Krajský soud v Praze rozhodl v senátě složeném z předsedkyně JUDr. Věry Šimůnkové a soudců Mgr. Ing. Petra Šuránka a Mgr. Tomáše Kocourka, Ph.D., ve věci žalobce K. S., bytem x, zastoupeného Mgr. Noemi Ilczyszynovou, advokátkou se sídlem Michelská 300/60, 140 00 Praha 4 – Michle, proti žalovanému Státnímu úřadu inspekce práce, IČ 75046962, se sídlem Kolářská 451/13, 746 01 Opava, o žalobě proti rozhodnutí žalovaného ze dne 13. 4. 2015, č. j. 1859/1.30/15-3
takto:
Odůvodnění:
Žalobce se žalobou podle části třetí, hlavy druhé, dílu prvního zákona č. 150/2002 Sb., soudní řád správní, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „s. ř. s.“), podanou dne 24. 11. 2015, domáhá zrušení rozhodnutí žalovaného ze dne 13. 4. 2015, č. j. 1859/1.30/15-3 (dále jen „napadené rozhodnutí“), jímž bylo pro nepřípustnost zamítnuto odvolání žalobce proti rozhodnutí Oblastního inspektorátu práce pro Středočeský kraj (dále jen „správní orgán prvého stupně“) ze dne 19. 12. 2014, č. j. 16599/4.30/14-1 (dále jen „rozhodnutí správního orgánu prvého stupně“), kterým byl žalobce uznán vinným ze spáchání správních deliktů podle zákona o inspekci práce.
Žalobce podal prostřednictvím obecného zmocněnce Mgr. O. K. proti rozhodnutí správního orgánu prvého stupně ve lhůtě blanketní odvolání. Byl proto usnesením správního orgánu prvního stupně vyzván k doplnění odvolání a doložení plné moci pro zastupování obecným zmocněncem, a to ve lhůtě pěti dnů od doručení usnesení. Výzva, která byla zaslána obecnému zmocněnci žalobce prostřednictvím provozovatele poštovních služeb na adresu Dr. V. 1021, J., byla doručena fikcí, vhozením do poštovní schránky dne 11. 2. 2015. Jelikož výzva zůstala bez odezvy, žalovaný odvolání zamítl jako nepřípustné, neboť bylo podáno osobou neoprávněnou, když účastník řízení ve stanovené lhůtě plnou moc nedoložil ani nedoplnil odvolání.
Žalobce považuje napadené rozhodnutí za nezákonné, neboť nebyly splněny podmínky pro jeho vydání, když žalobci nebylo umožněno doplnit odvolání trpící vadami. Správní orgán prvého stupně sice vyhotovil výzvu k doložení plné moci a doplnění odvolání, avšak nedoručil ji obecnému zmocněnci žalobce do jeho datové schránky, ač mu tak ukládá zákon, přičemž samotné odvolání bylo správnímu orgánu prvého stupně doručeno právě prostřednictvím této datové schránky.
Žalovaný ve svém vyjádření setrval na závěru, že odvolání žalobce ze dne 5. 1. 2015 proti rozhodnutí správního orgánu prvého stupně bylo nepřípustné, neboť bylo podáno nezmocněnou osobou. Zplnomocněný zástupce žalobce, Mgr. O. K., doložil plnou moc k zastupování žalobce správnímu orgánu prvého stupně až 29. 7. 2015, tedy až cca tři měsíce po vydání rozhodnutí správního orgánu prvého stupně. Žalovanému není známo, z jakého konkrétního technického či jiného důvodu nemohl správní orgán prvého stupně výzvu k odstranění vad odvolání včetně doložení plné moci k zastupování žalobci doručit Mgr. O. K. do jeho datové schránky, nýbrž mu doručoval pouze na jeho adresu uvedenou v seznamu držitelů datových schránek prostřednictvím provozovatele poštovních služeb. Žalovaný má však za to, že zásilka s předmětnou výzvou byla Mgr. O. K. dne 11. 2. 2015 vložena do jeho domovní schránky (což je zřejmé z doručenky uvedené písemnosti), přičemž se tak fakticky dostala do jeho sféry a tento se s ní mohl seznámit.
Nejprve se soud zabýval včasností žaloby.
Podle § 72 odst. 1 s. ř. s. žalobu lze podat do dvou měsíců poté, kdy rozhodnutí bylo žalobci oznámeno doručením písemného vyhotovení nebo jiným zákonem stanoveným způsobem, nestanoví-li zvláštní zákon lhůtu jinou.
Podle § 72 odst. 4 s. ř. s. nelze zmeškání lhůty pro podání žaloby prominout.
Z předloženého správního spisu soud zjistil, že napadené rozhodnutí bylo žalobci doručeno uplynutím 10 dnů od uložení zásilky směřované do vlastních rukou na poště ve smyslu § 24 odst. 1 a § 23 odst. 4 zákona č. 500/2004 Sb., správní řád, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „správní řád“). Z připojené doručenky vyplynulo, že zásilka byla připravena k vyzvednutí dne 14. 4. 2015, k doručení tak došlo dne 24. 4. 2015 (následujícího dne pak byla zásilka vrácena odesílateli). Posledním dnem pro podání žaloby tak byla středa 24. 6. 2015. Jak vyplývá z ustálené judikatury (srov. rozsudek NSS ze dne 31. 3. 2010, č. j 5 As 26/2009-67), „splnění podmínek pro uložení doručované písemnosti dle § 23 správního řádu z roku 2004, a tudíž i pro její doručení na základě fikce dle § 24 odst. 1 téhož zákona, pokud si ji adresát ve lhůtě 10 dnů od uložení nevyzvedne, prokazuje správní orgán obvykle tím, že založí do spisu vrácenou obálku s nevyzvednutou písemností, včetně předtištěné doručenky, na níž je zaznamenáno a stvrzeno podpisem doručovatele, že byla tato zásilka určitého data uložena a že bylo v místě doručování zanecháno oznámení o tomto uložení a rovněž poučení o následcích nevyzvednutí zásilky”.
Kdykoliv v průběhu řízení soud zjišťuje, zda jsou splněny podmínky řízení. Jednou z podmínek řízení je i včasnost podané žaloby. Byť žalobce v podané žalobě tvrdí, že na písemnou žádost byla kopie napadeného rozhodnutí doručena jeho právnímu zástupci do datové schránky dne 16. 11. 2015, z toho odvíjející se závěr o včasnosti podané žaloby je nesprávný. Pro běh žalobní lhůty je určující datum řádného doručení plynoucí z doručenky připojené k napadenému rozhodnutí, tj. dne 14. 4. 2015, resp. 24. 4. 2015. Žalovaný napadené rozhodnutí řádně doručoval přímo žalobci, neboť v té době neměl k dispozici plnou moc jeho obecného zmocněnce.
Z důvodu marného uplynutí lhůty pro podání žaloby soud žalobu odmítl pro opožděnost podle § 46 odst. 1 písm. b) s. ř. s. S ohledem na nesplnění podmínek řízení se soud nemohl zabývat věcí samou a posuzovat zákonnost napadeného rozhodnutí z pohledu uplatněných žalobních bodů.
O nákladech řízení rozhodl soud v souladu s § 60 odst. 3 s. ř. s., podle kterého žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení, byl-li návrh odmítnut.
Žalobci soud podle § 10 odst. 3 věty poslední zákona č. 549/1991 Sb., o soudních poplatcích, ve znění pozdějších předpisů vrací v plné výši zaplacený soudní poplatek, protože žaloba byla před prvním jednáním odmítnuta. Třicetidenní lhůta k vrácení soudního poplatku, počínající právní mocí tohoto usnesení, vychází z ustanovení § 10a odst. 1 zákona o soudních poplatcích.
Poučení: Proti tomuto rozhodnutí lze podat kasační stížnost ve lhůtě dvou týdnů ode dne jeho doručení. Kasační stížnost se podává ve dvou vyhotoveních u Nejvyššího správního soudu, se sídlem Moravské náměstí 6, Brno. O kasační stížnosti rozhoduje Nejvyšší správní soud.
Lhůta pro podání kasační stížnosti končí uplynutím dne, který se svým označením shoduje se dnem, který určil počátek lhůty (den doručení rozhodnutí). Připadne-li poslední den lhůty na sobotu, neděli nebo svátek, je posledním dnem lhůty nejblíže následující pracovní den. Zmeškání lhůty k podání kasační stížnosti nelze prominout.
Kasační stížnost lze podat pouze z důvodů uvedených v § 103 odst. 1 s. ř. s. a kromě obecných náležitostí podání musí obsahovat označení rozhodnutí, proti němuž směřuje, v jakém rozsahu a z jakých důvodů jej stěžovatel napadá, a údaj o tom, kdy mu bylo rozhodnutí doručeno.
V řízení o kasační stížnosti musí být stěžovatel zastoupen advokátem; to neplatí, má-li stěžovatel, jeho zaměstnanec nebo člen, který za něj jedná nebo jej zastupuje, vysokoškolské právnické vzdělání, které je podle zvláštních zákonů vyžadováno pro výkon advokacie.
Soudní poplatek za kasační stížnost vybírá Nejvyšší správní soud. Variabilní symbol pro zaplacení soudního poplatku na účet Nejvyššího správního soudu lze získat na jeho internetových stránkách: www.nssoud.cz.
V Praze dne 21. června 2016
JUDr. Věra Šimůnková, v. r.
předsedkyně senátu
Za správnost:
Božena Kouřimová