Číslo jednací: 46 A 54/2016 - 36
[OBRÁZEK]
ČESKÁ REPUBLIKA
ROZSUDEK
JMÉNEM REPUBLIKY
Krajský soud v Praze rozhodl v senátě složeném z předsedkyně Olgy Stránské a soudců Mgr. Ing. Petra Šuránka a JUDr. Milana Podhrázkého, PhD., ve věci žalobce D. H., bytem L., N., zastoupeného Mgr. Jaroslavem Topolem, advokátem se sídlem Na Zlatnici 301/2, Praha 4, proti žalovanému Krajskému úřadu Středočeského kraje, se sídlem Zborovská 81/11, 150 21 Praha 5, o žalobě na ochranu proti nečinnosti,
takto:
Odůvodnění:
Žalobce se žalobou podle části třetí, hlavy druhé, dílu druhého zákona č. 150/2002 Sb., soudní řád správní, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „s. ř. s.“), odeslanou do datové schránky soudu dne 13. 6. 2016, domáhá ochrany proti nečinnosti žalovaného. Tvrzená nečinnost žalovaného spočívá v nevydání rozhodnutí o odvolání, které žalobce podal proti rozhodnutí Městského úřadu Neratovice (dále jen „městský úřad“) ze dne 23. 3. 2015, sp. zn. MěÚN/01058/2015, agendové číslo NEPR/15/6002 (dále jen „rozhodnutí o správním deliktu“). Žalobce tvrdí, že dotyčné odvolání bylo odesláno dne 7. 4. 2015 prostou emailovou zprávou a následně bylo dne 13. 4. 2015 v souladu s § 37 odst. 4 zákona č. 500/2004 Sb., správní řád, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „správní řád“) potvrzeno odesláním emailové zprávy se zaručeným elektronickým podpisem. Na telefonický dotaz bylo žalobci sděleno, že odvolání bylo včetně spisové dokumentace postoupeno dne 16. 6. 2015 žalovanému jako nadřízenému správnímu orgánu, žalovaný však ani v den podání žaloby o odvolání nerozhodl. Žalobce také dodal, že již vyčerpal právním předpisem poskytovaný prostředek ochrany proti nečinnosti, neboť dne 28. 7. 2015 podal k Ministerstvu dopravy žádost o uplatnění opatření proti nečinnosti. O této žádosti ministerstvo do dne podání žaloby nerozhodlo. Z těchto důvodů žalobce navrhl, aby soud uložil žalovanému povinnost rozhodnout do 30 dnů od právní moci rozsudku o jeho odvolání proti rozhodnutí o přestupku a současně žalovanému uložil povinnost nahradit žalobci náklady řízení.
Žalovaný ve vyjádření k žalobě uvedl, že odvolání bez elektronického podpisu dne 7. 4. 2015, stejně jako i podání doručené dne 13. 4. 2015 s elektronickým podpisem podala společnost F. C., s. r. o., jednající prostřednictvím Bc. J. K.. Plná moc pro zastupování žalobce ve správním řízení však nebyla do dnešního dne správním orgánům předložena.
V replice žalobce namítl, že podal odvolání proti rozhodnutí o přestupku a správní řád nedovoluje, aby o tomto odvolání žalovaný nerozhodl. Pokud žalovanému vadí, že žalobce nepředložil plnou moc, je třeba namítnout, že žalovaný ani městský úřad žalobce ani jeho zástupce nevyzvali v rámci zásady součinnosti správních orgánů s účastníky řízení, resp. zásady dobré správy k odstranění nedostatku odvolání spočívajícího v nepředložení plné moci tak, aby bylo zaručeno právo stěžovatele na právní pomoc v řízení před správními orgány veřejné moci, a to od počátku řízení, ve smyslu čl. 37 odst. 2 Listiny. Pokud ve správním spise nebyla založena plná moc, mělo být odvolání podle žalobce zamítnuto jako nepřípustné ve smyslu § 92 odst. 1 správního řádu, nicméně o každém odvolání musí být rozhodnuto, a to v přiměřené lhůtě. Žalobce dále upozornil na to, že Mgr. K. Š., který je podepsán pod vyjádřením žalovaného, nepředložil pověření k jednání za žalovaného, a proto by si měl soud vyžádat vnitřní předpis, který jej opravňuje jménem žalovaného před soudem jednat, aby soudní řízení nebylo ohroženo zmatečností. Dalším podáním pak zástupce žalobce podrobně vyčíslil požadovanou náhradu nákladů řízení včetně cestovného osobním automobilem zapůjčeným od kamarádky.
K replice byla dále přiložena plná moc pro společnost F. C., s.r.o., k zastupování ve věci řízení o správním deliktu vedeném pod sp. zn. MěÚN/01058/2015, opatřená (neověřeným) podpisem za žalobce. Při laickém srovnání tohoto podpisu s úředně ověřeným podpisem na plné moci udělené žalobcem právnímu zástupci pro účely soudního řízení je třeba konstatovat, že se nejedná o shodný podpis, nýbrž spíše o jeho nápodobu.
V průběhu jednání, jejž se za žalovaného nikdo nezúčastnil na základě předchozí omluvy odeslané z datové schránky žalovaného a odůvodněné čerpáním dovolené Mgr. Š. a nepřítomností dalších pracovníků oddělení legislativně-právního, zástupce žalobce setrval na podané žalobě a jejích doplněních a navrhl, aby bylo žalobci vyhověno včetně požadované náhrady nákladů řízení, neboť nepochybil. Zpochybnil též jako nepravděpodobné, že by u žalovaného nebyl zaměstnanec, který by se mohl dostavit k soudu, a žádal, aby i toto bylo vzato do úvahy při rozhodování o náhradě nákladů řízení. Po nahlédnutí do jednotlivých plných mocí pak konstatoval, že podpisy se sice liší, ale ne natolik, aby bylo možno dovozovat, že je nepodepsala jedna osoba. Odlišnost těchto podpisů by mohla být konstatována teprve na základě znaleckého posudku z oboru písmoznalectví.
Z předloženého správního spisu vyplynulo, že rozhodnutím Městského úřadu Neratovice ze dne 23. 3. 2015, sp. zn. MěÚN/01058/2015, agendové číslo NEPR/15/6002, byl žalobce jakožto podnikající fyzická osoba uznán vinným ze spáchání správního deliktu podle ustanovení § 125f odst. 1 zákona č. 361/2000 Sb., o provozu na pozemních komunikacích a o změnách některých zákonů (zákon o silničním provozu), ve znění zákona č. 294/2014 Sb. (dále jen „zákon o silničním provozu“) spočívajícího v tom, že jako provozovatel vozidla v rozporu s § 10 zákona o silničním provozu nezajistil, aby při užití vozidla na pozemní komunikaci byly dodržovány povinnosti řidiče a pravidla provozu na pozemních komunikacích, zde konkrétně porušená tím, že neznámý pachatel dne 12. 12. 2014 v 6:20 hodin zaparkoval osobní vozidlo v obci Neratovice tak, že neponechal volný jízdní pruh široký nejméně 3 m pro každý směr jízdy. Za správní delikt mu byla uložena pokuta ve výši 2.000,- Kč a povinnost uhradit paušální náklady řízení ve výši 1.000,- Kč. Ve spise jsou založeny výtisky odvolání proti rozhodnutí o správním deliktu podaných jménem žalobce společností F. C., s. r. o., doručených nejprve dne 7. 4. 2015 emailem bez elektronického podpisu a dne 13. 4. 2015 s elektronickým podpisem. Na podání, k nimž nebyla připojena plná moc od žalobce, městský úřad reagoval zasláním vyrozumění doručeným do datové schránky této společnosti dne 20. 4. 2015, v němž jí sdělil, že podané odvolání hodnotí jako nepřípustné coby podané osobou, která není účastníkem řízení, vzhledem k tomu, že nedisponuje plnou mocí k provádění úkonů ve správním řízení. Přípisem ze dne 14. 6. 2016 pak městský úřad postoupil žalovanému plnou moc, která mu byla uvedeného dne doručena. Touto plnou mocí zmocnil žalobce dne 4. 2. 2015 společnost F. C., s.r.o., k jeho zastupování ve věci řízení o správním deliktu (podpis na plné moci je přitom zřetelně odlišný od podpisu žalobce na plné moci udělené pro účely soudního řízení správního a současně se liší i od podpisu na plné moci pro účely správního řízení předložené soudu). Podle podacího razítka byl správní spis převzat žalovaným dne 16. 6. 2015.
Vzhledem k datu převzetí spisu odvolacím orgánem je žaloba včasná a má předepsané náležitosti. Žalobce také předloženou kopií žádosti o uplatnění opatření proti nečinnosti ze dne 28. 7. 2015 a následně k výzvě soudu doloženou dodejkou z informačního systému datových schránek, dokládající dodání žádosti Ministerstvu dopravy ještě téhož dne, prokázal, že vyčerpal prostředky, jež se mu na ochranu proti nečinnosti správního orgánu nabízely ve správním řízení. Že by ministerstvo jako nadřízený orgán žalovaného na žádost o opatření proti nečinnosti reagovalo (např. prodloužením lhůty pro vydání rozhodnutí či atrakcí věci), z ničeho nevyplynulo.
Soud podotýká, že byť vyjádření žalovaného podepsané Mgr. Š. podané osobně na podatelnu soudu nebylo opatřeno pověřením, soud z něj vycházel, neboť z úřední činnosti je soudu známo, že Mgr. K. Š. je skutečně pracovníkem legislativně-právního oddělení žalovaného, přičemž náplní práce tohoto oddělení je mj. i zpracování písemných podání soudům a zastupování žalovaného před soudem (viz též http://www.kr-stredocesky.cz/web/odbor-spravnich-agend-a-krajsky-zivnostensky-urad/oddeleni-pravni). Tuto skutečnost ostatně potvrzuje i omluva jeho neúčasti, která byla odeslána přímo z datové schránky žalovaného. Navíc je třeba uvést, že vyjádření žalovaného žádné nosné argumenty neobsahuje a shoduje se s obsahem předloženého správního spisu, tudíž pro rozhodnutí soudu ani nebylo v této věci určující.
Podle § 71 odst. 3 správního řádu, pokud nelze rozhodnutí vydat bezodkladně, je správní orgán povinen vydat rozhodnutí nejpozději do 30 dnů od zahájení řízení, k nimž se připočítává doba
a) až 30 dnů, jestliže je zapotřebí nařídit ústní jednání nebo místní šetření, je-li třeba někoho předvolat, někoho nechat předvést nebo doručovat veřejnou vyhláškou osobám, jimž se prokazatelně nedaří doručovat, nebo jde-li o zvlášť složitý případ,
b) nutná k provedení dožádání podle § 13 odst. 3, ke zpracování znaleckého posudku nebo k doručení písemnosti do ciziny.
Podle § 90 odst. 6 správního řádu vydá odvolací správní orgán rozhodnutí v odvolacím řízení ve lhůtách stanovených v § 71. Lhůta počíná běžet dnem předání spisu odvolacímu správnímu orgánu k rozhodnutí (§ 88).
Ze správního spisu vyplynulo, že žalobce, zastoupený zmocněncem, podal proti rozhodnutí o správním deliktu odvolání, k jehož vyřízení je příslušný žalovaný. Dne 16. 6. 2015 žalovaný spis obdržel a s ohledem na délku lhůty pro vyřízení odvolání (30 dnů, protože v řízení se nejeví potřeba nařizovat ústní jednání) byl povinen o odvolání rozhodnout do 16. 7. 2015, a to poté, co by vyzval společnost F. C., s.r.o., k odstranění vad odvolání spočívajících v nepředložení plné moci. Tato vada byla nicméně i bez výzvy později odstraněna. Ze spisu je přitom patrné, že ani k datu vydání rozsudku žalovaný o odvolání žalobce nerozhodl.
Za daných okolností má proto soud za nepochybné, že žalovaný je v řízení o odvolání žalobce proti rozhodnutí o správním deliktu nečinný. Soud proto žalobě vyhověl a žalovanému stanovil povinnost vydat rozhodnutí o odvolání žalobce ve lhůtě 30 dnů, přičemž mezi podklady zařadí i kopie plných mocí předložených zástupcem žalobce v průběhu soudního řízení. Nad rámec věci samé pak soud konstatuje, že bude na žalovaném, zda z této plné moci vyjde a bude mít vady podání za odstraněné, nebo v případě pochyb o pravosti podpisu na ní vyzve v ní označeného zástupce k předložení plné moci s úředně ověřeným podpisem žalobce (a na tu dobu řízení přeruší, aby zastavil běh lhůty uložené výrokem tohoto rozsudku), popř. si jiným hodnověrným způsobem ověří platnost plné moci pro správní řízení (např. dotazem u samotného žalobce či jeho předvoláním). Správní orgán je totiž povinen (a tedy i oprávněn) si ověřit splnění podmínek pro vedení řízení a jednou z těchto podmínek je i prokázání souhlasu účastníka řízení s tím, že jej v řízení zastupuje jiná osoba v pozici zmocněnce. Jakkoliv standardně postačí i jen prostá kopie plné moci, pokud správnímu orgánu v řízení vzniknou důvodné pochybnosti o její pravosti (o tom, že obsahuje podpis zmocnitele jako nutnou náležitost, a nikoliv někoho jiného), může požadovat v konkrétním případě přesvědčivé prokázání existence zmocnění (srov. obdobně rozsudek NSS ze dne 17. 10. 2014, č. j. 4 As 171/2014-26), které je podmínkou řízení, jejíž prokázání je na tom, kdo chce jménem účastníka řízení jako jeho zástupce jednat.
O náhradě nákladů řízení rozhodl soud v souladu s ustanovením § 60 odst. 8 s. ř. s. Žalobci, který byl ve věci úspěšný, soud náhradu nákladů řízení v souladu se svou ustálenou judikaturou, jež zástupci žalobci z předchozí činnosti dobře známa (viz např. rozsudky zdejšího soudu ze dne 3. 11. 2015, č. j. 46 A 90/2015-25, ze dne 8. 4. 2015, č. j. 46 A 33/2015-25, nebo ze dne 14. 1. 2016, č. j. 45 A 63/2015-24) nepřiznal, a to z důvodu, že zasílání nevyplněného formuláře plné moci, popř. nepředkládání plné moci s odvoláním představuje z jeho strany případ sofistikované procesní obstrukce, jejímž účelem je dosažení zániku přestupkové odpovědnosti v důsledku uplynutí prekluzivní lhůty podle § 20 přestupkového zákona. Uvedené vyplývá jak ze skutkových okolností řešených v rozsudcích NSS ze dne 27. 11. 2014, č. j. 10 As 203/2014-48, ze dne 31. 10. 2014, č. j. 8 As 119/2014-34, ze dne 3. 7. 2014, č. j. 9 As 162/2014-31, ze dne 7. 8. 2014, č. j. 10 As 151/2014-33 nebo ze dne 17. 10. 2014, č. j. 4 As 171/2014-26, kde variací tohoto postupu bylo následně využíváno ke zpochybnění existence plné moci (na rozdíl od nynější věci a řady jiných, u zdejšího soudu vedených např. pod sp. zn. 46 A 90/2015, 48 A 56/2015 či 46 A 33/2015, kdy je naopak plná moc dokládána jako existující). Procesní strategii zvolených zástupců žalobce spojených s družstvem Motoristická vzájemná pojišťovna a její zneužívající povahu soud hodnotí jako okolnost zvláštního zřetele hodnou, která odůvodňuje nepřiznání náhrady nákladů řízení. Tyto postupy nijak nepředurčují oprávněnost žaloby jako takové, jíž soud vyhověl. Mají však dopad do úvahy o tom, zda je v takové situaci spravedlivé zatížit správní orgán povinností náhrady nákladů soudního řízení.
Na uvedený závěr pak nemá jakýkoliv dopad skutečnost, že se k jednání u soudu za žalovaného nikdo nedostavil. Na konání jednání trval žalobce a nikoliv žalovaný, soud pak žalovanému povinnost dostavit se k jednání neuložil. Nepřicházela tak do úvahy tzv. separace nákladů podle § 60 odst. 6 s. ř. s.
Poučení: Proti tomuto rozhodnutí lze podat kasační stížnost ve lhůtě dvou týdnů ode dne jeho doručení. Kasační stížnost se podává ve dvou vyhotoveních u Nejvyššího správního soudu, se sídlem Moravské náměstí 6, Brno. O kasační stížnosti rozhoduje Nejvyšší správní soud.
Lhůta pro podání kasační stížnosti končí uplynutím dne, který se svým označením shoduje se dnem, který určil počátek lhůty (den doručení rozhodnutí). Připadne-li poslední den lhůty na sobotu, neděli nebo svátek, je posledním dnem lhůty nejblíže následující pracovní den. Zmeškání lhůty k podání kasační stížnosti nelze prominout.
Kasační stížnost lze podat pouze z důvodů uvedených v § 103 odst. 1 s. ř. s. a kromě obecných náležitostí podání musí obsahovat označení rozhodnutí, proti němuž směřuje, v jakém rozsahu a z jakých důvodů jej stěžovatel napadá, a údaj o tom, kdy mu bylo rozhodnutí doručeno.
V řízení o kasační stížnosti musí být stěžovatel zastoupen advokátem; to neplatí, má-li stěžovatel, jeho zaměstnanec nebo člen, který za něj jedná nebo jej zastupuje, vysokoškolské právnické vzdělání, které je podle zvláštních zákonů vyžadováno pro výkon advokacie.
Soudní poplatek za kasační stížnost vybírá Nejvyšší správní soud. Variabilní symbol pro zaplacení soudního poplatku na účet Nejvyššího správního soudu lze získat na jeho internetových stránkách: www.nssoud.cz.
V Praze dne 6. září 2016
Olga Stránská, v.r.
předsedkyně senátu
Za správnost: Alena Léblová