18Ad 10/2015-39

[OBRÁZEK]

ČESKÁ REPUBLIKA

ROZSUDEK

   JMÉNEM REPUBLIKY

        Krajský soud v Ostravě rozhodl samosoudcem JUDr. Petrem Indráčkem v právní věci žalobkyně  Z.  V., proti žalovanému Ministerstvu práce a sociálních věcí ČR, se sídlem Na Poříčním právu 376/1,  Praha 2, o žalobě proti rozhodnutí  ze dne 16.1.2015  o zamítnutí odvolání a potvrzení rozhodnutí Úřadu práce ČR – Krajské pobočky v Ostravě ze dne 28.11.2014  č.j. 630437/2014/OOI, o dávce pomoci v hmotné nouzi mimořádné okamžité pomoci na úhradu nezbytného jednorázového výdaje,

t a k t o:

         I.         Žaloba  s e   z a m í t á .

         II.        Žádný z účastníků   n e m á   právo na náhradu nákladů řízení.

O d ů v o d n ě n í :

       Rozhodnutím ze dne 16.1.2015 sp.zn. SZ/3233/2014/4S-MSK, č.j. MPSV-UM/771/15/4S-MSK žalované Ministerstvo práce a sociálních věcí ČR zamítlo odvolání žalobkyně a potvrdilo rozhodnutí Úřadu práce ČR, krajské pobočky v Ostravě ze dne 28.11.2014 č.j. 630437/2014/OOI. Tímto rozhodnutím nebyla žalobkyni přiznána dávka mimořádné okamžité pomoci na úhradu nezbytného jednorázového výdaje a to úhradu nedoplatku plynu v domácnosti za období od 14.10.2013 do 9.1.2014 a zúčtovací období od 10.1.2014 do 30.7.2014 v celkové výši 11.025,- Kč, přičemž celkový dluh nyní již činí 16.371,- Kč.

      Žalobkyně podala proti shora citovanému rozhodnutí žalovaného včasnou žalobu. Napadené rozhodnutí považuje za nesprávné s poukazem na své nízké příjmy, zdravotní stav její i dítěte a sociální okolnosti, kdy jí byly odejmuty od 1.8.2014 dávky. Dále uvedla potřebu zabezpečení nezaopatřeného dítěte a splácení dluhu – nedoplatek plynu. Podle žalobkyně bylo rozhodnutí žalovaného vydáno na základě nesprávného právního posouzení, čímž byl porušen zákon č. 111/2006 Sb. o pomoci v hmotné nouzi.

      Žalovaný navrhoval zamítnutí žaloby jako nedůvodné. Poukázal na to, že v případě žalobkyně byly zálohy na plyn zohledněny při posuzování výše doplatku na bydlení, avšak žalobkyně splátky nehradila a dávka tedy nebyla využita k účelu, ke kterému byla určena. Žalobkyně po celé fakturační období pobírala doplatek na bydlení, kdy jí byly zálohy na plyn zohledňovány v plné výši. Z faktury za fakturační období od 10.1.2014 do 30.7.2014 je zřejmé, že žalobkyně uhradila dne 28.2.2014 pouze jednu zálohu a to ve výši 1.030,- Kč. Pokud by žalobkyně hradila zálohy dle rozpisu záloh, k nedoplatku plynu by nedošlo. Tento nedoplatek se týká dvou fakturačních období a to od 14.10.2013 do 9.1.2014 a od 10.1.2014 do 30.7.2014 v celkové výši 16.371,- Kč, včetně nákladů na vymáhání dluhu. Žalovaný dále poukázal na to, že rozhodnutím ze dne 12.5.2014 přiznal Úřad práce ČR žalobkyni mimořádnou okamžitou pomoc ve výši 1.047,- Kč na úhradu nedoplatku  za období  od 14.10.2013 do 9.1.2014. Není tedy pravdou tvrzení žalobkyně, že zálohy byly řádně placeny. K odejmutí příspěvku na živobytí a doplatku na bydlení došlo proto, že žalobkyně neosvědčila skutečnosti rozhodné pro nárok na dávku, její výši a výplatu.

      Krajský soud provedl důkaz napadeným rozhodnutím žalovaného ze dne  16.1.2015 sp.zn. SZ/3233/2014/4S-MSK, č.j. MPSV-UM/771/15/4S-MSK, připojeným správním spisem žalovaného i správním spisem Úřadu práce ČR, krajské pobočky v Ostravě, oznámeními Úřadu práce ČR, krajská pobočka v Ostravě ze dne 9.8.2013, 14.10.2013, 12.2.2014 a 23.4.2014 o přiznání dávky státní sociální podpory žalobkyni, přehledem vyplácených příspěvků na bydlení žalobkyni za období od 14.10.2013 do 30.7.2014 a správním spisem žalovaného a poté dospěl k závěru, že žaloba není důvodná.

      Napadené rozhodnutí přezkoumal krajský soud v mezích žalobních bodů k datu vydání rozhodnutí (§ 75 odst. 1, 2 zákona č. 150/2002 Sb. soudního řádu správního, dále jen s. ř. s.).

      Z hlediska skutkových zjištění vyplývajících ze správního spisu správního orgánu            I. stupně vzal v daném případě krajský soud za prokázáno, že žalobkyně podala žádost o mimořádnou okamžitou pomoc u Úřadu práce ČR, krajské pobočky v Ostravě dne 10.11.2014. Podle protokolu o ústním jednání ze dne 10.11.2014 požádala žalobkyně            o částku 1.000,- Kč, což má být jako první splátka na uhrazení dluhu vzniklého nedoplatkem vyúčtování plynu, kdy celkový nedoplatek činí 16.371,- Kč. Žalobkyně                u tohoto jednání uvedla, že v současné době žádné dávky pomoci v hmotné nouzi nepobírá, neboť jí tyto dávky byly s účinnosti od 1.8.2014 odejmuty. Podle přípisu společnosti M.B.A. Finance s.r.o. činila dlužná částka žalobkyně celkem 11.025,- Kč, úroky z prodlení 385,- Kč a náklady na vymáhání dluhu 4.961,- Kč. Žalobkyně v tomto dokladu dluh uznala co do výše i důvodů. Dne 10.11.2014 bylo přípisem správního orgánu I. stupně žalobkyni sděleno, že se může vyjádřit k pokladům rozhodnutí a podle protokolu z jednání ze dne 24.11.2014 žalobkyně uvedla, že s nepřiznáním dávky nesouhlasí z důvodu nelehké finanční situace. Na to vydal Úřad práce ČR, krajská pobočka v Ostravě rozhodnutí ze dne 28.11.2014, kterým žalobkyni dávku mimořádné okamžité pomoci na úhradu nezbytného jednorázového výdaje nepřiznal. Součástí správního spisu je odvolání žalobkyně ze dne 7.12.2014, o němž rozhodl žalovaný shora uvedeným žalobou napadeným rozhodnutím.

      Žalovaný na výzvu krajského soudu předložil oznámení o přiznání dávky státní sociální podpory, ze kterých bylo zjištěno, že příspěvek na bydlení žalobkyni pro období od 1.7.2013 do 30.6.2014 byl přiznán ve výši 2.910,- Kč, pro období od 1.10.2013 do 30.6.2014 byl snížen na částku 2.040,- Kč, pro období od 1.1.2014 do 30.6.2014 byl snížen na částku 1.487,- Kč a pro období 1.4.2014 do 30.6.2014 byl zvýšen na částku 2.345,- Kč. Tyto částky a jejich výplatu v uvedeném období potvrzuje přehled poskytnutých dávek státní sociální podpory žalobkyni.

      Podle ust. § 2 odst. 5 písm. a)  zákona č. 111/2006 Sb. o pomoci v hmotné nouzi, ve znění pozdějších předpisů za osobu v hmotné nouzi může orgán pomoci v hmotné nouzi považovat též osobu, která nemá vzhledem k příjmům a celkovým sociálním a majetkovým poměrům dostatečné prostředky k úhradě nezbytného jednorázového výdaje spojeného zejména se zaplacením správního poplatku při prokázané ztrátě osobních dokladů, při vydání duplikátu rodného listu nebo dokladů potřebných k přijetí do zaměstnání, s úhradou jízdného v případě ztráty peněžních prostředků a v případě nezbytné potřeby s úhradou noclehu.

      Mimořádná okamžitá pomoc je dávka, která je poskytována mimo podmínky nároku zbývajících dvou dávek v systému hmotné nouze (příspěvek na živobytí a doplatek na bydlení). Jejím účelem je řešení mimořádným způsobem a okamžitě vzniklou situací. Nutno však zdůraznit, že mimořádná okamžitá pomoc je poslední záchrannou sítí celého systému sociální péče, jejímž účelem je zabezpečit, aby nikdo, kdo se ocitl v nepříznivé situaci, nebyl mimo dosah systému jen proto, že nesplňuje z určitých důvodů podmínky pro vznik nároku na některé z dávek sociálního zabezpečení. Smyslem zákona o pomoci v hmotné nouzi je tedy především řešit náhlé a nepředvídatelné negativní životní situace, se kterými není fyzická osoba se schopna vypořádat s ohledem na svoje majetkové poměry. Vždy je proto třeba komplexně hodnotit konkrétní situaci žadatele o dávku a přihlížet ke všem relevantním skutečnostem. K úhradě nákladů na bydlení, pokud jsou příjmy žalobkyně nedostačující, primárně slouží příspěvek na bydlení, resp. doplatek na bydlení. Žalobkyně, jak potvrzují shora uvedená oznámení o přiznání dávky státní sociální podpory – příspěvek na bydlení v období, kdy vznikly nedoplatky za dodávky plynu, pobírala. V souvislosti s nedoplatkem za dodávky plynu bylo žalobkyní již dříve vyhověno rozhodnutím Úřadu práce ČR ze dne 12.6.2014 přiznáním mimořádné okamžité pomoci ve výši 1.047,- Kč na úhradu nedoplatku za období od 14.10.2013 do 9.1.2014. Z uvedeného tedy vyplývá, že mimo jiné byla žalobkyní zohledněna nutnost hradit měsíční zálohy na plyn v uvedeném období při přiznávání jiné dávky pomoci v hmotné nouzi, která jí byla vyplácena, tj. dávky doplatku na bydlení a byla rovněž i příjemkyní dávky státní sociální podpory příspěvek na bydlení, z nichž nepochybně mohla zálohy na spotřebu plynu v uvedených obdobích hradit. Krajský soud přitom nezpochybňuje celkovou tíživou sociální situaci žalobkyně, avšak za situace, kdy náklady spočívající v platbách záloh za dodávky plynu byly zohledněny při přiznání jiných dávek, se nemohla žalobkyně úspěšně domáhat mimořádné okamžité pomoci na úhradu nedoplatku. Na tomto závěru nemůže nic změnit skutečnost, že žalobkyní od 1.8.2014 byl příspěvek na živobytí a doplatek na bydlení odňat proto, že neosvědčila skutečnosti rozhodné pro nárok na tyto dávky, jejich výši a výplatu. Z úřední činnosti je krajskému soudu známo, že i ohledně tohoto odnětí dávek byla žaloba žalobkyně proti rozhodnutí žalovaného zamítnuta.

       Ze shora uvedených důvodů krajský soud žalobu jako nedůvodnou v souladu s ust. § 78 odst. 7 s.ř.s. zamítl.

       Žádnému z účastníků nebylo přiznáno právo na náhradu nákladů řízení, neboť žalobkyně v řízení úspěšná nebyla a žalovaný na jejich náhradu nárok ze zákona nemá (ust. § 60 odst. 2 s.ř.s. a ust. § 118d zák. č. 582/1991 Sb. v platném znění).  

P o u č e n í : Proti tomuto rozhodnutí lze podat kasační stížnost k Nejvyššímu   správnímu   soudu  v  Brně ve lhůtě dvou týdnů ode dne doručení   jeho písemného vyhotovení, a to písemně,  ve dvojím vyhotovení. Podmínkou řízení o kasační stížnosti je povinné zastoupení stěžovatele advokátem, pokud stěžovatel sám nemá vysokoškolské právnické vzdělání.

    Ostrava dne 8. září 2016

                                                                                         JUDr. Petr Indráček                                                                                                                                                                                        samosoudce