52Ad 11/2016 59

 

 

 

 

 

 

 

 

[OBRÁZEK]

 

ČESKÁ REPUBLIKA

ROZSUDEK

JMÉNEM REPUBLIKY

 

 

Krajský soud v Hradci Králové - pobočka v Pardubicích rozhodl samosoudcem JUDr. Janem Dvořákem ve věci žalobkyně: L.N., nar. „X“, „X“, proti žalované: Česká správa sociálního zabezpečení, Křížová 25, 225 08 Praha 5, o žalobě proti rozhodnutí žalované ze dne 17.03.2016, č. 905 116 3660/315-PMI,

 

t a k t o:

 

  1. Rozhodnutí České správy sociálního zabezpečení ze dne 17.3.2016, č.j. 905 116 660/315-PMI se pro nezákonnost  zrušuje a věc se  vrací žalované k dalšímu řízení.
  2. Účastníci nemají právo na náhradu nákladů řízení.

 

 

O d ů v o d n ě n í :

 

Žalobkyně se včasnou žalobou domáhala soudního přezkumu rozhodnutí České správy sociálního zabezpečení ze dne 17.3.2016, č.j. 906 116 3660/315-PMI, kterým  bylo změněno rozhodnutí  České správy sociálního zabezpečení ze dne 30.12.2015, č.j. 9051163660, a to tak, že žalobkyni byl přiznán invalidní důchod pro invaliditu III. stupně ve výši 3 170 Kč měsíčně, a to podle ust. § 38 písm. a) a § 39 odst. 2 písm. c) zák. č. 155/1995 Sb., o důchodovém pojištění, v platném znění (dále jen „zákon o důchodovém pojištění“), přičemž od lednové splátky roku 2016 invalidní důchod pro invaliditu III. stupně činí 3 210 Kč měsíčně. Žalobkyně v žalobě  uvedla, že považuje za nesprávné stanovení data vzniku invalidity dnem 16.11.2015, jak vyplývá z žalovaného rozhodnutí, popsala své zdravotní problémy a navrhla, aby soud žalované rozhodnutí zrušil.

 

Žalovaná se k žalobě nevyjádřila.

 

Krajský soud v řízení vedeném podle ust. § 65 a násl. zák. č. 150/2002 Sb., soudní řád správní, v platném znění (dále jen „s.ř.s.“) přezkoumal žalované rozhodnutí v mezích žalobních bodů, přičemž dospěl k následujícím skutkovým a právním závěrům:

 

Stěžejní žalobní námitkou žalobkyně bylo její tvrzení o tom, že v jejím případě byl  nesprávně stanoven vznik invalidity dnem 16.11.2015. Protože posouzení této otázky, tj. data vzniku invalidity žalobkyně, závisí na odborném lékařském posouzení, k němuž není příslušný soud, ale příslušný orgán – Posudková komise Ministerstva práce a sociálních věcí  České republiky (dále jen „PK MPSV“), jak vyplývá z ust. § 4 odst. 2 zák. č. 582/1991 Sb., o organizaci a provádění  sociálního zabezpečení, v platném znění,  vyžádal si soud posudek od této PK MPSV a provedl jím důkaz.  Z posudku PK MPSV v Hradci Králové,  ze dne 18.10.2016, č.j. 2016/1499-HK, soud zjistil, že PK MPSV posunula datum vzniku invalidity na datum ortopedického vyšetření  ve Fakultní nemocnici v Brně, tedy určila, že invalidita žalobkyně vznikla již dne 30.3.2015.

 

Soudu tedy nezbylo, než dospět k závěru shodnému se závěrem  uvedeným v posudku PK MPSV, tj. že invalidita žalobkyně vznikla již dne 30.3.2015, a nikoliv, jak je uvedeno v žalovaném rozhodnutí , dnem 16.11.2015. Proto soud musel žalované rozhodnutí zrušit pro nezákonnost, když v daném rozhodnutí je třeba posoudit nárok  žalobkyně na invalidní důchod v souvislosti  s takto nově určeným datem vzniku invalidity, přičemž posouzení  nároku žalobkyně na invalidní důchod v žalovaném rozhodnutí vychází z nesprávného určení tohoto data a v řízení tak bylo prokázáno krácení žalobkyně na právu na uvedený důchod.

 

Krajský soud tedy zrušil žalované rozhodnutí pro nezákonnost (§ 65 odst. 1 a § 78 odst. 1 s.ř.s.), přičemž rozhodl o vrácení věci žalovanému k dalšímu řízení (§ 78 odst. 4 s.ř.s.).

 

Výrok o nákladech řízení se opírá o ust. § 60 odst. 1 a 2 s.ř.s., když žalované jako orgánu ve věcech důchodového pojištění  právo na náhradu nákladů nenáleží, navíc žalovaná byla v řízení neúspěšná a úspěšné žalobkyni vzniklo právo na náhradu nákladů řízení vůči žalované, kterého se vzdala.

 

 

 

 

Poučení:

 

Proti tomuto rozhodnutí lze podat kasační stížnost ve lhůtě dvou týdnů ode dne jeho doručení. Kasační stížnost se podává ve dvou (více) vyhotoveních u Nejvyššího správního soudu, se sídlem Moravské náměstí 6, Brno. O kasační stížnosti rozhoduje Nejvyšší správní soud.

 

Lhůta pro podání kasační stížnosti končí uplynutím dne, který se svým označením shoduje se dnem, který určil počátek lhůty (den doručení rozhodnutí). Připadne-li poslední den lhůty na sobotu, neděli nebo svátek, je posledním dnem lhůty nejblíže následující pracovní den. Zmeškání lhůty k podání kasační stížnosti nelze prominout.

 

Kasační stížnost lze podat pouze z důvodů uvedených v § 103 odst. 1 s. ř. s. a kromě obecných náležitostí podání musí obsahovat označení rozhodnutí, proti němuž směřuje, v jakém rozsahu a z jakých důvodů jej stěžovatel napadá, a údaj o tom, kdy mu bylo rozhodnutí doručeno.

 

V řízení o kasační stížnosti musí být stěžovatel zastoupen advokátem; to neplatí, má-li stěžovatel, jeho zaměstnanec nebo člen, který za něj jedná nebo jej zastupuje, vysokoškolské právnické vzdělání, které je podle zvláštních zákonů vyžadováno pro výkon advokacie.

 

Soudní poplatek za kasační stížnost vybírá Nejvyšší správní soud. Variabilní symbol pro zaplacení soudního poplatku na účet Nejvyššího správního soudu lze získat na jeho internetových stránkách: www.nssoud.cz.

 

 

V Pardubicích dne 15. února 2017

         JUDr. Jan Dvořák v.r.

                      samosoudce

 

 

 

Za správnost vyhotovení:

Kateřina Vrabcová