62Az 1/2017-12
U s n e s e n í
Krajský soud v Ostravě rozhodl samosoudkyní JUDr. Janou Záviskou v právní věci žalobce: Y. D., státní příslušnost Ukrajina, t. č. Zařízení pro zajištění cizinců Vyšní Lhoty, Vyšní Lhoty 234, proti žalovanému: Ministerstvo vnitra ČR, Praha 7, Nad Štolou 3, k žalobě ze dne 18. 1. 2017, proti rozhodnutí žalovaného ze dne 22. prosince 2016 č. j. OAM-170/LE-LE05-LE24-2016, ve věci mezinárodní ochrany,
t a k t o :
O d ů v o d n ě n í :
[1] U zdejšího soudu napadla dne 20. 1. 2017 (na poštu podáno dne 18. 1. 2017) blanketní žaloba proti v záhlaví označenému rozhodnutí. Žalobce v žalobě pouze uvedl, že podává žalobu proti rozhodnutí Ministerstva vnitra a odůvodnění žaloby doručí soudu ve lhůtě 14 dnů. K žalobě připojil napadené rozhodnutí opatřené doložkou právní moci dnem 3. 1. 2017.
[2] Z důvodu posouzení včasnosti podání žaloby, soud požádal žalovaného o sdělení dne, kdy bylo žalobci doručeno napadené rozhodnutí a předložení dokladu o doručení. Žalovaný k dotazu soudu dne 31. 1. 2017 sdělil, že z evidence je zjistitelné, že žalobci bylo předáno rozhodnutí dne 3. 1. 2017 a doklad o doručení rozhodnutí bude soudu předložen po obdržení spisu z Prahy.
[3] Napadeným rozhodnutím nebyla žalobci udělena mezinárodní ochrana podle ust. § 12, § 13, § 14, § 14a a § 14b zákona č. 325/1999 Sb., zákona o azylu.
[4] Jak již uvedeno v odstavci 2 tohoto usnesení soud nejdříve v rámci hodnocení splnění podmínek řízení zkoumal v intencích § 72 odst. 1 zákona č. 150/2002 Sb., soudního řádu správního (dále jen s. ř. s.), ve spojení s § 32 odst. 1 zákona o azylu, včasnost žaloby. S ohledem na doložku právní moci na napadeném rozhodnutí a
obsahu sdělení žalovaného dne 31. 1. 2017, soud nemá pochybnosti, že žalobci bylo napadené rozhodnutí doručeno dne 3. 1. 2017. Žalobce byl napadeným rozhodnutím řádně poučen dle ust. § 32 odst. 1 zákona o azylu o možnosti podat do 15 dnů ode dne doručení rozhodnutí žalobu ke krajskému soudu. Bylo-li žalobci doručeno rozhodnutí dne 3. 1. 2017, pak poslední den patnáctidenní lhůty připadl na 18. 1. 2017 (čtvrtek). Žalobce žalobu podal na poštu v Dobré adresovanou zdejšímu soudu dne 18. 1. 2017, tedy žalobu podal v zákonné lhůtě, neboť dle ust. § 40 odst. 4 s.ř.s. lhůta je zachována, bylo-li podání v poslední den lhůty předáno orgánu, který má povinnost je doručit. Žalobce sice v zákonné lhůtě podal na poštu žalobu, avšak žalobu blanketní, tedy bez vymezení alespoň jednoho žalobního bodu.
[5] Podle ust. § 71 odst. 1 písm. d) s.ř.s. žaloba kromě obecných náležitostí podání musí obsahovat žalobní body, z nichž musí být patrno, z jakých skutkových a právních důvodů považuje žalobce napadené výroky rozhodnutí za nezákonné nebo nicotné.
[6] Podle ust. § 71 odst. 2 věty druhé s.ř.s. rozšířit žalobu na dosud nenapadené výroky rozhodnutí nebo ji rozšířit o další žalobní body může žalobce jen ve lhůtě pro podání žaloby.
[7] Podle ust. § 72 odst. 1 s.ř.s. žalobu lze podat do dvou měsíců poté, kdy rozhodnutí bylo žalobci oznámeno doručením písemného vyhotovení nebo jiným zákonem stanoveným způsobem, nestanoví-li zvláštní zákon lhůtu jinou.
[8] V důsledku přísné dispoziční zásady v řízení o žalobách proti rozhodnutím správního orgánu musí žaloba obsahovat, tak jak uvedeno výše v odstavci 5 tohoto usnesení, žalobní body, z nichž musí být patrno, z jakých skutkových a právních důvodů považuje žalobce napadené výroky rozhodnutí za nezákonné nebo nicotné, přičemž žaloba musí vždy obsahovat alespoň jeden žalobní bod (viz věta druhá ustanovení § 71 odst. 2 s. ř. s.). Pokud žaloba žádný žalobní bod neobsahuje, může být tento nedostatek podmínek řízení odstraněn, avšak ve lhůtě pro podání žaloby, jak vyplývá z ustanovení § 71 odst. 2 s. ř. s. Vzhledem k tomu, že žalobce podal žalobu na poštu až poslední den zákonné lhůty, nezachoval si tímto svým postupem žádnou dobu k doplnění žaloby o žalobní body ještě v zákonné lhůtě. Ani jeho sdělení, že žalobu doplní do 14 dnů, již nemůže zvrátit nepříznivý stav, že žalobce v zákonné lhůtě nepodal žalobu obsahující alespoň jeden žalobní bod.
[9] Podle ust. § 46 odst. 1 písm. a) s.ř.s. nestanoví-li tento zákon jinak, soud usnesením odmítne návrh, jestliže soud o téže věci již rozhodl nebo o téže věci již řízení u soudu probíhá nebo nejsou-li splněny jiné podmínky řízení a tento nedostatek je neodstranitelný nebo přes výzvu soudu nebyl odstraněn, a nelze proto v řízení pokračovat.
[10] Soud s odkazem na výše uvedené, zejména pak v odstavci 8 tohoto usnesení, dospěl k závěru, že žaloba obsahovala vadu, kterou vzhledem k okamžiku podání
žaloby již se stala neodstranitelnou, pro kterou nebylo možno žalobu věcně přezkoumat, a proto soud žalobu odmítnul dle ust. § 46 odst. 1 písm. a) s.ř.s.
[11] Výrok o nákladech řízení je odůvodněn ust. § 60 odst. 3 věta první s.ř.s., dle kterého žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení, bylo-li zastaveno nebo žaloba odmítnuta.
P o u č e n í : Proti tomuto rozhodnutí l z e podat kasační stížnost ve lhůtě do dvou týdnů ode dne doručení tohoto rozhodnutí. Kasační stížnost se podává ve dvou vyhotoveních u Nejvyššího správního soudu, se sídlem Moravské náměstí č. 6, Brno. O kasační stížnosti rozhoduje Nejvyšší správní soud.
V řízení o kasační stížnosti musí být stěžovatel zastoupen advokátem; to neplatí, má-li stěžovatel, jeho zaměstnanec nebo člen, který za něj jedná nebo jej zastupuje, vysokoškolské právnické vzdělání, které je podle zvláštních zákonů vyžadováno pro výkon advokacie.
Ostrava dne 2. února 2017
JUDr. Jana Záviská
samosoudkyně