Číslo jednací: 47 A 20/2015 - 58
Krajský soud v Praze rozhodl v senátě složeném z předsedkyně JUDr. Věry Šimůnkové a soudců Mgr. Jitky Zavřelové a Mgr. Ing. Petra Šuránka ve věci žalobce J. Š., bytem x, právního nástupce žalobkyně J. Z., zemřelé dne x, proti žalovanému: Městský úřad Kralupy nad Vltavou, stavební úřad, se sídlem Palackého náměstí 1, 278 01 Kralupy nad Vltavou, v řízení o návrhu J. Z. ze dne 18. 11. 2015,
t a k t o:
O d ů v o d n ě n í:
Krajský soud v Praze (dále jen „soud“) obdržel dne 19. 11. 2015 návrh žalobkyně J. Z. sepsaný dne 18. 11. 2015, označený jako„správní žaloba“. Z obsahu návrhu plyne, že je napadán kolaudační souhlas Městského úřadu Kralupy nad Vltavou ze dne 25. 9. 2015, č. j. MUKV 56483/2012 VYST, kterým bylo stavebníkovi ‑ společnosti B. B., a. s., povoleno užívání stavby „Technologie pro zpracování biomasy, odpadního dřeva a ostatních dřevních hmot pro peletizaci Kozomín“. Poté byla žalobkyně soudem opakovaně vyzývána k odstranění vad podání, konkrétně k upřesnění volby žalobního režimu a odpovídajícímu naformulování žalobního petitu.
Dne 19. 4. 2016 bylo soudu doručeno sdělení Mgr. P. Ř., zástupce žalobkyně (bez plné moci), že žalobkyně dne ... zemřela.
Usnesením ze dne 23. 5. 2016, č. j. 47 A 20/2015 – 40, soud řízení o návrhu J. Z.přerušil z důvodu uvedeného v ustanovení § 48 odst. 2 písm. b) zákona č. 150/2002 Sb., soudní řád správní, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „s. ř. s.“) do pravomocného ukončení řízení o pozůstalosti žalobkyně vedeného u Okresního soudu v Mělníku pod spis. zn. 50 D 223/2016. Týmž usnesením soud zároveň ustanovil po dobu trvání přerušení řízení opatrovnicí dosud neznámých dědiců soudní komisařku, notářku JUDr. J. K. pověřenou prováděním úkonů pozůstalostního řízení.
Dne 22. 6. 2016 bylo soudu doručeno sdělení opatrovnice o tom, že dědické řízení bylo skončeno usnesením č. j. 50 D 223/2016-65, které nabylo právní moci dne 17. 6. 2016, a že pozůstalosti nabyl jediný závětní a zákonný dědic J. Š..
J. Š. se tak stal právním nástupcem J. Z.. V souladu s ustanovením § 64 s. ř. s. ve spojení s § 107 odst. 1 a 2 zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu, ve znění pozdějších předpisů proto soud usnesením ze dne 21. 7. 2016, č. j. 47 A 20/2015 – 51, rozhodl, že v řízení bude na straně žalobce pokračováno s J. Š..
Písemností ze dne 21. 7. 2016, č. j. 47 A 20/2015 – 53, soud vyzval právního nástupce ke sdělení, zda trvá na návrhu podaném J. Z.. Právní nástupce v písemnosti doručené soudu dne 5. 8. 2016 sdělil, že „nechce pokračovat v soudním sporu po manželce J. Z.“. Uvedenou písemnost soud vzhledem k jejímu obsahu posoudil jako zpětvzetí návrhu doručeného zdejšímu soudu dne 19. 11. 2015.
Vzhledem k tomu, že podání žalobce obsahující zpětvzetí návrhu nevzbuzuje jakékoliv pochybnosti, soud řízení zastavil. Vyšel přitom z ustanovení § 47 písm. a) s. ř. s., podle něhož soud řízení usnesením zastaví, vzal-li navrhovatel svůj návrh zpět.
O náhradě nákladů řízení rozhodl soud podle ustanovení § 60 odst. 3 věty prvé s. ř. s., podle které žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení, bylo-li řízení zastaveno nebo žaloba odmítnuta.
Poučení : Proti tomuto rozhodnutí lze podat kasační stížnost ve lhůtě dvou týdnů ode dne jeho doručení. Kasační stížnost se podává ve dvou vyhotoveních u Nejvyššího správního soudu, se sídlem Moravské náměstí 6, Brno. O kasační stížnosti rozhoduje Nejvyšší správní soud.
Lhůta pro podání kasační stížnosti končí uplynutím dne, který se svým označením shoduje se dnem, který určil počátek lhůty (den doručení rozhodnutí). Připadne-li poslední den lhůty na sobotu, neděli nebo svátek, je posledním dnem lhůty nejblíže následující pracovní den. Zmeškání lhůty k podání kasační stížnosti nelze prominout.
Kasační stížnost lze podat pouze z důvodů uvedených v § 103 odst. 1 s. ř. s. a kromě obecných náležitostí podání musí obsahovat označení rozhodnutí, proti němuž směřuje, v jakém rozsahu a z jakých důvodů jej stěžovatel napadá, a údaj o tom, kdy mu bylo rozhodnutí doručeno.
V řízení o kasační stížnosti musí být stěžovatel zastoupen advokátem; to neplatí, má-li stěžovatel, jeho zaměstnanec nebo člen, který za něj jedná nebo jej zastupuje, vysokoškolské právnické vzdělání, které je podle zvláštních zákonů vyžadováno pro výkon advokacie.
Soudní poplatek za kasační stížnost vybírá Nejvyšší správní soud. Variabilní symbol pro zaplacení soudního poplatku na účet Nejvyššího správního soudu lze získat na jeho internetových stránkách: www.nssoud.cz.
V Praze dne 15. srpna 2016
JUDr. Věra Šimůnková, v. r.
předsedkyně senátu
Za správnost vyhotovení: Vlasáková