31Af 35/2016-83

       

 

 

 

U S N E S E N Í

 

 Krajský soud v Hradci Králové rozhodl v senátě složeném z předsedkyně Mgr. Marie Kocourkové a soudkyň JUDr. Magdaleny Ježkové a JUDr. Jany Kábrtové ve věci žalobkyně AGRO CZ, a.s., se sídlem Hradec Králové, Komenského 247/27, zast. Mgr. Miroslavem Dosedělem, advokátem v Olomouci, U Sportovní Haly čp. 3, proti žalovanému Finančnímu úřadu pro Královéhradecký kraj, se sídlem Hradec Králové, Horova 17, Územní pracoviště v Hradci Králové, se sídlem v Hradci Králové, U Koruny 1632, v řízení o žalobě na ochranu před nezákonným zásahem do práv žalobkyně, takto:

 

  1. Žaloba se  o d m í t á .
  2. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení.

 

O d ů v o d n ě n í :

 

 Podáním doručeným Krajskému soudu v Hradci Králové dne 12. 7. 2015 se žalobkyně domáhala ochrany před nezákonným zásahem žalovaného do svých práv.   Uvedla, že žalovaný vůči ní vymáhá nedoplatek z titulu realizace zákonného zástavního práva. Za původního dlužníka označila společnost FIREX, a.s., na kterou byl dne 18. 2. 1992 vyhlášen a dnem 26. 1. 2015 zrušen konkurz.  Dále podrobně popsala, jakých chyb se dle jejího názoru dopustil krajský soud v rozvrhovém usnesení a identifikovala výzvy na zaplacení daňového nedoplatku, které vydal žalovaný dne 28. 1. 2016, dne 21. 3. 2016  a dne 30. 6. 2016.

 

Žalobkyně citovala ust. § 82 zákona č. 150/2002 Sb., soudního řádu správního v platném znění (dále jen „s. ř. s.“), odkázala na rozsudek Nejvyššího správního soudu ze dne 12. 1. 2012, č.j. 7 Aps 6/2012,  připomněla, že pohledávka vznikla před 20ti lety, hlavní dlužník prošel konkursním řízením a s ohledem na zákon č. 337/1992 Sb., o správě daní a poplatků, platil  zákon č. 212/1992 Sb.,  o soustavě daní  (a to od 1. 1. 1993 do 31. 12. 2003) a obsahoval speciální úpravu promlčení daňových nedoplatků. S účinností od 1. 1. 2011 je účinný zákon č. 280/2009 Sb., daňový řád. Podle žalobkyně je proto otázkou, zda a v jaké výši daňový dluh vůbec existuje.  Proto požádala o výpis z evidence daní dlužníka a o přehled předpisných a odpisných poukazů, neboť od roku 1999 byly dlužníkem nepochybně nějaké částky na úhradu penále poukázány.

 

 V závěru žalobkyně navrhla, aby soud vydal rozsudek, kterým by bylo určeno, že „zásah žalovaného do práv žalobkyně byl nezákonný“.

 

Krajský soud svým usnesením ze dne 23. 8. 2016, č.j. 31 Af 35/2016-21, mimo jiné vyzval žalobkyni, aby upřesnila navrhovaný výrok soudního rozhodnutí tak, že konkrétní zásah označí a uvede, v čem konkrétně spočívá jeho nezákonnost. Zároveň ji poučil, že pokud výzvě nevyhoví a v řízení nebude možno pro tento nedostatek pokračovat, soud žalobu dle ust. § 37 odst. 5 s. ř. s. odmítne. Zástupci žalobkyně Mgr. Miroslavu Dosedělovi byla výzva doručena dne 29. 8. 2016. Ten dne 5. 9. 2016 reagoval podáním, v němž znovu poukázal na skutečnost, že žalobce je osobou odlišnou od dlužníka, kterým je společnost FIREX, a.s. Zdůraznil, že nezbytným předpokladem nároku na realizaci zástavního práva je specifikace pohledávky a její pravost, připomněl, že součástí požadovaného dluhu, jak ho žalovaný vyčísluje, je i penále předepsané třemi rozhodnutími. Žalovaný odmítá žalobkyni sdělit způsob jeho výpočtu.  Žalobkyně dále stručně popsala průběh konkurzního řízení a svůj názor na to, jak měl žalovaný v jeho průběhu postupovat, a označila za porušení dobrých mravů a ústavních práv skutečnost, že žalovaný ponechal oddělené sankce mimo konkursní řízení a zahájil jejich vymáhání.  V závěru odkázal na podání uvedené v podané žalobě.

 

Jak vyplývá z obou podání žalobkyně, domáhá se ochrany před nezákonným zásahem, upraveným v § 80 s. ř. s. Podle něho „Každý, kdo tvrdí, že byl přímo zkrácen na svých právech nezákonným zásahem, pokynem nebo donucením (dále jen "zásah") správního orgánu, který není rozhodnutím, a byl zaměřen přímo proti němu nebo v jeho důsledku bylo proti němu přímo zasaženo, může se žalobou u soudu domáhat ochrany proti němu nebo určení toho, že zásah byl nezákonný.“

 

Lhůta pro podání žaloby a její náležitosti upravuje § 84 s. ř. s. Dle jeho odst. 1 „Žaloba musí být podána do dvou měsíců ode dne, kdy se žalobce dozvěděl o nezákonném zásahu. Nejpozději lze žalobu podat do dvou let od okamžiku, kdy k němu došlo.                Zmeškání lhůty nelze prominout. (odst. 2 cit. ustanovení)“

 

 Podle ust. § 84 odst. 3 citovaného zákona „Žaloba mimo obecných náležitostí podání musí obsahovat a) označení zásahu, proti němuž se žalobce ochrany domáhá, b) vylíčení rozhodujících skutečností, c) označení důkazů, jichž se žalobce dovolává, d) návrh výroku rozsudku.“

 

   Podle § 37 odst. 5 s. ř. s. „Předseda senátu usnesením vyzve podatele  opravě nebo odstranění vad podání a stanoví k tomu lhůtu. Nebude-li podání v této lhůtě doplněno nebo opraveno a v řízení nebude možno pro tento nedostatek pokračovat, soud řízení o takovém podání usnesením odmítne, nestanoví-li zákon jiný procesní důsledek.“

 

V posuzovaném případě podaná žaloba obsahovala popis událostí, které vedly k realizaci zákonného zástavního práva daňového dlužníka, společnosti FIREX, a.s., a pochybení, kterých se měl žalovaný dopustit v konkurzním řízení vedeném proti této společnosti, a pro která má žalobkyně za to, že bylo do jejích práv nezákonně zasahováno. Žaloba i její doplnění však zcela postrádá konkrétní návrh výroku rozsudku. Žalobkyně pouze obecně požadovala (viz str. 3 žaloby), aby soud rozhodl, že „zásah žalovaného do práv žalobkyně je nezákonný,“ aniž specifikovala, jaké konkrétní jednání žalovaného za takový nezákonný zásah pokládá.  Krajský soud se  nedostatek této náležitosti požadované v § 84 odst. 3  písm. d)  s.  ř.  s. snažil odstranit výzvou dle § 37 odst. 5 téhož zákona, vydanou dne 23. 8. 2016, pod č.j. 31 Af 35/2016-21, a doručenou zástupci žalobkyně téhož dne.   V ní návrh výroku rozsudku (petit) uvedený v žalobě označil za neurčitý a vyzval k jeho specifikaci tak, aby z něho bylo patrno, v čem nezákonný zásah spočívá. Žalobkyni, s ohledem na její kvalifikované zastoupení advokátem, poskytl k doplnění žaloby lhůtu dva týdny a zároveň ji poučil, že nevyhoví-li výzvě, a v řízení nebude možné pro tento nedostatek pokračovat, soud žalobu dle § 37 odst. 5 s. ř. s. odmítne. Žalobkyně výzvě nevyhověla, v doplnění žaloby ze dne 5. 9. 2016 pouze rozvedla již dříve popsané postupy žalovaného a poukázala na jeho jednotlivá pochybení.  Výrok rozsudku, jak ho uvedla v žalobě, však nezměnila ani neupřesnila.     Krajský soud pro tento nedostatek nemohl v řízení pokračovat a žalobu dle ust. § 37 odst. 5 s. ř. s. odmítl.

 

Výrok o nákladech řízení vychází z ust. § 60 odst. 3 s. ř. s., podle kterého žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení, bylo-li řízení zastaveno nebo žaloba odmítnuta. Vzal-li však navrhovatel podaný návrh zpět pro pozdější chování odpůrce nebo bylo-li řízení zastaveno pro uspokojení navrhovatele, má navrhovatel proti odpůrci právo na náhradu nákladů řízení.  V posuzovaném případě krajský soud odmítl žalobu dle ust. § 37 odst 5 s. ř. s., pro přiznání náhrady nákladů řízení dle ust. § 60 odst. 3 věta druhá s. ř. s. nebyla splněna žádná z  uvedených podmínek.

 

 

Poučení:

 

      Proti tomuto rozhodnutí lze podat kasační stížnost ve lhůtě dvou týdnů ode dne jeho doručení. Kasační stížnost se podává ve dvou (více) vyhotoveních u Nejvyššího správního soudu, se sídlem Moravské náměstí 6, Brno. O kasační stížnosti rozhoduje Nejvyšší správní soud.

       Lhůta pro podání kasační stížnosti končí uplynutím dne, který se svým označením shoduje se dnem, který určil počátek lhůty (den doručení rozhodnutí). Připadne-li poslední den lhůty na sobotu, neděli nebo svátek, je posledním dnem lhůty nejblíže následující pracovní den. Zmeškání lhůty k podání kasační stížnosti nelze prominout.

        Kasační stížnost lze podat pouze z důvodů uvedených v § 103 odst. 1 s. ř. s. a kromě obecných náležitostí podání musí obsahovat označení rozhodnutí, proti němuž směřuje, v jakém rozsahu a z jakých důvodů jej stěžovatel napadá, a údaj o tom, kdy mu bylo rozhodnutí doručeno.

      V řízení o kasační stížnosti musí být stěžovatel zastoupen advokátem; to neplatí, má-li stěžovatel, jeho zaměstnanec nebo člen, který za něj jedná nebo jej zastupuje, vysokoškolské právnické vzdělání, které je podle zvláštních zákonů vyžadováno pro výkon advokacie.

      Soudní poplatek za kasační stížnost vybírá Nejvyšší správní soud. Variabilní symbol pro zaplacení soudního poplatku na účet Nejvyššího správního soudu lze získat na jeho internetových stránkách: www.nssoud.cz.

 

 

V Hradci Králové 18. října 2016                          

Mgr. Marie Kocourková v.r.

  předsedkyně senátu