[OBRÁZEK]
ČESKÁ REPUBLIKA
ROZSUDEK
JMÉNEM REPUBLIKY
Krajský soud v Ústí nad Labem rozhodl samosoudcem Mgr. Václavem Trajerem v právní věci žalobce: P. M., nar. „X“, bytem „X“, proti žalované: České správě sociálního zabezpečení, sídlem Křížová 25, 225 08 Praha 5, v řízení o žalobě proti rozhodnutí žalované ze dne 9. 2. 2016, č. j. „X“,
takto:
I. Žaloba se zamítá.
Odůvodnění:
Žalobce se žalobou podanou a doplněnou v zákonem stanovené lhůtě domáhal zrušení napadeného rozhodnutí žalované České správy sociálního zabezpečení ze dne 9. 2. 2016, č. j. „X“, jímž žalovaná zamítla jeho námitky směřující proti posudku o invaliditě Okresní správy sociálního zabezpečení Ústí nad Labem ze dne 18. 11. 2015 jako nepřípustné.
Žalobce v žalobě uvedl, že námitky podal po telefonickém hovoru s ČSSZ Praha a domluvě, aby je zaslal s přiloženými lékařskými zprávami s tím, že je vezmou v potaz. Rovněž namítl, že se žalovaná nesnažila dodržet lhůtu k vyřízení rozhodnutí, ačkoli ji opakovaně urgoval. Žalobce také navrhl nové posouzení jeho zdravotního stavu posudkovým lékařem ČSSZ Ústí nad Labem.
Žalovaná ve vyjádření k žalobě uvedla, že ve svém postupu neshledává pochybení, a navrhla zamítnutí žaloby. Popsala, že podání žalobce ze dne 20. 1. 2016 posoudila v souladu s ust. § 37 odst. 1 zákona č. 500/2004 Sb., správního řádu (dále jen „správní řád“) podle jeho skutečného obsahu jako námitky, které jednak směřovaly proti posudku o invaliditě Okresní správy sociálního zabezpečení v Ústí nad Labem ze dne 18. 11. 2015 a jednak byly podány předčasně, neboť žalovaná vydala rozhodnutí ve věci invalidního důchodu až dne 3. 2. 2016, proto je napadeným rozhodnutím zamítla jako nepřípustné. V napadeném rozhodnutí přitom žalobce poučila o možnosti podat námitky proti rozhodnutí o invalidním důchodu ze dne 3. 2. 2016 ve lhůtě 30 dnů od jeho doručení v případě jeho trvajícího nesouhlasu s posouzením zdravotního stavu, což však žalobce neučinil. Žalovaná dále zdůraznila, že zdravotní stav žalobce nebyl v rámci námitkového řízení přezkoumán, a dodala, že žalobce může kdykoliv uplatnit novou žádost o dávku důchodového pojištění.
Při soudem nařízeném jednání žalobce setrval na podané žalobě a dodal, že nesouhlasí se snížením stupně invalidity z třetího stupně na stupeň první, protože tomu podle jeho názoru jeho zdravotní stav neodpovídá. Vysvětlil, že námitky podal před vydáním rozhodnutí o invalidním důchodu z důvodu, že mu bylo telefonicky sděleno, že rozhodnutí ve věci bude vydáno s určitým časovým zpožděním a při jeho vydání budou jeho námitky zohledněny. Pověřená pracovnice žalované při jednání opětovně navrhla zamítnutí žaloby.
Napadené rozhodnutí soud přezkoumal podle části třetí hlavy druhé dílu prvního zákona č. 150/2002 Sb., soudního řádu správního (dále jen „s.ř.s.“), která vychází z dispoziční zásady vyjádřené v ustanoveních § 71 odst. 1 písm. c), písm. d), odst. 2 věty druhé a třetí a § 75 odst. 2 věty první tohoto zákona. Z této zásady vyplývá, že soud přezkoumává zákonnost napadeného rozhodnutí, a to pouze v rozsahu, který žalobce uplatnil v žalobě nebo během dvouměsíční lhůty po oznámení rozhodnutí dle ustanovení § 72 odst. 1 věty první s.ř.s. Povinností žalobce je proto tvrdit, že správní rozhodnutí nebo jeho část odporuje konkrétnímu zákonnému ustanovení a toto tvrzení zdůvodnit. Nad rámec žalobních námitek musí soud přihlédnout toliko k vadám napadeného rozhodnutí, k nimž je nutno přihlížet bez návrhu nebo které vyvolávají nicotnost napadeného rozhodnutí podle ustanovení § 76 odst. 2 s.ř.s. Takové nedostatky v projednávané věci ovšem zjištěny nebyly.
Po přezkoumání skutkového a právního stavu, který zde byl v době rozhodování žalované (dle § 75 odst. 1 s.ř.s.), dospěl soud k závěru, že žaloba není důvodná.
Z obsahu předloženého správního spisu soud zjistil, že dne 18. 11. 2015 byl posudkovou lékařkou Okresní správy sociálního zabezpečení v Ústí nad Labem MUDr. I. H. vypracován posudek o invaliditě žalobce, jehož závěrem bylo zařazení zdravotního postižení jmenovaného do kapitoly XIII., oddílu E, položky 1 písm. c) přílohy k vyhlášce č. 359/2009 Sb., o posuzování invalidity, pro které se stanovuje míra poklesu pracovní schopnosti 40 % s počátkem změny stupně invalidity ke dni 18. 11. 2015. Podáním ze dne 20. 1. 2016, které bylo žalované spolu s přiloženými lékařskými zprávami doručeno dne 21. 1. 2016, nadepsaným jako „odvolání proti rozhodnutí OSSZ v Ústí nad Labem pod č. j. LPS/2015/3864-UL CSSZ“, žádal žalobce s vědomím, že dosud neobdržel písemné rozhodnutí žalované, o přezkoumání svého zdravotního stavu, neboť nesouhlasil s rozhodnutím posudkové lékařky, jelikož v něm opomněla, že žalobce při některých úkonech trpí hrozivou bolestí. Žalobce rovněž žádal o vyřízení jeho podání v co nejkratší době.
Na základě výše uvedeného posudku o invaliditě pak vydala Česká správa sociálního zabezpečení dne 3. 2. 2016 pod č. j. 426/710 623 1605 rozhodnutí, jímž žalobci od února 2016 snížila výši invalidního důchodu pro invaliditu třetího stupně na invalidní důchod pro invaliditu prvního stupně (v částce 3.984,- Kč měsíčně). Závěrem tohoto rozhodnutí byl žalobce poučen o možnosti podat proti němu ve lhůtě 30 dnů od jeho oznámení písemné námitky. Poté žalovaná vydala dne 9. 2. 2016 žalobou napadené rozhodnutí, jímž zamítla námitky žalobce obsažené v podání ze dne 20. 1. 2016 jako nepřípustné, neboť podání žalobce posoudila podle jeho skutečného obsahu dle ust. § 37 odst. 1 správního řádu jako námitky proti posudku o invaliditě Okresní správy sociálního zabezpečení Ústí nad Labem ze dne 18. 11. 2015, proti němuž nelze podat námitky, jelikož je pouze podkladem rozhodnutí o invalidním důchodu. V napadeném rozhodnutí přitom žalobci připomněla možnost podat ve stanovené lhůtě námitky proti výše zmíněnému rozhodnutí o invalidním důchodu ze dne 3. 2. 2016.
Ve správním spise naopak není obsažen žádný záznam o uskutečněném telefonním hovoru tvrzeném žalobcem, pouze o hovoru ze dne 9. 3. 2016, kdy žalobce žádal o provedení opravy v dopise zaslaném Úřadu práce.
Podle ustanovení § 88 odst. 1 zákona č. 582/1991 Sb., o organizaci a provádění sociálního zabezpečení (dále jen “zákon o organizaci a provádění sociálního zabezpečení“) lze proti rozhodnutí orgánů sociálního zabezpečení uvedených v § 3 odst. 3 písm. b) a d) až f) ve věcech důchodového pojištění jako řádný opravný prostředek podat písemné námitky do 30 dnů ode dne jeho oznámení účastníku řízení.
Podle odst. 8 téhož zákonného ustanovení není-li v odstavcích 1 až 6 a 9 stanoveno jinak, vztahuje se na řízení o námitkách, na rozhodnutí o námitkách a na přezkumné řízení a obnovu řízení, která se týkají rozhodnutí o námitkách, správní řád s tím, že § 90 odst. 1 písm. b), § 90 odst. 3 a § 90 odst. 6 věta druhá správního řádu se nepoužijí, a po dobu, po kterou probíhá přezkumné řízení soudní, lhůty uvedené v § 97 odst. 2 a § 100 odst. 2 správního řádu neplynou, a přezkumné řízení ani obnovu řízení, která se týkají rozhodnutí o námitkách, nelze zahájit, popřípadě v nich pokračovat.
Podle ustanovení § 3 odst. 3 písm. b) a d) až f) zákona o organizaci a provádění sociálního zabezpečení jsou orgány sociálního zabezpečení: b) Česká správa sociálního zabezpečení, d) Ministerstvo vnitra, e) Ministerstvo spravedlnosti, f) Ministerstvo obrany.
Dle ustanovení § 37 odst. 1 správního řádu je podání úkonem směřujícím vůči správnímu orgánu. Podání se posuzuje podle svého skutečného obsahu a bez ohledu na to, jak je označeno.
Dle ustanovení § 83 odst. 1 věty druhé správního řádu lze odvolání podat teprve poté, co bylo rozhodnutí vydáno.
Dle ustanovení § 92 odst. 1 věty první správního řádu opožděné nebo nepřípustné odvolání odvolací správní orgán zamítne.
Z podání žalobce ze dne 20. 1. 2016 a z dalšího obsahu správního spisu vyplývá, že žalovaná postupovala správně, když podání žalobce posoudila v souladu s ust. § 37 odst. 1 správního řádu podle jeho skutečného obsahu jako námitky proti posudku Okresní správy sociálního zabezpečení v Ústí nad Labem ze dne 18. 11. 2015, který je podkladem rozhodnutí České správy sociálního zabezpečení o invalidním důchodu, jež v době podání námitek žalované ještě nebylo vydáno.
Podle ust. § 88 odst. 1 ve spojení s § 3 odst. 3 písm. b) a d) až f) zákona o organizaci a provádění sociálního zabezpečení lze v řízení ve věcech důchodového pojištění, jímž je i řízení o invalidním důchodu, podat písemné námitky jako řádný opravný prostředek jen proti rozhodnutí vyjmenovaných orgánů sociálního zabezpečení, v tomto případě proti rozhodnutí České správy sociálního zabezpečení, a to ve lhůtě 30 dnů ode dne jeho oznámení žalobci, přičemž podle ust. § 83 odst. 1 věty druhé správního řádu lze tyto námitky podat až po vydání rozhodnutí. Jelikož žalobce své námitky uplatnil proti lékařskému posudku ze dne 18. 11. 2015, proti němuž nelze uplatnit žádný řádný ani mimořádný opravný prostředek, neboť je pouhým podkladem rozhodnutí o invalidním důchodu, které bylo vydáno (vypraveno) až dne 3. 2. 2016, tedy několik dní poté, co byly žalované doručeny námitky žalobce ze dne 20. 1. 2016, ačkoli si byl žalobce dle obsahu svého podání vědom, že rozhodnutí o invalidním důchodu nebylo do té doby vydáno, byly tyto jeho námitky nepřípustné. Žalovaná pak správně tyto námitky jako nepřípustné zamítla rozhodnutím vydaným podle § 92 odst. 1 správního řádu.
Nutno dodat, že žalobce byl jak v rozhodnutí o invalidním důchodu ze dne 3. 2. 2016, tak v napadeném rozhodnutí žalované ze dne 9. 2. 2016 řádně poučen o svém právu podat proti rozhodnutí o invalidním důchodu ve stanovené lhůtě písemné námitky a nic mu nebránilo, aby své námitky týkající se přezkoumání jeho zdravotního stavu podal po vydání rozhodnutí o invalidním důchodu proti danému rozhodnutí.
S ohledem na vše, co bylo uvedeno shora, dospěl soud k závěru, že žaloba není důvodná, a proto ji podle ustanovení § 78 odst. 7 s.ř.s. zamítl.
Současně soud podle ustanovení § 60 odst. 1 a 2 s.ř.s. nepřiznal žádnému z účastníků právo na náhradu nákladů řízení, když žalobce nebyl ve věci úspěšný a žalované náhrada nákladů řízení nepřísluší a nadto se náhrady nákladů řízení oba výslovně vzdali při jednání.
Poučení: Proti tomuto rozhodnutí lze podat kasační stížnost ve lhůtě dvou týdnů ode dne jeho doručení. Kasační stížnost se podává ve dvou vyhotoveních u Nejvyššího správního soudu, se sídlem Moravské náměstí 6, Brno. O kasační stížnosti rozhoduje Nejvyšší správní soud.
Lhůta pro podání kasační stížnosti končí uplynutím dne, který se svým označením shoduje se dnem, který určil počátek lhůty (den doručení rozhodnutí). Připadne-li poslední den lhůty na sobotu, neděli nebo svátek, je posledním dnem lhůty nejblíže následující pracovní den. Zmeškání lhůty k podání kasační stížnosti nelze prominout.
Kasační stížnost lze podat pouze z důvodů uvedených v § 103 odst. 1 s.ř.s. a kromě obecných náležitostí podání musí obsahovat označení rozhodnutí, proti němuž směřuje, v jakém rozsahu a z jakých důvodů jej stěžovatel napadá a údaj o tom, kdy mu bylo rozhodnutí doručeno.
V řízení o kasační stížnosti musí být stěžovatel zastoupen advokátem; to neplatí, má-li stěžovatel, jeho zaměstnanec nebo člen, který za něj jedná nebo jej zastupuje, vysokoškolské právnické vzdělání, které je podle zvláštních zákonů vyžadováno pro výkon advokacie.
V Ústí nad Labem dne 24. srpna 2016
Mgr. Václav Trajer v. r.
samosoudce
Za správnost vyhotovení:
Gabriela Zlatová