[OBRÁZEK]
 

ČESKÁ REPUBLIKA

ROZSUDEK

JMÉNEM REPUBLIKY

  Krajský soud v Plzni rozhodl samosoudkyní Mgr. Janou Komínkovou v právní věci žalobce: M.R., zastoupeného Mgr. Jindřichem Sojkou, advokátem, Pražská 119, 339 01 Klatovy I, proti žalovanému:  Krajský úřad Plzeňského kraje, Škroupova 18, 306 13 Plzeň, v řízení o žalobě proti rozhodnutí žalovaného ze dne  17.07.2015 č.j. DSH/7902/15,

t a k t o :

1. Žaloba  s e   z a m í t á.

2. Žádný z účastníků   n e m á   n á r o k   na náhradu nákladů řízení.

O d ů v o d n ě n í :

Žalobce se žalobou domáhá zrušení výše označeného rozhodnutí žalovaného, jímž bylo zamítnuto odvolání žalobce a potvrzeno rozhodnutí Městského úřadu Klatovy, odboru dopravy – dopravního úřadu, ze dne 19.6.2015 č.j. OD/7015/15/Kk, kterým byl žalobce uznán vinným ze spáchání několika přestupků, mimo jiné přestupku podle § 125c odst. 1 písm. b) zákona č. 361/2000 Sb., o provozu na pozemních komunikacích a o změnách některých zákonů, ve znění pozdějších předpisů (dále jen zákon o provozu na pozemních komunikacích), pro porušení § 5 odst. 2 písm. b) téhož zákona, za což  mu byla uložena pokuta 8.000,-Kč, zákaz řízení všech motorových vozidel na 6 měsíců a náhrada nákladů řízení 1.000,-Kč.

Žalobce v žalobě nesouhlasil se závěrem žalovaného, že žalobce úmyslně porušil § 5 odst. 2 písm. b) zákona o provozu na pozemních komunikacích a nesouhlasil s hodnocením žalovaného, že ústní vodu Propolis hodnotil jako alkoholický nápoj, neboť se dle jeho výkladu jedná o jinou látku obsahující alkohol. Podle žalobce při výkladu definice přestupku je nutno posoudit, co může být zhodnoceno jako požití alkoholického nápoje či jiné látky obsahující alkohol. Požitím je úmyslné vypití a již ze samotného termínu nápoje lze dovodit, že ho nelze požít jiným způsobem. Nelze tedy vykládat toto extenzivně jako pouhý výplach ústní dutiny, i když látku obsahující alkohol. Upozornění o tom, že ústní voda obsahuje alkohol, nemohlo být žalobcem podle jeho názoru hodnoceno jako požití alkoholického nápoje, když obsah vyplivl. Z upozornění nevyplývají další rozhodné informace o možnosti ovlivnění alkoholem, jeho míry nebo času odbourávání, aby žalobce jako laik mohl tyto otázky posoudit. Měl tak za to, že nemohl předpokládat, že výplachem ústní dutiny se alkohol dostane do krve a ovlivní ho pro jízdu vozidlem. Žalobce poukázal i na to, že alkohol byl zjištěn v nepatrné hladině pouze v dechu a nikoliv v krvi žalobce. Proto podle jeho názoru nemohlo po subjektivní stránce dojít k naplnění skutkové podstaty přestupku. Dále žalobce nesouhlasil se závěrem žalovaného opřeným o odborné vyjádření pracovníka Dräger Safety s.r.o., podle něhož odezní koncentrovaný alkohol v ústech za 6 až 7 minut, a jelikož k dechové zkoušce došlo po uplynutí této doby, nemohl být její výsledek ovlivněn ústní vodou Propolis. Žalobce především poukázal na to, že vyjádření společnosti Dräger Safety je časově zastaralé a značně obecné. Dále dle žalobce toto vyjádření neřeší užití daných konkrétních kapek a při dlouhodobém užívání jistě dochází k pronikání alkoholu do tkání, což může ovlivnit naměřené množství alkoholu i dobu jeho odbourávání. Dle žalobce tak nemůže tuto otázku žalovaný posoudit sám a měl být vypracován znalecký posudek. Dále žalobce poukázal na fyziologicky danou určitou hladinu alkoholu v těle každého člověka s tím, že jestliže žalobci je kladeno za vinu zjištěné množství 0,03 ‰, vzbuzuje pochybnosti, zda byl alkohol v dechu nezbytně spojen s požitím alkoholického nápoje před jízdou. Žalobce tak popíral, že by při jízdě byl užitím ústní dezinfekce jakkoliv ovlivněn a její užití mohlo mít příčinnou souvislost s dopravní nehodou, jejíž zavinění nijak nepopíral.

Žalovaný ve vyjádření k žalobě navrhl zamítnutí žaloby a plně odkázal na napadené rozhodnutí.

Součástí správního spisu je policejní protokol o nehodě v silničním provozu ze dne 3.10.2014, podle něhož v tento den v 11:20 hod. řídil žalobce své osobní motorové vozidlo Opel Vectra RZ… v ulici Žižkova v Nýrsku a při projíždění křižovatky s ulicí Komenského nerespektoval svislou dopravní značku „Stop“ a nedal přednost v jízdě vozidlu Toyota Yaris řidičky M.C., jedoucí hlavní ulicí Komenského ve směru od centra města na obec Chudenín. Po nárazu vozidla Opel Vectra do levého boku vozidla došlo k odražení vozidla Toyota Yaris na vozidlo Škoda Octavia řidiče V.M., který stál v křižovatce ulice Žižkova, a to v daný okamžik na základě dopravní značky „Stop“. Následně byla provedena dechová zkouška, kdy u žalobce byl pozitivní výsledek v čase 11:34 hod. 0,27 ‰ alkoholu v krvi a v 11:39 hod. 0,25 ‰ alkoholu v krvi. Následně žalobce požadoval na vlastní žádost odběr krve, který byl proveden v Klatovské nemocnici ve 12:45 hod. Následně se vrátil zpět na místo dopravní nehody. Na místě se k požití alkoholu podle policejního protokolu nevyjádřil. Správní spis obsahuje i fotodokumentaci dopravní nehody a také záznam o dechové zkoušce provedené v 11:34 hod s vytištěným výsledkem z přístroje Dräger podepsaným žalobcem a protokol o dechové zkoušce  s výsledkem 0,25 bez vytištěného výsledku. Součástí spisu je i platný ověřovací list přístroje Dräger včetně kalibrační zkoušky. Je zde i úřední záznam Policie České republiky (dále jen „PČR“) ze dne 7.10.2014 a úřední záznam PČR ze dne 3.10.2014 vysvětlující, že se z technických důvodů  pro poruchu tiskárny přístroje Dräger nepodařilo vytisknout druhou dechovou zkoušku s výsledkem 0,25 ‰. Výsledek byl následně vytištěn na obvodním oddělení v Nýrsku na počítači. Dále je zde i protokol o lékařském vyšetření ze dne 3.10.2014, podle něhož byl ve 12:45 proveden odběr krve žalobci. Správní spis obsahuje i výpis z evidenční karty žalobce ze dne 25.11.2014 a trestní příkaz č.j. 2T 5/2013 Okresního soudu v Klatovech týkající se řízení pod vlivem alkoholu dne 30.12.2012.

Při jednání před správním orgánem žalobce uváděl, že před jízdou ani během jízdy nepožil alkohol. Toho dne jel ke své zubařce a na její doporučení si vykloktal ústní vodou, jejíž obal následně předložil. Touto vodou si za dopoledne ústní dutinu vypláchl několikrát, naposledy těsně před jízdou. Z výsledku dechové zkoušky byl překvapen, a proto žádal provedení odběru krve. Nesouhlasil se svým obviněním s řízením vozidla pod vlivem alkoholu, uváděl, že kapkami se léčil asi týden a nepociťoval ovlivnění alkoholem. Předložil k tomu výpis ze své karty od MUDr. O. a její lékařkou zprávu, jíž potvrzoval léčení u ní. K otázce provedeného rozboru krve nepředložil jeho výsledek. Navrhl výslech lékařky, event. vypracování nějakého posudku k možností ovlivnění alkoholem požitou ústní vodou a předložil také charakteristiku výrobku Natura Propolis kapky, kde se uvádí, že látky Propolis je zde 13,5 % a koncentrace alkoholu je 80 %.

Správní orgán I. stupně doplnil dokazování o návod na Propolis kapky o objemu 50 ml, které mají složení alkoholu kolem 45%, z toho Propolis látky je do 3,5 %. Kapky se dle dávkování mají aplikovat 3x denně tak, že se 20-30 kapek nakape do 100 ml vody a používá se k výplachům dutiny ústní. Správní orgán opatřil i vyjádření společnosti Dräger ze dne 8.3.2010, kde se uvádí, že koncentrovaný alkohol v dutině ústní může ovlivnit změřenou hodnotu alkoholu v dechu. Pro zamezení tohoto vlivu jsou na tento přístroj stanoveny požadavky. Odeznění vlivu koncentrovaného alkoholu v ústech podaného v malém množství ukazuje graf. Z něho je zřejmý vliv likérové čokolády, ústního spreje či pralinek s obsahem alkoholu, kdy zjevně po 5 minutách jsou hodnoty na grafu téměř nulové. Dále je zde i část návodu k přístroji Dräger alcotest „Požadavky na testovanou osobu“. Zde je uveden požadavek, aby od posledního požití alkoholu uplynulo alespoň 15 minut. Rušivý vliv mohou mít ústní spreje obsahující alkohol či kapky a i v těchto případech je třeba dodržet čekací dobu 15 minut, pouhé vypláchnutí úst vodou tuto přestávku nemůže nahradit.

Svědek J.Š. dne 16.3.2015 vypovídal, že byl přítomen při dechových zkouškách u žalobce a vysvětlil, že do spisu byl pouze založen jeden výtisk z tiskárny buď proto, že došlo k vybití baterie anebo došla páska. Dále svědek uváděl, že inkriminovaného dne zvonil na zvonek žalobce, který bydlel nedaleko místa dopravní nehody, a na to nikdo nereagoval, proto se svědek vrátil zpět na místo nehody, kam se pak dostavil i žalobce. Podle svědka má přístroj vnitřní paměť, ze které se dodatečně dá výsledek vytisknout. Zkoušená osoba je pak v takových případech s výsledkem hodnoty seznámena tím, že je jí ukázán na displeji přístroje.

První rozhodnutí správního orgánu I. stupně žalovaný rozhodnutím ze dne 14.5.2015 zrušil a věc vrátil prvostupňovému orgánu k doplnění řízení. Po dalším jednání bylo opětovně rozhodnuto ve věci a žalobce byl uznán vinným ze spáchání mimojiné přestupku, kterého se měl dopustit tím, že řídil v době, kdy byl pod vlivem alkoholu dle výsledku provedené dechové zkoušky v minimálním prokazatelném zjištěném množství 0,03 ‰ alkoholu v krvi. V odůvodnění správní orgán I. stupně uvedl, že z příbalového letáku opatřeného správním orgánem je zřejmé, že Propolis kapky jsou lihovodní extrakt Propolisu obsahující líh minimálně 45%, dávkování 20-30 kapek do 100 ml vody určených k výplachu dutiny ústní. Žalobcem předložená charakteristika je na jinou ústní vodu Natura Propolis kapky. Dle žalobce ústní vodu Propolis kapky užil na propláchnutí dutiny ústní několikrát před jízdou. Pokud tak skutečně učinil a předmětný přípravek užil v souladu s příbalovou informací včetně předepsaného dávkování, pak z uvedeného vyjádření společnosti Dräger Safety s.r.o., že odeznění vlivu koncertovaného alkoholu v ústech podaného v malém množství nastane do 6 – 7 minut, je podle správního orgánu zřejmé, že výsledky dechových zkoušek tímto nemohly být ovlivněny. Pokud však žalobce použil kapky v rozporu s příbalovým letákem a doporučeným dávkováním, tedy požil ho jednorázově bezprostředně před jízdou v takovém množství, které mělo způsobit naměřené hodnoty, rovněž porušil § 5 odst. 2 písm. b) zákona o provozu na pozemních komunikacích, neboť dle tohoto řidič nesmí řídit vozidlo i po požití jiné látky obsahující alkohol. Správní orgán neprovedl navržené důkazy a uvedl, že léčení žalobce u MUDr. O. spolu s popsanými zdravotními obtížemi nijak zpochybňuje, proto je tento výslech nadbytečný. Vzhledem k tomu, že dle svého tvrzení měl žalobce předmětnou látku naposledy užít před samotnou jízdou, přičemž k dopravní nehodě došlo cca. v 11:20 hod. a druhá dechová zkouška byla provedena v 11:39 hod. s výsledkem 0,25 ‰, je z toho podle správního orgánu zřejmé, že v daném případě byl dodržen požadavek na testovanou osobu daný návodem k obsluze dechového navigátora, a tedy provedením zkoušky po uplynutí alespoň 15 min od posledního užití alkoholu. Svědeckou výpověď policisty Š. správní orgán zhodnotil tak, že tento potvrdil jednak provedení dvou dechových zkoušek na místě u žalobce a upřesnil dále důvody vytištění pouze jednoho záznamu z tiskárny a druhého přímo z přístroje. Provedení samotné zkoušky pak bylo vyhotoveno v souladu se zákonem a je spolehlivým důkazem o zjištění nenulové hodnoty alkoholu v těle žalobce. Správní orgán I. stupně připomněl, že od 17.8.2013, tedy od účinnosti novely zákona o provozu na pozemních komunikacích, provedené zákonem č. 233/2013 Sb., zní ustanovení § 5 odst. 2 písm. a) zákona o provozu na pozemních komunikacích tak, že řidič nesmí použít alkoholický nápoj ani jinou látku obsahující alkohol (dále jen „alkoholický nápoj“ během jízdy. Z tohoto je podle správního orgánu zcela zřejmé, že v následném ustanovení § 5 odst. 2 písm. b) téhož zákona, se pojem alkoholický nápoj vztahuje i na požití jiných látek obsahujících alkohol. Podle správního orgánu tak žalobce užil ústní vodu v rozporu s příbalovým letákem a doporučeným dávkováním tak, že to způsobilo naměřené hodnoty, a rovněž porušil § 5 odst. 2 písm. b) zákona o provozu na pozemních komunikacích. Z uvedené naměřené hodnoty má správní orgán za zjištěné a prokázané nenulové množství alkoholu v krvi žalobce. Správní orgán připomněl, že od naměřené hodnoty byla odečtena hodnota 0,24 ‰ zahrnující rovněž žalobcem zmiňované jiné faktory včetně možné fyziologické hranice alkoholu některých jedinců. Ke zjištěnému naměření hodnot by nemohlo dojít požitím předmětné ústní vody v souladu s doporučeným dávkováním, což podle správního orgánu I. stupně dokazuje stále platné vyjádření pracovníka společnosti Dräger Safety s.r.o. Dále správní orgán odmítl tvrzení, že by ústní vody Natura Propolis kapky a Propolis kapky byly shodnými extrakty s ohledem na zásadní rozdíl v množství alkoholu. Správní orgán odkázal na rozsudek Nejvyššího správního soudu ze dne 21.9.2010 č.j. 8As 59/2010-78, podle něhož vzhledem k tzv. nulové toleranci alkoholu při řízení vozidel není třeba v řízení o přestupku zkoumat, zda a jakým způsobem byl řidič zjištěnou vyšší hladinou alkoholu v krvi ovlivněn, tedy jak alkohol působil na jeho schopnosti řídit vozidlo. Postačí, že měl v krvi prokazatelně nenulovou výši hladiny alkoholu, která nebyla způsobena pouze fyziologickými vlivy. Správní orgán konstatoval, že přestupek řízení vozidla pod vlivem alkoholu byl spáchán nedbalostí nevědomou, neboť žalobce dle svého vyjádření na sobě žádné ovlivnění alkoholem nepociťoval, avšak pod vlivem malého množství alkoholu jednoznačně byl. Tento svůj stav před vlastní jízdou měl a mohl sám ověřit provedením vlastní dechové zkoušky na dnes již dostupných orientačních dechových přístrojích. Pokud tak neučinil, a přesto se rozhodl vozidlo řídit, nedbal potřebnou míru opatrnosti k tomu, aby k porušení zájmu chráněného zákonem neohrožovat bezpečnost provozu na pozemních komunikacích řízením vozidla pod vlivem alkoholu nedošlo.

V žalobou napadeném rozhodnutí se žalovaný zabýval tím, že žalobcem požitá ústní voda Propolis je alkoholickým nápojem. Zákonodárce v ustanovení § 5 ods.t 2 písm. a) zákona o silničním provozu stanovil, že řidič nesmí požít alkoholický nápoj ani jinou látku obsahující alkohol (dále jen „alkoholický nápoj“). Z dikce tohoto ustanovení vyplývá, že pokud zákonodárce dál v ustanovení § 5 odst. 2 písm. b) téhož zákona užil termín alkoholický nápoj, je nutné na něho nahlížet právě v kontextu s přechozím ustanovením. Jde o legislativní zkratku. Alkoholickým nápojem jakožto potravinářským výrobkem se rozumí především lihovina, pivo a víno, ale i jiný nápoj obsahující více než půl objemového procenta alkoholu dle § 2 písm. k) zákona č. 379/2005 Sb., a jelikož stejného ovlivnění lze dosáhnout požitím alkoholického nápoje, coby potravinářského výrobku, zákon o silničním provozu tento pojem používá jako legislativní zkratku i pro jiné látky obsahující alkohol, které nejsou primárně potravinářské, zejména právě pro ústní vody apod. Resekce alkoholu začíná již v ústech, tedy význam termínu požít nelze vykládat tak, že je nutné ho vypít. Nelze také podle žalovaného vyloučit, že při vyplachování ústní dutiny mohl žalobce nepatrné množství dezinfekční vody Propolis rovněž nevědomky polknout. I žalovaný poukázal na rozsudek Nejvyššího správního soudu č.j. 8As 59/2010-78, podle něhož vychází právní rámec tzv. nulové toleranci hladiny alkoholu řidiče a není jeho odpovědnost vyloučena tím, že se zjištěná hladina alkoholu jeví po odečtení tzv. fyziologické řady marginální. Podle žalovaného bylo bezpochyby prokázáno, že žalobce motorové vozidlo řídil pod vlivem alkoholu, a vyjádření společnosti Dräger proto nelze považovat vzhledem k jeho obsahu za zastaralé. Podle něho odezní koncentrovaný alkohol v ústech za 6-7 min po požití ústního spreje s obsahem alkoholu. Dle žalovaného lze toto opatření obecně aplikovat i na kapky Propolis, pokud by je žalobce použil v souladu s příbalovým letákem, nemohla by ovlivnit výsledky dechových zkoušek, které byly obě pozitivní. Možné vysvětlení je jejich nadužívání, které jde k tíži žalobce, neboť ústní voda Propolis obsahuje alkohol, tedy je alkoholickým nápojem a řízení vozidla je zakázáno v takové době po požití alkoholického nápoje, kdy by mohl být řidič pod vlivem. Rovněž žalovaný zkonstatoval, že se jedná o formu zavinění z nevědomé nedbalosti. 

Žalobní námitky soud neshledal důvodnými.

V žalobě žalobce tvrdí, že bylo nesprávně žalovaným zhodnoceno jednání žalobce jako úmyslné protiprávní jednání. Tato námitka podle názoru soudu není důvodná, neboť jak vyplývá z výše shrnutého z obsahu obou správních rozhodnutí, správní orgány posoudily předmětný přestupek jako spáchaný ve formě nevědomé nedbalosti.

Dále se soud zotožnil s argumentací správních orgánů ohledně možných následků užití žalobcem zmíněných kapek Propolis. Vyjádření společnosti Dräger Safety s.r.o. je podle názoru soudu nadále použitelným důkazem, neboť neexistují žádné nové důkazy, které by ho zpochybňovaly. Na základě tohoto vyjádření a na základě návodu k přístroji Dräger lze mít za to, že pokud by při užití kapek bylo postupováno dle návodu, nemohly by být tyto kapky příčinou naměřených pozitivních výsledků dechových zkoušek. Pokud naopak došlo třeba i k nechtěnému požití části této látky polknutím při vyplachování, potom se jedná o požití alkoholického nápoje ve smyslu legislativní zkratky dle § 5 odst. 2 písm. a) zákona o provozu na pozemních komunikacích, a současně jde o zaviněné porušení ust. § 5 odst. 2 písmb) téhož zákona.

V obou případech je tedy nutno považovat žalobce odpovědného za přestupek, neboť v daném případě bylo postupováno při ztjišťování hladiny alkoholu v tělě standardně a v souladu s právními předpisy. Byla odečtena jak přípustná odchylka přístroje, tak i možná fyziologická hladina alkoholu, tj. celkem 0,24 ‰ alkoholu. I poté byla zjištěná hodnota alkoholu nenulová, což činí žalobce odpovědným za protiprávní jednání bez ohledu na to, že tato hodnota byla nízká.

 Soud stejně jako správní orgány připomíná stávající judikaturu NSS. Podle oběma správními orgány zmíněného rozsudku NSS ze dne 21.9.2010  č.j. 8As 59/2010-78 (dostupného na www.nssoud.cz), po odečtení zmíněné hodnoty 0,24 ‰ alkoholu se v ČR vychází z tzv. nulové tolerance alkoholu. Z toho vyplývá, že není rozhodné, jakým způsobem byl alkohol požit, vždy jde o řízení vozidla pod vlivem alkoholu.

Soud pouze znovu připomíná, že návod na přístroj Dräger jasně uváděl, že vliv alkoholu v ústech z důvodu vyplachování ústní vodou je z měření vždy plně vyloučen, a to většinou již po cca 5min, ale vždy nejpozději po 15 minutách. V daném případě mezi dopravní nehodou a druhou dechovou zkouškou tato doba uplynula, tudíž pouhé vypláchnutí ústní vody Propolis by změřený výsledek nemohl způsobit.

Z vyložených důvodů soud žalobu zamítl podle § 78 odst. 7 s.ř.s.

O náhradě nákladů řízení bylo rozhodnuto podle § 60 odst. 1 s.ř.s., podle kterého by měl nárok na jejich náhradu žalovaný, který měl ve věci plný úspěch. Žalovanému však žádné náklady řízení nevznikly, a proto jejich náhrada nebyla žádnému z účastníků přiznána. 

V Plzni dne 16. května 2016         

Mgr. Jana Komínková, v.r.

Za správnost vyhotovení: Martina Kerberová                              samosoudkyně