlení ze dne 27. 8. 2013 a rozhodnutí o pořádkové pokutě ze dne 27. 8. 2013 o nedostavení se na předvolání k podání vysvětlení, doručeno žalobci fikcí. Dne 19. 9. 2013 obdržel správní orgán prvního stupně od společnosti FLEET Control, s.r.o., IČ: 241 49 322, se sídlem Smetanovo nábřeží 327/14, Praha 1, jako zmocněnce žalobce odvolání proti rozhodnutí o pořádkové pokutě, č. j. MUUH-OD/62273/2013/PrchJ Spis/4616/2013. K podání byla přiložena i kopie plné moci ze dne 31. 7. 2013, kterou žalobce udělil k zastupování ve správním řízení ve věci podezření ze spáchání přestupku proti bezpečnosti a plynulosti silničního provozu, vedeného pod sp. zn. 2013/0520, společnosti FLEET Control, s.r.o. (dále též „zmocněnec“). Dne 24. 9. 2013 obdržel správní orgán prvního stupně prostřednictvím emailu omluvu od žalobce za nedostavení se na předvolání k podání vysvětlení stanovené na den 18. 9. 2013 ze zdravotních důvodů. Dne 4. 10. 2013 postoupil správní orgán prvního stupně žalovanému odvolání proti rozhodnutí o pořádkové pokutě spolu se svým stanoviskem. Žalovaný dne 3. 12. 2013 rozhodl o odvolání žalobce tak, že jej zamítl a rozhodnutí potvrdil, č. j. KUZL-65155/2013, sp. zn. KUSP-65155/2013/DOP/Ků. Dne 9. 10. 2013 správní orgán prvního stupně zaslal oznámení o zahájení řízení s předvoláním k ústnímu jednání na den 29. 10. 2013 společnosti FLEET Control, s.r.o., jako zmocněnci žalobce do datové schránky. Dne 29. 10. 2013 obdržel správní orgán prvního stupně prostřednictvím emailu petr@kocourek.me omluvu z nařízeného ústního jednání. Dne 29. 10. 2013 proběhlo ústní jednání ve věci v nepřítomnosti žalobce a zástupce žalobce (pořízen protokol z jednání). Dne 4. 11. 2013 obdržel správní orgán prvního stupně potvrzení omluvy z ústního jednání od pana Kocourka Petra, kdy přílohou byla plná moc ze dne 12. 10. 2013, kterou společnost FLEET Control, s.r.o. zmocnila pana P. K., nar. ……, bytem …… (dále též „substituční zmocněnec“) k zastupování ve správním řízení ve věci podezření ze spáchání přestupku, vedeného pod sp. zn. 2013/0520. Správní orgán prvního stupně zažádal dne 6. 11. 2013 o poskytnutí informací Policii ČR, Obvodní ředitelství Praha 6 ve věci ověření informací poskytnutých panem Kocourkem v jeho omluvě z jednání. Následně dne 21. 11. 2013 uvědomil správní orgán prvního stupně zmocněnce žalobce (spol. FLEET Control, s.r.o.) o vyjádření se k podkladům pro vydání rozhodnutí. Po uplynutí lhůty k vyjádření se k podkladům vydal správní orgán prvního stupně rozhodnutí ve věci, č. j. MUUH-OD/24130/2013/PrchJ Spis/4616/2013, číslo případu 2013/0520, které zaslal zmocněnci žalobce. Žalobce podal prostřednictvím substitučního zmocněnce pana Kocourka blanketní odvolání proti vydanému rozhodnutí. Správní orgán prvního stupně dne 7. 1. 2014 vyzval zmocněnce žalobce k doplnění podání (odvolání). Po uplynutí lhůty k doplnění odvolání postoupil správní orgán prvního stupně dne 14. 1. 20147 odvolání spolu se správním spisem a stanoviskem žalovanému. Dne 29. 1. 2014 vyzval žalovaný žalobce prostřednictvím zmocněnce žalobce k seznámení se s podklady před vydáním rozhodnutí. Po uplynutí lhůty k vyjádření se k podkladům žalovaný odvolání zamítl a potvrdil rozhodnutí správního orgánu prvního stupně, a to rozhodnutím ze dne 14. 2. 2014, č. j. KUZL-3087/2014, sp. zn. KUSP-3087/2014/DOP/Ze, které je předmětem přezkumného soudního řízení.
V. Soud vycházel z následujících skutečností, úvah a právních závěrů
Žaloba byla podána včas (ust. § 72 odst. 1 zákona č. 150/2002 Sb., soudní řád správní, dále též „s.ř.s.“), osobami oprávněnými (ust. § 65 odst. 1 s.ř.s.), jde o žalobu přípustnou (ust. § 65, § 68, § 70 s.ř.s.).
V souladu s ust. § 75 odst. 1, § 2 s.ř.s. přezkoumal soud napadené rozhodnutí žalovaného v mezích žalobních bodů včetně řízení předcházející jeho vydání, přičemž vycházel ze skutkového a právního stavu, který tu byl v době rozhodování správních orgánů.
Soud ve věci rozhodl bez nařízení jednání za splnění zákonných podmínek (ust. § 51 odst. 1 s.ř.s.).
Po přezkoumání skutkového stavu a právního stavu dospěl soud k závěru, že předmětná žaloba z hlediska uplatněných žalobních námitek je důvodná.
Ve věci je třeba předně zdůraznit, že předmětem přezkumného soudního řízení bylo posouzení sporné otázky ohledně zastoupení žalobce a otázky včasnosti podané žaloby. Podstatou žalobní argumentace bylo tvrzení, že žalobce nedal společnosti FLEET Control, s.r.o. zmocnění ke svému zastupování v dané přestupkové věci, a přesto s touto společností správní orgány zúčastněné na řízení jako s jeho zmocněncem jednaly. V důsledku toho byl fakticky z průběhu přestupkového řízení vyloučen a neměl tak ani možnost se k věci vyjádřit. Plnou moc neudělil této společnosti, neboť ji nikdy nepodepsal, podpis na plné moci je podpisem jeho syna s totožným jménem i bydlištěm.
Krajský soud proto předně přezkoumal tuto otázku, přičemž učinil následující skutková zjištění a právní závěry:
Z obsahu správního spisu zjistil, že Policie ČR zaslala správnímu orgánu oznámení přestupku ze dne 10. 4. 2013, č. j. KRPZ-34072-4/PŘ-2013-151106, kdy žalobce měl jako provozovatel osobního motorového vozidla zn. ……, RZ …… přikázat nebo dovolit, aby bylo v provozu na pozemních komunikacích užito vozidlo, které nesplňuje stanovené podmínky zvláštním právním předpisem. Toto vozidlo mělo na sklech předních bočních oken zatmavovací folie, se kterými propustnost skel byla zjevně nižší než 70 %. Na základě něho a dlužno konstatovat, že oproti standardnímu způsobu vedení přestupkových řízení překvapivě, předvolal správní orgán prvního stupně žalobce k podání vysvětlení podle ust. § 60 zákona č. 200/1990 Sb., o přestupcích, v platném znění (dále jen „přestupkový zákon“) na den 5. 8. 2013, kdy jak sám uvedl ve stanovisku (k odvolání proti rozhodnutí o pořádkové pokutě) žalovanému, chtěl před zahájením správního řízení ověřit, zda skutečně žalobce dovolil nebo přikázal, aby bylo užito vozidlo, které nesplňuje stanovené technické podmínky a zda okenní folie u vozidla mají příslušnou homologaci a splňují podmínky zatemnění dle zvláštních předpisů, neboť nebyl předložen atest. Stalo se tak jeho podáním ze dne 12. 7. 2013, č. j. MUUH-OD/50705/2013/PrchJ Spis/4616/2013, doručeno dne 23. 7. 2013, kdy doručenka je opatřena podpisem žalobce. Žalobce se v termínu nedostavil, následně správní orgán zaslal opětovně žalobci předvolání k podání vysvětlení na den 18. 9. 2013 spolu s rozhodnutím o pořádkové pokutě. Ani na druhé předvolání se žalobce nedostavil. Následně dne 19. 9. 2013 obdržel správní orgán odvolání proti rozhodnutí o pořádkové pokutě. K tomu je ve správním spisu založena plná moc s datem 31. 7. 2013, v níž žalobce zmocňuje společnost FLEET Control, s.r.o., k zastupování ve správním řízení ve věci podezření ze spáchání přestupku vedeném pod sp. zn. 2013/0520. Dne 24. 9. 2013 obdržel správní orgán omluvu žalobce s přiloženou lékařskou zprávou prostřednictvím emailu.
O shora uvedené plné moci je právě sporu v daném soudním přezkumu, kdy žalobce tvrdí, že tuto plnou moc nikdy nepodepsal, podpis na ní je jeho syna, který ji podepsal omylem, kdy věc se odehrála tak, že žalobce se svým synem bydlí na společné adrese. Syn obálky doručené ze správního orgánu prvního stupně otevřel, a protože se domníval, že obě věci se týkají jeho přestupků, neboť on byl zastaven policisty při řízení vozidla, tak obě věci poslal občanskému sdružení „nechcipokutu.cz, o. s.“ k dořešení. Toto sdružení pak vystavilo synovi žalobce dvě plné moci, ten se domníval, že obě řízení jsou vedena proti němu, podepsal obě plné moci, kterými zmocnil společnost, aniž by žalobce cokoli věděl, dokonce aniž by se fakticky dozvěděl o tom, že je proti němu vedeno správní řízení. Své tvrzení žalobce prokazoval čestným prohlášením syna žalobce, v němž syn prohlásil, že plnou moc vystavenou jeho otci podepsal omylem. Domníval se, že předvoláním k podání vysvětlení ze dne 12. 7. 2013 je předvoláván on sám. Společnosti FLEET Control, s.r.o. téhož dne zasílal k přípravě a vyhotovení plné moci též ohledně předvolání ve věci případu 2013/0519 (kde byl skutečně předvoláván on), nepovšiml si, že v plné moci je uvedeno odlišné datum narození. Dále své tvrzení pokazoval srovnáním podpisových vzorů, kdy po posouzení podpisů, které měl soud k dispozici je zcela patrné, že podpis syna žalobce je typově zcela rozdílný od podpisu žalobce, který podepsal právě plnou moc, kterou byla zmocněna společnost. Žalobce plnou moc nikdy nepodepsal, podpis žalobce je odlišný (viz plná moc udělená pro soudní řízení či podpis na doručence k předvolání podání vysvětlení). Správní řízení mu nebylo oznámeno, žádná písemnost mu nebyla ze strany správního orgánu doručována, vyjma předvolání k podání vysvětlení před zahájením řízení. Nutno zdůraznit, že jak odvolání proti rozhodnutí o pořádkové pokutě, tak výše uvedená plná moc se dostaly do dispozice správního orgánu před samotným zahájením správního řízení, tj. dne 19. 9. 2013. Správní orgán zahájil přestupkové řízení až dne 9. 10. 2013, k němuž přizval jako zmocněnce žalobce obchodní společnost FLEET Control, s.r.o., které jako jediné oznámení o zahájení řízení doručoval. Ta se však projednání přestupku nezúčastnila, na výzvu k seznámení se podklady před vydáním rozhodnutí, které jí bylo zasíláno, nereagovala. Proti prvoinstančnímu rozhodnutí ve věci, které také bylo doručeno pouze zmocněnci žalobce, nikoliv žalobci, podal zmocněnec prostřednictvím substitučního zmocněnce Petra Kocourka blanketní odvolání. O něm rozhodl žalovaný rozhodnutím, které doručil také jen uvedenému zmocněnci, společnosti FLEET Control, s.r.o.
Žalobce v kasační stížnosti tvrdil, že obchodní společnost FLEET Control, s.r.o. nezmocnil k tomu, aby jej zastupovala v přestupkovém řízení a že to ani nebylo možné s ohledem na judikaturu Nejvyššího správního soudu obsaženou v jeho rozsudku ze dne 28. 2. 2011, č. j. 9 As 87/2010-77. V něm se uvádí mimo jiné následující: „Nejvyšší správní soud však nemohl přisvědčit námitce, že stěžovatel při jednání s městskou policií udělil plnou moc zmocněnci dle § 33 správního řádu. Krajský soud a správní orgány správně dovodily, že jak jednání s hlídkou městské policie, tak výzva k podávání vysvětlení podle § 60 odst. 1 zákona o přestupcích, se odehrály před zahájením řízení. Z § 137 správního řádu vyplývá, že podávání vysvětlení, kam spadá i vysvětlení podle § 60 zákona o přestupcích, je systematicky zařazeno do postupů před zahájením řízení. V době, kdy byl stěžovatel vyzván k podání vysvětlení, tedy nemohlo jít o správní řízení a není možné aplikovat ustanovení správního řádu vztahující se ke správnímu řízení, tedy ani úpravu zastoupení na základě plné moci podle § 33 správního řádu a s tím související povinnost doručovat písemnosti i zástupci (§ 34 odst. 2 správního řádu). Krajský soud tak správně zhodnotil jednání stěžovatele, jenž vepsal text „Uděluji plnou moc Ing. U. Z. – daňový poradce, sídlo ……….“ do formuláře oznámení o přestupku, který byl vyplněn při jednání s hlídkou městské policie, jako zmocnění Ing. Z. U. k poskytnutí právní pomoci stěžovateli podle čl. 37 odst. 2 Listiny základních práv a svobod. Tímto však nevzniklo zastoupení účastníka řízení dle § 33 správního řádu.“
A právě vzhledem k tomuto rozsudku musel krajský soud přisvědčit žalobci, že nezmocnil společnost FLEET Control, s.r.o. k tomu, aby jej zastupovala v dosud nezahájeném přestupkovém (správním) řízení, nýbrž pouze k jednání před správním orgánem, které proběhlo před jeho zahájením. Ostatně, pokud by se předmětná plná moc měla dotýkat zastupování v teprve v budoucnu vedeném přestupkovém řízení, pak by podpis na takové plné moci musel být úředně ověřen, což nebylo v daném případě splněno. Přestupkové řízení proto proběhlo kabinetním způsobem, v důsledku čehož bylo žalobci znemožněno uplatnit celou škálu procesních úkonů na svoji obhajobu, především pak bylo porušeno jeho právo stanovené v § 74 odst. 1 přestupkového zákona, podle něhož koná správní orgán v prvním stupni o přestupku ústní jednání. To se však nekonalo, když předloženou plnou moc správní orgán nesprávně vyhodnotil a v důsledku toho jednal se subjektem (obesílal jej), který žalobce v přestupkovém řízení nezastupoval. Na této skutečnosti nemůže nic změnit ani skutečnost, že zmíněná společnost prostřednictvím substitučního zmocněnce P. K. podala proti rozhodnutí správního orgánu blanketní odvolání, neboť důvodem toho mohlo být cokoliv.
Uvedené pochybení žalovaný nezjistil a neodstranil, a taktéž doručoval své rozhodnutí „údajnému zmocněnci“ žalobce v důsledku čehož trpí jeho rozhodnutí vadou, spočívající v podstatném porušení ustanovení o řízení před správním orgánem, které mohlo mít za následek nezákonné rozhodnutí ve věci samé. Vzhledem k tomu krajský soud žalované rozhodnutí podle § 76 odst. 1 písm. c) s.ř.s. pro podstatné vady řízení zrušil a věc žalovanému vrátil k dalšímu řízení (viz § 78 odst. 4 s.ř.s.).
Pokud jde o vyjádření žalovaného v rámci soudního řízení u Nejvyššího správního soudu, ten měl námitky žalobce za nepřípadné, a to s odkazem také na rozsudek Nejvyššího správního soudu, pro změnu ze dne 7. 8. 2014, č. j. 10 As 151/2014-33. Právě v souvislosti s ním poukazoval na to, že obchodní společnost FLEET Control, s.r.o. zastupuje účastníky přestupkových řízení opakovaně a že přitom využívá různých procesních taktik. Na to se nedá odpovědět nic jiného, než to, že jsou-li si tohoto stavu správní orgány vědomy, tak že o to více pečlivosti mají tomu kterému případu věnovat. Rozhodně se tím však nemohou nechat strhnout k nedůslednostem v dodržování právních předpisů. Jakým povrchním způsobem přistupoval správní orgán k plné moci v přezkoumávané věci, je podrobně popsáno výše. Přes zjevné obstrukční jednání žalobce to však nic nemění na skutečnosti, že se s ním správní orgán l. stupně, ani žalovaný, nevypořádaly zákonným způsobem. Žalovaným dovolávaný rozsudek Nejvyššího správního soudu pak není na přezkoumávanou věc přiléhavý, když v něm šlo o plné moci vystavené v průběhu přestupkového řízení, nikoli před jeho zahájením, jako v daném případě.
Jelikož se zdejší soud neztotožnil s tvrzením, že žalobce byl zastoupen obchodní společností FLEET Control, s.r.o., nelze mít za odůvodněnou ani námitku žalovaného, že žalované rozhodnutí bylo doručeno žalobci dne 14. 2. 2014. Zdejší soud přisvědčil tvrzení žalobce o datu doručení tedy, že rozhodnutí žalovaného bylo fakticky známo, tedy doručeno žalobci dne 11. 5. 2014, kdy se žalobce o vydání rozhodnutí fakticky dozvěděl, a to od právní zástupkyně syna, které předal rozhodnutí k podání žaloby, kdy tak učinila zástupkyně a dne 14. 4. 2014 podala u zdejšího soudu žalobu (sp. zn. 22 A 29/2014), což jen dokazuje, že syn žalobce žil i po vydání rozhodnutí v omylu, že se řízení týká jeho. Teprve poté, co zdejší soud vydal usnesení o odmítnutí žaloby z důvodu zjevné neoprávněnosti k podání žaloby osobou, která nebyla účastníkem řízením (č. j. 22 A 29/2014-31), považovala zástupkyně syna žalobce za vhodné informovat též žalobce, a to právě dne 11. 5. 2014. Z hlediska včasnosti podání byla tedy žaloba podána včas v důsledku shora uvedených skutečností.
Krajský soud na základě shora provedeného posouzení žalobních námitek dospěl k závěru, že tyto jsou důvodné, a proto napadené rozhodnutí podle § 76 odst. 1 písm. c) s.ř.s. pro podstatné vady řízení zrušil a věc žalovanému vrátil k dalšímu řízení (viz § 78 odst. 4 s.ř.s.). V dalším řízení je žalovaný vázán právním názorem, který krajský soud v tomto zrušujícím rozsudku vyslovil (§ 78 odst. 5 s.ř.s.).
Pokud jde o náklady řízení, rozhodnutí se opírá o ust. § 60 odst. 1 s.ř.s. Ve věci měl úspěch žalobce, proto má nárok na náhradu nákladů řízení, které mu vznikly v souvislosti se soudním sporem. Jedná se zejména o náklady zaplaceného soudního poplatku při podání žaloby ve výši 3.000 Kč a soudního poplatku při podání kasační stížnosti ve výši 5.000 Kč a dále pak náklady právního zastoupení advokátem Mgr. Jaroslavem Topolem, a to za úkony příprava a převzetí zastoupení, 3x písemné podání soudu (žalobní návrh, 2x vyjádření na výzvu soudu a sepis kasační stížnosti), tedy jedná se o 5 (pět) úkonů dle vyhl. č. 177/1996 Sb. po 3.100 Kč, dále pak 5x náhrada hotových výdajů dle stejné vyhlášky (§ 13 odst. 1, 3 citované vyhlášky), tedy 5x 300 Kč, tj. celkem 17.000 Kč, vše zvýšeno o 21% daně z přidané hodnoty, neboť zástupce žalobce je plátcem daně z přidané hodnoty, o čemž předložil doklad, kdy daň z přidané hodnoty představuje částku 3.570 Kč. Jedná se tedy celkem o částku 28.570 Kč, kterou má žalobci uhradit žalovaný, který ve věci nebyl úspěšný.
P o u č e n í : Proti tomuto rozhodnutí lze podat kasační stížnost ve lhůtě dvou týdnů ode dne jeho doručení. Kasační stížnost se podává ve dvou (více) vyhotoveních u Nejvyššího správního soudu, se sídlem Moravské náměstí 6, Brno. O kasační stížnosti rozhoduje Nejvyšší správní soud.
Lhůta pro podání kasační stížnosti končí uplynutím dne, který se svým označením shoduje se dnem, který určil počátek lhůty (den doručení rozhodnutí). Připadne-li poslední den lhůty na sobotu, neděli nebo svátek, je posledním dnem lhůty nejblíže následující pracovní den. Zmeškání lhůty k podání kasační stížnosti nelze prominout.
Kasační stížnost lze podat pouze z důvodů uvedených v § 103 odst. 1 s.ř.s. a kromě obecných náležitostí podání musí obsahovat označení rozhodnutí, proti němuž směřuje, v jakém rozsahu a z jakých důvodů jej stěžovatel napadá, a údaj o tom, kdy mu bylo rozhodnutí doručeno.
V řízení o kasační stížnosti musí být stěžovatel zastoupen advokátem; to neplatí, má-li stěžovatel, jeho zaměstnanec nebo člen, který za něj jedná nebo jej zastupuje, vysokoškolské právnické vzdělání, které je podle zvláštních zákonů vyžadováno pro výkon advokacie.
Soudní poplatek za kasační stížnost vybírá Nejvyšší správní soud. Variabilní symbol pro zaplacení soudního poplatku na účet Nejvyššího správního soudu lze získat na jeho internetových stránkách: www.nssoud.cz.
V Brně dne 13. května 2016 JUDr. Eva Lukotková, v. r.
samosoudkyně
Za správnost vyhotovení:
Barbora Zachovalová