U S N E S E N Í
Krajský soud v Ústí nad Labem rozhodl samosoudkyní JUDr. Markétou Lehkou, Ph.D., v právní věci žalobkyně: V. P., nar. „X“, bytem „X“, proti žalovanému: M i n i s t e r s t v u p r á c e a s o c i á l n í ch v ě c í, se sídlem v Praze 2, ul. Na Poříčním právu č. p. 376/1, PSČ 120 00, v řízení o žalobě proti rozhodnutí žalovaného ze dne 24. 3. 2016, sp. zn. SZ/1527/2015/9S-ÚSK, č. j. MPSV-2016/52045-916,
t a k t o :
I. Žaloba s e o d m í t á .
II. Žádný z účastníků n e m á právo na náhradu nákladů řízení.
O d ů v o d n ě n í :
Žalobkyně se včasně podanou žalobou u zdejšího soudu domáhala zrušení rozhodnutí žalovaného Ministerstva práce a sociálních věcí ze dne 24. 3. 2016, sp. zn. SZ/1527/2015/9S-ÚSK, č. j. MPSV-2016/52045-916, kterým bylo zamítnuto její odvolání vůči rozhodnutí Úřadu práce ČR – krajská pobočka v Ústí nad Labem, Kontaktní pracoviště Žatec, ze dne 1. 7. 2015, č. j. 172774/15/LN, jímž jí byl přiznán nárok na průkaz osoby se zdravotním postižením označený symbolem „TP“ s odůvodněním, že je osobou se středně těžkým funkčním postižením pohyblivosti nebo orientace, včetně osoby s poruchou autistického spektra ve smyslu ustanovení § 34 odst. 2 zákona č. 329/2011 Sb., o poskytování dávek osobám se zdravotním postižením a o změně souvisejících zákonů, ve znění pozdějších předpisů, zatímco žalobkyně byla přesvědčena, že má nárok na průkaz osoby se zdravotním postižením označený symbolem „ZTP/P“.
Následně ovšem žalovaný dne 2. 9. 2016 písemně soudu sdělil, že žalobou napadené rozhodnutí bylo Ministerstvem práce a sociálních věcí v přezkumném řízení rozhodnutím ze dne 27. 7. 2016, č. j. MPSV-2016/79871-91/51, zrušeno a věc byla Ministerstvu práce a sociálních věcí, odboru odvolání a správních činností nepojistných sociálních dávek, vrácena k novému projednání, v důsledku čehož odpadl důvod pro vedení řízení ve správním soudnictví. K tomuto sdělení pak žalovaný přiložil mj. kopii dotyčného rozhodnutí Ministerstva práce a sociálních věcí včetně vyznačené doložky právní moci.
S ohledem na toto sdělení žalovaného soud proto ve výroku ad I. usnesení rozhodl o odmítnutí žaloby, neboť před zdejším soudem v důsledku výše citovaného zrušujícího rozhodnutí Ministerstva práce a sociálních věcí ze dne 27. 7. 2016 není splněna základní podmínka řízení, jelikož odpadl předmět řízení, jak správně uvedl již žalovaný. Tento nedostatek je přitom neodstranitelný, a proto soud předmětnou žalobu odmítl dle ust. § 46 odst. 1 písm. a) zákona č. 150/2002 Sb., soudní řád správní, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „s. ř. s.“).
Pro úplnost soud směrem k žalobkyni podotýká, že v důsledku zrušení žalobou napadeného rozhodnutí se správní řízení opět dostává do stádia odvolacího správního řízení a ve věci odvolání žalobkyně by mělo být žalovaným opětovně rozhodnuto. V případě, že žalobkyně nebude nadále spokojena s dalším rozhodnutím žalovaného, nic jí nebrání opětovně dané odvolací rozhodnutí napadnout další správní žalobou.
Ve výroku ad II. pak soud rozhodl ve smyslu ust. § 60 odst. 3 věty první s. ř. s., že žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení.
Poučení: Proti tomuto rozhodnutí lze podat kasační stížnost ve lhůtě dvou týdnů ode dne jeho doručení. Kasační stížnost se podává ve dvou vyhotoveních u Nejvyššího správního soudu, se sídlem Moravské náměstí 6, Brno. O kasační stížnosti rozhoduje Nejvyšší správní soud.
Lhůta pro podání kasační stížnosti končí uplynutím dne, který se svým označením shoduje se dnem, který určil počátek lhůty (den doručení rozhodnutí). Připadne-li poslední den lhůty na sobotu, neděli nebo svátek, je posledním dnem lhůty nejblíže následující pracovní den. Zmeškání lhůty k podání kasační stížnosti nelze prominout.
Kasační stížnost lze podat pouze z důvodů uvedených v § 103 odst. 1 s. ř. s. a kromě obecných náležitostí podání musí obsahovat označení rozhodnutí, proti němuž směřuje, v jakém rozsahu a z jakých důvodů jej stěžovatel napadá, a údaj o tom, kdy mu bylo rozhodnutí doručeno.
V řízení o kasační stížnosti musí být stěžovatel zastoupen advokátem; to neplatí, má-li stěžovatel, jeho zaměstnanec nebo člen, který za něj jedná nebo jej zastupuje, vysokoškolské právnické vzdělání, které je podle zvláštních zákonů vyžadováno pro výkon advokacie.
V Ústí nad Labem dne: 21. září 2016
JUDr. Markéta Lehká, Ph.D. v.r.
samosoudce
Za správnost vyhotovení:
Gabriela Zlatová