19Ad 14/2016-23
[OBRÁZEK]
ČESKÁ REPUBLIKA
ROZSUDEK
JMÉNEM REPUBLIKY
Krajský soud v Ostravě rozhodl samosoudkyní Mgr. Jarmilou Úředníčkovou v právní věci žalobkyně L. S., zastoupené JUDr. Ivo Hešíkem, advokátem se sídlem Opava, Lepařova 8, proti žalované České správě sociálního zabezpečení, se sídlem Praha 5, Křížová 25, o žalobě na přezkoumání rozhodnutí žalované ze dne 3.3.2016 o invalidním důchodu,
takto:
Odůvodnění:
Žalobkyně se včas podanou žalobou domáhala zrušení v záhlaví označeného rozhodnutí žalované ze dne 3.3.2016 č.j. X, jímž bylo rozhodnutí České správy sociálního zabezpečení č.j. X ze dne 27.11.2015 zčásti změněno tak, že podle ust. § 56 odst. 1 písm. d) a § 41 odst. 3 zákona č. 155/1995 Sb., o důchodovém pojištění, ve znění pozdějších předpisů se žalobkyni snižuje od 10.1.2016 výše invalidního důchodu pro invaliditu třetího stupně na invalidní důchod pro invaliditu prvního stupně ve výši 5571,- Kč měsíčně a ve zbytku bylo toto rozhodnutí potvrzeno. Žalobkyně namítala, že se cítí podstatně hůře, kdy odkazuje na doloženou lékařskou zprávu z 4.4.2016 MUDr. J. D., kde se v interním kontrolním vyšetření uvádí, že prognóza žalobkyně je nejistá, je nutná trvalá imunosuprese, prevence prochlazení a tělesné šetření s předpokladem zhoršující se funkce transplantované ledviny a dále odkazuje na lékařskou zprávu z 5.4.2016 praktické lékařky MUDr. E. D., která uvádí, že žalobkyně je v trvalé péči nefrologické ambulance Fakultní nemocnice v Ostravě. Žalobkyně má za to, že je nezbytné, aby její zdravotní stav ke dni snížení invalidity z třetího stupně na první stupeň posoudil nezávislý znalec, resp. komise žalované. Žalobkyně v žalobě navrhuje zrušení napadeného rozhodnutí a přiznání invalidního důchodu pro invaliditu třetího stupně.
Žalovaná v písemném vyjádření uvedla, že se v předmětné věci jedná o dávku podmíněnou nepříznivým zdravotním stavem a v takovém případě je rozhodnutí žalované závislé především na odborném lékařském posouzení a provedení důkazu posudkem příslušné posudkové komise MPSV ČR. Rozhodnutí ve věci samé ponechala žalovaná na úvaze soudu podle závěru posudkové komise.
Ze správních spisů bylo zjištěno, že rozhodnutím České správy sociálního zabezpečení ze dne 27.11.2015 č.j. X bylo rozhodnuto o snížení výše invalidního důchodu pro invaliditu třetího stupně na invalidní důchod pro invaliditu prvního stupně od 10.1.2016 podle ust. § 56 odst. 1 písm. d) a ust. § 41 odst. 3 zákona č. 155/1995 Sb., o důchodovém pojištění, ve znění pozdějších předpisů (dále „zdp“). Invalidní důchod pro invaliditu prvního stupně činil 5531,- Kč měsíčně. Z odůvodnění plyne, že podle posudku Okresní správy sociálního zabezpečení Opava ze dne 10.11.2015 žalobkyně již není invalidní pro invaliditu třetího stupně podle § 39 odst. 2 písm. c) zdp, ale je uznána invalidní pro invaliditu prvního stupně od 10.11.2015 podle § 39 odst. 2 písm. a) zdp, neboť z důvodu dlouhodobě nepříznivého zdravotního stavu její pracovní schopnost poklesla o 40 %. V posudkovém závěru posudku LPS OSSZ Opava ze dne 10.11.2015 je konstatováno, že rozhodující příčinou dlouhodobě nepříznivého zdravotního stavu žalobkyně s nejvýznamnějším dopadem na pokles pracovní schopnosti je zdravotní postižení uvedené v kapitole XIV., odd. A, pol. 6a přílohy k vyhlášce č. 359/2009 Sb., o posuzování invalidity, pro které se stanovuje míra poklesu pracovní schopnosti 30 %. Vzhledem k dalšímu postižení zdravotního stavu se podle § 3 odst. 1 citované vyhlášky zvyšuje tato hodnota o 10 %, celkově činí 40 %.
Proti označenému rozhodnutí České správy sociálního zabezpečení ze dne 27.11.2015 podala žalobkyně námitky, o nichž žalovaná rozhodla žalobou napadeným rozhodnutím ze dne 3.3.2016 tak, že rozhodnutí České správy sociálního zabezpečení č.j.X ze dne 27.11.2015 se zčásti mění tak, že podle ustanovení § 56 odst. 1 písm. d) a ustanovení § 41 odst. 3 zák. č. 155/1995 Sb., zdp, se žalobkyni snižuje od 10.1.2016 výše invalidního důchodu pro invaliditu třetího stupně na invalidní důchod pro invaliditu prvního stupně ve výši 5571,- Kč měsíčně a ve zbytku se toto rozhodnutí potvrzuje. Žalovaná vycházela z posudku o invaliditě LPS ČSSZ Ostrava ze dne 27.1.2016, v jehož posudkovém závěru se uvádí, že rozhodující příčinou dlouhodobě nepříznivého zdravotního stavu žalobkyně je stav po opakované transplantaci ledviny pro chronické renální selhávání (10/2002, 3/2012), stav stabilizovaný, s dobrou funkcí graftu, bez závažných chronických komplikací. Rozhodující příčinou dlouhodobě nepříznivého zdravotního stavu žalobkyně s nejvýznamnějším dopadem na pokles pracovní schopnosti je zdravotní postižení uvedené v kapitole XIV., odd. A, pol. 6a přílohy k vyhlášce č. 359/2009 Sb., pro které se stanovuje míra poklesu pracovní schopnosti 30 %. Míru poklesu pracovní schopnosti hodnotí lékař LPS ČSSZ s ohledem na recidivující infekce močových cest při imunosupresivní léčbě horní hranicí z daného rozmezí (20 – 30 %), kterou navýšil podle § 3 odst. 1 citované vyhlášky o 10 %, protože se jedná o druhou transplantaci ledviny, na celkových 40 %. V uvedeném posudku je konstatováno, že zdravotní postižení žalobkyně není takového stupně závažnosti a rozsahu, aby odůvodňovalo hodnocení dle položky 6b, c, d, e), 7a, c) kap. XIV odd. A, přílohy k vyhlášce č. 359/2009 Sb., protože se nejedná o stav po transplantaci ledviny do dosažení stabilizace renálních funkcí, stav po kombinované transplantaci ledviny a slinivky, stav po transplantaci ledviny s chronickým selháváním štěpu, ve stádiu III. a výše. K datu napadeného rozhodnutí a k datu posouzení zdravotního stavu v rámci řízení o námitkách, zjištěný dlouhodobě nepříznivý zdravotní stav odpovídal prvnímu stupni invalidity. K datu napadeného rozhodnutí lékař LPS ČSSZ konstatoval, že posudkový závěr lékaře LPS OSSZ Opava vycházel ze správného použití posudkových kritérií, protože zdravotní stav a stupeň invalidity (pokles pracovní schopnosti) byl posouzen v souladu se zákonem č. 155/1995 Sb., zdp, a vyhláškou MPSV č. 359/2009 Sb. Na základě takto provedeného přezkumu dospěl lékař LPS ČSSZ k výsledku, že posudkový závěr lékaře LPS OSSZ Opava ze dne 10.11.2015 lze potvrdit. V posudkovém zhodnocení je podrobně rozvedeno, z jakých podkladů posudkový lékař vycházel při vypracování posudku.
Posudkem posudkové komise MPSV ČR v Ostravě ze dne 30.6.2016, který zdejší soud vyžádal v tomto řízení, bylo zjištěno, že k datu vydání napadeného rozhodnutí, tj. k 3.3.2016 byla žalobkyně invalidní podle § 39 odst. 1 zák. č. 155/1995 Sb., ve znění zák. č. 306/2008 Sb. Šlo o invaliditu prvního stupně podle § 39 odst. 2 písm. a), nešlo o invaliditu druhého nebo třetího stupně podle § 39 odst. 2 písm. b) nebo c) zák. č. 155/1995 Sb., ve znění zák. č. 306/2008 Sb. Šlo o pokles pracovní schopnosti z důvodu dlouhodobě nepříznivého zdravotního stavu nejméně o 35 %, nedosahoval však více než 49 %. U jednání posudkové komise byla žalobkyně přítomna. Při vypracování posudku posudková komise MPSV vycházela ze spisů OSSZ v Opavě, spisové a zdravotní dokumentace v nich doložené, zdravotní dokumentace ošetřující praktické lékařky MUDr. E. D. a dokumentace doložené žalobkyní. Komise se také zabývala námitkami uvedenými v žalobě. V posudkovém zhodnocení se kromě jiného dále uvádí, že rozhodující příčinou dlouhodobě nepříznivého zdravotního stavu je stav po dvou transplantacích kadaverózní ledviny v 10/2002 a 3/2012, pro selhání graftu, t.č. s dobrou funkcí štěpu. Dalšími zdravotními potížemi jsou recidivující infekce močových cest s nutností přeléčení antibiotiky, sekundární hypertenze na léčbě kompenzovaná, lehká anémie a lupénka. Zdravotní stav se oproti době posouzení pro uznaní invalidity třetího stupně v roce 2011 a 2013 zlepšil a je stabilizován. Žalobkyně je pravidelně sledována nefrologickou ambulancí Interní kliniky FN v Ostravě a podstupuje pravidelnou imunosupresivní léčbu. Rozhodující příčinou dlouhodobě nepříznivého zdravotního stavu žalobkyně s nejvýznamnějším dopadem na pokles pracovní schopnosti k datu napadeného rozhodnutí je zdravotní postižení uvedené v kapitole XIV., odd. A, pol. 6 a) přílohy k vyhlášce č. 359/2009 Sb., pro které se stanovuje míra poklesu pracovní schopnosti 30 %. Nejsou splněna klinická kritéria pro hodnocení dle položek 6b) – 6d) či položky 7 a-c) uvedeného předpisu. Posudková komise MPSV zvyšuje procentní míru poklesu pracovní schopnosti ve smyslu § 3 odst. 1 pro další uvedené chorobné stavy o 10 %, na celkových 40 %. Žalobkyně je nadále invalidní v první stupni. Žalobkyně byla v předmětné době omezena pro pracovní zařazení k fyzicky náročnější práci, pro práce v exteriérech, v nočních směnách a ve větších kolektivech s větším rizikem infekce. Žalobkyně je schopna vykonávat soustavnou výdělečnou činnost s podstatně menšími nároky na tělesné schopnosti a v podstatně menším rozsahu a intenzitě, práci fyzicky nenáročnou, v interiéru, s využitím získané kvalifikace. Změnu stupně invalidity na invaliditu prvního stupně stanovila posudková komise MPSV v Ostravě od 10.11.2015 s platností natrvalo.
K jednání soudu dne 26.7.2016 se zástupce žalobkyně a žalovaná nedostavili. Žalovaná neúčast omluvila, zástupce žalobkyně neúčast neomluvil. Soud v souladu s ust. § 49 odst. 3 s.ř.s. rozhodl v nepřítomnosti zástupce žalobkyně a žalované.
Soud konstatuje, že stěžejní otázkou bylo posouzení zdravotního stavu žalobkyně. Soud byl proto povinen vyžádat si odborný lékařský nález. V soudním řízení ve věcech důchodového pojištění posuzuje zdravotní stav žalobkyně ve vztahu k určení invalidity a jejího stupně Ministerstvo práce a sociálních věcí ČR svými posudkovými komisemi, jak plyne z § 4 odst. 2 zákona č. 582/1991 Sb., ve znění pozdějších předpisů, o organizaci a provádění sociálního zabezpečení. Tato komise je oprávněna nejen k celkovému posouzení zdravotního stavu a zachované pracovní schopnosti žalobkyně, ale též k posouzení schopnosti soustavné výdělečné činnosti a k zaujetí posudkového závěru o invaliditě, jejím vzniku, trvání a zániku. Z tohoto důvodu byl vypracován shora citovaný odborný lékařský posudek posudkovou komisí MPSV ČR v Ostravě. Posudková komise podala posudek v řádném složení stanoveném v § 16b zákona č. 582/1991 Sb., neboť v komisi byl vedle posudkového lékaře přítomen i lékař z oboru interního lékařství. Posudek byl vypracován s náležitostmi uvedenými v § 7 vyhlášky č. 359/2009 Sb., kterou se stanoví procentní míry poklesu pracovní schopnosti a náležitosti posudku o invaliditě a upravuje se posuzování pracovní schopnosti pro účely invalidity, na základě zdravotní dokumentace žalobkyně. Krajský soud považuje posudek posudkové komise MPSV ČR v Ostravě ze dne 30.6.2016 za úplný a přesvědčivý a neměl důvod zpochybnit závěry posudkové komise, že u žalobkyně šlo o pokles pracovní schopnosti z důvodu dlouhodobě nepříznivého zdravotního stavu o 40 % a je invalidní v I. stupni.
Podle ust. § 39 odst. 1 zákona č. 155/1995 Sb., ve znění pozdějších předpisů, je pojištěnec invalidní, jestliže z důvodu dlouhodobě nepříznivého zdravotního stavu nastal pokles jeho pracovní schopnosti nejméně o 35 %. Podle odst. 2 téhož ustanovení, jestliže pracovní schopnost pojištěnce poklesla nejméně o 35 %, avšak nejvíce o 49 %, jedná se o invaliditu I. stupně, jestliže poklesla nejméně o 50 %, avšak nejvíce o 69 %, jedná se o invaliditu II. stupně a jestliže poklesla nejméně o 70 %, jedná se o invaliditu III. stupně.
Soud na základě shora uvedeného žalobu jako nedůvodnou ve smyslu § 78 odst. 7 s.ř.s. zamítl. Soud při přezkoumání napadeného rozhodnutí respektoval ust. § 75 odst. 1 a 2 s.ř.s., vycházel ze skutkového a právního stavu, který tu byl v době rozhodování správního orgánu a rozhodnutí přezkoumal v mezích žalobních bodů.
O nákladech řízení rozhodl soud podle § 60 odst. 3 s.ř.s. tak, že žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení, neboť žalobkyně ve věci úspěch neměla a žalované prokazatelně v souvislosti s tímto řízením žádné náklady nevznikly.
P o u č e n í : Proti tomuto rozhodnutí lze podat kasační stížnost ve lhůtě do dvou týdnů od dne doručení tohoto rozhodnutí. Kasační stížnost se podává ve dvou vyhotoveních k Nejvyššímu správnímu soudu se sídlem Brno, Moravské náměstí 6 a rozhoduje o ni Nejvyšší správní soud.
Kasační stížnost lze podat pouze z důvodů uvedených v § 103 odst. 1 s.ř.s.
V řízení o kasační stížnosti musí být stěžovatel zastoupen advokátem; to neplatí, má-li stěžovatel, jeho zaměstnanec nebo člen, který za něj jedná nebo jej zastupuje, vysokoškolské právnické vzdělání, které je podle zvláštních zákonů vyžadováno pro výkon advokacie.
V Ostravě dne 26.7.2016
Mgr. Jarmila Úředníčková
samosoudkyně