Krajský soud v Praze rozhodl v senátě složeném z předsedkyně Olgy Stránské a soudců JUDr. Milana Podhrázkého, PhD., a Mgr. Ing. Petra Šuránka ve věci žalobce JUDr. Z. A., doručovací adresou x, proti žalované České správě sociálního zabezpečení, se sídlem Sokolovská 855/225, 190 00 Praha 9, o žalobě proti rozhodnutí žalované ze dne 22. 12. 2015, sp. zn. OSVC/PV420/15, č. j. 42000/013429/15/010/ZH,
t a k t o :
O d ů v o d n ě n í:
Žalobce se žalobou podle části třetí, hlavy druhé, dílu prvního zákona č. 150/2002 Sb., soudní řád správní, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „s. ř. s.“) podanou osobně u Městského soudu v Praze dne 15. 3. 2016 a následně postoupenou Krajskému soudu v Praze jako soudu místně příslušnému domáhá zrušení rozhodnutí žalované ze dne 22. 12. 2015, sp. zn. OSVC/PV420/15, č. j. 42000/013429/15/010/ZH (dále též „napadené rozhodnutí“), jímž žalovaná zamítla jeho odvolání proti platebnímu výměru Okresní správy sociálního zabezpečení Praha - západ (dále jen „OSSZ“) ze dne 5. 11. 2015, č. 1165/2015, č. j. 42010/130/8014/5.11.2015/1165/ZK, a tento výměr potvrdila. Uvedeným platebním výměrem OSSZ žalobci jakožto osobě samostatně výdělečně činné podle § 104c zákona č. 589/1991 Sb., o organizaci a provádění sociálního zabezpečení, ve znění zákona č. 332/2014 Sb. (dále jen „zákon o organizaci sociálního zabezpečení“) předepsal k úhradě nedoplatek na pojistném na sociální zabezpečení a příspěvku na státní politiku zaměstnanosti za rok 2008 ve výši 19.146,- Kč, penále ze záloh na důchodové pojištění roku 2008 ve výši 6.476,- Kč a penále ze záloh na důchodové pojištění roku 2009 ve výši 983,- Kč.
Žalobce jednak namítal, že napadené rozhodnutí bylo vydáno jako nástroj jeho politicky motivované perzekuce ze strany České strany sociálně demokratické, a jednak tvrdil, že napadené rozhodnutí mu nebylo řádně doručeno, neboť bylo doručeno na jeho doručovací adresu v době jeho pobytu v zahraničí a s odkazem na přiloženou kopii výzvy k vyzvednutí zásilky a poštovní obálky tvrdí, že nebylo postupováno v souladu s § 23 odst. 5 zákona č. 500/2004 Sb., správní řád, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „správní řád“).
V první řadě soud zkoumal splnění podmínek řízení, a přistoupil proto k posouzení včasnosti žaloby.
Podle § 72 odst. 1 s. ř. s., žalobu lze podat do dvou měsíců poté, kdy rozhodnutí bylo žalobci oznámeno doručením písemného vyhotovení nebo jiným zákonem stanoveným způsobem, nestanoví-li zvláštní zákon lhůtu jinou.
Podle § 72 odst. 4 s. ř. s. nelze zmeškání lhůty pro podání žaloby prominout.
Z dodejky založené ve správním spise soud zjistil, že zásilka s napadeným rozhodnutím byla dne 29. 12. 2015 z důvodu, že adresát nebyl na shora označené doručovací adrese zastižen, připravena k vyzvednutí na provozovně pošty a současně byl žalobce vyzván k vyzvednutí zásilky a na místě bylo též zanecháno poučení o následcích nevyzvednutí. Dne 11. 1. 2016 pak byla zásilka vložena do schránky. Z podání žalobce ve správním spise dále soud ověřil, že žalobce adresu x, opakovaně správním orgánům označil jako svou doručovací adresu. Skutečnost, že dne 29. 12. 2015 nebyl žalobce na doručovací adrese zastižen, že mu byla ve schránce ponechána výzva a že byla zásilka uložena na poště nejméně do 8. 1. 2016, pak potvrzují i žalobcem předložené kopie obálky a poštovního tiskopisu výzvy k vyzvednutí zásilky. Kopii oddělitelné chlopně, která na tomto typu obálek obsahuje poučení o právních následcích spojených s doručováním předmětné písemnosti, nacházející se na obálce pod oddělitelnou chlopní dodejky s poučením adresáta, která byla z obálky také zjevně odtržena, žalobce nepředkládá.
Podle § 19 odst. 3 správního řádu, nevylučuje-li to zákon nebo povaha věci, na požádání účastníka řízení správní orgán doručuje na adresu pro doručování nebo elektronickou adresu, kterou mu účastník řízení sdělí, zejména může-li to přispět k urychlení řízení; taková adresa může být sdělena i pro řízení, která mohou být u téhož správního orgánu zahájena v budoucnu.
Podle § 20 odst. 1 správního řádu se fyzické osobě písemnost doručuje na adresu pro doručování (§ 19 odst. 3), na adresu evidovanou v informačním systému evidence obyvatel, na kterou jí mají být doručovány písemnosti, na adresu jejího trvalého pobytu, ve věcech podnikání do místa podnikání, nebo při doručování prostřednictvím veřejné datové sítě na její elektronickou adresu; fyzické osobě lze však doručit, kdekoli bude zastižena. Provádí-li doručení sám správní orgán, mohou osoby doručení provádějící doručit i mimo územní obvod tohoto správního orgánu.
Podle § 23 správního řádu, nebyl-li v případě doručování podle § 20 adresát zastižen a písemnost nebylo možno doručit ani jiným způsobem přípustným podle § 20, písemnost se uloží (odst. 1). Adresát se vyzve vložením oznámení o neúspěšném doručení písemnosti do domovní schránky nebo na jiné vhodné místo, aby si uloženou písemnost ve lhůtě 10 dnů vyzvedl; současně se mu sdělí, kde, odkdy a v kterou denní dobu si lze písemnost vyzvednout. Je-li to možné a nevyloučil-li to správní orgán, písemnost se po uplynutí 10 dnů vloží do domovní schránky nebo na jiné vhodné místo; jinak se vrátí správnímu orgánu, který ji vyhotovil (odst. 4). Zároveň s oznámením podle odstavce 4 se adresát písemně poučí o právních důsledcích, které by jeho případné jednání podle § 24 odst. 1, 3 a 4 vyvolalo nebo o možnosti postupu podle § 24 odst. 2. Toto poučení musí obsahovat i označení správního orgánu, který písemnost odesílá, a jeho adresu (odst. 5).
Podle § 24 správního řádu, jestliže si adresát uložené písemnosti písemnost ve lhůtě 10 dnů ode dne, kdy byla k vyzvednutí připravena, nevyzvedne, písemnost se považuje za doručenou posledním dnem této lhůty (odst. 1). Prokáže-li adresát, že si pro dočasnou nepřítomnost nebo z jiného vážného důvodu nemohl bez svého zavinění uloženou písemnost ve stanovené lhůtě vyzvednout, může za podmínek ustanovení § 41 požádat o určení neplatnosti doručení nebo okamžiku, kdy byla písemnost doručena (odst. 2).
Podle § 41 odst. 2 správního řádu může účastník požádat o prominutí zmeškání úkonu do 15 dnů ode dne, kdy pominula překážka, která podateli bránila úkon učinit. S požádáním je třeba spojit zmeškaný úkon, jinak se jím správní orgán nezabývá. Zmeškání úkonu nelze prominout, jestliže ode dne, kdy měl být úkon učiněn, uplynul jeden rok.
Podle § 72 s. ř. s. lze žalobu podat do dvou měsíců poté, kdy rozhodnutí bylo žalobci oznámeno doručením písemného vyhotovení nebo jiným zákonem stanoveným způsobem, nestanoví-li zvláštní zákon lhůtu jinou (odst. 1). Zmeškání lhůty pro podání žaloby nelze prominout (odst. 2).
Podle § 46 odst. 1 písm. b) s. ř. s., nestanoví-li tento zákon jinak, soud usnesením odmítne návrh, jestliže návrh byl podán předčasně nebo opožděně.
Ze správního spisu je zřejmé, že žalobce sám požádal o doručování na svou doručovací adresu. Jaké důvody jej k tomu vedly, nemusí správní orgán řešit. V takovém případě odpovědnost za to, že na dané adrese si zajistí přebírání poštovních zásilek, je zcela na žalobci a na takovou adresu lze v souladu s § 24 odst. 1 správního řádu doručit i fikcí, tj. zásilka se považuje za doručenou, i kdyby se adresát s jejím obsahem fakticky neseznámil, popř. ani nemohl seznámit. Ve výjimečných případech, kdy adresát pro dočasnou nepřítomnost nebo z jiného vážného důvodu nemohl bez svého zavinění (zpravila v důsledku nepředvídatelných okolností přechodné povahy, které mu svou povahou objektivně znemožňovaly učinit nápravná opatření v podobě ohlášení jiné doručovací adresy) písemnost vyzvednout, může ve lhůtách podle § 41 odst. 2 správního řádu dosáhnout opakovaného doručení písemnosti s důsledky i pro počátek běhu žalobní lhůty. Ze správního spisu však neplyne, že by žalobce takovou žádost správním orgánům předložil, žalobce nic takového netvrdí a 15denní lhůta od odpadnutí překážky již navíc dávno uplynula, jestliže v mezidobí již žalobce byl schopen i proti napadenému rozhodnutí podat žalobu. Navíc dlouhodobý pobyt v zahraničí (nikoliv jen několikatýdenní dovolená) rozhodně není okolností, jež by sama o sobě mohla představovat vážný důvod pro určení neplatnosti doručení, neboť s ohledem na dobu trvání zjevně žalobci nebránila v tom, aby učinil potřebná opatření k řádnému přebírání pošty (např. zřízením datové schránky fyzické osoby, obstaráním zaručeného elektronického podpisu a požádáním o doručování na elektronickou adresu, popř. sjednáním si spolehlivější doručovací adresy). Za daných okolností tedy soud vyšel z údajů potvrzených doručovatelem v dodejce založené ve správním spise (a ostatně zčásti propsaných i na obálce, jejíž kopii žalobce předložil).
Zásilka s napadeným rozhodnutím byla na žalobcem označené doručovací adrese poprvé doručována dne 29. 12. 2015, žalobce však nebyl zastižen a byl vyzván, aby si zásilku vyzvedl nejpozději do 8. 1. 2016 na pobočce pošty, kde byla zásilka uložena, jinak mu bude následujícího dne vložena do schránky. Jak současně potvrzuje podpis doručovatele na dodejce, žalobci bylo současně zanecháno v souladu s § 23 odst. 5 správního řádu poučení o následcích nevyzvednutí zásilky, čemuž ostatně odpovídá i fakt, že na kopii obálky předložené žalobcem je oddělena i tomu odpovídající chlopeň obálky. Žalobce ostatně ani blíže nespecifikuje, jaká konkrétní okolnost uváděná v ustanovení § 23 odst. 5 správního řádu nebyla podle něj splněna, nepředkládá v tomto směru ani žádné důkazní návrhy a kopie obálky a poštovní výzvy údaje v dodejce nijak nezpochybňují. Nelze přitom přehlédnout ani to, že jako bývalý advokát si žalobce nepochybně musí být dobře vědom toho, že následkem nevyzvednutí písemnosti správního orgánu určené do vlastních rukou adresáta je její doručení uplynutím úložní doby. Soud má tedy za to, že byly splněny všechny předpoklady pro aplikaci ustanovení § 24 odst. 1 správního řádu.
Zásilka s napadeným rozhodnutím byla k vyzvednutí připravena dne 29. 12. 2015, desátým dnem tak byl pátek 8. 1. 2016 a tímto dnem je v souladu s § 24 odst. 1 správního řádu třeba mít napadené rozhodnutí za doručené. Dvouměsíční žalobní lhůta tak uplynula v úterý dne 8. 3. 2016. Žalobce však žalobu podal teprve dne 15. 3. 2016, tj. opožděně. Jak přitom plyne z ustanovení § 72 odst. 4 s. ř. s., zmeškání této lhůty nelze prominout. Za daných okolností tedy soudu nezbylo, než podle § 46 odst. 1 písm. b) s. ř. s. žalobu odmítnout pro opožděnost, aniž by se mohl věcně zabývat uplatněnými žalobními body.
Druhým výrokem tohoto usnesení bylo rozhodnuto o nákladech řízení, a to v souladu s § 60 odst. 3 s. ř. s., podle kterého žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení, byl-li návrh odmítnut.
Poučení: Proti tomuto rozhodnutí lze podat kasační stížnost ve lhůtě dvou týdnů ode dne jeho doručení. Kasační stížnost se podává ve dvou (více)vyhotoveních u Nejvyššího správního soudu, se sídlem Moravské náměstí 6, Brno. O kasační stížnosti rozhoduje Nejvyšší správní soud.
Lhůta pro podání kasační stížnosti končí uplynutím dne, který se svým označením shoduje se dnem, který určil počátek lhůty (den doručení rozhodnutí). Připadne-li poslední den lhůty na sobotu, neděli nebo svátek, je posledním dnem lhůty nejblíže následující pracovní den. Zmeškání lhůty k podání kasační stížnosti nelze prominout.
Kasační stížnost lze podat pouze z důvodů uvedených v § 103 odst. 1 s. ř. s. a kromě obecných náležitostí podání musí obsahovat označení rozhodnutí, proti němuž směřuje, v jakém rozsahu a z jakých důvodů jej stěžovatel napadá, a údaj o tom, kdy mu bylo rozhodnutí doručeno.
V řízení o kasační stížnosti musí být stěžovatel zastoupen advokátem; to neplatí, má-li stěžovatel, jeho zaměstnanec nebo člen, který za něj jedná nebo jej zastupuje, vysokoškolské právnické vzdělání, které je podle zvláštních zákonů vyžadováno pro výkon advokacie.
Soudní poplatek za kasační stížnost vybírá Nejvyšší správní soud. Variabilní symbol pro zaplacení soudního poplatku na účet Nejvyššího správního soudu lze získat na jeho internetových stránkách: www.nssoud.cz.
Bude-li zbytek soudního poplatku doplacen dříve než usnesení nabude právní moci, soud toto usnesení zruší (§ 9 odst. 7 zákona o soudních poplatcích).
V Praze dne 30. srpna 2016
Olga Stránská, v. r.
předsedkyně senátu
Za správnost:
Božena Kouřimová