Číslo jednací: 29Ad 6/2015 - 136
[OBRÁZEK]
ČESKÁ REPUBLIKA
ROZSUDEK
JMÉNEM REPUBLIKY
Krajský soud v Hradci Králové rozhodl samosoudkyní JUDr. Janou Kábrtovou ve věci žalobce P.T., bytem X, zast. JUDr. Vlastou Dohnalovou, advokátkou AK se sídlem v Sokolově, nábř. Petra Bezruče 598, proti žalované České správě sociálního zabezpečení v Praze, Křížová 25, o žalobě proti rozhodnutí žalované o námitkách ze dne 31. 3. 2015, čj. 680 502 1399/315-ZZ, takto:
O d ů v o d n ě n í :
Žalovaná Česká správa sociálního zabezpečení v Praze vydala dne 31. 3. 2015 rozhodnutí o námitkách, kterým tyto zamítla, neboť nebyly podány v zákonné lhůtě. Uvedla, že rozhodnutí orgánu I. stupně bylo žalobci doručeno 18. 2. 2015, námitky byly datovány dnem 21. 3. 2015, podány držiteli poštovní licence 23. 3. 2015, tedy opožděně, na základě ust. § 88 odst. 8 zákona č. 582/1991 Sb. pak byly jako opožděné zamítnuty.
Vzhledem k tomu, že uvedené ustanovení § 88 ve svém odst. 1 předpokládá pro podání námitek lhůtu 30 dní, krajský soud shledal správnost vydaného rozhodnutí o námitkách.
K doplněné žalobě, namítající dřívější datum vzniku invalidity žalobce s ohledem na její plíživý vznik u psychiatrické diagnózy a též její závažnější stav provedl soud prakticky nad rámec nutného dokazování postupně objektivizaci závažnosti zdravotního stavu žalobce dvěma srovnávacími posudky Posudkových komisí Ministerstva práce a sociálních věcí ČR. V době podání žaloby byl žalobce ve VTOS Kynšperk nad Ohří, o posouzení jeho zdravotního stavu a míry poklesu pracovní schopnosti v namítaném období proto byla požádána PK v Plzni, která v obsáhlém posudku ze dne 2. 12. 2015 uvedla, že u žalobce se jedná o smíšenou poruchu osobnosti s rysy paranoidními a schizoidními, dále o poruchu přizpůsobení, poruchu s bludy dle dokumentace, stav po suicidálním pokusu v r. 1995, nikotinismus a trichotillomanii v anamnéze. PK základní zdravotní postižení po rozsáhlém konstatování odborných nálezů hodnotila jako dlouhodobě nepříznivý zdravotní stav, a to jako osobnostní poruchu s rysy paranoidními a schizoidními, poruchu přizpůsobení, s odkazem na hospitalizaci ve vězěňské psychiatrii v Brně ze srpna – září 2014 nebyla potvrzena diagnóza z okruhu psychotických onemocnění, ale byla konstatována psychopaticky strukturovaná osobnost s rysy paranoidními a schizoidními, což bylo potvrzeno i stabilizačním pobytem tamtéž v průběhu března – dubna 2015. Uvedené onemocnění hodnotila dle kapitoly V., dle položky 7b) přílohy k vyhlášce č. 359/2009 Sb., ve výši 45 % míry poklesu pracovní schopnosti. PK hodnotila postižení jako středně těžké, jedná se o stavy s podstatným narušením pracovního a společenského fungování, závažné maladaptivní chování, opakované situační dekompenzace. U žalobce byla dále shledána další zdravotní postižení, a to stav po keratoplastice pro keratokonus levého oka se zhoršením zrakové ostrosti, krátkozrakost a astigmatismus obou očí, vertebrogenní algický syndrom při sinistroskoliose ThL a hyperlordoze, stav po fraktuře krčku femoru vlevo léčené OS v r. 2011, stav po fraktuře hlavičky ulny levé HK v r. 2005, stav po úrazu levé poloviny hrudníku se zlomeninou 10. a 11. žebra a pneumothoraxu – 1997 a stav po otravě houbami v r. 1992. Procentní míra poklesu pracovní schopnosti byla s ohledem na zrakové omezení navýšena dle § 3 cit. vyhlášky o možných 10 %, posuzovaný je bez významného funkčního omezení v oblasti pohybového aparátu. PK MPSV ČR v Plzni tedy volila celkovou míru poklesu pracovní schopnosti žalobce ve výši 55 % a své posouzení odůvodnila tak, že využití písm. c) uvedené položky (viz výše) není možné, neboť u žalobce se nejedná o těžké narušení výkonu většiny denních aktivit, funkčně významné poruchy osobnosti provázené jiným závažným duševním postižením, těžké narušení adaptibility nebo stav, kdy se psychopatologické projevy blíží jiným závažným duševním poruchám, nezvládnutelná primitivní pudová jednání ani se nejedná o stav s nutností poskytování ústavní péče či léčení v odborném léčebném ústavu. K datu vydání považuje PK psychický stav žalobce při léčbě za stabilizovaný. Vznik invalidity pak PK v Plzni vázala k datu nálezu ze dne 19. 11. 2012, dokladujícího potřebu zahájit medikaci z psychiatrické indikace. PK odpověděla na žádost žalobce stanovit toto datum k lednu 2008 tak, že v té době nebyla prokázána dekompenzace stavu, medikace z psychiatrické indikace, ani soustavná psychiatrická léčba. Dle psychiatrického nálezu ze dne 19. 10. 2007 byla konstatovaná porucha osobnosti kompenzovaná, toto konečně dokazovala i schopnost posuzovaného vykonávat v letech 1996 – 2012 činnost soukromého zemědělce. PK tedy vyslovila výrok o invaliditě druhého stupně podle § 39 odst. 2 písm. b) zákona č. 155/1995 Sb., neboť u žalobce šlo o pokles pracovní schopnosti z důvodu dlouhodobě nepříznivého zdravotního stavu nejméně o 50 %, nedosahoval však více než 69 %.
K námitkám žalobce pak krajský soud přistoupil k žádosti o vypracování srovnávacího posouzení, PK MPSV ČR v Hradci Králové dne 29. 4. 2016 vyslovila prakticky obdobný posudkový závěr jak co do stupně invalidity žalobce, tak co do odůvodnění data jejího vzniku. Soud je přesvědčen, že na námitky, které obsahovalo doplnění žaloby, provedené dne 29. 6. 2015 zástupkyní žalobce, tak odpověděly posudkové orgány, které jsou k hodnocení procentní míry poklesu pracovní schopnosti žadatelů o invalidní důchod příslušné dle § 4 odst. 2 zákona č. 582/1991 Sb., o organizaci a provádění sociálního zabezpečení v platném znění, objektivně, dostatečně a odborně vyčerpávajícím způsobem. Posudkové komise přitom měly k dispozici veškerou dostupnou zdravotní dokumentaci žalobce, včetně nálezu MUDr. Mydly z Centra krizové intervence PL Bohnice. Krajský soud v Hradci Králové tak dospěl k závěru, že je objektivně a úplně odůvodněno datum vzniku invalidity druhého stupně žalobce, tak i její závažnosti. Další námitky a podněty žalobce pak krajský soud blíže nevypořádal, neboť byl nucen tyto hodnotit jako zmatečné a nesouvislé. Krajský soud pouze konstatuje, že OSSZ v Sokolově stanovila posudkem lékařky ze dne 28. 1. 2015 vznik invalidity II. stupně žalobce dnem 21. 6. 2013, posudkové komise MPSV ČR pak v rámci soudního přezkoumání odůvodnily její vznik datem 19. 11. 2012, jak uváděno výše. Vzhledem k tomu, že krajský soud z výše uvedených důvodů hodnotil rozhodnutí žalované o námitkách jako správné, je případně na žalobci, aby těmito provedenými důkazy v novém řízení podpořil stanovení nového data vzniku invalidity. Vzhledem k tomu, že v přezkoumávaném rozhodnutí žalované o námitkách soud neshledal žádného pochybení, postupoval v souladu s ust. § 78 odst. 7 zákona č. 150/2002 Sb., soudní řád správní – s. ř. s. a žalobu jako nedůvodnou zamítl.
Výrok o náhradě nákladů řízení soud odůvodňuje ust. § 60 odst. 1 s.ř.s., když žalobce nebyl ve věci úspěšný a žalovaná náhradu nákladů řízení neúčtovala.
Poučení:
Proti tomuto rozhodnutí lze podat kasační stížnost ve lhůtě dvou týdnů ode dne jeho doručení. Kasační stížnost se podává ve dvou (více) vyhotoveních u Nejvyššího správního soudu, se sídlem Moravské náměstí 6, Brno. O kasační stížnosti rozhoduje Nejvyšší správní soud.
Lhůta pro podání kasační stížnosti končí uplynutím dne, který se svým označením shoduje se dnem, který určil počátek lhůty (den doručení rozhodnutí). Připadne-li poslední den lhůty na sobotu, neděli nebo svátek, je posledním dnem lhůty nejblíže následující pracovní den. Zmeškání lhůty k podání kasační stížnosti nelze prominout.
Kasační stížnost lze podat pouze z důvodů uvedených v § 103 odst. 1 s. ř. s. a kromě obecných náležitostí podání musí obsahovat označení rozhodnutí, proti němuž směřuje, v jakém rozsahu a z jakých důvodů jej stěžovatel napadá, a údaj o tom, kdy mu bylo rozhodnutí doručeno.
V řízení o kasační stížnosti musí být stěžovatel zastoupen advokátem; to neplatí, má-li stěžovatel, jeho zaměstnanec nebo člen, který za něj jedná nebo jej zastupuje, vysokoškolské právnické vzdělání, které je podle zvláštních zákonů vyžadováno pro výkon advokacie.
V Hradci Králové dne 27. června 2016
| JUDr. Jana Kábrtová v. r. |
| samosoudkyně |