18Ad 22/2016-24

[OBRÁZEK]

       ČESKÁ REPUBLIKA  

  ROZSUDEK

                                          JMÉNEM   REPUBLIKY

 Krajský soud v Ostravě rozhodl samosoudcem JUDr. Petrem Indráčkem v právní věci žalobce J. B., proti žalované České správě sociálního zabezpečení se sídlem Praha 5, Křížová 25, o žalobě proti rozhodnutí ze dne 11.4.2016,  o zamítnutí námitek a potvrzení rozhodnutí žalované ze dne 4.2.2016,   o invalidním důchodu,

t a k t o :

I.        Žaloba  s e   z a m í t á .

II.       Žádný z účastníků   n e m á   právo na náhradu nákladů řízení.

   O d ů v o d n ě n í 

Rozhodnutím ze dne 11.4.2016 č.j. X žalovaná Česká správa sociálního zabezpečení zamítla námitky žalobce a potvrdila své rozhodnutí ze dne 4.2.2016, kterým  zamítla  žalobci  žádost o invalidní důchod pro nesplnění podmínek ust. § 38 zákona č. 155/1995 Sb., v platném znění, neboť podle posudku Okresní správy sociálního zabezpečení Frýdek-Místek ze dne 27.1.2016 není žalobce invalidní. Dle uvedeného posudku poklesla žalobci z důvodu dlouhodobě nepříznivého zdravotního stavu jeho pracovní schopnost pouze o 20%. Při svém rozhodování žalovaná vycházela z posudku o invaliditě vypracovaného Českou správou sociálního zabezpečení dne 31.3.2016, podle kterého je rozhodující příčinou dlouhodobě nepříznivého zdravotního stavu žalobce zdravotní postižení uvedené v kapitole V, položce 5b přílohy k vyhl. č. 359/2009 Sb., pro které lékař ČSSZ stanovil míru poklesu pracovní schopnosti 20%.

Proti shora uvedenému rozhodnutí podal žalobce včasnou žalobu, ve které uvedl, že „podává žalobu na posudek o invaliditě“ z důvodu přetrvávajících zdravotních problémů. Namítal, že se jeho zdravotní stav od roku 2012 neustále zhoršuje (škytavka, bolesti po zlomenině páteře, lupénka), což spolu s užíváním utlumujících léků mu nedovoluje vykonávat dosavadní i jakoukoliv jinou práci.

Krajský soud provedl důkaz napadeným rozhodnutím žalované ze dne  11.4.2016 č.j. X, připojeným posudkovým spisem žalobce vedeným u OSSZ ve Frýdku-Místku, posudkem posudkové komise Ministerstva práce a sociálních věcí ČR (dále jen „PK MPSV ČR“) v Ostravě ze dne 20.7.2016 a poté dospěl k závěru, že žaloba není důvodná.

 Z hlediska skutkových zjištění vyplývajících z připojeného posudkového spisu žalobce vzal v daném případě krajský soud za prokázáno, že žalobce podal dne 4.1.2016 žádost o invalidní důchod. Dne 27.1.2016 byl posouzen zdravotní stav žalobce lékařem OSSZ Frýdek-Místek se závěrem, že nejde o invaliditu žádného stupně dle § 39 odst. 1 zákona č. 155/1995 Sb., ve znění pozdějších předpisů a stanovil pokles pracovní schopnosti dle kapitoly V, položky 5b přílohy k vyhlášce č. 359/2009 Sb. 20%. Na základě tohoto posudkového hodnocení přistoupila žalovaná rozhodnutím ze dne 4.2.2016 k zamítnutí žádosti žalobce o invalidní důchod.

Proti uvedenému rozhodnutí podal žalobce námitky a v rámci řízení o těchto námitkách přezkoumal jeho zdravotní stav posudkový lékař dne 31.3.2016, který míru poklesu pracovní schopnosti žalobce určil ve výši 20% a podle jeho posudku rozhodující příčinou dlouhodobě nepříznivého zdravotního stavu žalobce bylo postižení uvedené v kapitole V, položky 5b přílohy k vyhlášce č. 359/2009 Sb. O těchto námitkách rozhodla žalovaná napadeným rozhodnutím.

Jelikož rozhodnutí soudu v daném případě, kdy se jedná o dávku důchodového pojištění podmíněnou nepříznivým zdravotním stavem občana a jeho dochovanou pracovní schopností je závislé především na odborném lékařském posouzení, vyžádal krajský soud odborný lékařský posudek PK MPSV ČR, pracoviště Ostrava, která je k podání tohoto posudku povolána přímo ze zákona podle ust. § 4 odst. 2 zákona č. 582/1991 Sb., v platném znění. Z posudku této komise krajský soud zjistil, že vycházela při jeho vypracování ze zdravotní dokumentace ošetřující praktické lékařky MUDr. P. R. Dále PK MPSV ČR vycházela ze spisů OSSZ Frýdek-Místek ze spisové a zdravotní dokumentace v nich doložené a z dokumentace doložené žalobcem. Posudková komise zhodnotila i psychiatrické nálezy (říjen 2015 – květen 2016), které žalobce předložil. Rozhodující příčinou dlouhodobě nepříznivého zdravotní stavu žalobce podle posudkové komise k datu vydání žalobou napadeného rozhodnutí 11.4.2016 je disociativní (konverzní) porucha s úporným singultem, t.č. zlepšeno při pravidelné medikaci Plegomazinem se zmírněním singultu, zkrácením intervalu škytání a prodloužením bezpříznakového období. Organická příčina potíží byla vyloučena. PK MPSV ČR poruchu t.č. hodnotila jako lehkou. Rozhodující příčinou dlouhodobě nepříznivého zdravotního stavu žalobce s nejvýznamnějším dopadem na pokles pracovní schopnosti je zdravotní postižení uvedené v kapitole V, položce 5b přílohy k vyhl. č. 359/2009 Sb., podle stanovila míru poklesu pracovní schopnosti 20%. Posudková komise dodala, že nejsou splněna klinická kritéria pro hodnocení dle položky 5c – 5d přílohy k vyhl. č. 359/2009 Sb.

Krajský soud v souladu s ust. § 75 odst. 1 s.ř.s. při přezkoumávání napadeného rozhodnutí žalované vycházel ze skutkového a právního stavu, který tu byl dán v době rozhodování žalovaného správního orgánu. Přitom dospěl k závěru, že žalobce k datu vydání napadeného rozhodnutí 11.4.2016 nebyl invalidní. Podle ust. § 39 odst. 1 zákona č. 155/1995 Sb. ve znění pozdějších předpisů je totiž pojištěnec invalidní, jestliže z důvodu dlouhodobě nepříznivého zdravotního stavu nastal pokles jeho pracovní schopnosti nejméně o  35%. Podle odst. 2 téhož ustanovení, jestliže pracovní schopnost pojištěnce poklesla nejméně o 35%, avšak nejvíce o 49%, jedná se o invaliditu I. stupně, jestliže poklesla nejméně o 50%, avšak nejvíce o 69%, jedná se o invaliditu II. stupně a jestliže poklesla nejméně o 70%, jedná se o invaliditu III. stupně. Pokles pracovní schopnosti u žalobce činil 20% a tento závěr jednoznačně vyplývá z citovaného posudku PK MPSV ČR, o jehož úplnosti, správnosti a přesvědčivosti nemá krajský soud důvodu pochybovat. Posudková komise posuzovala zdravotní stav žalobce ve složení z posudkového lékaře a dalšího odborného lékaře – psychiatra, tedy lékaře z oboru nemoci, která je uznávána jako dominantní v dlouhodobě nepříznivém zdravotním stavu žalobce. Žalobce u ústního jednání uvedl, že mu není známa žádná jiná zdravotní dokumentace než v tomto posudku PK MPSV ČR uvedená. Dále uvedl, že netrpí dalšími onemocněními  než je uvedeno v  předmětného posudku PK MPSV ČR.

Jelikož u žalobce k datu 11.4.2016 nešlo o invaliditu v žádném stupni, žalovaná nepochybila, když napadeným rozhodnutím námitky žalobce zamítla a zároveň potvrdila rozhodnutí ze dne 4.2.2016, jímž žalobci žádost o invalidní důchod zamítla.

Na základě výše uvedeného krajský soud v souladu s ust. § 78 odst. 7 s.ř.s. žalobu zamítl, neboť není důvodná.

Žádnému z účastníků nebylo přiznáno právo na náhradu nákladů řízení, neboť žalobce v řízení úspěšný nebyl a žalovaná na jejich náhradu nárok ze zákona nemá (ust. § 60 odst. 2 s.ř.s. a ust. § 118d zák. č. 582/1991 Sb. v platném znění).

P o u č e n í : Proti tomuto rozhodnutí lze podat kasační stížnost k Nejvyššímu správnímu   soudu  v  Brně ve lhůtě dvou týdnů ode dne doručení   jeho písemného vyhotovení, a to písemně,  ve dvojím vyhotovení. Podmínkou řízení o kasační stížnosti je povinné zastoupení stěžovatele advokátem, pokud stěžovatel sám nemá vysokoškolské právnické vzdělání.

V Ostravě 8. září 2016

                                                           JUDr. Petr Indráček

                                                                      samosoudce