U S N E S E N Í
Krajský soud v Praze rozhodl v senátu složeném z předsedkyně Mgr. Jitky Zavřelové a soudců JUDr. Věry Šimůnkové a Mgr. Ing. Petra Šuránka ve věci žalobce: J. H., bytem x, zastoupen Mgr. Tomášem Maxou, advokátem se sídlem Petrská 1136/12, Praha 1, proti žalovanému: Krajský úřad Středočeského kraje, se sídlem Zborovská 81/11, Praha 5, o žalobě proti rozhodnutí žalovaného ze dne 6. 10. 2015, č. j. 153038/2013KUSK-DOP/HRO,
t a k t o :
Odůvodnění:
Žalobce se žalobou podanou u zdejšího soudu dne 18. 12. 2015 domáhal zrušení v záhlaví uvedeného rozhodnutí žalovaného (dále „napadené rozhodnutí“), kterým bylo zamítnuto jeho odvolání proti rozhodnutí Magistrátu města Kladna ze dne 29. 8. 2013, č. j. Ridicaky/11561/12-30 (dále „rozhodnutí prvostupňového správního orgánu“).
Podáním ze dne 7. 4. 2016 žalobce soudu sdělil, že dne 5. 2. 2016 Ministerstvo dopravy vydalo k podnětu žalobce pod č. j. 52/2016-160-SPR/3 rozhodnutí, kterým zrušilo napadené rozhodnutí a rozhodnutí prvostupňového správního orgánu a vrátilo věc prvostupňovému správnímu orgánu k novému projednání. Prvostupňový správní orgán následně odečetl body zaznamenané žalobci ke dni 19. 5. 2008 na základě pokutového bloku G 0212863 ze série OG/2007 a zastavil řízení o námitkách. Tím došlo k uspokojení žalobce, který proto navrhuje, aby bylo řízení zastaveno a aby mu byla přiznána náhrada nákladů řízení.
Podle § 46 odst. 1 písm. a) zákona č. 150/2002 Sb., soudní řád správní, ve znění pozdějších předpisů (dále s. ř. s.), nestanoví-li tento zákon jinak, soud usnesením odmítne návrh, jestliže soud o téže věci již rozhodl nebo o téže věci již řízení u soudu probíhá nebo nejsou-li splněny jiné podmínky řízení a tento nedostatek je neodstranitelný nebo přes výzvu soudu nebyl odstraněn, a nelze proto v řízení pokračovat.
Kdykoliv v průběhu řízení soud zjišťuje, zda jsou splněny podmínky řízení. Jednou z podmínek řízení je i existence napadeného rozhodnutí. Z žalobcem označeného rozhodnutí Ministerstva dopravy ze dne 5. 2. 2016, č. j. 52/2016-160-SPR/3, však soud zjistil, že žalobcem napadené rozhodnutí i rozhodnutí prvostupňového správního orgánu byly zrušeny a věc byla vrácena prvostupňovému správnímu orgánu k novému projednání. Rozhodnutí Ministerstva dopravy nabylo právní moci dne 8. 2. 2016. Soud s ohledem na tyto okolnosti musí konstatovat, že zrušením napadeného rozhodnutí zanikl předmět řízení.
Pokud žalobce požadoval zastavení řízení pro jeho uspokojení, pak k tomu soud podotýká, že § 62 s. ř. s. předpokládá uspokojení žalobce ve zcela jiném smyslu, kdy to musí být žalovaný, který sám učiní kroky vedoucí k novému projednání a rozhodnutí věci způsobem, které vede k uspokojení žalobce. V § 153 odst. 1 písm. a) zákona č. 500/2004 Sb., správní řád, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „správní řád“) je sice stanoveno, že domáhá-li se žalobce zrušení rozhodnutí správního orgánu, lze jej uspokojit změnou nebo zrušením tohoto rozhodnutí v přezkumném řízení, avšak podmínky takového přezkumného řízení jsou specifikovány v odst. 2 tohoto ustanovení, tedy že k vydání takového rozhodnutí, aby se žalobce mohl považovat za uspokojeného, je příslušný žalovaný se souhlasem nadřízeného správního orgánu. V tomto případě však došlo k přezkumu rozhodnutí dle hlavy deváté části druhé správního řádu, konkrétně pak dle § 98 správního řádu, tj. zkrácené přezkumné řízení vedl správní orgán nadřízený žalovanému. Tato skutečnost vylučuje použití § 62 s. ř. s.
Není namístě užít toto ustanovení ani analogicky, neboť oprávnění navrhnout soudu uspokojení žalobce náleží výhradně žalovanému, který následně připraví rozhodnutí, jež nabývá účinků teprve právní mocí usnesení o zastavení řízení před soudem (viz § 62 s. ř. s.). Po dobu soudního řízení zde tedy po celou dobu existuje pravomocné rozhodnutí vydané žalovaným a jsou tedy splněny podmínky řízení. Naproti tomu v případě zrušení napadeného rozhodnutí v přezkumném řízení žalovaný se soudem v této souvislosti nijak nekomunikuje a rozhodnutím nadřízeného orgánu je napadené rozhodnutí zrušeno již v průběhu řízení před soudem, tj. odpadá jedna z podmínek řízení.
Soud proto žalobu podle § 46 odst. 1 písm. a) s. ř. s. odmítl, neboť (neodstranitelně) odpadla jedna z podmínek řízení.
O náhradě nákladů řízení proto soud rozhodl v souladu s § 60 odst. 3 s. ř. s., podle kterého žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení, byl-li návrh odmítnut.
Soud také rozhodl o vrácení soudního poplatku, a to podle § 10 odst. 3 věty poslední zákona č. 549/1991 Sb., o soudních poplatcích, ve znění pozdějších předpisů, protože žaloba byla před prvním jednáním odmítnuta. Třicetidenní lhůta k vrácení soudního poplatku, počínající právní mocí tohoto usnesení, vychází z ustanovení § 10a odst. 1 zákona o soudních poplatcích.
Poučení: Proti tomuto rozhodnutí lze podat kasační stížnost ve lhůtě dvou týdnů ode dne jeho doručení. Kasační stížnost se podává ve dvou vyhotoveních u Nejvyššího správního soudu, se sídlem Moravské náměstí 6, Brno. O kasační stížnosti rozhoduje Nejvyšší správní soud.
Lhůta pro podání kasační stížnosti končí uplynutím dne, který se svým označením shoduje se dnem, který určil počátek lhůty (den doručení rozhodnutí). Připadne-li poslední den lhůty na sobotu, neděli nebo svátek, je posledním dnem lhůty nejblíže následující pracovní den. Zmeškání lhůty k podání kasační stížnosti nelze prominout.
Kasační stížnost lze podat pouze z důvodů uvedených v § 103 odst. 1 s. ř. s. a kromě obecných náležitostí podání musí obsahovat označení rozhodnutí, proti němuž směřuje, v jakém rozsahu a z jakých důvodů jej stěžovatel napadá, a údaj o tom, kdy mu bylo rozhodnutí doručeno.
V řízení o kasační stížnosti musí být stěžovatel zastoupen advokátem; to neplatí, má-li stěžovatel, jeho zaměstnanec nebo člen, který za něj jedná nebo jej zastupuje, vysokoškolské právnické vzdělání, které je podle zvláštních zákonů vyžadováno pro výkon advokacie.
Soudní poplatek za kasační stížnost vybírá Nejvyšší správní soud. Variabilní symbol pro zaplacení soudního poplatku na účet Nejvyššího správního soudu lze získat na jeho internetových stránkách: www.nssoud.cz.
V Praze dne 15. dubna 2016
Mgr. Jitka Zavřelová, v. r.
předsedkyně senátu
Za správnost:
Božena Kouřimová