Městský soud v Praze rozhodl v senátě složeném z předsedy JUDr. Ladislava Hejtmánka a soudců JUDr. Dany Černé a JUDr. Naděždy Treschlové ve věci žalobce: zast.: Mgr. Václavem Strouhalem, advokátem se sídlem v Písku, Třída Přátelství 1960, proti žalovanému: Policie České republiky, Krajské ředitelství policie hlavního města Prahy, se sídlem v Praze 4, Kongresová 2/1666, k žalobě na ochranu před nezákonným zásahem,
takto:
I. Žaloba s e o d m í t á .
II. Žádný z účastníků n e m á právo na náhradu nákladů řízení.
III. Po právní moci usnesení bude z účtu Městského soudu v Praze vrácen žalobci přeplatek na soudním poplatku ve výši 2.000,- Kč, a to do jednoho měsíce od právní moci usnesení.
Odůvodnění
Žalobce podal soudu žalobu, v níž se domáhal ochrany proti nezákonnému zásahu, a to konkrétně toho, aby soud žalovanému zakázal, aby (a) zasahoval do práva žalobce být přítomen úkonům trestního řízení vedeného žalovaným ve věci čj. KRPA-15302-101/TČ-2014-001372, zejména tím, aby žalobce vyzýval podle ust. § 114 zákona č. 273/2008 Sb., o policii, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „zákon o policii“), a to k opuštění místa, kde se provádí úkony tohoto trestního řízení, a v případě neuposlechnutí této výzvy užíval vůči žalobci donucovacích prostředků; (b) určil, že výzva žalovaného vůči žalobci k opuštění místa konání úkonu trestního řízení byla nezákonná; (c) určil, že použití donucovacích prostředků ze strany hmatů a chvatů žalovaného vůči žalobci dne 15.7.2014 při výslechu svědka bylo nezákonné; a (d) že zajištění žalobce žalovaným dne 15.7.2014 od 14:15 do 17:05 hodin na policejní služebně v ulici Zenklova v Praze 8 bylo nezákonné.
Žalobce se domáhal žaloby na ochranu před nezákonným zásahem podle ust. § 82 a násl. zákona č. 150/2002 Sb., soudní řád správní, ve znění pozdějších předpisů (dále jen "s.ř.s.").
Žalovaný s podanou žalobou věcně nesouhlasil, přičemž nejprve navrhoval její odmítnutí jako nepřípustné.
Před samotným věcným projednáním důvodnosti podané žaloby soud zkoumal, zda tato žaloba je přípustná a dospěl k závěru, že tomu tak není a že je tak namístě žalobu odmítnout.
Ve svém právním názoru na nemožnost věcně projednat podanou žalobu soud odkazuje na rozsudek Nejvyššího správního soudu ze dne 21.7.2016, čj. 10 As 11/2016-153, který skutkově obdobnou situaci řešil a judikatorně vymezil a upřesnil, co je nezákonným zásahem, proti němuž je možné brojit příslušnou žalobou podle soudního řádu správního. Soud se v této věci s tímto právním názorem ztotožňuje a z něj tuto žalobu posuzuje. Nejvyšší správní soud v tomto rozsudku mj. uvedl, že: „[32]…Nezákonným zásahem ve smyslu § 82 s. ř. s. totiž nemůže být úkon policejního orgánu při výkonu působnosti orgánu činného v trestním řízení; zásahem podrobeným přezkoumání ve správním soudnictví může být pouze zásah policejního orgánu při výkonu působnosti ve veřejné správě ve smyslu § 4 odst. 1 písm. a) s. ř. s. (srov. rozsudek Nejvyššího správního soudu ze dne 28. 4. 2005, čj. 2 Aps 2/2004-69). Toto rozlišení není pouze akademické, má svůj reálný význam. Jestliže policie činí úkony již jako orgán činný v trestním řízení, vykonává dozor nad dodržováním právních předpisů výhradně státní zástupce. Již v přípravném trestním řízení ve fázi prověřování zajišťuje státní zástupce v rámci svého postavení zakotveného Ústavou a dalšími zákony ochranu veřejného zájmu, je důležitým činitelem výkonu trestní spravedlnosti, přímo odpovídá za ochranu lidských práv v souvislosti se zahájením trestního stíhání proti konkrétní osobě a také v souvislosti s prováděním následných vyšetřovacích úkonů. V rozsahu takto vymezené působnosti také nese odpovědnost za výsledky přípravného řízení. Je proto zřejmé, že úkony, které podléhají jeho dozoru v trestním řízení, nemohou být prověřovány ze stejných hledisek správními soudy. Kontrola správních soudů nad úkony policie, které by bylo možno označit za nezákonný zásah dle § 82 s. ř. s., končí tam, kde začíná působnost státního zastupitelství…
[47]Je nepřípustné, aby správní soud přezkoumával zákonnost postupů provedených orgány činnými v trestním řízení podle trestního řádu. V daném případě není dána pravomoc správních soudů rozhodovat o žalobou tvrzeném zásahu. Městský soud proto pochybil, pokud žalobu věcně projednal, neboť ji měl podle ustanovení § 46 odst. 1 písm. a) s. ř. s. odmítnout. Nejvyšší správní soud pro úplnost konstatuje, že tato otázka není v řízení překvapivá, neboť byla městským soudem v rozhodnutí odůvodněna, žalovaný 1) s touto částí odůvodnění polemizoval v kasační stížnosti, žalobci se k jím předestřené argumentaci vyjadřovali…“.
V této věci se žalobce domáhá podanou žalobou přezkoumání zákonnosti postupů provedených orgány činnými v trestním řízení, což je podle shora uvedeného právního názoru nepřípustné. Soud tak žalobu odmítl podle ust. § 46 odst. 1 písm. a) s.ř.s.
Výrok o nákladech řízení se opírá o ust. § 60 odst. 3 s.ř.s.
Žalobce má nárok na vrácení přeplatku zaplaceného soudního poplatku podle ust. § 10 odst. 3 zákona č. 549/1991 Sb., o soudních poplatcích, ve znění pozdějších předpisů, neboť žalobu (návrh) před prvním jednáním odmítl.
P o u č e n í:
Proti tomuto rozhodnutí lze podat kasační stížnost ve lhůtě dvou týdnů ode dne jeho doručení. Kasační stížnost se podává ve dvou (více) vyhotoveních u Nejvyššího správního soudu, se sídlem Moravské náměstí 6, Brno. O kasační stížnosti rozhoduje Nejvyšší správní soud.
Lhůta pro podání kasační stížnosti končí uplynutím dne, který se svým označením shoduje se dnem, který určil počátek lhůty (den doručení rozhodnutí). Připadne-li poslední den lhůty na sobotu, neděli nebo svátek, je posledním dnem lhůty nejblíže následující pracovní den. Zmeškání lhůty k podání kasační stížnosti nelze prominout.
Kasační stížnost lze podat pouze z důvodů uvedených v § 103 odst. 1 s. ř. s. a kromě obecných náležitostí podání musí obsahovat označení rozhodnutí, proti němuž směřuje, v jakém rozsahu a z jakých důvodů jej stěžovatel napadá, a údaj o tom, kdy mu bylo rozhodnutí doručeno.
V řízení o kasační stížnosti musí být stěžovatel zastoupen advokátem; to neplatí, má-li stěžovatel, jeho zaměstnanec nebo člen, který za něj jedná nebo jej zastupuje, vysokoškolské právnické vzdělání, které je podle zvláštních zákonů vyžadováno pro výkon advokacie.
Soudní poplatek za kasační stížnost vybírá Nejvyšší správní soud. Variabilní symbol pro zaplacení soudního poplatku na účet Nejvyššího správního soudu lze získat na jeho internetových stránkách: www.nssoud.cz.
V Praze dne 14. září 2016
JUDr. Ladislav Hejtmánek v.r.
předseda senátu
Za správnost vyhotovení:
Beranová