[OBRÁZEK]
 

ČESKÁ REPUBLIKA

ROZSUDEK

JMÉNEM REPUBLIKY

 Krajský soud v Ostravě, pobočka v Olomouci, rozhodl v senátě složeném z předsedkyně senátu JUDr. Zuzany Šnejdrlové, Ph.D., a soudců Mgr. Jiřího Gottwalda a Mgr. Barbory Berkové, v právní věci žalobce MUDr. J. R., bytem Ú. L., Z. 299/3, zastoupeného JUDr. Lubošem Hendrychem, advokátem se sídlem Ústí nad Labem, Vaníčkova 1112/27, proti žalované České lékařské komoře, se sídlem Olomouc, Dolní náměstí 38, o žalobě proti rozhodnutí Čestné rady žalované ze dne 11. 10. 2014, č. j. 08-32-676E, ve věci disciplinárního opatření,

t a k t o :

I. Rozhodnutí České lékařské komory ze dne 11. 10. 2014, č. j. 08-32-676E, se z r u š u j e  a věc se  v r a c í  žalované k dalšímu řízení.

 II. Žalovaná je povinna zaplatit žalobci na náhradě nákladů řízení částku 11.228 Kč do 30 dnů od právní moci tohoto rozsudku k rukám JUDr. Luboše Hendrycha, advokáta se sídlem v Ústí nad Labem, Vaníčkova 1112/27.

O d ů v o d n ě n í :

I.

Vymezení věci

 [1] Žalobce se podanou žalobou domáhá přezkoumání rozhodnutí Čestné rady České lékařské komory, kterým bylo rozhodnuto tak, že podle § 13 odst. 3 písm. a) disciplinárního řádu České lékařské komory (dále jen „disciplinární řád“) se dopustil disciplinárního provinění proti povinnostem stanoveným v § 9 odst. 2 písm. a) zákona č. 220/1991 Sb., o České lékařské komoře, České stomatologické komoře a České lékárnické komoře, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „zákon o komorách“), tím, že během léčby pacienta pana J. L. v době od 13. 11. 2007 do 21. 11. 2007 nezajistil náležitá léčebná opatření, která zdravotní stav pacienta vyžadoval, čímž porušil ustanovení § 55 odst. 1 a odst. 2a) zákona č. 20/1996 Sb., o péči o zdraví lidu, a to nejen vlastním zanedbáním, ale také nedostatečným odborným dohledem nad službu mající lékařkou dne 13. 11. 2007, a podle § 18 odst. 3 písm. a) zákona o komorách mu bylo uloženo disciplinární opatření – pokuta ve výši 5.000 Kč.

 [2] Žalobce v žalobě namítá, že provinění nebylo možné projednat, neboť uplynula prekluzivní lhůta pro jeho projednání od jeho (byť dle názoru žalobce domnělého) spáchání.

 [3] Žalovaná navrhuje zamítnutí žaloby, neboť dle jejího názoru skutek nebyl promlčen, protože stížnost byla přijata dne 8. 10. 2008. Stížnost tedy nebyla v době přijetí promlčena, ani skutek v ní vymezený nebyl v době přijetí stížnosti promlčen. Přijetí stížnosti stejně jako zahájení předběžného šetření i vlastní disciplinární řízení mělo za následek stavění promlčení plně v souladu s ustanovením § 2 odst. 1 písm. a) – c) disciplinárního řádu. Ve zbytku žalovaná poukázala na obsah správního spisu a obsah žalobou napadeného rozhodnutí.

II.

Vymezení soudního přezkumu

 [4] Krajský soud přezkoumal napadené rozhodnutí, přičemž vycházel ze skutkového a právního stavu, který tu byl v době rozhodování správního orgánu (§ 75 s. ř. s.), a dospěl k závěru, že žaloba je důvodná.

III.

Skutková zjištění

 [5] Z obsahu správních spisů soud zjistil tuto časovou posloupnost relevantních úkonů v řízení před žalovanou i soudem:

a) od 13. 11. do 21. 11. 2007  se měl žalobce dopustit vytýkaného jednání;

b) od 26. 11. 2007 do 10. 9. 2008  bylo Policií ČR prověřováno trestní oznámení paní V. M. na neznámého pachatele ve věci podezření ze zanedbání lékařské péče jejího tatínka pana J. L., trestní oznámení bylo usnesením ze dne 13. 8. 2008 odloženo a nabylo právní moci dne 10. 9. 2008;

c) dne 8. 10. 2008  byla žalované doručena stížnost paní M. týkající se prošetření okolností, které vedly k úmrtí jejího otce pana J. L., neboť byla přesvědčena, že lékaři oddělení chirurgie nemocnice v Děčíně pochybili a následkem toho její otec zemřel, ve stížnosti označila MUDr. N. a MUDr. O.;

d) dne 10. 12. 2011 bylo přijato usnesení žalované, kterým bylo rozhodnuto, že stížnost ze dne 8. 10. 2008 bude přijata i jako stížnost proti žalobci;

e) dne 12. 10. 2012 bylo přijato usnesení žalované k předložení návrhu na zahájení disciplinárního řízení se žalobcem;

f) dne   2. 1. 2013 rozhodnutí revizní komise žalované o podání návrhu na zahájení disciplinárního řízení proti žalobci, doručenka není obsahem správního spisu;

g)  dne 5. 2. 2013 sdělila Policie ČR, že bylo obnoveno trestní řízení ve věci podaného trestního oznámení na lékařský personál ve věci úmrtí pana L.;

h) dne 12. 3. 2014 sdělila Policie ČR, že věc byla pro promlčení trestně právní odpovědnosti odložena;

i) dne   11. 10. 2014 rozhodnutí žalované, doručené žalobci dne 26. 2. 2015.

 [6] Čestná rada žalované se v odůvodnění napadeného rozhodnutí k běhu lhůty nevyjádřila, pouze na str. 2 v prvním odstavci je uvedeno, že dne 4. 2. 2009 bylo řízení přerušeno pro řízení před jiným orgánem, a to Policií ČR a že usnesení Policie ČR o odložení věci bylo k rukám revizní komise doručeno dne 20. 8. 2008. Z tohoto, s ohledem na časovou posloupnost rozhodnutí, nepochybně mylného tvrzení nelze učinil žádný pro věc relevantní závěr.

IV.

Prejudice

[7] Povahou „promlčecí“ lhůty dle § 2 odst. 1 disciplinárního řádu se zabýval Krajský soud v Ostravě v rozsudku ze dne 28. 11. 2013, č. j. 78 Ad 6/2011-37, který byl následně potvrzen rozsudkem Nejvyššího správního soudu ze dne 6. 8. 2014, č. j. 3 Ads 106/2013-29 (dostupný na www.nssoud.cz). V tomto  rozsudku krajský soud dospěl k závěru, že podle § 2 odst. 1 disciplinárního řádu se v tomto ustanovení vyjmenovanými skutečnostmi lhůta k projednání disciplinárního deliktu staví, nikoli přerušuje, tedy lhůta, jejíž běh již započal, neběží, ale po odpadnutí překážky běží dál, přičemž úsek lhůty před překážkou a po jejím odpadnutí se sčítají. Krajský soud ve zmíněném rozsudku dále uzavřel, že pokud uplynutí lhůty v předpisech veřejného práva má za následek zánik práva (zde zánik práva disciplinární delikt projednat a o něm rozhodnout), jedná se o prekluzi (zánik práva), nikoli o promlčení (situaci, kdy právo dále existuje, v případě vznesení námitky však nepožívá ochrany rozhodujícího orgánu). Lhůta uvedená v § 2 odst. 1 disciplinárního řádu je tak svou povahou prekluzivní.

V.

Zákonná a podzákonná úprava

 [8] Podle § 2 odst. 1 disciplinárního řádu disciplinární provinění nelze projednat, uplynula-li od jeho spáchání promlčecí doba, jež činí jeden rok. Běh promlčecí doby se staví:

a)  dnem kdy stížnost, která je podkladem pro řízení, komoře došla,

b)  po dobu trvání předběžného šetření,

c)  po dobu trvání disciplinárního řízení,

d)  po dobu řízení dle § 14,

e)  po dobu, kdy lékař, proti kterému stížnost směřuje, není členem komory,

f) po dobu, kdy je v téže věci vedeno řízení u jiného orgánu, zejména u orgánu činného v trestním řízení.

 [9] Podle § 1 odst. 3 disciplinárního řádu řízením podle tohoto disciplinárního řádu se rozumí projednávání stížností orgány komory (dále jen „řízení“) a sestává z:

a)  předběžného šetření, jehož cílem je zjistit, zda řízení případu je v kompetenci komory, zda je přípustné disciplinární řízení a zda je důvod k podání návrhu na jeho zahájení,

b)  disciplinárního řízení, jehož cílem je spravedlivě rozhodnout o návrhu revizní komise na zahájení disciplinárního řízení. V odůvodněných případech může být disciplinární řízení se souhlasem toho, kdo podal stížnost, a lékaře, proti kterému stížnost směřuje, nahrazeno smírčím řízením.

 [10] Podle § 5 odst. 1 disciplinárního řádu předseda revizní komise okresního sdružení pověří některého z členů revizní komise okresního sdružení provedením předběžného šetření. Pověřený člen revizní komise okresního sdružení komory si vyžádá písemné či ústní vyjádření lékaře, proti kterému stížnost směřuje (o ústním vyjádření se sepíše zápis), pokud nebylo vyžádáno vědeckou radou komory. Byla-li podána stížnost nebo oznámení na zdravotnické zařízení nebo jeho součást, musí být v předběžném šetření určeno, kterého konkrétního lékaře či lékařů se stížnost týká. Lékař, proti kterému stížnost směřuje, má právo se do dvou týdnů od výzvy pověřeného člena revizní komise k věci vyjádřit a navrhnout provedení důkazů. Pověřený člen revizní komise okresního sdružení komory provede potřebná šetření a opatří veškeré další podklady potřebné pro rozhodnutí o dalším postupu. Nemá-li k dispozici posudek vědecké rady komory, může vyžádat posouzení případu vědeckou radou, nebo zajistit provedení odborného posudku jiným způsobem, popřípadě využít vypracovaného znaleckého posudku nebo závěry příslušné územní nebo ústřední znalecké komise.

 [11] Ust. § 7 disciplinárního řádu je uvozeno nadpisem „Rozhodnutí o ukončení předběžného šetření“.

[12] Podle § 7 odst. 4 disciplinárního řádu revizní komise okresního sdružení komory projedná návrh pověřeného člena podaný po ukončení předběžného šetření a rozhodne o tom, zda návrh schvaluje, popř. o jiném postupu ve věci. Předseda revizní komise okresního sdružení komory současně zajistí, aby nejpozději ve lhůtě do 30 dnů:

a)  byl podán návrh na zahájení disciplinárního řízení, nebo

b)  bylo vypracováno písemné rozhodnutí o nezahájení disciplinárního řízení (...),

c) bylo vypracováno rozhodnutí o přerušení řízení,

d) bylo vypracováno rozhodnutí o zastavení řízení.

 [13] Podle § 7 odst. 7 věty prvé disciplinárního řádu návrh na zahájení disciplinárního řízení po jeho schválení revizní komisí okresního sdružení podá pověřený člen revizní komise předsedovi čestné rady okresního sdružení komory.

[14] Podle § 14 odst. 1 disciplinárního řádu předseda nebo pověřený člen čestné rady komory může přezkoumávat všechna rozhodnutí učiněná disciplinárními orgány okresních sdružení. Na jeho návrh může čestná rada komory:

a) zrušit kterékoliv disciplinární rozhodnutí orgánu okresního sdružení komory a vrátit věc k novému projednání a rozhodnutí. V takovém případě jsou orgány okresního sdružení komory vázány právním názorem čestné rady komory;

b) zrušit disciplinární rozhodnutí orgánu okresního sdružení komory a rozhodnout o delegování věci orgánům jiného okresního sdružení;

 c) zrušit rozhodnutí čestné rady okresního sdružení komory a rozhodnout o zahájení disciplinárního řízení před čestnou radou komory. Rozhodnout o zahájení řízení před čestnou radou komory může pouze v případě, že jde o disciplinární provinění proti povinnostem stanoveným v § 9 odst. 2 písm. a) zák. č. 220/1991 Sb. (povinnosti vykonávat povolání odborně v souladu s jeho etikou a způsobem stanoveným zákony).

 d) potvrdit kterékoliv disciplinární rozhodnutí orgánu okresního sdružení komory.

VI.

Běh lhůty k projednání disciplinárního deliktu a rozhodnutí o něm v posuzované věci

 [15] První skutečností, která dle § 2 odst. 1 disciplinárního řádu způsobuje stavění běhu lhůty, je den, kdy stížnost komoře došla. S ohledem na to, že se jedná o stavění lhůty, je důsledkem této úpravy, že lhůta neběží pouze po dobu tohoto jednoho dne. Jak uzavřel Krajský soud v Ostravě v citovaném rozhodnutí tuto úpravu stavění předmětné prekluzivní lhůty má soud za legitimní, když se jedná o skutečnost obdobnou těm, které v jiných právních předpisech způsobují dokonce přerušení lhůty.

[16]  Stížnost paní M. byla žalované podána dne 8. 10. 2008.

 [17] Druhou skutečností, která běh prekluzivní lhůty podle § 2 odst. 1 disciplinárního řádu staví, je trvání předběžného šetření.

[18] Jak bylo opět dovozeno Krajským soudem v Ostravě ve věci vedené pod sp. zn. 78 Ad 6/2011, předběžné šetření podle disciplinárního řádu je ve smyslu § 46 správního řádu řízením z moci úřední a k řádnému řízení podle disciplinárního řádu je proto třeba tomu, vůči němuž má být případné disciplinární řízení vedeno, takové řízení oznámit. Dnem rozhodným pro počátek stavění běhu promlčecí lhůty dle § 2 odst. 1 písm. b) disciplinárního řádu je proto den, kdy se ten, vůči němuž má být případné disciplinární řízení vedeno, o vedení předběžného šetření dozvěděl.

[19] Krajský soud tak má za to, že tato skutečnost stavění běhu lhůty v projednávané věci nenastala, neboť správní spis neobsahuje žádné vyrozumění žalobce o zahájení předběžného opatření, když prvním úkonem vůči žalobci bylo až usnesení žalované ze dne 10. 12. 2011, kterým bylo rozhodnuto, že  stížnost ze dne 8. 10. 2008 bude přijata i jako stížnost proti žalobci. Nutno podotknout, že správní spis neobsahuje ani pověření člena revizní komise provedením předběžného šetření, ani rozhodnutí o ukončení předběžného šetření. Ze spisu naopak vyplývá, že sama žalovaná až dne 10. 12. 2011 určila, že se stížnost ze dne 8. 10. 2008 týká i žalobce.

[20] Třetí skutečností, která běh prekluzivní lhůty podle § 2 odst. 1 disciplinárního řádu staví, je trvání disciplinárního řízení.

[21] Jak dovodil Krajský soud v Ostravě ve výše zmíněném rozhodnutí, disciplinární řízení je zahájeno až doručením návrhu na zahájení disciplinárního řízení čestné radě okresního sdružení žalované (nebo podle § 13 disciplinárního řádu čestné radě žalované). Běh prekluzivní lhůty se staví po celou dobu trvání disciplinárního řízení.

[22] Rozhodnutí o návrhu na zahájení disciplinárního řízení se žalobcem bylo vydáno dne 2. 1. 2013. Správní spis žalované neobsahuje doklad o doručení  tohoto rozhodnutí žalobci. Nejdříve tímto dnem tak bylo zahájeno disciplinární řízení, které následně trvalo až do právní moci rozhodnutí čestné rady žalované.

[23] Další skutečností, která běh prekluzivní lhůty podle § 2 odst. 1 disciplinárního řádu staví, je řízení dle ustanovení § 14 disciplinárního řádu.

[24] S ohledem na skutečnost, že tu nebylo čestnou radou žalované vůči tomuto žalobci žádné takové řízení vedeno, nelze na nyní posuzovanou věc dané ustanovení aplikovat.

 [25] Stejný závěr učinil krajský soud i v případě předposlední skutečnosti dle ustanovení § 2 odst. 1 písm. e) disciplinárního řádu, neboť žalobce je dle správního spisu členem okresního sdružení žalované v Děčíně, tudíž aplikace tohoto ustanovení nepřipadá v úvahu.

 [26] Poslední skutečností, která způsobuje podle § 2 odst. 1 disciplinárního řádu stavění běhu promlčecí lhůty, je vedení řízení u jiného orgánu, zejména u orgánu činného v trestním řízení.

 [27] Trestní řízení v této věci bylo vedeno od 26. 11. 2007 do 10. 9. 2008, po tuto dobu se tak stavěl běh lhůty. Následně, v roce 2013, bylo trestní řízení obnoveno, to však již na běh lhůty nemá vliv, neboť běh lhůty v této době již byl stavěn z důvodu trvání disciplinárního řízení (viz bod 22).

VII.

Shrnutí

 [28] S ohledem na shora učiněné závěry jsou pro běh lhůty dle § 2 odst. 1 disciplinárního řádu rozhodné tyto okamžiky:

b) od 26. 11. 2007 do 10. 9. 2008  prověřování Policií ČR trestního oznámení paní V. M. na neznámého pachatele ve věci podezření ze zanedbání lékařské péče;

c) dne 8. 10. 2008 doručení stížnosti paní Markové týkající se prošetření okolností, které vedly k úmrtí jejího otce pana J. L., neboť byla přesvědčena, že lékaři oddělení chirurgie nemocnice v Děčíně pochybili a následkem toho její otec zemřel, ve stížnosti označila MUDr. N. a MUDr. O.;

f) dne   2. 1. 2013 rozhodnutí revizní komise žalované o podání návrhu na zahájení disciplinárního řízení proti žalobci.

 [29] V daném případě tedy počala lhůta k projednání disciplinárního provinění žalobce běžet dne 22. 11. 2007 (následující den po spáchání provinění). Tato lhůta neběžela od 26. 11. 2007 do 10. 9. 2008, kdy probíhalo ve věci řízení u jiného orgánu, konkrétně u orgánu činného v trestním řízení [§ 2 odst. 1 písm. f) disciplinárního řádu]. Lhůta tedy dále běžela od 11. 9. 2008. Další překážkou běhu lhůty byl den podání stížnosti, tj. den 8. 10. 2008, neboť vedle konkrétních jmen lékařů stěžovatelka uvedla, že stížnost podává na postup lékařů oddělení chirurgie nemocnice v Děčíně, tedy na blíže nevymezený okruh lékařů, kteří měli v rozhodné době poskytovat péči jejímu otci a dne 10. 12. 2011 bylo čestnou radou žalované rozhodnuto, že stížnost bude přijata i jako stížnost proti žalobci. Rozhodnutí, kterým bylo vůči žalobci zahájeno disciplinárního řízení [§ 2 odst. 1 písm. c) disciplinárního řádu], bylo vydáno dne 2. 1. 2013 (potvrzení o doručení žalobci není obsahem spisu). Jiná z překážek běhu této doby podle § 2 odst. 1 disciplinárního řádu tu dle obsahu spisu v časovém úseku od 22. 11. 2007 do 2. 1. 2013 nebyla. Lze tak uzavřít, že jednoletá lhůta, která počala běžet dne 22. 11. 2007, a byla stavěna pouze od 26. 11. 2007 do 10. 9. 2008 a dne 8. 10. 2008, bezpečně proběhla dříve, než bylo vůbec zahájeno disciplinární řízení (nejdříve dne 2. 1. 2013), neboť jedinými zjištěnými překážkami běhu lhůty byl den, kdy stížnost došla komoře, a doba šetření věci Policií ČR, kdy od právní moci usnesení o odložení věci Policií ČR do okamžiku zahájení disciplinárního řízení žalovanou se žalobcem uplynuly více než čtyři roky.

VIII.

Závěr

 [30] Krajský soud uzavírá, že námitka žalobce o tom, že lhůta k projednání předmětného skutku stanovená v § 2 odst. 1 disciplinárního řádu proběhla, proto již dále nemohl být tento skutek čestnou radou žalované (ani jiným orgánem žalované) v době vydání napadeného rozhodnutí projednáván, je důvodná.

 [31] Proto krajský soud napadené rozhodnutí podle § 78 odst. 1 s. ř. s. zrušil a – nemaje podle s. ř. s. jiné volby – věc podle § 78 odst. 4 s. ř. s. vrátil žalované k dalšímu řízení. V něm bude na příslušných orgánech žalované, aby řádně procesně reagovaly na zánik práva předmětný skutek projednat a o něm rozhodnout.

 [32] Právním názorem vysloveným v tomto rozsudku jsou orgány žalované vázány (§ 78 odst. 5 s. ř. s.).

IX.

Náhrada nákladů řízení mezi účastníky

 [33] O náhradě nákladů řízení bylo rozhodnuto dle § 60 odst. 1 s. ř. s., podle kterého procesně úspěšnému žalobci vzniklo vůči žalované právo na náhradu nákladů řízení. Náklady žalobce tvoří:

X.

Lhůty k plnění

[34] Vzhledem k odlišné úpravě s. ř. s. a o. s. ř., týkající se nabytí právní moci rozhodnutí (srov. § 54 odst. 5 s. ř. s., § 159, § 160 odst. 1 o. s. ř.), uložil soud žalované povinnost zaplatit náhradu nákladů řízení ve lhůtě 30 dnů od právní moci rozsudku.

P o u č e n í :  Proti tomuto rozsudku je   m o ž n o   podat kasační stížnost ve lhůtě dvou týdnů od jeho doručení k Nejvyššímu správnímu soudu v Brně.

 Nesplní-li povinná dobrovolně, co jí ukládá vykonatelné soudní rozhodnutí, může oprávněný podat návrh na soudní výkon rozhodnutí.

V Olomouci dne 30. května 2016

Za správnost vyhotovení:    JUDr. Zuzana Šnejdrlová, Ph.D., v. r.

Markéta Chrudinová     předsedkyně senátu