Číslo jednací:  9A 250/2015 - 41

 

 

 

 

U s n e s e n í

 

Městský soud v Praze rozhodl v senátě složeném z předsedkyně JUDr. Ivanky Havlíkové a soudců JUDr. Naděždy Řehákové a Mgr. Martina Kříže v právní věci žalobce: M. B., bytem X, zast. Mgr. Jaroslavem Topolem, advokátem se sídlem Praha 4, Na Zlatnici 301/2, proti žalovanému: Magistrát hlavního města Prahy, se sídlem Praha 1, Mariánské nám. 2, v řízení o žalobě na ochranu proti nečinnosti žalovaného správního orgánu,

 

 

t a k t o:

 

I. Řízení  se zastavuje.

 

II. Žalobci se vrací část zaplaceného soudního poplatku ve výši 1.000,- Kč. Tato částka bude žalobci vyplacena z účtu Městského soudu v Praze                  do 30 dnů od právní moci tohoto usnesení k rukám právního zástupce žalobce Mgr. Jaroslava Topola, advokáta. 

 

II. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení. 

 

 

O d ů v o d n ě n í:

 

Žalobou podanou u Městskému soudu v Praze dne 11.12.2015 se žalobce domáhal ochrany proti nečinnosti žalovaného správního orgánu a žádal, aby soud uložil žalovanému povinnost vydat rozhodnutí  v řízení vedeném pod sp.zn. S-MHMP 1314529/2014/Deu ve lhůtě 30 dnů od právní moci rozsudku.

 

Ve vyjádření k žalobě ze dne 29.1.2016 žalovaný sdělil, že v předmětném správním řízení rozhodl příkazem o uložení pokuty ze dne 15.10.2014, č.j. MHMP 1466602/2014/Deu, pravomocným dne 6.11.2014. Podáním z 26.4.2016 však dále uvedl, že s ohledem na to, že  dne 20.4.2016 vydalo Ministerstvo dopravy, jako nadřízený správní orgán, opatření proti nečinnosti č.j. 225/2016-160-SPR/3, jímž žalovanému uložilo, aby do 30 dnů ode dne doručení opatření konal ve věci vedené pod spis. zn.: S-MHMP 1314529/2014/Deu (resp. aby po podaném včasném odporu proti příkazu o uložení pokuty pokračoval ve správním řízení), bude žalovaný v řízení pokračovat a z důvodu uplynutí zákonné lhůty k projednání přestupku řízení ve věci přestupku žalobce zastaví. 

 

Podáním z 16.5.2016 vzal žalobce žalobu zpět, neboť nadřízený správní orgán přikázal žalovanému vydat ve věci rozhodnutí, čehož se žalobce domáhal i touto žalobou. Tím byl žalobce uspokojen, neboť nadřízený správní orgán přikázal žalovanému provést takový úkon, kterého se žalobce domáhal, aby mu přikázal provést soud. Žalobce zároveň podle § 60 odst. 3 věta druhá zákona č. 150/2002 Sb., soudní řád správní (dále jen „s.ř.s.“) požadoval náhradu nákladů řízení, neboť ve správním řízení byl uspokojen a pokud by nadřízený správní orgán opatření proti nečinnosti učinil včas, žalobce by nemusel mít náklady spojené s podáním žaloby.

 

Podle ust. § 37 odst. 4 s.ř.s. může vzít navrhovatel svůj návrh zcela nebo zčásti zpět, dokud o něm soud nerozhodl.

 

Podle ust. § 47 písm. a) s.ř.s. soud řízení usnesením zastaví, vzal-li navrhovatel svůj návrh zpět. 

 

Vzhledem ke skutečnosti, že žalobce vzal svůj návrh, o kterém soud dosud nerozhodl, zpět, soud řízení podle ust. § 47 písm. a) s.ř.s. zastavil.

 

Podle ust. § 10 odst. 3 věta prvá zákona č. 549/1991 Sb., o soudních poplatcích, ve znění účinném od 1.9.2011, soud vrátí z účtu soudu i zaplacený poplatek za řízení, který je splatný podáním návrhu na zahájení řízení, odvolání, dovolání nebo kasační stížnosti, snížený o 20 %, nejméně však o 1.000 Kč, bylo-li řízení zastaveno před prvním jednáním. Řízení bylo zastaveno před prvním jednáním, soud proto výrokem II. tohoto usnesení rozhodl o vrácení zaplaceného soudního poplatku sníženého o minimální částku 1.000,-Kč, tj. o vrácení 1.000,- Kč žalobci.

 

Při rozhodování o nákladech řízení soud vyšel z následující právní úpravy:

 

Podle ust. § 60 odst. 3 s.ř.s. žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení, bylo-li řízení zastaveno nebo žaloba odmítnuta. Vzal-li však navrhovatel podaný návrh zpět pro pozdější chování odpůrce nebo bylo-li řízení zastaveno pro uspokojení navrhovatele, má navrhovatel proti odpůrci právo na náhradu nákladů řízení.

 

V projednávané věci vzal žalobce žalobu zpět na podkladě rozhodnutí nadřízeného správního orgánu (Ministerstvo dopravy, odbor agend řidičů-Opatření proti nečinnosti ze dne 20.4.2016, č.j. 225/2016-160-SPR/3) o návrhu žalobce na opatření proti nečinnosti, v němž bylo žalovanému uloženo, aby do 30 dnů ode dne doručení tohoto opatření konal ve věci vedené pod sp. zn. S-MHMP 1314529/2014/Deu, resp. aby po včas podaném odporu proti příkazu o uložení pokuty pokračoval ve správním řízení (příloha vyjádření žalovaného ze dne 26.4.2016). Podle sdělení žalovaného (úřední záznam ze dne 28.6.2016) žalovaný ve věci sp. zn. S-MHMP 1314529/2014/Deu rozhodl dne 23.5.2016, tedy poté, kdy byla žaloba vzata zpět (podáním ze dne 16.5.2016). Lze tak uzavřít, že ke zpětvzetí žaloby nedošlo pro pozdější chování odpůrce a žalobci náhrada nákladů řízení podle § 60 odst. 3 věta druhá s.ř.s. nenáleží. Soud proto rozhodl o nákladech řízení podle ust. § 60 odst. 3 věta prvá s.ř.s. a žádnému z účastníků právo na náhradu nákladů řízení nepřiznal.

Pokud žalobce poukazoval na rozhodnutí nadřízeného správního orgánu (Ministerstva dopravy) o jeho návrhu na opatření proti nečinnosti a tvrdil, že jím byl uspokojen, pročež žádal přiznat náhradu nákladů řízení podle § 60 odst. 3 věta druhá s.ř.s., soud k tomu uvádí, že v řízení na ochranu proti nečinnosti se postup podle § 62 s.ř.s. neužije. K tomu soud poukazuje na rozsudek Nejvyššího správního soudu ze dne 25.6.2008, č.j. 1 Ans 4/2008-62, podle kterého  institut uspokojení žalobce, zakotvený v § 62 s.ř.s., nelze aplikovat na řízení o žalobě na ochranu proti nečinnosti správního orgánu.

 

P o u č e n í : Proti tomuto usnesení lze podat kasační stížnost ve lhůtě dvou týdnů ode dne jeho doručení. Kasační stížnost se podává ve dvou vyhotoveních u Nejvyššího správního soudu, se sídlem Moravské náměstí 6, Brno. O kasační stížnosti rozhoduje Nejvyšší správní soud. Kasační stížnost lze podat pouze z důvodů uvedených v § 103 odst. 1 s.ř.s. a kromě obecných náležitostí podání musí obsahovat označení rozhodnutí, proti němuž směřuje, v jakém rozsahu a z jakých důvodů jej stěžovatel napadá, a údaj o tom, kdy mu bylo rozhodnutí doručeno. V řízení o kasační stížnosti musí být stěžovatel zastoupen advokátem; to neplatí, má-li stěžovatel, jeho zaměstnanec nebo člen, který za něj jedná nebo jej zastupuje, vysokoškolské právnické vzdělání, které je podle zvláštních zákonů vyžadováno pro výkon advokacie. Soudní poplatek za kasační stížnost vybírá Nejvyšší správní soud.

 

V Praze dne   29. června 2016

 

              JUDr. Ivanka Havlíková, v.r.  

                                                                                                          předsedkyně senátu

 

 

Za správnost vyhotovení: Lucie Horáková