USNESENÍ

Krajský soud v Hradci Králové – pobočka v Pardubicích rozhodl samosoudcem
JUDr. Janem Dvořákem v právní věci žalobce: V.K., nar. „X“,
st. příslušník Ukrajinské republiky, naposledy na území ČR hlášen na adrese „X“, zastoupený Mgr. Matějem Šedivým, advokátem se sídlem Václavské náměstí 21, 110 00 Praha 1, proti žalované: Komise pro rozhodování ve věcech pobytu cizinců, se sídlem náměstí Hrdinů 1634/3, 140 21 Praha 4, v řízení o žalobě
proti rozhodnutí žalované ze dne 27. 5. 2016, č. j. MV-95497-4/SO-2013,

takto:

1. Žaloba  se odmítá.
2. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení.

Odůvodnění:

 Žalobce se žalobou ze dne 18. 7. 2016, která byla soudu doručena dne 19. 7. 2016, domáhal soudního přezkumu v záhlaví tohoto usnesení označeného rozhodnutí žalované, kterým bylo změněno rozhodnutí Ministerstva vnitra, odboru azylové a migrační politiky,
ze dne 6. 6. 2013, č. j. OAM-25144-19/DP-2012, tak, že žádost, kterou se žalobce domáhal prodloužení doby platnosti povolení k dlouhodobému pobytu za účelem podnikání dle ustanovení § 42 ve spojení s ustanovením 44a zákona č. 326/1999 Sb., se zamítá
a platnost povolení k dlouhodobému pobytu se žalobci neprodlužuje, neboť tento neprokázal, že dosahuje úhrnného měsíčního příjmu ve výši stanovené v § 46 odst. 7 písm. b) zákona č. 326/1999 Sb. Současně navrhl, aby soud žalobě přiznal odkladný účinek.

V žalobě uvedl žalobce námitky, kterými se však soud věcně nemohl zabývat z následujících důvodů:

 Soud může žalobu projednat a rozhodnout o ní pouze při splnění všech zákonem stanovených podmínek. Z ust. § 72 odst. 1 zák. č. 150/2002 Sb., soudního řádu správního v platném znění (dále jen „s.ř.s.“), vyplývá, že žalobu lze podat ve lhůtě dvou měsíců poté, kdy bylo rozhodnutí žalobci oznámeno doručením písemného vyhotovení nebo jiným zákonem stanoveným způsobem, nestanoví-li zvláštní zákon lhůtu jinou.

 Na posuzovanou věc je pak třeba aplikovat zvláštní úpravu obsaženou v ust. § 172 odst. 1 zákona č. 326/1999 Sb., o pobytu cizinců na území České republiky a o změně některých zákonů v platném znění, podle něhož činí lhůta pro podání žaloby proti správnímu rozhodnutí 30 dnů od doručení rozhodnutí správního orgánu v posledním stupni nebo ode dne sdělení jiného rozhodnutí správního orgánu, pokud není dále stanoveno jinak, přičemž zmeškání lhůty nelze prominout.

 Z dokladu o doručení (doručenky) obsažené ve správním spise soud zjistil, že napadené rozhodnutí žalované bylo žalobci doručeno dne 7. 6. 2016. Zmíněná třicetidenní lhůta pro podání žaloby počala běžet dnem následujícím po dni doručení napadeného rozhodnutí (§ 40 odst. 1 s.ř.s.), tj. 8. 6. 2016, a skončila dne 7. 7. 2016.  Žalobce přitom podal žalobu teprve dne 19. 7. 2016, tedy zcela zřejmě až po marném uplynutí uvedené lhůty.

 S ohledem na uvedené skutečnosti postupoval soud podle § 46 odst. 1 písm. b) s. ř. s. a podanou žalobu odmítl pro opožděnost.

 Výrok o náhradě nákladů řízení se opírá o ust. § 60 odst. 3 s. ř. s., podle něhož nemá žádný z účastníků právo na náhradu nákladů řízení, bylo-li řízení zastaveno nebo žaloba odmítnuta.

 Pouze na okraj pak soud dodává, že vzhledem k rozhodnutí o odmítnutí žaloby se již nezabýval návrhem žalobce, aby byl žalobě přiznán odkladný účinek.

Poučení: 

Proti tomuto rozhodnutí lze podat kasační stížnost ve lhůtě dvou týdnů ode dne jeho doručení. Kasační stížnost se podává ve dvou (více) vyhotoveních u Nejvyššího správního soudu, se sídlem Moravské náměstí 6, Brno. O kasační stížnosti rozhoduje Nejvyšší správní soud.

Lhůta pro podání kasační stížnosti končí uplynutím dne, který se svým označením shoduje se dnem, který určil počátek lhůty (den doručení rozhodnutí). Připadne-li poslední den lhůty na sobotu, neděli nebo svátek, je posledním dnem lhůty nejblíže následující pracovní den. Zmeškání lhůty k podání kasační stížnosti nelze prominout.

Kasační stížnost lze podat pouze z důvodů uvedených v § 103 odst. 1 s. ř. s., přičemž kromě obecných náležitostí podání musí stížnost obsahovat označení rozhodnutí, proti němuž směřuje, v jakém rozsahu a z jakých důvodů jej stěžovatel napadá, a údaj o tom, kdy mu bylo rozhodnutí doručeno.

V řízení o kasační stížnosti musí být stěžovatel zastoupen advokátem; to neplatí, má-li stěžovatel, jeho zaměstnanec nebo člen, který za něj jedná nebo jej zastupuje, vysokoškolské právnické vzdělání, které je podle zvláštních zákonů vyžadováno pro výkon advokacie.

Soudní poplatek za kasační stížnost vybírá Nejvyšší správní soud. Variabilní symbol pro zaplacení soudního poplatku na účet Nejvyššího správního soudu lze získat na jeho internetových stránkách: www.nssoud.cz.

V Pardubicích dne 22. srpna 2016

  JUDr. Jan Dvořák v.r.

           samosoudce

Za správnost vyhotovení:

Kateřina Vrabcová