USNESENÍ
Krajský soud v Ústí nad Labem rozhodl samosoudcem Mgr. Václavem Trajerem v právní věci žalobců: a) J. K., nar. „X“, a b) J. V., nar. „X“, oba bytem „X“, oba zastoupeni JUDr. Milanem Teleckým, advokátem se sídlem Klostermannova 138/17, Chomutov, proti žalovanému: Ministerstvo práce a sociálních věcí, se sídlem Na Poříčním právu 376/1, Praha 2, v řízení o žalobě ze dne 3.3.2016,
takto:
Odůvodnění:
Žalobci se žalobou ze dne 3.3.2016, domáhali vydání rozsudku, kterým soud rozhodl, že žalovaný je povinen zaplatit žalobcům částku dorovnání k životnímu minimu pro dávku na bydlení od 2.1.2013 do 29.1.2014, vypočítat v plné výši odškodné za zmeškání plateb dávek na bydlení od 2.1.2013 do rozhodnutí soudu, uplatnit nápravu odškodného za zmeškání plateb rozhodnutí ze dne 24.6.2013 na 100%, zaplatit nebo vyrovnat žalobcům dluhy 2 úvěrů, které museli využít, aby danou dobu přečkali a prošetřit všechny platby životního minima a doplatku na bydlení s případným doplacením doplatku tak, aby žalobcům zůstalo životní minimum po zaplacení nájemného.
Soud usnesením ze dne 6.4.2016, č.j. 42 Ad 7/2016-27, ustanovil žalobcům právního zástupce a vyzval jej k odstranění vad předmětného podání žalobců s tím, že je zejména nutno konkretizovat předmět řízení v souladu s ustanovením zák. č. 150/2002 Sb., soudní řád správní (dále jen „s.ř.s.“). Ustanovený právní zástupce ve svém podání ze dne 25.4.2016 uvedl, že neexistuje jakékoliv rozhodnutí žalovaného, které by mohlo být prostřednictvím podané žaloby napadeno, neboť žalovaný ve svých písemných vyjádřeních toliko reagoval na různá písemná podání ze strany žalobců, v nichž žalobci popisovali svoji sociální a příjmovou situaci a projevovali nesouhlas s výší poskytovaných dávek. Dále právní zástupce žalobců uvedl, že proti rozhodnutím Úřadu práce ČR – Krajské pobočky v Ústí nad Labem ze strany žalobců nebylo využito žádného opravného prostředku. Z uvedených důvodů nebylo možno dle ustanoveného právního zástupce žalobců provést soudem požadované odstranění nedostatků podání.
Před vlastním meritorním projednáním věci byl soud nejprve povinen zabývat se otázkou, zda v předmětném řízení jsou splněny podmínky řízení. Pokud podmínky řízení nejsou splněny, pak nezbývá totiž soudu nic jiného, než podanou žalobu podle ustanovení § 46 odst. 1 písm. a) s.ř.s. usnesením odmítnout.
Dle § 4 soudy ve správním soudnictví rozhodují o žalobách proti rozhodnutím vydaným v oblasti veřejné správy orgánem moci výkonné, orgánem územního samosprávného celku, jakož i fyzickou nebo právnickou osobou nebo jiným orgánem, pokud jim bylo svěřeno rozhodování o právech a povinnostech fyzických a právnických osob v oblasti veřejné správy, (dále jen "správní orgán"), o ochraně proti nečinnosti správního orgánu, o ochraně před nezákonným zásahem správního orgánu, o kompetenčních žalobách a dále ve věcech volebních, ve věcech politických stran a hnutí a o zrušení opatření obecné povahy pro rozpor se zákonem. Z podané žaloby a vyjádření ustanoveného právního zástupce jednoznačně vyplývá, že žaloba, kterou podali žalobci, neodpovídá ani jednomu z typu řízení, které spadají do pravomoci soudů v rámci správního soudnictví. Vzhledem k výše uvedenému dospěl soud k závěru, že v daném případě nejsou splněny podmínky řízení před soudem v rámci správního soudnictví pro nedostatek pravomoci.
Vzhledem k těmto všem skutečnostem soudu nezbylo, než žalobu výrokem ad I) podle ustanovení § 46 odst. 1 písm. a) s.ř.s. odmítnout pro nedostatek podmínek řízení.
Výrok ad II) o náhradě nákladů řízení má oporu v ustanovení § 60 odst. 3 s.ř.s., podle něhož žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení, byla-li žaloba odmítnuta.
O soudním poplatku nebylo rozhodováno, neboť nebyl uhrazen.
Poučení: Proti tomuto rozhodnutí lze podat kasační stížnost ve lhůtě dvou týdnů ode dne jeho doručení. Kasační stížnost se podává ve dvou (více) vyhotoveních u Nejvyššího správního soudu, se sídlem Moravské náměstí 6, Brno. O kasační stížnosti rozhoduje Nejvyšší správní soud.
Lhůta pro podání kasační stížnosti končí uplynutím dne, který se svým označením shoduje se dnem, který určil počátek lhůty (den doručení rozhodnutí). Připadne-li poslední den lhůty na sobotu, neděli nebo svátek, je posledním dnem lhůty nejblíže následující pracovní den. Zmeškání lhůty k podání kasační stížnosti nelze prominout.
Kasační stížnost lze podat pouze z důvodů uvedených v § 103 odst. 1 s.ř.s. a kromě obecných náležitostí podání musí obsahovat označení rozhodnutí, proti němuž směřuje, v jakém rozsahu a z jakých důvodů jej stěžovatel napadá, a údaj o tom, kdy mu bylo rozhodnutí doručeno.
V řízení o kasační stížnosti musí být stěžovatel zastoupen advokátem; to neplatí, má-li stěžovatel, jeho zaměstnanec nebo člen, který za něj jedná nebo jej zastupuje, vysokoškolské právnické vzdělání, které je podle zvláštních zákonů vyžadováno pro výkon advokacie.
Soudní poplatek za kasační stížnost vybírá Nejvyšší správní soud. Variabilní symbol pro zaplacení soudního poplatku na účet Nejvyššího správního soudu lze získat na jeho internetových stránkách: www.nssoud.cz.
V Ústí nad Labem dne 5. května 2016
Mgr. Václav Trajer v.r.
samosoudce
Za správnost vyhotovení:
Iva Tovarová