49 Az 52/2015 – 47
U s n e s e n í
Krajský soud v Praze rozhodl soudcem Tomášem Kocourkem v právní věci žalobce: V. K., narozen dne . . , státní příslušnost Arménská republika, neznámého pobytu, zastoupen JUDr. Petrem Novotným, advokátem se sídlem Slezská 36, Praha, proti žalovanému: Ministerstvo vnitra, se sídlem Nad Štolou 3, Praha, o žalobě proti rozhodnutí žalovaného ze dne 17. 4. 2015, čj. OAM-42/LE-BE02-BE03-2015,
t a k t o :
O d ů v o d n ě n í :
Žalobce podal dne 4. 5. 2015 žalobu proti v záhlaví uvedenému rozhodnutí žalovaného, jímž žalovaný rozhodl o zastavení řízení o udělení mezinárodní ochrany podle § 25 písm. i) zákona č. 325/1999 Sb., o azylu, ve znění účinném do 17. 12. 2015 (dále jen „zákon o azylu“), neboť žádost žalobce ze dne 9. 3. 2015 je nepřípustná podle § 10a písm. e) zákona o azylu.
Soud zjistil z databáze žalovaného, že žalobce má jako poslední místo hlášeného pobytu evidovanou adresu Zařízení pro zajištění cizinců v Bělé pod Bezdězem. Dotazem na Správu uprchlických zařízení Ministerstva vnitra zjistil, že žalobce se v tomto zařízení již nenachází, neboť dne 24. 8. 2015 bylo realizováno vyhoštění zpět do země původu. Současné místo pobytu není známo. Policie České republiky, Ředitelství služby cizinecké policie, soudu dne 14. 7. 2016 sdělila, že poslední nahlášená adresa pobytu žalobce je v Zařízení pro zajištění cizinců Bělá-Jezová. Žalobce však byl dne 24. 8. 2015 vyhoštěn z České republiky na dobu do 25. 8. 2018. Policie dále sdělila poslední známou adresu v domovském státě. Zástupce žalobce soudu dne 12. 7. 2016 sdělil, že mu není známo současné místo pobytu žalobce.
Podle § 47 písm. c) s. ř. s. soud řízení zastaví, stanoví-li tak zvláštní předpis. Podle § 33 písm. b) zákona o azylu soud řízení zastaví, pokud nelze zjistit místo pobytu žadatele o udělení mezinárodní ochrany (žalobce).
Soud na základě provedených dotazů zjistil, že žalobce byl dne 24. 8. 2015 vyhoštěn z území České republiky. Nepodařilo se zjistit současné místo pobytu žalobce, a to ani v zahraničí. Poslední známé místo pobytu žalobce v zemi původu, které soudu sdělila cizinecká policie, je adresou, kde žalobce naposledy pobýval v zemi původu před vstupem na území České republiky (jedná se o adresu, kterou žalobce sdělil v rámci řízení vedených dle zákona č. 326/1999 Sb., o pobytu cizinců na území České republiky, před jeho vyhoštěním). Nejde tedy o adresu současného místa pobytu, takovými informacemi cizinecká policie nedisponuje.
Ustanovení § 33 písm. b) zákona o azylu dopadá na všechny případy, kdy nelze zjistit aktuální místo pobytu žalobce, a to i v případě, že žalobce již nepobývá na území České republiky, neboť bylo realizováno správní vyhoštění (viz usnesení NSS ze dne 13. 11. 2013, čj. 7 Azs 3/2010 – 93). Žalobce si byl vědom toho, že podal k soudu žalobu proti rozhodnutí žalovaného a že mu byl ustanoven zástupce. Bylo tedy především v zájmu žalobce, aby po realizaci správního vyhoštění oznámil soudu (nebo alespoň svému zástupci, jehož se soud dotázal) adresu v zemi původu, na které v současné době pobývá. Žalobce však takto nepostupoval, soud bezvýsledně vyčerpal všechny prostředky ke zjištění místa pobytu žalobce, které lze ve věci mezinárodní ochrany využít (je vyloučeno zjišťovat místo pobytu žalobce v zemi původu cestou právního styku s arménskými justičními orgány). Soud tedy konstatuje, že v současnosti není známo místo pobytu žalobce, ať již na území České republiky, nebo v zahraničí. Proto soud postupoval podle § 33 písm. b) zákona o azylu a řízení zastavil. Toto ustanovení lze aplikovat i na případ žalobce, byť mu nesvědčí postavení žadatele o mezinárodní ochranu ve smyslu § 2 odst. 5 zákona o azylu. Aplikované ustanovení totiž dopadá nejen na žadatele o mezinárodní ochranu (jde o žalobce, kterým po dobu soudního řízení náleží status žadatele o mezinárodní ochranu), ale též na žalobce (tj. žalobce, kteří nemají v průběhu soudního řízení postavení žadatele o mezinárodní ochranu).
Podle § 60 odst. 3 s. ř. s. nemá právo na náhradu nákladů řízení žádný z účastníků, jestliže řízení o žalobě bylo zastaveno.
Usnesením ze dne 5. 5. 2015, čj. 49 Az 52/2015 – 10, byl žalobci ustanoven k ochraně jeho práv zástupcem advokát JUDr. Petr Novotný. Odměnu za zastupování a náhradu hotových výdajů soudem ustanoveného advokáta hradí podle § 35 odst. 8 věty první za středníkem s. ř. s. stát. Výše odměny za zastupování a náhrady hotových výdajů se stanoví podle § 35 odst. 2 s. ř. s. na základě vyhlášky č. 177/1996 Sb. (advokátní tarif). Ustanovený zástupce provedl v řízení dva úkony právní služby, a to převzetí zastoupení a sepis doplnění žaloby ze dne 14. 5. 2015 [§ 11 odst. 1 písm. b) a d) advokátního tarifu; snížení dle § 12a odst. 1 advokátního tarifu se nevztahuje na soudní řízení správní]. Odměna za jeden úkon právní služby činí 3.100 Kč [§ 9 odst. 4 písm. d) ve spojení s § 7 bodem 5 advokátního tarifu] a náhrada hotových výdajů za jeden úkon právní služby 300 Kč (§ 13 odst. 3 advokátního tarifu). Odměna za zastupování a náhrada hotových výdajů tak činí celkem 6.800 Kč. Úkon spočívající v sepisu repliky ze dne 19. 6. 2015, za nějž zástupce žalobce rovněž požaduje přiznat odměnu, vyhodnotil soud jako neúčelný, neboť v něm žalobce toliko zopakoval argumenty z doplnění žaloby s dovětkem, že nesouhlasí s vyjádřením žalovaného k žalobě. Hotovým výdajem žalobce je i náhrada cestovních výdajů za cestu zástupce žalobce z Prahy do Bělé-Jezové a zpět dne 13. 5. 2015 v délce 170 km. Při spotřebě pohonné hmoty (benzin 95 oktanů) ve výši 6,6 l/100 km, ceně pohonné hmoty dle § 4 vyhlášky č. 328/2014 Sb. ve výši 35,90 Kč/1 litr a sazbě základní náhrady za 1 km jízdy dle § 1 vyhlášky č. 328/2014 Sb. ve výši 3,70 Kč/1 km činí výše jízdného 1.032 Kč. Náhradu za promeškaný čas dle § 14 odst. 1 písm. a) a odst. 3 advokátního tarifu přiznal soud zástupci žalobce pouze v rozsahu 4 započatých půlhodin, tj. ve výši 400 Kč, neboť jedna cesta z Prahy do Bělé-Jezové trvá obvykle pouze jednu hodinu. Zástupce žalobce neprokázal, že by jedna cesta trvale déle než 1,5 hodiny, jak uvedl ve svém vyúčtování. Jelikož je zástupce žalobce plátcem DPH, zvyšuje se odměna za zastupování, náhrada hotových výdajů a náhrada za promeškaný čas o částku odpovídající dani, kterou je povinen z odměny a náhrad odvést, tj. o částku 1.729 Kč (21 % z 8.232 Kč; zaokrouhleno nahoru dle § 37 odst. 1 zákona č. 235/2004 Sb., o dani z přidané hodnoty). Zástupci žalobce tak náleží odměna a náhrada v celkové částce 9.961 Kč.
P o u č e n í : Proti tomuto rozhodnutí l z e podat kasační stížnost ve lhůtě dvou týdnů ode dne jeho doručení. Kasační stížnost se podává ve dvou (více) vyhotoveních u Nejvyššího správního soudu, se sídlem Moravské náměstí 6, Brno. O kasační stížnosti rozhoduje Nejvyšší správní soud.
Lhůta pro podání kasační stížnosti končí uplynutím dne, který se svým označením shoduje se dnem, který určil počátek lhůty (den doručení rozhodnutí). Připadne-li poslední den lhůty na sobotu, neděli nebo svátek, je posledním dnem lhůty nejblíže následující pracovní den. Zmeškání lhůty k podání kasační stížnosti nelze prominout.
Kasační stížnost lze podat pouze z důvodů uvedených v § 103 odst. 1 s. ř. s. a kromě obecných náležitostí podání musí obsahovat označení rozhodnutí, proti němuž směřuje, v jakém rozsahu a z jakých důvodů jej stěžovatel napadá, a údaj o tom, kdy mu bylo rozhodnutí doručeno.
V řízení o kasační stížnosti musí být stěžovatel zastoupen advokátem; to neplatí, má-li stěžovatel, jeho zaměstnanec nebo člen, který za něj jedná nebo jej zastupuje, vysokoškolské právnické vzdělání, které je podle zvláštních zákonů vyžadováno pro výkon advokacie.
Soudní poplatek za kasační stížnost vybírá Nejvyšší správní soud. Variabilní symbol pro zaplacení soudního poplatku na účet Nejvyššího správního soudu lze získat na jeho internetových stránkách: www.nssoud.cz.
V Praze dne 19. července 2016
Tomáš Kocourek, v.r.
soudce
Za správnost: Alena Léblová