21 A 2/2016 – 6

U s n e s e n í

 Krajský soud v Ostravě rozhodl v senátě složeném z předsedy senátu Mgr. Jiřího Gottwalda a soudců JUDr. Daniela Spratka, Ph.D., a Mgr. Jarmily Úředníčkové ve věci navrhovatele R. V., za účasti 1) Krajského úřadu Moravskoslezského kraje se sídlem Ostrava, 28. října 117, 2) ANO 2011, v řízení jednajícího Mgr. E.D., volební zmocněnkyní, bytem O., V. 159, 3) České strany sociálně demokratické, v řízení jednající P. K., volební zmocněnkyní, bytem O., P. 86, 4) Koalice Svoboda a přímá demokracie – Tomio Okamura (SPD) a Strana práv občanů, v řízení jednající M. S., volebním zmocněncem, bytem K. pod O. 789, 5) Komunistické strany Čech a Moravy, v řízení jednající RSDr. I. K., volební zmocněnkyní, bytem O., Č. 12, 6) Křesťanské a demokratické unie – Československé strany lidové, v řízení jednající M. K., volební zmocněnkyní, bytem V., K D. 52, a 7) Občanské demokratické strany, v řízení jednající Mgr. J. K., volebním zmocněncem, bytem P. 7, J. 8a, o návrhu na neplatnost voleb do Zastupitelstva Moravskoslezského kraje konaných ve dnech 7. – 8.10.2016,

t a k t o :

 I. Návrh se zamítá.

 II. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení.

O d ů v o d n ě n í :

 Navrhovatel se podaným návrhem domáhá vyslovení neplatnosti voleb či neplatnosti hlasování ve volbách do Zastupitelstva Moravskoslezského kraje konaných ve dnech 7. – 8.10.2016.

Namítá, že

a) v rámci volebního okrsku 15004 mělo být hlasováno jedním řádným hlasovacím lístkem pro volební uskupení č. 67, tento však nebyl pro uvedené uskupení započítán; a

b) v rámci volebního okrsku 15002 mělo být hlasováno jedním řádným hlasovacím lístkem pro volební uskupení č. 67, tento však nebyl pro uvedené uskupení započítán.

Krajský soud zdůrazňuje, že nepostačuje uvést v návrhu pouze tvrzení a teoretické vývody navrhovatele. Jak již dovodily soudy rozhodující ve věcech volebních (srov. např. Nález Ústavního soudu ČR ze dne 29.1.2007 sp. zn. IV. ÚS 787/06, příp. usnesení podepsaného soudu ze dne 11.1.2007 č.j. 22 Ca 511/2006-11) možnost příčinné souvislosti mezi volební vadou a složením zastupitelského sboru je třeba v řízení řádně prokázat; volební soud se nemůže zabývat důvodností pouhých domněnek nepodložených žádnými konkrétními skutečnostmi.

 Návrh neobsahuje jediný návrh důkazu, jímž by bylo možno prokázat shora uváděné hlasování. Proto se krajskému soudu neotevřel prostor k prokázání navrhovatelových tvrzení. Ta zůstávají neprokázána, a proto je třeba návrh jako nedůvodný zamítnout.

 Nad rámec potřebného krajský soud uvádí, že návrhu by nebylo možno vyhovět ani v případě, že by navrhovatel svá tvrzení prokázal.

Podle ustálené judikatury Ústavního soudu ve volbách nejde jen o práva voličů a volebních stran, nýbrž též o práva kandidátů a o práva zvolených kandidátů, která vyplývají z práva ucházet se za rovných podmínek o volené funkce a v případě zvolení tyto funkce bez překážek vykonávat. [nález sp. zn. Pl. ÚS 30/95 ze dne 10.1. 1996, Sbírka rozhodnutí, svazek 5, nález č. 3, str. 17 (21), vyhlášen pod č. 31/1996 Sb.]. Ve volebním soudnictví nejde jen o to, zda byl porušen volební zákon objektivně či subjektivně, nýbrž je třeba vzít v úvahu všechny okolnosti konkrétního případu a intenzitu a způsob porušení volebního zákona. Nikoliv každé porušení volebního zákona vyvolává (je-li napadeno) neplatnost voleb. Každý případ je nutno posuzovat a vyhodnocovat nikoliv formálně, nýbrž materiálně: vždy individuálně a s přihlédnutím ke všem konkrétním okolnostem. Prvotním úkolem volebního soudnictví je ochrana funkce voleb v demokratické společnosti z hlediska tzv. objektivního ústavního práva; proto je třeba i v rámci něho reflektovat ochranu základních práv a svobod fyzických a právnických osob. [nález sp. zn. I. ÚS 526/98 ze dne 19.2. 1999, Sbírka rozhodnutí, svazek 13, nález č. 27, str. 203 (204, 205)]. Základní funkcí … je zajištění řádného provedení voleb. … Pro procesní úpravu volebního soudnictví a postup v takovém řízení z toho plyne vyvratitelná domněnka, že volební výsledek odpovídá vůli voličů. Předložit důkazy k jejímu vyvrácení je povinností toho, kdo volební pochybení namítá. … Názor volební teorie a praxe z 19. století, podle kterého každá nezákonnost má za následek neplatnost voleb, pokud se neprokáže opak, byl již překonán. … Naše volební soudnictví nezná absolutní vady volebního řízení (tzv. absolutní zmatky volebního řízení), tj. takové porušení ustanovení volebního předpisu, které by mělo za následek automatické zrušení voleb, volby kandidáta nebo hlasování. Všechny možné vady a pochybení je v tomto smyslu třeba považovat za relativní a jejich význam je třeba poměřovat jejich dopadem na výsledek voleb do zastupitelského orgánu jako takového nebo na výsledek volby konkrétního kandidáta, popř. na výsledek hlasování, a to podle principu proporcionality. … Tento proces je založen na ústavním principu ochrany rozhodnutí, které vzešlo z vůle většiny vyjádřené svobodným rozhodováním a respektujícím práva menšiny (čl. 6 Ústavy), … Úprava ověřování voleb je přitom alternativně založena na předpokladu objektivní příčinné souvislosti mezi volební vadou a složením zastupitelského sboru nebo alespoň možné příčinné souvislosti (princip potenciální kauzality). Tuto možnou příčinnou souvislost je však třeba vykládat nikoli jako pouhou abstraktní možnost. … Z čl. 21 odst. 4 Listiny lze dovodit právo zvoleného kandidáta na nerušený výkon funkce po stanovené časové období … Z toho je třeba dovodit, že rozhodnutí voličů jako suveréna může soudní moc změnit jen ve výjimečných případech, kdy vady volebního procesu způsobily nebo mohly prokazatelně způsobit, že by voliči rozhodli jinak a byl by zvolen jiný kandidát. [nález sp. zn. Pl. ÚS 73/04 ze dne 26. 1. 2005, Sbírka rozhodnutí, svazek 36, nález č. 17, str. 185 (209-211)]. Čl. 21 odst. 4 Listiny se nevztahuje pouze na přístup k veřejné funkci ve smyslu vzniku funkce, ale zahrnuje i právo na její nerušený výkon včetně práva na ochranu před protiprávním zbavením této funkce. Účast na správě věcí veřejných, která je smyslem celého článku 21, se nevyčerpává pouhým získáním funkce, nýbrž logicky trvá po celu dobu výkonu této funkce. Pokud je tedy tímto článkem Listiny sledováno umožnit občanům správu veřejných záležitostí, musí být subjekt vykonávající funkci nadán rovněž ochranou před libovůlí státu, která by mu mohla bránit ve výkonu veřejné funkce. Samotné právo na přístup k veřejným funkcím by nemělo smysl, pokud by neobsahovalo i ochranu v průběhu výkonu funkce. [nález sp. zn. II. ÚS 53/06 ze dne 12. 9. 2006, Sbírka rozhodnutí, svazek 42, nález č. 159)]. Výše uvedené úvahy se projevily i v nálezech sp. zn. I. ÚS 768/06 ze dne 12. 12. 2006, stejně jako v nálezech sp. zn. III. ÚS 885/06 a III. ÚS 887/06, oba ze dne 10. 1. 2007, Sbírka rozhodnutí, svazek 43, nález č. 224, svazek 44, nálezy č. 3 a č. 4).

Výsledky voleb do Zastupitelstva Moravskoslezského kraje byly vyhlášeny Sdělením Státní volební komise č. 332/2016 Sb. Těmito výsledky jsou:

 Pokud by pak byla navrhovatelova tvrzení prokázána, tj. pokud by bylo prokázáno, že pro volební subjekt 67 měly být započítány další dva hlasy, výsledky voleb by byly tyto:

tzn. pokud by tvrzení navrhovatele byla prokázána, nebylo by možno ani tak jeho návrhu vyhovět, neboť ani započtení dalších dvou hlasů pro volební subjekt č. 67 by nevedl k výsledku, že by tento volební subjekt dosáhl 5% hranice pro vstup do zastupitelstva. Ani v takovém případě by tedy nebylo možno uzavřít, že rozložení mandátu v Zastupitelstvu Moravskoslezského kraje by bylo odlišné.

 V této souvislosti lze jen dodat, že k překonání uvedené 5% hranice by volební subjekt č. 67 potřeboval hlasy 15 671 oprávněných voličů, tj. více než 17x tolik, co obdržel podle výsledků voleb zveřejněných Státní volební komisí.

O náhradě nákladů řízení bylo rozhodnuto podle § 93 odst. 4 s.ř.s.

P o u č e n í : Proti tomuto usnesení nejsou opravné prostředky přípustné.

V Ostravě dne 24. října 2016

                            Mgr. Jiří Gottwald

                předseda senátu