Usnesení
Krajský soud v Ústí nad Labem, pobočka v Liberci rozhodl v senátu složeném z předsedkyně Mgr. Lucie Trejbalové a soudců Mgr. Karolíny Tylové, LL.M. a JUDr. Pavla Vacka v právní věci žalobkyně A.H., bytem XX, proti žalovanému Odvolacímu finančnímu ředitelství, se sídlem Masarykova 31, Brno, o žalobě proti rozhodnutí žalovaného ze dne 9. 7. 2015, č. j. 21816/15/5100-31462-809436,
t a k t o :
O d ů v o d n ě n í :
Žalobkyně se včasně podanou žalobou, jež byla zdejšímu soudu postoupena usnesením Krajského soudu v Brně ze dne 5. 10. 2015, č. j. 29 Af 92/2015-11, domáhala zrušení nebo vyslovení nicotnosti shora specifikovaného rozhodnutí žalovaného, kterým bylo zamítnuto její odvolání a potvrzeno rozhodnutí Finančního úřadu pro Liberecký kraj, Územní pracoviště v Jilemnici, ze dne 25. 11. 2014, č. j. 1331510/14/2607-00460-603261.
Poté co bylo usnesením Nejvyššího správního soudu ze dne 27. 1. 2016,
č. j. Nao 321/2015-33, rozhodnuto, že soudci správního úseku zdejšího soudu nejsou vyloučeni z rozhodování o podané žalobě, nepřiznal zdejší soud usnesením ze dne
30. 3. 2016, č. j. 59 Af 39/2015-55, žalobkyni osvobození od soudních poplatků a zamítnul její návrh na ustanovení zástupce z řad advokátů. Kasační stížnost proti uvedenému usnesení byla odmítnuta usnesením Nejvyššího správního soudu ze dne 31. 5. 2016, č. j. 2 As 112/2016-17. Poté soud žalobkyni opětovně vyzval k zaplacení soudního poplatku ve výši 3 000 Kč za žalobu a ve výši 1 000 Kč za návrh na přiznání odkladného účinku žalobě usnesením ze dne 21. 6. 2016, č. j. 59 Af 39/2015-64. Soud žalobkyni současně poučil v souladu s § 9 odst. 3 zákona č. 549/1991 Sb., o soudních poplatcích, že pokud nebude soudní poplatek ve stanovené lhůtě uhrazen v plné výši, řízení o žalobě bude zastaveno. Žalobkyně reagovala opětovnou žádostí o osvobození od soudních poplatků a ustanovení zástupce z řad advokátů. Zároveň znovu namítala podjatost soudců zdejšího soudu.
Jak uvedl Nejvyšší správní soud v rozsudku ze dne 17. 6. 2008, č. j. 4 Ans 5/2008-65, dostup. na www.nssoud.cz,: „Nejvyšší správní soud je toho názoru, že o podané žádosti o osvobození od soudního poplatku musí být rozhodnuto dříve, než soud pro nezaplacení soudního poplatku řízení zastaví. Toto obecné pravidlo však má své výjimky, neboť jeho mechanické uplatňování by mohlo v některých případech vést ke zbytečnému prodlužování řízení opakováním stále stejných žádostí a rozhodnutí o nich. O opakované žádosti o osvobození od soudního poplatku v rámci jednoho řízení je soud povinen rozhodnout jen v případě, že tato žádost obsahuje nové, dříve neuplatněné skutečnosti, zejména došlo-li ke změně poměrů účastníka řízení.“
O takový případ opakované žádosti však v projednávané věci nejde. Původní žádost žalobkyně o osvobození od soudních poplatků byla zamítnuta výrokem I. usnesení krajského soudu ze dne 30. 3. 2016, č. j. 59 Af 39/2015-55, pro neuvedení a nedoložení veškerých relevantních skutečností pro rozhodnutí o žádosti. Jak již soud uvedl shora, kasační stížnost proti tomuto rozhodnutí Nejvyšší správní soud odmítl.
V podání ze dne 11. 7. 2016 žalobkyně, ač se dovolává nového aktuálního stavu, žádné nové skutečnosti a důvody pro osvobození od soudních poplatků neuvádí. K objektivní nemožnosti zaplatit soudní poplatek pouze konstatuje, že toto prokáže v řízení o kasační stížnosti, případně v řízení u Ústavního soudu či Evropského soudu pro lidská práva. Žalobkyně tedy neuvádí žádné nové skutkové okolnosti týkající se jejích osobních
a majetkových poměrů, na základě kterých by krajský soud mohl znovu vážit její požadavek na osvobození od soudních poplatků, potažmo o ustanovení zástupce z řad advokátů. Krajský soud proto znovu o žádosti žalobkyně o osvobození od soudních poplatků a o ustanovení zástupce z řad advokátů v souladu se shora cit. judikaturou Nejvyššího správního soudu nerozhodoval.
Vzhledem k tomu, že soudní poplatek za žalobu byl splatný již podáním žaloby a žalobkyně soudní poplatek za žalobu neuhradila ani dodatečně ve stanovené lhůtě a dala jasně najevo, že jej platit nehodlá, a soud o její nové žádosti ze shora uvedených důvodů nerozhodoval, řízení dle § 47 písm. c) zákona č. 150/2002 Sb., soudního řádu správního (dále jen „s. ř. s.“), ve spojení s § 9 zákona č. 549/1991 Sb., o soudních poplatcích, zastavil.
Pro úplnost soud dodává, že před vydáním tohoto usnesení rovněž nepředkládal námitku podjatosti soudců správního senátu zdejšího soudu k posouzení Nejvyššímu správnímu soudu, neboť o shodně formulované námitce již Nejvyšší správní soud v souzené věci rozhodoval.
O náhradě nákladů řízení bylo rozhodnuto dle § 60 odst. 3 s. ř. s. tak, že žádný z účastníků nemá na jejich náhradu právo.
Poučení: Proti tomuto rozhodnutí lze podat kasační stížnost ve lhůtě dvou týdnů ode dne jeho doručení. Kasační stížnost se podává ve dvou (více) vyhotoveních u Nejvyššího správního soudu, se sídlem Moravské náměstí 6, Brno. O kasační stížnosti rozhoduje Nejvyšší správní soud.
Lhůta pro podání kasační stížnosti končí uplynutím dne, který se svým označením shoduje se dnem, který určil počátek lhůty (den doručení rozhodnutí). Připadne-li poslední den lhůty na sobotu, neděli nebo svátek, je posledním dnem lhůty nejblíže následující pracovní den. Zmeškání lhůty k podání kasační stížnosti nelze prominout.
Kasační stížnost lze podat pouze z důvodů uvedených v § 103 odst. 1 s. ř. s. a kromě obecných náležitostí podání musí obsahovat označení rozhodnutí, proti němuž směřuje, v jakém rozsahu a z jakých důvodů jej stěžovatel napadá, a údaj o tom, kdy mu bylo rozhodnutí doručeno.
V řízení o kasační stížnosti musí být stěžovatel zastoupen advokátem; to neplatí, má-li stěžovatel, jeho zaměstnanec nebo člen, který za něj jedná nebo jej zastupuje, vysokoškolské právnické vzdělání, které je podle zvláštních zákonů vyžadováno pro výkon advokacie.
Soudní poplatek za kasační stížnost vybírá Nejvyšší správní soud. Variabilní symbol pro zaplacení soudního poplatku na účet Nejvyššího správního soudu lze získat na jeho internetových stránkách: www.nssoud.cz.
V Liberci dne 14. července 2016
Mgr. Lucie Trejbalová,
předsedkyně senátu