43 Ad 53/2015 – 35
Krajský soud v Praze rozhodl samosoudcem Mgr. Ing. Petrem Šuránkem ve věci žalobce J. S., nar. ..., bytem T. 47, Š., proti žalovanému Ministerstvu vnitra, se sídlem Nad Štolou 936/3, 170 34 Praha 7, o žalobě proti rozhodnutí žalovaného ze dne 29. 04. 2015, č. j. OSZ-43629-89/M-Ří-2015,
t a k t o :
I. Žaloba se odmítá.
II. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení.
O d ů v o d n ě n í :
Žalobce se žalobou podanou osobně u Krajského soudu v Praze dne 03. 07. 2016 v části, jež byla senátním usnesením tohoto soudu ze dne 24. 07. 2015, č. j. 45 A 8/2015-28, vyloučena k samostatnému projednání samosoudcem, domáhal zrušení rozhodnutí žalovaného ze dne 29. 04. 2015, č. j. OSZ-43629-89/M-Ří-2015 (dále jen „napadené rozhodnutí“). Napadeným rozhodnutím žalovaný v pozici orgánu sociálního zabezpečení zamítl námitky žalobce proti svému rozhodnutí ze dne 06. 03. 2015, č. j. OSZ-43629/2014, kterým žalobci od ledna 2015 zvýšil starobní důchod na výši 13.800,- Kč měsíčně.
V podané žalobě nicméně žalobce nebrojí proti tomu, že mu nebyl důchod zvýšen v souladu se zákonem. Tvrdí jen, že organizace a provádění sociálního zabezpečení u žalovaného je v rozporu s právními předpisy o organizaci a provádění sociálního zabezpečení, resp. o důchodovém pojištění, že výsluhový příspěvek je dávkou důchodového pojištění, a proto o ní má rozhodovat orgán sociálního zabezpečení žalovaného a nikoliv služební funkcionář, proto výsluhový příspěvek nemůže být ani zdaněn, nýbrž měl být žalobci vyplacen v přiznané výši. Jediná námitka fakticky směřující proti napadenému rozhodnutí je prohlášení žalobce v závěru žaloby, že je nesprávný výpočet na straně 2 napadeného rozhodnutí, kdy se jako částka k výplatě uvádí 20.469,- Kč. Tato námitka navazuje na žalobní body proti rozhodnutí o stanovení výše výsluhového příspěvku a jeho zdanění.
Soud se v první řadě zabýval přípustností napadené žaloby, přičemž dospěl k závěru, že žalobu je na místě odmítnout jako nepřípustnou.
Podle § 46 odst. 1 písm. d) s. ř. s., nestanoví-li tento zákon jinak, soud usnesením odmítne návrh, jestliže je podle tohoto zákona nepřípustný.
Podle § 68 písm. d) s. ř. s. je žaloba nepřípustná také tehdy, směřuje-li jen proti důvodům rozhodnutí.
Jak vyplývá z ustanovení § 68 písm. d) s. ř. s. žalobou proti rozhodnutí správního orgánu lze brojit jen proti výroku rozhodnutí, nikoliv proti jeho odůvodnění. V tomto případě napadené rozhodnutí potvrzovalo rozhodnutí, jímž byl žalobcův důchod zvýšen na částku 13.800,- Kč. Žalobce však nebrojí proti správnosti zvýšení důchodu na částku 13.800,- Kč, napadá jen pasáž odůvodnění napadeného rozhodnutí, v níž mu bylo vysvětleno, jak žalovaný dospěl k částce 20.469,- Kč, která byla žalobci reálně vyplácena a která sestávala vedle již zmíněného důchodu ve výši 13.800,- Kč též z výsluhového příspěvku ve výši 7.845,- Kč sníženého o sraženou 15 % daň z příjmů na částku 6.669,- Kč. Žalobce obsahově žalobními důvody brojí proti výroku rozhodnutí, jímž mu byl přiznán výsluhový příspěvek, a proti jeho zdanění. Rozhodnutí týkající se výsluhového příspěvku však není předmětem nyní projednávané části žaloby (část žaloby směřující proti rozhodnutí ze dne 19. 03. 2015, č. j. MV-17753-8/KM-2015, byla odmítnuta pro opožděnost), argumentace směřující proti tomuto rozhodnutí se k napadenému rozhodnutí nevztahuje, a proti správnosti samotné částky 13.800,- Kč (jež zdanění nepodléhá) žalobce nic nenamítal. Nesouhlas žalobce s celkovou částkou, jež je mu vyplácena, tak nemá žádnou spojitost s výrokem napadeného rozhodnutí a jemu předcházejícího rozhodnutí o zvýšení důchodu. Žalobce tak vskutku brojí pouze pasáži odůvodnění napadeného rozhodnutí, které samo o sobě výši výsluhového příspěvku ani celkovou výši platby žalobci nestanoví. Žaloba směřující pouze proti odůvodnění napadeného rozhodnutí, která by se tak v případě oprávněnosti uplatněných žalobních bodů na znění jeho výroku nijak neprojevila, je však nepřípustná. Proto soud žalobu bez dalšího odmítl podle § 46 odst. 1 písm. d) ve spojení s § 68 písm. d) s. ř. s.
Jen pro úplnost pak soud podotýká, že argumentací obdobnou argumentaci žalobce se již opakovaně zabýval Nejvyšší správní soud, naposledy v rozsudku ze dne 12. 02. 2016, č. j. 6 As 122/2015-28, (dostupném na www.nssoud.cz) a nepovažoval ji za důvodnou.
Druhým výrokem tohoto usnesení bylo rozhodnuto o nákladech řízení, a to v souladu s § 60 odst. 3 s. ř. s., podle kterého žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení, byl-li návrh odmítnut.
Poučení: Proti tomuto rozhodnutí lze podat kasační stížnost ve lhůtě dvou týdnů ode dne jeho doručení. Kasační stížnost se podává ve dvou (více) vyhotoveních u Nejvyššího správního soudu, se sídlem Moravské náměstí 6, Brno. O kasační stížnosti rozhoduje Nejvyšší správní soud.
Lhůta pro podání kasační stížnosti končí uplynutím dne, který se svým označením shoduje se dnem, který určil počátek lhůty (den doručení rozhodnutí). Připadne-li poslední den lhůty na sobotu, neděli nebo svátek, je posledním dnem lhůty nejblíže následující pracovní den. Zmeškání lhůty k podání kasační stížnosti nelze prominout.
Kasační stížnost lze podat pouze z důvodů uvedených v § 103 odst. 1 s. ř. s. a kromě obecných náležitostí podání musí obsahovat označení rozhodnutí, proti němuž směřuje, v jakém rozsahu a z jakých důvodů jej stěžovatel napadá, a údaj o tom, kdy mu bylo rozhodnutí doručeno.
V řízení o kasační stížnosti musí být stěžovatel zastoupen advokátem; to neplatí, má-li stěžovatel, jeho zaměstnanec nebo člen, který za něj jedná nebo jej zastupuje, vysokoškolské právnické vzdělání, které je podle zvláštních zákonů vyžadováno pro výkon advokacie.
Soudní poplatek za kasační stížnost vybírá Nejvyšší správní soud. Variabilní symbol pro zaplacení soudního poplatku na účet Nejvyššího správního soudu lze získat na jeho internetových stránkách: www.nssoud.cz.
V Praze dne 01. srpna 2016
Mgr. Ing. Petr Šuránek, v. r.
samosoudce
Za správnost:
Božena Kouřimová