49 Az 27/2015 – 61
U s n e s e n í
Krajský soud v Praze rozhodl soudcem Tomášem Kocourkem v právní věci žalobce: B. G., narozen dne . . , státní příslušnost Kosovská republika, neznámého pobytu, zastoupen opatrovnicí JUDr. Luciou Poliakovou, advokátkou se sídlem Panská 6, Praha, proti žalovanému: Ministerstvo vnitra, se sídlem Nad Štolou 3, Praha, o žalobě proti rozhodnutí žalovaného ze dne 12. 2. 2015, čj. OAM-15/LE-BE02-K01-2015,
t a k t o :
O d ů v o d n ě n í :
Žalobce podal dne 4. 3. 2015 žalobu proti v záhlaví uvedenému rozhodnutí žalovaného, jímž žalovaný zamítl žádost žalobce ze dne 26. 1. 2015 o udělení mezinárodní ochrany podle § 16 odst. 1 písm. d) zákona č. 325/1999 Sb., o azylu, ve znění účinném do 17. 12. 2015 (dále jen „zákon o azylu“), jako zjevně nedůvodnou.
Soud zjistil z databáze žalovaného, že žalobce má jako poslední místo hlášeného pobytu evidovanou adresu Zařízení pro zajištění cizinců B.. Dotazem na Správu uprchlických zařízení Ministerstva vnitra zjistil, že žalobce se v tomto zařízení již nenachází, neboť dne 20. 3. 2015 bylo realizováno vyhoštění zpět do země původu. Současné místo pobytu není známo. Usnesením ze dne 28. 7. 2015, čj. 49 Az 27/2015 – 43, byla žalobci k ochraně jeho práv z důvodu neznámého pobytu žalobce ustanovena opatrovnicí advokátka JUDr. Lucia Poliaková. Policie České republiky, Ředitelství služby cizinecké policie, sdělila na dotaz soudu dne 14. 7. 2016, že poslední nahlášená adresa pobytu žalobce je v Zařízení pro zajištění cizinců B.. Žalobce však byl dne 20. 3. 2015 vyhoštěn z České republiky. Policie dále sdělila poslední známou adresu v domovském státě (nikoliv však přesnou adresu). Opatrovnice žalobce soudu dne 19. 7. 2016 sdělila, že jí není známo současné místo pobytu žalobce.
Podle § 47 písm. c) s. ř. s. soud řízení zastaví, stanoví-li tak zvláštní předpis. Podle § 33 písm. b) zákona o azylu soud řízení zastaví, pokud nelze zjistit místo pobytu žadatele o udělení mezinárodní ochrany (žalobce).
Soud na základě provedených dotazů zjistil, že žalobce byl dne 20. 3. 2015 vyhoštěn z území České republiky. Nepodařilo se zjistit současné místo pobytu žalobce, a to ani v zahraničí. Poslední známé místo pobytu žalobce v zemi původu, které soudu sdělila cizinecká policie, je adresou, kde žalobce naposledy pobýval v zemi původu před vstupem na území České republiky (jedná se o adresu, kterou žalobce sdělil v rámci řízení vedených dle zákona č. 326/1999 Sb., o pobytu cizinců na území České republiky, před jeho vyhoštěním). Nejde tedy o adresu současného místa pobytu, takovými informacemi cizinecká policie nedisponuje.
Ustanovení § 33 písm. b) zákona o azylu dopadá na všechny případy, kdy nelze zjistit aktuální místo pobytu žalobce, a to i v případě, že žalobce již nepobývá na území České republiky, neboť bylo realizováno správní vyhoštění (viz usnesení NSS ze dne 13. 11. 2013, čj. 7 Azs 3/2010 – 93). Žalobce si byl vědom toho, že podal k soudu žalobu proti rozhodnutí žalovaného. Bylo tedy především v zájmu žalobce, aby po realizaci správního vyhoštění oznámil soudu adresu v zemi původu, na které v současné době pobývá. Žalobce však takto nepostupoval, soud bezvýsledně vyčerpal všechny prostředky ke zjištění místa pobytu žalobce, které lze ve věci mezinárodní ochrany využít (je vyloučeno zjišťovat místo pobytu žalobce v zemi původu cestou právního styku s kosovskými justičními orgány). Soud tedy konstatuje, že v současnosti není známo místo pobytu žalobce, ať již na území České republiky, nebo v zahraničí. Proto soud postupoval podle § 33 písm. b) zákona o azylu a řízení zastavil. Toto ustanovení lze aplikovat i na případ žalobce, byť mu nesvědčí postavení žadatele o mezinárodní ochranu ve smyslu § 2 odst. 5 zákona o azylu. Aplikované ustanovení totiž dopadá nejen na žadatele o mezinárodní ochranu (jde o žalobce, kterým po dobu soudního řízení náleží status žadatele o mezinárodní ochranu), ale též na žalobce (tj. žalobce, kteří nemají v průběhu soudního řízení postavení žadatele o mezinárodní ochranu).
Podle § 60 odst. 3 s. ř. s. nemá právo na náhradu nákladů řízení žádný z účastníků, jestliže řízení o žalobě bylo zastaveno.
Usnesením ze dne 28. 7. 2015, čj. 49 Az 27/2015 – 43, byla žalobci ustanovena k ochraně jeho práv opatrovnicí advokátka JUDr. Lucia Poliaková. Odměnu za výkon opatrovnictví a náhradu hotových výdajů soudem ustanoveného opatrovníka, který je advokátem, hradí podle § 140 odst. 2 o. s. ř. užitého na základě § 64 s. ř. s. stát. Výše odměny za výkon opatrovnictví a náhrady hotových výdajů se stanoví za přiměřeného použití § 35 odst. 2 s. ř. s. (ve shodě s § 140 odst. 2 o. s. ř.) na základě vyhlášky č. 177/1996 Sb. (advokátní tarif). Opatrovnice provedla v řízení jeden úkon právní služby, a to převzetí opatrovnictví. Odměna za jeden úkon právní služby činí 500 Kč [§ 9 odst. 5 ve spojení s § 7 bodem 2 advokátního tarifu] a náhrada hotových výdajů za jeden úkon 300 Kč (§ 13 odst. 3 advokátního tarifu). Jelikož je opatrovnice žalobce plátcem DPH, zvyšuje se její odměna a náhrada hotových výdajů o částku odpovídající dani, kterou je povinna z odměny a náhrady odvést, tj. o částku 168 Kč (21 % z 800 Kč; viz § 140 odst. 2 o. s. ř. a § 35 odst. 8 s. ř. s. per analogiam legis). Opatrovnici žalobce tak náleží odměna a náhrada v celkové částce 968 Kč.
P o u č e n í : Proti tomuto rozhodnutí l z e podat kasační stížnost ve lhůtě dvou týdnů ode dne jeho doručení. Kasační stížnost se podává ve dvou (více) vyhotoveních u Nejvyššího správního soudu, se sídlem Moravské náměstí 6, Brno. O kasační stížnosti rozhoduje Nejvyšší správní soud.
Lhůta pro podání kasační stížnosti končí uplynutím dne, který se svým označením shoduje se dnem, který určil počátek lhůty (den doručení rozhodnutí). Připadne-li poslední den lhůty na sobotu, neděli nebo svátek, je posledním dnem lhůty nejblíže následující pracovní den. Zmeškání lhůty k podání kasační stížnosti nelze prominout.
Kasační stížnost lze podat pouze z důvodů uvedených v § 103 odst. 1 s. ř. s. a kromě obecných náležitostí podání musí obsahovat označení rozhodnutí, proti němuž směřuje, v jakém rozsahu a z jakých důvodů jej stěžovatel napadá, a údaj o tom, kdy mu bylo rozhodnutí doručeno.
V řízení o kasační stížnosti musí být stěžovatel zastoupen advokátem; to neplatí, má-li stěžovatel, jeho zaměstnanec nebo člen, který za něj jedná nebo jej zastupuje, vysokoškolské právnické vzdělání, které je podle zvláštních zákonů vyžadováno pro výkon advokacie.
Soudní poplatek za kasační stížnost vybírá Nejvyšší správní soud. Variabilní symbol pro zaplacení soudního poplatku na účet Nejvyššího správního soudu lze získat na jeho internetových stránkách: www.nssoud.cz.
V Praze dne 20. července 2016
Tomáš Kocourek, v.r.
soudce
Za správnost: Alena Léblová