43 Ad 44/2015 - 59
Krajský soud v Praze rozhodl samosoudcem Mgr. Ing. Petrem Šuránkem ve věci žalobkyně M. K., nar. x, bytem x, proti žalovanému Ministerstvu práce a sociálních věcí, se sídlem Na Poříčním právu 376/1, 128 01 Praha 2, v řízení o žalobě proti usnesení ze dne 23. 04. 2015, sp. zn. SZ/3201/2014/4S-SČK, č. j. MPSV-UM/8404/15/4S-SČK,
t a k t o :
I. Žaloba se odmítá.
II. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení.
O d ů v o d n ě n í :
Žalobkyně se žalobou podanou na poštu dne 24. 06. 2015 domáhala zrušení usnesení žalovaného ze dne 23. 04. 2015, sp. zn. SZ/3201/2014/4S-SČK, č. j. MPSV-UM/8404/15/4S-SČK (dále jen „napadené usnesení“). Napadeným usnesením žalovaný ve třetím odstavci rozhodnutí žalovaného ze dne 23. 03. 2015, sp. zn. SZ/3201/2014/4S-SČK, č. j. MPSV-UM/5871/15/4S-SČK (dále jen „rozhodnutí ve věci samé“), ve věci přiznání průkazu osoby se zdravotním postižením nahradil text „TP“ textem „ZTP“, ve zbytku jeho text ponechal nedotčen. Žalobkyně v textu své žaloby namítala, že jí měl být přiznán průkaz ZTP/P namísto ZTP, a brojila proti tomu, že posudkový lékař žalovaného dospěl k závěru, že zvládá základní životní potřebu mobility.
Soud se (po změně zákonného soudce v důsledku odchodu JUDr. Dalily Marečkové do penze) musel opakovaně zabývat otázkou přípustnosti podané žaloby. Přitom dospěl k závěru, že žaloba musí být odmítnuta.
V první řadě je třeba konstatovat, že žalobkyně brojí nikoliv proti rozhodnutí ve věci samé (přiznání – z hlediska žalobkyně pouze – průkazu ZTP ode dne 01. 07. 2014), nýbrž proti napadenému usnesení, které je pouhým opravným usnesením, jímž se mění několik písmen odůvodnění rozhodnutí ve věci samé. Napadeným usnesením nebyl žádným způsobem dotčen výrok rozhodnutí ve věci samé a i pokud by měl soud přiznat samotné opravě odůvodnění nějaký materiální účinek, pak je nutno říci, že odůvodnění bylo opraveno ve prospěch žalobkyně, neboť po provedené opravě namísto o přiznání průkazu TP hovoří o přiznání průkazu ZTP. Napadeným usnesením tedy žalobkyně nemohla být jakkoliv dotčena ve svých právech a její žalobu je namístě odmítnout podle § 46 odst. 1 písm. c) s. ř. s. jako žalobu podanou zjevně neoprávněnou osobou.
Žaloba je však nepřípustná, i kdyby soud ponechal stranou formální označení napadeného usnesení a z žalobních bodů dovodil, že žalobkyně ve skutečnosti od počátku chtěla žalobou napadnout rozhodnutí ve věci samé. Ze správního spisu totiž plyne, že rozhodnutí ve věci samé žalobkyně obdržela dne 25. 03. 2015.
Podle § 72 odst. 1 s. ř. s. lze žalobu podat do dvou měsíců poté, kdy rozhodnutí bylo žalobci oznámeno doručením písemného vyhotovení nebo jiným zákonem stanoveným způsobem, nestanoví-li zvláštní zákon lhůtu jinou.
Žalobkyně však žalobu podala na poštu až dne 24. 06. 2015, tj. téměř po třech měsících. Vzhledem k tomu, že napadené usnesení na výroku rozhodnutí ve věci samé (který je jediný závazný a nabývá právní moci) nic nezměnilo, nemohlo jeho vydání mít jakýkoliv vliv na okamžik, kdy byla žalobkyně se rozhodnutím ve věci seznámena. Za těchto okolností je tedy třeba považovat žalobu, v případě, že měla směřovat proti rozhodnutí ve věci samé, za opožděnou. Žaloba proto musí být soudem podle § 46 odst. 1 písm. b) [popř. podle písm. c)] s. ř. s. odmítnuta.
Druhým výrokem bylo rozhodnuto o nákladech řízení, a to v souladu s § 60 odst. 3 s. ř. s., podle kterého žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení, byl-li návrh odmítnut.
Poučení: Proti tomuto rozhodnutí lze podat kasační stížnost ve lhůtě dvou týdnů ode dne jeho doručení. Kasační stížnost se podává ve dvou (více) vyhotoveních u Nejvyššího správního soudu, se sídlem Moravské náměstí 6, Brno. O kasační stížnosti rozhoduje Nejvyšší správní soud.
Lhůta pro podání kasační stížnosti končí uplynutím dne, který se svým označením shoduje se dnem, který určil počátek lhůty (den doručení rozhodnutí). Připadne-li poslední den lhůty na sobotu, neděli nebo svátek, je posledním dnem lhůty nejblíže následující pracovní den. Zmeškání lhůty k podání kasační stížnosti nelze prominout.
Kasační stížnost lze podat pouze z důvodů uvedených v § 103 odst. 1 s. ř. s. a kromě obecných náležitostí podání musí obsahovat označení rozhodnutí, proti němuž směřuje, v jakém rozsahu a z jakých důvodů jej stěžovatel napadá, a údaj o tom, kdy mu bylo rozhodnutí doručeno.
V řízení o kasační stížnosti musí být stěžovatel zastoupen advokátem; to neplatí, má-li stěžovatel, jeho zaměstnanec nebo člen, který za něj jedná nebo jej zastupuje, vysokoškolské právnické vzdělání, které je podle zvláštních zákonů vyžadováno pro výkon advokacie.
Soudní poplatek za kasační stížnost vybírá Nejvyšší správní soud. Variabilní symbol pro zaplacení soudního poplatku na účet Nejvyššího správního soudu lze získat na jeho internetových stránkách: www.nssoud.cz.
V Praze dne 16. června 2016
Mgr. Ing. Petr Šuránek, v. r.
samosoudce
Za správnost vyhotovení: Vlasáková