[OBRÁZEK]
Městský soud v Praze rozhodl samosoudkyní Mgr. Danou Černovskou v právní věci žalobce: A. K. , proti žalované: Česká správa sociálního zabezpečení se sídlem Křížová 25, 225 08 Praha 5, o žalobě proti rozhodnutí žalované ze dne 27.4.2015 č.j. 7911170025/42091-ŠB,
t a k t o :
I. Žaloba s e z a m í t á .
II. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení
O d ů v o d n ě n í :
Žalobce se domáhal žalobou včas podanou u Městského soudu v Praze přezkoumání rozhodnutí žalované České správy sociálního zabezpečení ( dále ČSSZ ) ze dne 27.4.2015 č.j. 7911170025/42091-ŠB, kterým byly zamítnuty jeho námitky a potvrzeno rozhodnutí ČSSZ č.j. 7911170025 ze dne 27.2.2015, kterým byla zamítnuta žalobcova žádost ze dne 12.1.2015 o změnu výše invalidního důchodu, neboť podle posudku Pražské správy sociálního zabezpečení ( dále PSSZ ) ze dne 11.2.2015 byl žalobce uznán invalidním pro invaliditu II. stupně podle § 39 odst. 2 písm. b) zákona č. 155/1995 Sb., o důchodovém pojištění, ve znění pozdějších předpisů.
Žalobce v žalobě namítal rozpor s právními předpisy a nesprávné posouzení rozhodujícího zdravotního postižení včetně posouzení zhoršení tohoto stavu.
Žalobce v žalobě popsal jednotlivé projevy zdravotních obtíží, kterými trpí. Citoval z lékařských posudků, z nichž bylo vycházeno při posouzení jeho žádosti o zvýšení stupně invalidity. Uvedl, že skutková podstata, z níž správní orgán vycházel, je na rozdíl od lékařských zpráv popsána jinak a s lehčími dopady, než jak se tyto dopady duševního onemocnění žalobce projevují v jeho reálném životě a v jeho zdravotním stavu. Navrhl, aby bylo dokazování provedeno ke zjištění, zda má v důsledku svého psychického onemocnění výrazně oslabenu schopnost přizpůsobit se změně prostředí a tato objektivní skutečnost byla zohledněna v procentní míře poklesu pracovní schopnosti. Žalobce také navrhl, aby bylo přihlédnuto k závěru psychologického vyšetření ze dne 9.2.2015 PhDr. D. B.. Žalobce dále žádal, aby bylo přihlédnuto k jeho dosud vykonávanému zaměstnání, t.j. práce výhybkáře u Českých drah, kterou vykonával v hlavním pracovním poměru s pracovní smlouvou na dobu neurčitou. Žalobce rovněž poukázal na nedostatek finančních prostředků, které mu neumožňují zajistit si kvalitnější výživu pro zlepšení svého zdravotního stavu. S odkazem na lékařské zprávy také uvedl, že je pro své duševní omezení trvale nezaměstnatelný.
Žalobce dále poukázal na další zdravotní problémy, t.j. onemocnění kloubů a páteře Scheuermannovo onemocnění a prodělanou lymeskou boreliozu v roce 2001.
Žalobce z uvedených důvodů navrhl, aby soud napadené rozhodnutí zrušil a věc vrátil žalované k dalšímu řízení.
ČSSZ se k žalobě vyjádřila a uvedla, že žalobce v žalobě proti napadenému rozhodnutí namítá, že hodnocení jeho zdravotního stavu v posudku ze dne 22.4.2015 je v rozporu s nálezy odborných lékařů a psychologů, které doložil a citoval. Napadenému rozhodnutí vytýká rozpor s právními předpisy, když má za to, že oběma posudkům chybí řádné odůvodnění a přesvědčivé dokazování a nezohledňují tak reálná omezení jeho zdravotního stavu. Žalobce má za to, že na základě jeho skutečného zdravotního stavu lze dovodit míru poklesu pracovní schopnosti o více než 55 %, a to i pro psychické omezení, pro které není schopen začlenění na trhu práce. Posudkoví lékaři se podle něj rovněž nevypořádali s rozvojem jeho úzkosti a bezradnosti při kontaktu s lidmi v běžném životě. Žalobce navrhl provedení správního dokazování pro odstranění vad řízení spočívající v tom, že skutková podstata je na rozdíl od lékařských zpráv popsána s lehčími dopady, než jaké se projevují v reálném životě takřka bezvýchodnou sociální izolací žalobce.
ČSSZ odkázala ve svém vyjádření na ustanovení zákona o důchodovém pojištění, podle kterých rozhodovala o žalobcově žádosti o zvýšení invalidity a přiznání invalidního důchodu. Odkázala na lékařský posudek, který byl v řízení podán dne 24.4.2015 a byl vypracován pro účely řízení o námitkách, podle kterého byl žalobce posouzen se závěrem, že je nadále invalidní podle § 39 odst. 1 zákona o důchodovém pojištění, přičemž se i nadále jedná o invaliditu II. stupně podle § 39 odst. 2 písm. b) zákona o důchodovém pojištění, neboť z důvodu dlouhodobě nepříznivého zdravotního stavu poklesla jeho zdravotní schopnost o 55%. ČSSZ uvedla, že rozhodující příčinou dlouhodobě nepříznivého zdravotního stavu žalobce s nejvýznamnějším dopadem na pokles pracovní schopnosti je zdravotní postižení uvedené v kapitole V. položce 9b přílohy k vyhlášce č. 359/2009 Sb., pro které se stanovuje míra poklesu pracovní schopnosti 55 %, která se ve smyslu § 3 a § 4 citované vyhlášky nemění.
ČSSZ navrhla s ohledem na žalobcovy námitky provedení důkazu posudkem Posudkové komise Ministerstva práce a sociálních věcí ( dále MPSV ) ČR, která je ve smyslu ust. § 4 odst. 2 zákona č. 582/1991 Sb. povolána k posouzení zdravotního stavu a pracovní schopnosti pojištěnce pro účely přezkumného řízení. ČSSZ pak uvedla, že nadále trvá na svém rozhodnutí a navrhuje zamítnutí žaloby.
Městský soud v Praze na základě podané žaloby přezkoumal napadené rozhodnutí v mezích žalobních bodů podle § 75 odst. 1 a 2 zákona č. 150/2002 Sb., soudní řád správní, (dále s.ř.s.), a vycházel přitom ze skutkového a právního stavu, který tu byl v době rozhodování správního orgánu.
Soud provedl dokazování ve smyslu § 77 s.ř.s. posudkem Posudkové komise MPSV ČR ze dne 8.9.2015 a jeho doplněním podaným dne 29.2.2016.
Z tohoto posudku soud zjistil, že k datu vydání napadeného rozhodnutí byl žalobce invalidní podle § 39 odst. 1 zákona č. 155/1995 Sb., ve znění zákona č. 306/2008 Sb. Šlo o invaliditu II. stupně podle § 39 odst. 2 písm. b) tohoto zákona, nešlo o invaliditu III. stupně podle § 39 odst. 2 písm. c) tohoto zákona. Jednalo se o pokles pracovní schopnosti z důvodu dlouhodobě nepříznivého zdravotního stavu nejméně o 50 %, nedosahoval však více než 69%.
Posudková komise vycházela při podání posudku ze spisu PSSZ Praha 3, z něhož bylo zjištěno, že žalobce uplatnil dne 7.11.2014 žádost o invalidní důchod, která byla projednána lékařem PSSZ Praha 3 11.2.2015 se závěrem, že se jedná o dlouhodobě nepříznivý zdravotní stav a jde o invaliditu II. stupně podle § 39 odst. 2 písm. b) zákona o důchodovém pojištění. Vznik invalidity byl stanoven na 20.9.2013. Jako rozhodující příčina dlouhodobě nepříznivého zdravotního stavu s nejvýznamnějším dopadem na pokles pracovní schopnosti bylo hodnoceno zdravotní postižení uvedené v kapitole V. položka 7b přílohy k vyhlášce č. 359/2009 Sb., pro které byla stanovena míra poklesu pracovní schopnosti 45 %. Vzhledem k dalšímu postižení zdravotního stavu bylo toto hodnocení zvýšeno podle § 3 odst. 1 citované vyhlášky o 10 % na celkový pokles pracovní schopnosti 55 %. Na základě toho bylo vydáno ČSSZ dne 27.2.2015 rozhodnutí o ponechání invalidního důchodu pro invaliditu II. stupně. Proti tomuto rozhodnutí žalobce podal v zákonné lhůtě námitky. V řízení o námitkách podal dne 20.4.2015 posudkový lékař ČSSZ posudek o invaliditě se závěrem shodným pokud jde o den vzniku invalidity i pokud jde o výši poklesu pracovní schopnosti. Jako rozhodující příčina dlouhodobě nepříznivého zdravotního stavu s nejvýznamnějším dopadem na pokles pracovní schopnosti žalobce bylo hodnoceno zdravotní postižení uvedené v kapitole V. položka 9b přílohy k vyhlášce č. 359/2009 Sb., pro které byla stanovena míra poklesu pracovní schopnosti 55 %. Tato hodnota nebyla již ve smyslu § 3 a § 4 citované vyhlášky měněna.
Dalším podkladem, z něhož posudková komise vycházela, byla kompletní zdravotní dokumentace praktické lékařky MUDr. S. G. a dokumentace psychiatra psychiatrické ambulance Praha 3 MUDr. D. S..
Z obsahu posudku je zřejmé, že posudková komise vycházela z psychiatrické zprávy MUDr. D. S. ze dne 1.12.2014, 23.3.2015 a 15.6.2015. Dále měla posudková komise psychologické vyšetření PhDr. D. B. z 9.2.2015 a informaci o průběhu léčby z denního sanatoria Horní Palata VFN na 1. LF UK MUDr. H..
Byla hodnocena také pracovní anamnéza žalobce, kdy bylo vycházeno z toho, že je vyučen v oboru kuchař číšník, 1997-2000 majitel restaurace, v letech 2000-2007 jako ostraha u různých zaměstnavatelů ( 2005-2007 noční hlídač ), v letech 2008-2012 výhybkář u Českých drah.
Podle diagnostického souhrnu se jedná u žalobce o lehkou mentální retardaci s poruchami chování včetně projevů agresivity. Od ledna 2015 byla vyslovena suspekce na pervazivní vývojovou poruchu autistického spektra=Aspergerův syndrom v dospělosti.
V posudkovém zhodnocení uvedla posudková komise, že je žalobce v péči psychiatrie od roku 2003 pro depresivní symptomatiku. V roce 2009 bylo na žádost matky provedeno vyšetření pro poruchy chování syna s agresivitou a v tomto psychologické vyšetření byly zjištěny rysy sociální maladaptace, celkový stupeň inteligence vysoký 116 CIQ, ale s nerovnoměrným rozdělením intelektových výkonů, nonverbální výkony byly nejprve podprůměrné, při dalších vyšetřeních se kognitivní stupňoval, takže v roce 2013 z původně nadprůměrných verbálních výkonů se staly výkony průměrné a nonverbálních původně průměrných výkonů se staly výkony na hranici mezi podprůměrem a lehkou mentální retardací. Při následném vyšetření psychiatra byl v popředí klinického nálezu kognitivní defekt zhoršování paměti, hypoprosexie, redukce sociálních vazeb vedoucí až téměř k izolaci, bylo potvrzeno dříve vyslovené podezření na poruchu autistického spektra a stav byl od ledna 2015 uzavřen jako Aspergerův syndrom. Aktuálně provedené psychologické vyšetření stále nekonstatuje větší propad intelektových schopností ( jde o širší rozmezí pásma normy ) a potvrzuje poruchu autistického spektra.
Posudková komise hodnotila jako rozhodující příčinu dlouhodobě nepříznivého zdravotního stavu žalobce zdravotní postižení uvedené v kapitole V. položka 9b přílohy k vyhlášce č. 359/2009 Sb. a stanovila pro ně míru poklesu pracovní schopnosti 55 %, tedy bodovým středem pro dané rozmezí 35 – 60 %. Toto hodnocení ve smyslu § 3 a § 4 citované vyhlášky nezměnila. Posudková komise ještě uvedla, že před rokem 2013 byl sice žalobce intermitentně vyšetřován psychiatrem, ale z jeho osobní anamnézy ( absolvoval vojnu, maturoval na střední škole, pracoval v nočních směnách a u českých drah ) vyplývá, že šlo o postižení, které ještě nemělo výraznější dopad na úroveň sociálního fungování, potažmo na pokles pracovní schopnosti.
Za rozhodující příčinu dlouhodobě nepříznivého zdravotního stavu posudková komise nepokládá poruchu osobnosti, ale shodně s posudkovým lékařem ČSSZ, který vyhotovil posudek o invaliditě v řízení o námitkách poruchu psychického vývoje, konkrétně pervazivní vývojovou poruchu autistického spektra typu Aspergerův syndrom v dospělosti.
Posudková komise uvedla, že se jedná o posouzení pro žalobce velmi vstřícné, jeho pracovní potenciál není zcela vyčerpán, je schopen zvládnout soustavnou výdělečnou činnost s podstatně menšími nároky na duševní schopnosti ( přes udávané somatické potíže – konkrétně bolesti pohybového ústrojí, nebyl v tomto směru zjištěn objektivně patologický nález, jde zřejmě převážně o somatoformní potíže ). Po stránce psychické za úlevové podmínky je považována práce v denních směnách, bez přesčasů, v menším pracovním kolektivu, v nestresujících podmínkách.
Na žádost žalobce byl vyžádán ještě doplňující posudek, který posudková komise vypracovala dne 29.2.2016 rovněž za účasti odborné lékařky z oboru psychiatrie. Z doplňujícího posudku soud zjistil, že dne 7.12.2015 provedla MUDr. D. D. psychiatrické vyšetření v komisi. Konstatovala, že žalobce je orientován všemi kvalitami. Je ve výrazné intrapsychické tenzi, kontakt navazuje zpočátku neochotně a po krátké verbální stimulaci je kontakt hodnotnější, bohatá spontánní produkce, značně naléhavý, zabíhavý. Žalobce byl k vyloučení floridní psychotické symptomatiky také objednán k cílenému psychologickému vyšetření, které proběhlo 21.1.2016 ve VFN Praha u dr. Š.. Podle závěru tohoto vyšetření jsou žalobcovy intelektové výkony v pásmu slabšího průměru, výkony v jednotlivých subtestech jsou nevyrovnané, nejslabší je schopnost orientace ve složitějších sociálních situacích, což je typické pro klinickou diagnózu Aspergerův syndrom. Ze závěru tohoto vyšetření vyplývá, že byla floridní psychotická symptomatika vyloučena, byla zjištěna správná orientace základními kvalitami, intelektové výkony byly v pásmu slabšího průměru. Bentonův test svědčil pro poruchu funkcí pozornosti a krátkodobé vizuální paměti. Bylo konstatováno, že se jedná o emočně labilní osobnost s nízkou frustrační tolerancí a středně těžkou depresí.
Žalobce ještě doložil vyšetření z odd. rehabilitační a fyzikální medicíny ze 17.8.2015 prof. MUDr. J. J., DrSc. Byla popsána svalová dysbalance zejména v oblasti páteře s fixovanou hrudní kyfózou a blokádami, které jsou nyní uvolněny, a v to v oblasti Sl skloubení mobilizací a dále Th 4-6 a L4-5 manipulací. Bylo rovněž vycházeno z nově doložené psychologické zprávy z ordinace klinické psychologie Praha 7 PhDr. S. Š. ze 27.8.2015. Novou zprávou byla rovněž zpráva MUDr. I. J. z psychiatrie ze dne 31.8.2015.
V závěru doplňujícího posudku posudková komise odkázala na původní posudek, pokud jde o datum vzniku invalidity nebo kontrolní prohlídku. Konstatovala, že byla vyloučena floridní psychotická symptomatika a potvrzen Aspergerův syndrom v dospělosti. Pokud jde o zjištěné postižení pohybového ústrojí, konstatovala, že je bez posudkového dopadu. Komise uvedla, že se jedná o posouzení shodné s původně podaným posudkem a identické posouzení s posudkem o invaliditě podaným k řízení o námitkách.
Soud po provedeném dokazování dospěl k závěru, že žalobcovy námitky nejsou důvodné.
Podle závěru podaného posudku žalobce k datu vydání napadeného rozhodnutí byl invalidní podle § 39 odst. 1 zákona o důchodovém pojištění a jednalo se o invaliditu II. stupně podle § 39 odst. 2 písm. b) tohoto zákona. Podle tohoto ustanovení se jedná o invaliditu II. stupně, jestliže pracovní schopnost pojištěnce poklesla nejméně o 50 %, avšak nejvíce o 69 %.
V případě žalobce se nejedná o invaliditu III. stupně stanovenou v § 39 odst. 2 písm. c) zákona o důchodovém pojištění, kdy se o invaliditu III. stupně jedná, pokud pracovní schopnost pojištěnce poklesne nejméně o 70 %.
Soud poté, co byl žalobcův zdravotní stav posouzen Posudkovou komisí MPSV ČR v Praze vyšel z toho, že toto posouzení odpovídá shodně posouzení, které bylo provedeno v rámci námitkového řízení posudkovým lékařem ČSSZ. Dle názoru soudu je splněn při podání tohoto posudku požadavek úplnosti a přesvědčivosti. Podaný posudek se vypořádal s rozhodujícími skutečnostmi a byla vymezena i rozhodující příčina dlouhodobě nepříznivého
zdravotního stavu žalobce.
V rámci řízení o námitkách i při podání posudku Posudkovou komisí MPSV ČR byly upřesněny jednotlivé diagnózy na základě vyšetření, které bylo v tomto případě i v rámci řízení o přezkoumání rozhodnutí ČSSZ soudem provedeno. Bylo doplněno psychologické i psychiatrické vyšetření, podle nichž pak posudková komise vyhodnotila, že se v případě žalobce jedná o rozhodující příčinu dlouhodobě nepříznivého zdravotního stavu s nejvýznamnějším dopadem na pokles pracovní schopnosti uvedenou v kapitole V. položka 9b přílohy k vyhlášce č. 359/2009 Sb. Byla vyloučena floridní psychotická symptomatika a potvrzen Aspergerův syndrom v dospělosti.
Posudkovým hlediskem podle přílohy k vyhlášce č. 359/2009 Sb., pokud jde o poruchy psychického vývoje uvedené v kapitole V. položka 9 při stanovení míry poklesu pracovní schopnosti je posouzení duševní a mentální schopnosti, řečové, komunikační, motorické schopnosti, schopnosti navazovat a udržovat vztahy, úroveň sociální adaptace a sociálních dovedností. V případě žalobce bylo hodnoceno jeho postižení jako středně těžké s podstatně sníženou úrovní sociálního fungování. Procentuelní hodnocení pak bylo stanoveno ve výši 55 % z možnosti 35 – 60 %.
Žalobce po seznámení s posudkem i jeho doplněním vyslovil nesouhlas se závěry uvedenými v nich. Soud se po seznámení s posudkem domnívá, že žalobcovy výhrady jsou subjektivního charakteru a jsou odrazem i skutečnosti, že v současné době velmi obtížně shání pracovní uplatnění. Soud vycházel z toho, že je žalobce svým onemocněním omezen v možnosti pracovního uplatnění, avšak v jeho případě lze stěží vycházet z toho, že se jedná o těžké postižení uvedené v kapitole V. písm. 9c přílohy k vyhlášce 359/2009 Sb., kde je toto těžké postižení popsáno jako těžké narušení sociálních dovedností, inteligence, řečových schopností, verbálního myšlení, dezintegrace, závažné komorbity včetně mentální retardace, poruch chování a podstatného snížení mobility. Z lékařských zpráv i z vyšetření provedeného v posudkové komisi je zřejmé, že se v případě žalobce o takové projevy jeho rozhodujícího zdravotního postižení nejedná.
Žalobce poukazoval i na problémy, které se týkají jeho pohybových schopností, avšak z lékařské zprávy, kterou předložil, bylo zjištěno, že se v jeho případě jedná o svalovou dysbalanci v oblasti páteře s blokádami, které jsou uvolněny manipulací. Z této lékařské zprávy je tedy zřejmé, že se nejedná o podstatné snížení mobility. Pokud posudková komise konstatovala, že v této zprávě uvedené postižení je bez posudkového dopadu, domnívá se soud, že tento závěr je zcela podložen.
Pokud měl žalobce výhrady k závěru posudkového zhodnocení Posudkovou komisí MPSV ČR, domnívá se soud, že tyto námitky nejsou důvodné a lze dojít k závěru, že podaný posudek se dostatečným způsobem zabýval rozhodujícím zdravotním postižením žalobce i jeho důsledky na jeho možnost pracovního uplatnění. Posudková komise žalobce vyšetřila odbornou lékařkou z oboru psychiatrie i psychologem. Na základě těchto vyšetření pak vyhodnotila žalobcovo rozhodující zdravotní postižení se závěrem, že pokles pracovní schopnosti v případě žalobce činí 55 %.
Soud nemůže přisvědčit žalobci v tom, že se při podání doplňujícího posudku posudková komise nezabývala jeho dosavadní pracovní činností, jeho pracovním zařazením. Soud poukazuje na to, že tyto skutečnosti byly posudkovou komisí hodnoceny již při podání posudku. Bylo přihlédnuto k jím dosaženému vzdělání i k jednotlivým pracovním činnostem, které v rámci své pracovní anamnézy doložil.
Soud se domnívá, že podaný posudek se zabýval všemi rozhodujícími skutečnostmi a jeho závěr je podložen lékařskými zprávami, osobní, pracovní i zdravotní anamnézou žalobce. Při podání posudku posudková komis hodnotila zdravotní stav žalobce k datu vydání přezkoumávaného rozhodnutí, t.j ke dni 27.4.2015. Lékařské zprávy i nálezy, které žalobce mohl dodatečně doložit, nemohly být hodnoceny s ohledem na to, že soud v rámci přezkumného řízení ve smyslu § 75 odst. 1 s.ř.s. při přezkoumání rozhodnutí vychází ze skutkového a právního stavu, který tu byl v době rozhodování správního orgánu. Znamená to, že nově doložené lékařské zprávy, které případně dokládají zhoršení zdravotního stavu, nelze v rámci přezkumného soudního řízení vzít v úvahu. Za této situace, pokud má žalobce nové lékařské zprávy, jimiž může doložit, že došlo ke zhoršení jeho zdravotního stavu, je vhodné, aby požádal znovu o zvýšení invalidního důchodu pro vyšší stupeň invalidity. V rámci tohoto nového řízení pak mohou být tyto lékařské zprávy zhodnoceny a posouzeno, zda nedošlo ke změně jeho zdravotního stavu, která by odůvodňovala zvýšení invalidního důchodu pro III. stupeň invalidity.
Protože soud neshledal námitky, které žalobce v žalobě uvedl, jako důvodné, a dospěl k závěru, že podaný posudek je celistvý a přesvědčivý, neshledal důvod pro doplnění dokazování ani žalobcem navrhovaným znaleckým posudkem z oboru psychiatrie. Soud proto žalobu jako nedůvodnou zamítl podle ust. § 78 odst. 7 s.ř.s.
O náhradě nákladů řízení bylo rozhodnuto podle § 60 odst. 1 a 2 s.ř.s. tak, jak je ve výroku tohoto rozsudku uvedeno. Žalobce neměl ve věci úspěch, proto mu náhrada nákladů řízení nenáleží, a žalované nenáleží podle zákona.
P o u č e n í: Proti tomuto rozsudku l z e podat do dvou týdnů ode dne jeho doručení při splnění podmínek § 103 odst. 1 s.ř.s. kasační stížnost u Nejvyššího správního soudu v Brně.
Stěžovatel v řízení o kasační stížnosti, pokud nemá vysokoškolské právnické vzdělání, musí být zastoupen advokátem dle ust. § 105 odst. 2 s.ř.s.
Kasační stížnost směřující jen proti výroku o nákladech řízení je nepřípustná.
V Praze dne 7. dubna 2016
Mgr. Dana Č e r n o v s k á v.r.
samosoudkyně