20Ad 9/2016-27
[OBRÁZEK]
ČESKÁ REPUBLIKA
ROZSUDEK
JMÉNEM REPUBLIKY
Krajský soud v Ostravě rozhodl samosoudkyní JUDr. Janou Záviskou v právní věci žalobce: M. A., proti žalované: Česká správa sociálního zabezpečení, se sídlem Praha 5, Křížová 25, k žalobě o přezkoumání rozhodnutí žalované ze dne 17.2.2016, o výši invalidního důchodu,
t a k t o :
O d ů v o d n ě n í :
I.
[1] Žalobci byla zamítnuta žádost o invalidní důchod z důvodu nesplnění doby pojištění.
[2] Žalobce v zákonné lhůtě podal u zdejšího soudu žalobu, ve které nesouhlasil s posouzením poklesu pracovní schopnosti, poukázal na svůj nepříznivý zdravotní stav a tvrdil, že je invalidním třetího stupně. Dále, že s manželkou mají v péči dvě vnoučata a nemá dostatek finančních prostředků na úhradu všech nutných výdajů. Z důvodu zdravotního stavu nemůže najít práci.
[3] Žalovaná v písemném vyjádření k žalobě dne 7.4.2016 uvedla, že žalobce splnil podmínku invalidity, neboť je invalidním druhého stupně dle posudku lékaře Okresní správy sociálního zabezpečení v Ostravě a invalidita vznikla dne 9.5.2012. Žalobce však nesplnil druhou podmínku, a to potřebnou dobu pojištění. Z údajů nacházejících se v dávkovém spisu a těch, které žalobce uvedl při podání žádosti, vyplývá, že tento v rozhodném období před vznikem invalidity, tj. v době od 9.5.2002 do 8.5.2012, získal pouze 1 rok a 85 dnů pojištění, a v období od 9.5.1992 do 8.5.2012 získal pouze 4 roky a 78 dnů pojištění. V období rozhodném pro přiznání invalidního důchodu tedy žalobce nezískal potřebnou dobu pojištění, a tak mu nárok na invalidní důchod, s ohledem na příslušná kogentní ustanovení zákona o důchodovém pojištění, nevznikl. Pro posouzení podmínky potřebné doby pojištění pro získání nároku na důchod bylo přihlédnuto i k době vedení v evidenci práce po 31.12.1995 jako uchazeče o zaměstnání s tím, že dobu, po kterou nenáležela podpora v nezaměstnanosti nebo podpora při rekvalifikaci lze hodnotit v rozsahu nejvýše 3 let, a tato doba 3 let se zjišťuje zpětně ode dne vzniku nároku na důchod. Doba, po kterou podpora v nezaměstnanosti nebo podpora při rekvalifikaci nenáležela před dosažením věku 55 let, se do podmínky potřebné doby pojištění započítává v rozsahu nejvýše 1 roku.
[4] Žalovaná napadeným rozhodnutím zamítla námitky a své rozhodnutí ze dne 8.7.2015 č.j. X potvrdila s odůvodněním, že účastník řízení nezískal potřebnou dobu pojištění. Podle posudku o invaliditě Okresní správy sociálního zabezpečení Ostrava ze dne 22.4.2015 je účastník řízení od 9.5.2012 invalidní pro invaliditu druhého stupně podle ust. § 39 odst. 2 písm. b) zákona č. 155/1995 Sb., o důchodovém pojištění, ve znění pozdějších předpisů, neboť z důvodu dlouhodobě nepříznivého zdravotního stavu poklesla jeho pracovní schopnost o 55 %. Napadené rozhodnutí bylo účastníku řízení doručeno dne 13.7.2015. Česká správa sociálního zabezpečení v řízení o námitkách přezkoumala lékařský posudek Okresní správy sociálního zabezpečení Ostrava ze dne 22.4.2015. Po provedeném přezkumu Česká správa sociálního zabezpečení vyslovila souhlas s posouzením zdravotního stavu, datem vzniku a změny stupně invalidity a s uznanou mírou poklesu pracovní schopnosti o 55 %. Na základě námitek účastníka řízení provedla Česká správa sociálního zabezpečení zevrubné šetření ohledně všech dob pojištění, které jsou evidovány v jejích evidencích a kontrolu správnosti osobního listu důchodového pojištění ze dne 8.7.2015. Jelikož ke dni vzniku invalidity, tj. k 9.5.2012, byl účastník řízení starší 28 let, činí potřebná doba pojištění, pro vznik nároku na invalidní důchod podle ust. § 40 odst. 1 písm. f) zákona č. 155/1995 Sb., o důchodovém pojištění, ve znění pozdějších předpisů 5 let. Podle ust. § 40 odst. 2 zákona č. 155/1995 Sb., o důchodovém pojištění, ve znění pozdějších předpisů se tato doba zjišťuje za období posledních 10 let před vznikem invalidity, tj. od 9.5.2002 do 8.5.2012. V tomto rozhodném období získal účastník řízení pouze 450 dnů pojištění, tj. 1 rok a 85 dní. Při použití ust. § 40 odst. 2 věta druhá zákona č. 155/1995 Sb., o důchodovém pojištění, ve znění pozdějších předpisů, tj. získání doby pojištění v délce 10 let za dobu posledních 20 let před vznikem invalidity, tj. od 9.5.1992 do 8.5.2012, bylo zjištěno, že v tomto rozhodném období získal účastník řízení pouze 1 538 dní pojištění, tj. 4 let a 78 dní.
II.
[5] Z obsahu správních spisů bylo zjištěno, že žalobce podal žádost o invalidní důchod v roce 2012, 2013, naposledy dne 23.3.2015. Lékař Okresní správy sociálního zabezpečení v Ostravě dne 22.4.2015 posoudil zdravotní stav jako dlouhodobě nepříznivý, s dopadem na pokles pracovní činnosti v míře 55 % s posouzením dle kapitoly IX, odd. B, písm. 3d přílohy k vyhlášce č. 359/2009 Sb. se závěrem, že invalidita trvá. V předcházejícím řízení k žádosti ze dne 2.12.2013 byl lékařem téže okresní správy sociálního zabezpečení posouzen invalidním prvního stupně od 9.5.2012 a od 1.7.2013 invalidním druhého stupně. O žádosti ze dne 23.3.2015 žalovaná rozhodla dne 8.7.2015 tak, že žádost zamítla z důvodu nezískání v rozhodném období, tj. v době od 9.5.2002 do 8.5.2012, potřebnou dobu pojištění, když získal pouze 1 rok a 85 dní a v době od 9.5.1992 do 8.5.2012 pouze 4 roky a 78 dnů pojištění. V námitkách ze dne 29.7.2015 zdůraznil neschopnost si najít zaměstnání z důvodu zdravotního stavu, který se zhoršuje. Dne 11.2.2016 žalovaná provedla recenzi posudku ze dne 22.4.2015 se závěrem, že se jedná o invaliditu druhého stupně s posudkovým hodnocením dle kapitoly IX, odd. B, položce 3d přílohy k vyhlášce č. 359/2009 Sb.
[6] Posudkem posudkové komise MPSV ČR v Ostravě ze dne 27.7.2016, který zdejší soud vyžádal v tomto řízení, bylo zjištěno, že u žalobce k datu napadeného rozhodnutí byl prokázán dlouhodobě nepříznivý zdravotní stav daný ischemickou chorobou dolních končetin, stav po mechanické trombektomii a stentingu po akutním aterotrombotickém uzávěru střední a. femoralis supeficialis vlevo 12/2010, st.p. stentintu a. iliaca comm. V 5/2012, st.p. PTA in stent restenozy v 7/2013, stav po AG ilického řečiště a PTA se stentem AIE vlevo + AG LGK v 3/2015, st.p. F-P by passu 29.5.2015 na LDK, varixy DKK, latentní chronickou žilní nedostatečností, hyperlipidémií na intervenci, hypertenzí ess. na terapii, vředovou chorobou v remisi, st.p. appendektomii, chronickým nikotinismem v anamnéze v minulosti. Rozhodující příčinou dlouhodobě nepříznivého zdravotního stavu pojištěnce s nejvýznamnějším dopadem na pokles pracovní schopnosti je ischemická choroba dolních končetin se stavem po opakovaných PTA a zavedení stentů, stavem po F-P bypassu LDK 29.5.2015 s dobrým efektem, klaudikačním intervalem 300-400m. Postižení je uvedené v příloze k vyhlášce 359/2009 Sb., v kapitole IX, oddíl B, položka 3c, kde v rámci uvedeného rozmezí 30-40 % hodnotí celkově horní hranicí, tj. 40 %. K datu rozhodnutí šlo o uspokojivou funkci po revaskularizačním zákroku vlevo a opakovaných intervencích oboustranně, klaudikační interval bal k datu rozhodnutí 8.7.2015, po provedené F-P bypassu vlevo 200-300m (před tímto výkonem do 100m). K datu jednání lékaře OSSZ 21.4.2015 (před provedením F-P bypassu 29.5.2015) byl klaudikační interval LDK do 100 m, nešlo tedy o postižení uvedené v 3d, ale byly splněny parametry pro hodnocení v položce 3c (klaudikační interval se po F-P bypassu v 5/2015 výrazně zlepšil). Posudek lékaře OSSZ vypracovaný 3.7.2012 a kontrolně vypracovaný 20.1.2014, kdy byl posuzovaný posouzen v kapitole IX, oddíl B, položka 3c, odpovídá funkčnímu postižení, které bylo dokumentováno v té době odbornými nálezy. K datu vydání napadeného rozhodnutí byl invalidní podle § 39 odst. 1 zákona č. 155/1995 Sb., ve znění zákona č. 306/2008 Sb. Šlo o invaliditu prvního stupně podle § 39 odst. 2 písm. a) zákona č. 155/1995 Sb., ve znění zákona č. 306/2008 Sb., nešlo o invaliditu druhého nebo třetího stupně podle § 39 odst. 2 písm. b) nebo c) zákona č. 155/1995 Sb., ve znění zákona č. 306/2008 Sb. Šlo o pokles pracovní schopnosti z důvodu dlouhodobě nepříznivého zdravotního stavu nejméně o 35 %, nedosahoval však více než 49 %.
[7] Podle ust. § 40 odst. 1 zákona o důchodovém pojištění (zákon č. 155/1995 Sb.) potřebná doba pojištění pro nárok na invalidní důchod činí u pojištěnce ve věku
a) do 20 let méně než jeden rok,
b) od 20 let do 22 let jeden rok,
c) od 22 let do 24 let dva roky,
d) od 24 let do 26 let tři roky,
e) od 26 let do 28 let čtyři roky a
f) nad 28 let pět roků.
[8] Podle ust. § 40 odst. 2 zákona o důchodovém pojištění potřebná doba pojištění pro nárok na invalidní důchod se zjišťuje z období před vznikem invalidity, a jde-li o pojištěnce ve věku nad 28 let, z posledních deseti roků před vznikem invalidity. U pojištěnce staršího 38 let se podmínka potřebné doby pojištění pro nárok na invalidní důchod považuje za splněnou též, byla-li tato doba získána v období posledních 20 let před vznikem invalidity; potřebná doba pojištění činí přitom 10 roků. Podmínka potřebné doby pojištění pro nárok na invalidní důchod se považuje za splněnou též, byla-li tato doba získána v kterémkoliv období deseti roků dokončeném po vzniku invalidity; u pojištěnce mladšího 24 let činí přitom potřebná doba pojištění dva roky.
[9] Vzhledem k tomu, že žalobce se žalobou domáhal prokázání invalidity třetího stupně, soud vyžádal u posudkové komise MPSV v Ostravě posudek o invaliditě se zaměřením na určení stupně invalidity a data vzniku invalidity. V soudním řízení ve věcech důchodového pojištění posuzuje zdravotní stav žalobců ve vztahu k určení invalidity a jejího stupně Ministerstvo práce a sociálních věcí ČR svými posudkovými komisemi (§ 4 odst. 2 zákona č. 582/91 Sb.). Tato komise je oprávněna nejen k celkovému posouzení zdravotního stavu a dochované pracovní schopnosti žalobce, ale též k posouzení schopnosti soustavné výdělečné činnosti a k zaujetí posudkového závěru o invaliditě, jejím vzniku, trvání a zániku. Posudek posudkové komise považuje soud za stěžejní důkaz, a to i v případě žalobce, neboť datum vzniku invalidity je rozhodující pro určení rozhodného období pro zjištění rozsahu pojištění. Posudková komise podala posudek v řádném složení, stanoveném v ust. § 16b zákona č. 582/1992 Sb., neboť v komisi vedle posudkového lékaře byl i z oboru interního lékařství. Posudek byl vypracován s náležitostmi uvedenými v ust. § 7 vyhl. č. 359/2009 Sb. na základě zdravotní dokumentace žalobce, zejména nálezů interních, cévní chirurgie a mnoha dalších. Posudková komise vyslovila posudkový závěr, který je uveden v odstavci [6] tohoto rozsudku. Krajský soud s ohledem na výše uvedené neměl důvod zpochybnit úplnost, přesvědčivost a zejména objektivnost posouzení zdravotního stavu žalobce. Na tomto místě soud opakuje, že posudková komise byla řádně odborně obsazena a soud nemá důvod zpochybňovat erudici tohoto posudkového orgánu. Posudková komise nejen, že nepřisvědčila žalobci ohledně invalidity třetího stupně, ale dokonce dospěla k závěru, že žalobce není invalidním ani druhého stupně, pouze prvního stupně ode dne 9.5.2012.
[10] Žalobce ve své žalobě nezpochybnil rozsah doby pojištění zachycený žalovanou, a ani na cílený dotaz soudu neuvedl jinou dobu pojištění, než je vykazována žalovanou na osobním listě důchodového pojištění. Žalobci nebyl přiznán invalidní důchod z důvodu nedosažení doby pojištění v rozhodném období od 9.2.2002 do 8.5.2012 (viz odstavec 7 a 8 tohoto rozsudku) ani od 9.5.1992 do 8.5.2012 (viz odstavec 7 a 8 tohoto rozsudku). Jestliže žalobce nezískal potřebnou dobu pojištění, nemohl mu vzniknout nárok na invalidní důchod, a je nerozhodné, o jaký stupeň invalidity se u něj jedná. Vzhledem k uvedenému soud neprováděl další dokazování ohledně stupně invalidity.
[11] Soud s ohledem na výše uvedené nezpochybnil správnost napadeného rozhodnutí a odkazuje na podrobné odůvodnění napadeného rozhodnutí ve vztahu k podmínce doby pojištění, se kterým se soud zcela ztotožnil.
[12] Vzhledem k výše uvedenému soud vyhodnotil žalobu jako nedůvodnou a ve smyslu ust. § 78 odst. 7 s.ř.s. ji zamítl. Soud při přezkoumání napadeného rozhodnutí respektoval ustanovení § 75 odst. 1 a 2 s.ř.s., vycházel ze skutkového a právního stavu, který tu byl v době rozhodování správního orgánu a rozhodnutí přezkoumal v mezích žalobních bodů.
[13] Výrok o náhradě nákladů řízení žalobce je odůvodněn ust. § 60 odst. 1 s.ř.s., neboť žalobce nebyl ve věci úspěšný.
P o u č e n í : Proti tomuto rozhodnutí l z e podat kasační stížnost ve lhůtě do dvou
týdnů ode dne doručení tohoto rozhodnutí. Kasační stížnost se podává ve dvou vyhotoveních u Nejvyššího správního soudu.
V řízení o kasační stížnosti musí být stěžovatel zastoupen advokátem; to neplatí, má-li stěžovatel, jeho zaměstnanec nebo člen, který za něj jedná nebo jej zastupuje, vysokoškolské právnické vzdělání, které je podle zvláštních zákonů vyžadováno pro výkon advokacie.
V Ostravě dne 24. srpna 2016
JUDr. Jana Záviská
samosoudkyně