U S N E S E N Í
Krajský soud v Ústí nad Labem rozhodl samosoudkyní JUDr. Markétou Lehkou, Ph.D. v právní věci žalobce: J. D., nar. „X“, bytem „X“, proti žalované: České správě sociálního zabezpečení, se sídlem v Praze 5, ul. Křížová č. p. 25, PSČ 225 08, v řízení o žalobě proti rozhodnutí žalované ve věci invalidního důchodu,
takto:
I. Žaloba se odmítá.
II. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení.
Odůvodnění:
Dne 7. 3. 2016 byla Krajskému soudu v Ústí nad Labem žalovanou postoupena podání žalobce označená jako „Odvolání k příslušnému soudu“, které bylo dáno k poštovní přepravě dne 18. 1. 2016, „Odvolání proti rozhodnutí ČSSZ“, které bylo dáno k poštovní přepravě
dne 20. 11. 2015 a „Odvolání“, které bylo dáno k poštovní přepravě dne 6. 10. 2015. Podáním, které bylo dáno k poštovní přepravě dne 6. 10. 2015, ve znění podání, které byly dány k poštovní přepravě dne 20. 11. 2015 a 18. 1. 2016, ve znění doplnění podání, které byly dány k poštovní přepravě dne 17. 3. 2016, 17. 3. 2016 a 16. 3. 2016, žalobce uvedl, že užívá svého práva k podání odvolání, neboť podání žalované ze dne 27. 8. 2015 považuje
za protiústavní a v rozporu s listinou základních práv a svobod. Žalobce uvádí, že žádost
o invalidní důchod za něho podal úřad práce, neboť nemohl dlouhodobě nalézt zaměstnání pro svůj dlouhodobě nepříznivý zdravotní stav. Žalobce se pozastavil nad tím, že dochází k neustálému prodlužování doby odchodu do důchodu, neboť za doby komunistického režimu by již pobíral starobní důchod. Žalobce dále poukázal na rozpory mezi rozhodnutím Okresní správy sociálního zabezpečení Chomutov a rozhodnutím České správy sociálního zabezpečení, kdy posudkem o invaliditě ze dne 8. 6. 2016 byla stanovena míra poklesu jeho pracovní schopnosti o 50 %, avšak invalidní důchod mu není vyplácen, protože mu
do potřebné doby pojištění nebyla započítána doba, kdy byl ve výkonu trestu odnětí svobody jako politický vězeň, a přestože do rozhodnutí Okresní správy sociálního zabezpečení bylo dopsáno „za účelem výplaty“. Rozhodnutí žalované považuje žalobce za zaujaté
a diskriminační.
S ohledem na zjištění, že žaloba nesplňovala náležitosti vyjmenované v ust. § 71
odst. 1, odst. 2 zákona č. 150/2002 Sb., soudní řád správní, ve znění pozdějších předpisů
(dále jen „s. ř. s.“), soud přikročil k vydání kvalifikované výzvy k odstranění vad předmětné žaloby ve smyslu ust. § 37 odst. 5 s. ř. s. ze dne 4. 4. 2016, č. j. 78 Ad 12/2016-16, jíž žalobce vyzval, aby v 7 denní lhůtě odstranil soudem zjištěné vady, které soud přesně definoval
(před zasláním výzvy k odstranění vad předmětné žaloby soud ještě podáním
ze dne 11. 3. 2016 žalobci předestřel relevantní právní úpravu, z níž dle názoru soudu vyplývá, že předmětná žaloba není bez dalšího projednatelná) a zároveň žalobci poskytl podrobné poučení o následcích nerespektování předmětné soudní výzvy, tj. že pokud neodstraní nedostatky své žaloby a v řízení nebude možno pro tento nedostatek pokračovat, soud řízení o jeho žalobě odmítne. Tento procesní postup přitom plně odpovídal konstantní judikatuře Nejvyššího správního soudu v této otázce, jak je patrno např. z jeho rozsudku
ze dne 5. 2. 2004, č. j. 4 Azs 53/2003-45, který je dostupný na www.nssoud.cz.
Dotyčná výzva soudu ze dne 4. 4. 2016 byla žalobci řádně doručena vhozením
do schránky dne 6. 4. 2016, jak vyplývá z otištěného razítka dodací pošty a datumovky
na doručence.
Na kvalifikovanou soudní výzvu ze dne 4. 4. 2016, č. j. 78 Ad 12/2016-16, ovšem
do dnešního dne žalobce nikterak nereagoval, a proto soudem stanovená 7 denní lhůta k odstranění vad žaloby marně uplynula ve středu dne 13. 4. 2016.
Podle ust. § 46 odst. 1 písm. a) s. ř. s. platí, že soud usnesením odmítne návrh,
jestliže nejsou splněny podmínky řízení a tento nedostatek je neodstranitelný nebo přes výzvu soudu nebyl odstraněn, a nelze proto v řízení pokračovat.
S ohledem na právě uvedené byl tak soud nucen konstatovat, že žalobce
přes kvalifikovanou výzvu soudu v následně stanovené soudcovské lhůtě a ani později k datu vydání tohoto usnesení neuvedl žádný žalobní petit, který by byl souladný se s. ř. s. a také přesně nespecifikoval, vůči kterému rozhodnutí a z jakého data jeho žaloba směřuje.
Tím se z odstranitelných nedostatků žaloby staly neodstranitelné nedostatky podmínky řízení, pro které soud s odkazem na ust. § 46 odst. 1 písm. a) v návaznosti na ust. § 37 odst. 5 s. ř. s. předmětnou žalobu odmítl.
V důsledku odmítnutí žaloby současně soud v souladu s ust. § 60 odst. 3 věty první s. ř. s. nepřiznal žádnému z účastníků právo na náhradu nákladů řízení.
Poučení: Proti tomuto rozhodnutí lze podat kasační stížnost ve lhůtě dvou týdnů ode dne jeho doručení. Kasační stížnost se podává ve dvou vyhotoveních u Nejvyššího správního soudu, se sídlem Moravské náměstí 6, Brno. O kasační stížnosti rozhoduje Nejvyšší správní soud.
Lhůta pro podání kasační stížnosti končí uplynutím dne, který se svým označením shoduje se dnem, který určil počátek lhůty (den doručení rozhodnutí). Připadne-li poslední den lhůty na sobotu, neděli nebo svátek, je posledním dnem lhůty nejblíže následující pracovní den. Zmeškání lhůty k podání kasační stížnosti nelze prominout.
Kasační stížnost lze podat pouze z důvodů uvedených v § 103 odst. 1 s. ř. s. a kromě obecných náležitostí podání musí obsahovat označení rozhodnutí, proti němuž směřuje, v jakém rozsahu a z jakých důvodů jej stěžovatel napadá, a údaj o tom, kdy mu bylo rozhodnutí doručeno.
V řízení o kasační stížnosti musí být stěžovatel zastoupen advokátem; to neplatí, má-li stěžovatel, jeho zaměstnanec nebo člen, který za něj jedná nebo jej zastupuje, vysokoškolské právnické vzdělání, které je podle zvláštních zákonů vyžadováno pro výkon advokacie.
V Ústí nad Labem dne: 19. dubna 2016
JUDr. Markéta Lehká, Ph.D. v.r.
Za správnost vyhotovení: samosoudce
Gabriela Zlatová