USNESENÍ
Krajský soud v Ústí nad Labem rozhodl v senátě složeném z předsedkyně JUDr. Markéty Lehké, Ph.D. a soudců JUDr. Petra Černého, Ph.D. a Mgr. Václava Trajera v právní věci žalobce: Mgr. J. Č., nar. „X“, bytem „X“, zastoupeného Mgr. Václavem Mimránkem, advokátem, se sídlem Čechyňská 23, 602 00 Brno, proti žalovanému: Ministerstvu vnitra, Odbor azylové a migrační politiky, se sídlem Nad Štolou 3, 170 34 Praha 7, v řízení o žalobě na ochranu proti nečinnosti správního orgánu,
takto:
Odůvodnění:
Žalobce se žalobou podanou u Krajského soudu v Ústí nad Labem dne 29.2.2016 prostřednictvím svého zástupce domáhal uložení povinnosti žalovanému rozhodnout nejpozději do 30 dnů ode dne nabytí právní moci rozsudku ve věci žádosti žalobce o udělení povolení k trvalému pobytu na území České republiky, vedené u žalovaného pod sp. zn. OAM-03611/TP-2010, a zároveň se domáhal i náhrady nákladů soudního řízení.
Soudu bylo dne 14.6.2016 prostřednictvím datové schránky doručeno sdělení žalobce, jímž bylo soudu oznámeno, že žalovaný vydal dne 9.6.2016 rozhodnutí, č.j. OAM-3611-72/TP-2010, kterým podle ust. § 87k odst. 1, písm. f) zákona č. 326/1999 Sb., o pobytu cizinců na území České republiky a o změně některých zákonů, v platném znění (dále jen „zákon o pobytu cizinců“), zamítl žádost žalobce o udělení povolení k trvalému pobytu na území České republiky. V příloze bylo soudu zasláno rozhodnutí Ministerstva vnitra, Komise pro rozhodování ve věcech pobytu cizinců, opatření proti nečinnosti ze dne 17.5.2016, č.j. MV-66900-2/SO-2016, v němž byla žalovanému uložena povinnost do třiceti dnů vydat ve věci žádosti žalobce o povolení k trvalému pobytu na území České republiky a dále rozhodnutí žalovaného ze dne 9.6.2016, č.j. OAM-3611-72/TP-2010, kterým byla žádost žalobce o povolení k trvalému pobytu zamítnuta.
V návaznosti na vydání rozhodnutí o povolení k trvalému pobytu na území České republiky, vzal žalobce výslovně tuto žalobu podáním ze dne 24.6.2016 zpět. Žalobce tento procesní návrh odůvodnil skutečností, že po podání žaloby žalovaný vydal rozhodnutí ve věci povolení trvalého pobytu na území České republiky. V této souvislosti žalobce současně doplnil, že žalobu bere zpět z důvodu pozdějšího chování žalovaného, neboť žalobní návrh, jímž se domáhal, aby žalovanému byla uložena povinnost rozhodnout ve věci jeho žádosti o udělení povolení k trvalému pobytu na území České republiky, se tak stal vydáním rozhodnutí bezpředmětným. Z této skutečnosti žalobce zároveň vyvozuje a uplatňuje jeho právo na náhradu nákladů právního zastoupení, neboť dle něho byla žaloba podána důvodně, jelikož žalovaný byl v řízení o jeho žádosti o povolení k trvalému pobytu na území České republiky dlouhodobě nečinný.
Vzhledem ke skutečnosti, že žalobce tímto podáním vzal výslovně tuto žalobu zpět, přičemž o obsahu tohoto právního jednání nejsou žádné pochybnosti, soud podle ustanovení § 47 písm. a) s.ř.s. řízení o této žalobě výrokem ad I) zastavil.
Výrok ad II) o přiznání práva na náhradu nákladů řízení žalobci má oporu v ust. § 60 odst. 3 věty druhé s.ř.s., podle kterého platí, že vzal-li žalobce podaný návrh zpět pro pozdější chování žalovaného má žalobce proti žalovanému právo na náhradu nákladů řízení. Jak vyplývá z obou shora citovaných rozhodnutí a zpětvzetí žaloby, žalovaný se dopouštěl nečinnosti, která byla zhojena vydáním rozhodnutí ze dne 9.6.2016, v důsledku čehož vzal žalobce žalobu zpět. Soud tak nemá pochybnosti o naplnění hypotézy ustanovení § 60 odst. 3 věty druhé s.ř.s. Soud proto uložil žalovanému povinnost zaplatit žalobci do třiceti dnů ode dne právní moci tohoto usnesení náhradu nákladů řízení ve výši 17.456 Kč, která se skládá z částky 12.400 Kč za čtyři úkony právní služby po 3.100 Kč podle ust. § 7 ve spojení s ust. § 9 odst. 4 písm. d) vyhlášky Ministerstva spravedlnosti č. 177/1996 Sb., o odměnách advokátů a náhradách advokátů za poskytování právních služeb, ve znění účinném od 1.1.2013 (dále jen „advokátní tarif“), a to převzetí a příprava zastoupení podle ust. § 11 odst. 1 písm. a), podání žaloby, podání repliky k vyjádření žalovaného (písemného podání soudu) a návrhu na zastavení řízení vše podle ust. § 11 odst. 1 písm. d); dále z částky 1.200 Kč za čtyři režijní paušály po 300 Kč podle ust. § 13 odst. 1 a odst. 3 advokátního tarifu, to vše zvýšené o daň z přidané hodnoty ve výši 21% představující částku ve výši 2.856 Kč, a dále zaplaceným soudním poplatkem ve výši 1.000 Kč, neboť žalobce byl od hrazení soudního poplatku částečně osvobozen.
Poučení: Proti tomuto rozhodnutí lze podat kasační stížnost ve lhůtě dvou týdnů ode dne jeho doručení. Kasační stížnost se podává ve dvou vyhotoveních u Nejvyššího správního soudu, se sídlem Moravské náměstí 6, Brno. O kasační stížnosti rozhoduje Nejvyšší správní soud.
Lhůta pro podání kasační stížnosti končí uplynutím dne, který se svým označením shoduje se dnem, který určil počátek lhůty (den doručení rozhodnutí). Připadne-li poslední den lhůty na sobotu, neděli nebo svátek, je posledním dnem lhůty nejblíže následující pracovní den. Zmeškání lhůty k podání kasační stížnosti nelze prominout.
Kasační stížnost lze podat pouze z důvodů uvedených v ust. § 103 odst. 1 s.ř.s. a kromě obecných náležitostí podání musí obsahovat označení rozhodnutí, proti němuž směřuje, v jakém rozsahu a z jakých důvodů jej stěžovatel napadá, a údaj o tom, kdy mu bylo rozhodnutí doručeno.
V řízení o kasační stížnosti musí být stěžovatel zastoupen advokátem; to neplatí, má-li stěžovatel, jeho zaměstnanec nebo člen, který za něj jedná nebo jej zastupuje, vysokoškolské právnické vzdělání, které je podle zvláštních zákonů vyžadováno pro výkon advokacie.
Soudní poplatek za kasační stížnost vybírá Nejvyšší správní soud. Variabilní symbol pro zaplacení soudního poplatku na účet Nejvyššího správního soudu lze získat na jeho internetových stránkách: www.nssoud.cz.
V Ústí nad Labem dne 7. července 2016
JUDr. Markéta Lehká, Ph.D. v. r.
předsedkyně senátu
Za správnost vyhotovení:
Gabriela Zlatová