U S N E S E N Í
Krajský soud v Praze rozhodl v senátě složeném z předsedkyně Mgr. Jitky Zavřelové a soudců JUDr. Věry Šimůnkové a Mgr. Ing. Petra Šuránka ve věci žalobce: M. Č., bytem K., P., zastoupený JUDr. Janem Touškem, advokátem se sídlem ul. Služeb 3056/4, 108 00 Praha 10, proti žalovanému: Městský úřad Brandýs nad Labem – Stará Boleslav, odbor životního prostředí, se sídlem Masarykovo náměstí 1, 2, 250 01 Brandýs nad Labem – Stará Boleslav, 251 01 Říčany, o žalobě proti rozhodnutí žalovaného ze dne 9. 5. 2016, č. j. 100/13335/2016,
takto:
Odůvodnění:
Žalobce se žalobou doručenou zdejšímu soudu dne 9. 6. 2016 domáhá zrušení v záhlaví označeného rozhodnutí a vrácení věci žalovanému k dalšímu řízení. Tímto rozhodnutím žalovaný vydal povolení k odběru podzemní vody ze studny HV-2 na pozemku v k. ú. a obci K.. V žalobě mj. uvedl, že je vlastníkem uvedeného pozemku, avšak správní orgán s ním jako s účastníkem řízení nejednal. O rozhodnutí se dozvěděl od právního zástupce dalších účastníků řízení.
Krajský soud v Praze dospěl k závěru, že žaloba není přípustná.
Podle ustanovení § 2 s. ř. s. ve správním soudnictví poskytují soudy ochranu veřejným subjektivním právům fyzických i právnických osob způsobem stanoveným tímto zákonem a za podmínek stanovených tímto nebo zvláštním zákonem a rozhodují v dalších věcech, v nichž tak stanoví tento zákon.
Podle ustanovení § 65 odst. 1 s. ř. s. ten, kdo tvrdí, že byl na svých právech zkrácen přímo nebo v důsledku porušení svých práv v předcházejícím řízení úkonem správního orgánu, jímž se zakládají, mění, ruší nebo závazně určují jeho práva nebo povinnosti (dále jen „rozhodnutí“), může se žalobou domáhat zrušení takového rozhodnutí, popřípadě vyslovení jeho nicotnosti, nestanoví-li tento nebo zvláštní zákon jinak.
Podle § 68 písm. a) s. ř. s. žaloba proti rozhodnutí správního orgánu nepřípustná, nevyčerpal-li žalobce řádné opravné prostředky v řízení před správním orgánem, připouští-li je zákon, ledaže rozhodnutí správního orgánu bylo na újmu jeho práv změněno k opravnému prostředku jiného.
Podle § 46 odst. 1 písm. d) s. ř. s., nestanoví-li tento zákon jinak, soud usnesením odmítne návrh, jestliže návrh je podle tohoto zákona nepřípustný.
Žalobou je napadeno rozhodnutí, proti kterému je přípustné odvolání, které však žalobce zjevně nepodal. Nevyčerpal proto řádné opravné prostředky ve smyslu § 68 písm. a) s. ř. s., Za úplné vyčerpání řádných opravných prostředků se pak považuje nejen jejich podání, ale také vyčkání na vydání rozhodnutí o nich, které jediné je posléze napadnutelné žalobou ve správním soudnictví. Možnost podat odvolání má přitom i ten, komu nebylo rozhodnutí oznámeno. V této souvislosti není podstatné, zda jde o účastníka řízení, se kterým správní orgán jednal, ale podstatné je, zda jde o osobu, která z materiálního hlediska měla postavení účastníka řízení podle příslušných ustanovení právních předpisů, avšak správní orgán s ní jako s účastníkem nejednal. Takový opomenutý účastník může podat odvolání ve lhůtě podle § 84 zákona č. 500/2004 Sb., správní řád, ve znění pozdějších předpisů.
Soud z uvedených důvodů žalobu odmítl jako nepřípustnou podle § 46 odst. 1 písm. d) s. ř. s. ve spojení s § 68 písm. a) s. ř. s.
Pro úplnost soud dodává, že jako s žalovaným v souladu s § 69 s. ř. s. jednal pouze se správním orgánem, který žalobou napadené rozhodnutí vydal, a nikoli také s účastníky správního řízení, neboť ti postavení žalovaného nemají.
O náhradě nákladů řízení rozhodl soud v souladu s ustanovením § 60 odst. 3 s. ř. s., podle nějž žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení, bylo-li řízení zastaveno nebo žaloba odmítnuta.
Poučení: Proti tomuto rozhodnutí lze podat kasační stížnost ve lhůtě dvou týdnů ode dne jeho doručení. Kasační stížnost se podává ve dvou vyhotoveních u Nejvyššího správního soudu, se sídlem Moravské náměstí 6, Brno. O kasační stížnosti rozhoduje Nejvyšší správní soud.
Lhůta pro podání kasační stížnosti končí uplynutím dne, který se svým označením shoduje se dnem, který určil počátek lhůty (den doručení rozhodnutí). Připadne-li poslední den lhůty na sobotu, neděli nebo svátek, je posledním dnem lhůty nejblíže následující pracovní den. Zmeškání lhůty k podání kasační stížnosti nelze prominout.
Kasační stížnost lze podat pouze z důvodů uvedených v § 103 odst. 1 s. ř. s. a kromě obecných náležitostí podání musí obsahovat označení rozhodnutí, proti němuž směřuje, v jakém rozsahu a z jakých důvodů jej stěžovatel napadá, a údaj o tom, kdy mu bylo rozhodnutí doručeno.
V řízení o kasační stížnosti musí být stěžovatel zastoupen advokátem; to neplatí, má-li stěžovatel, jeho zaměstnanec nebo člen, který za něj jedná nebo jej zastupuje, vysokoškolské právnické vzdělání, které je podle zvláštních zákonů vyžadováno pro výkon advokacie.
Soudní poplatek za kasační stížnost vybírá Nejvyšší správní soud. Variabilní symbol pro zaplacení soudního poplatku na účet Nejvyššího správního soudu lze získat na jeho internetových stránkách: www.nssoud.cz.
V Praze dne 27. června 2016
Mgr. Jitka Zavřelová, v.r.
předsedkyně senátu
Za správnost: Alena Léblová