Městský soud v Praze rozhodl v senátě složeném z předsedkyně JUDr. Hany Veberové a soudců Mgr. Marka Bedřicha a JUDr. Jitky Hroudové v právní věci žalobce: A. H. proti žalovanému: Městský soud v Praze se sídlem, Spálená 2, Praha 2, v řízení o žalobě na přezkoumání usnesení Městského soudu v Praze ze dne 10. 10. 2016, č. j. 5 A 179/2016-4
t a k t o:
O d ů v o d n ě n í:
Žalobce se žalobou podanou u zdejšího soudu, domáhal přezkoumání a zrušení usnesení Městského soudu v Praze ze dne 10. 10. 2016, č. j. 5 A 179/2016-4, kterým byla odmítnuta žaloba žalobce, označená jako „Žaloba pro zmatečnost proti rozsudku Nejvyššího správního soudu ze dne 26.5.2016 č.j. As 66/2016-35 a usnesení Městského soudu v Praze ze dne 18.2.2016 č.j. 5A 189/2015-107“.
Soud se v prvé řadě zabýval otázkou, zda jsou splněny zákonem stanovené podmínky pro to, aby se mohl žalobou zabývat věcně.
Podle ustanovení § 2 zákona č. 150/2002 Sb., soudního řádu správního, ve znění pozdějších předpisů (dále jen s.ř.s.) ve správním soudnictví poskytují soudy ochranu veřejným subjektivním právům fyzických i právnických osob způsobem stanoveným tímto zákonem a za podmínek stanovených tímto nebo zvláštním zákonem a rozhodují v dalších věcech, v nichž tak stanoví tento zákon.
Podle ustanovení § 4 odst. 1 s.ř.s. soudy ve správním soudnictví rozhodují o žalobách proti rozhodnutím vydaným v oblasti veřejné správy orgánem moci výkonné, orgánem územního samosprávného celku, jakož i fyzickou nebo právnickou osobou nebo jiným orgánem, pokud jim bylo svěřeno rozhodování o právech a povinnostech fyzických a právnických osob v oblasti veřejné správy (dále jen "správní orgán"), o ochraně proti nečinnosti správního orgánu, o ochraně před nezákonným zásahem správního orgánu a o kompetenčních žalobách. Podle ustanovení § 4 odst. 2 s. ř. s. ve správním soudnictví dále soudy rozhodují ve věcech volebních a ve věcech místního a krajského referenda, ve věcech politických stran a politických hnutí, o zrušení opatření obecné povahy nebo jeho částí pro rozpor se zákonem.
Ze shora uvedeného ustanovení § 4 odst. 1 s.ř.s. vyplývá, že je pod písm. a) tohoto ustanovení definován pojem „správní orgán“. K tomu, aby bylo možno považovat určitý subjekt ze správní orgán ve smyslu uvedené definice, tedy za orgán, jehož rozhodnutí je oprávněn soud v rámci správního soudnictví přezkoumávat, musí být současně splněny tři znaky: za prvé – musí se jednat o orgán moci výkonné nebo jiný typ orgánů v definici uvedený, za druhé – tento orgán rozhoduje o právech a povinnostech fyzických a právnických osob v oblasti veřejné správy a za třetí – toto rozhodování se děje v oblasti veřejné správy.
V projednávané věci žalobce napadá usnesení Městského soudu v Praze ze dne 10. 10. 2016, č. j. 5 A 179/2016-4, tedy usnesení vydané ve správním soudnictví. Městský soud v Praze při vydávání tohoto usnesení nepůsobil jako správní orgán, nýbrž vykonával svou působnost v oblasti soudní moci. V takovém případě není dána pravomoc správních soudů k přezkumu jimi vydaných rozhodnutí.
Podle ustanovení § 46 odst. 1 písm. a) s.ř.s. soud usnesením návrh odmítne, jestliže nejsou splněny podmínky řízení a tento nedostatek je neodstranitelný. Přezkoumávání nyní žalobou napadeného usnesení Městského soudu v Praze ze dne 10. 10. 2016, č. j. 5 A 179/2016-4 nespadá do pravomoci soudů, rozhodujících ve správním soudnictví. Není proto splněna podmínka řízení, přičemž se jedná o nedostatek neodstranitelný. Z uvedeného důvodu proto soud žalobu podle ustanovení § 46 odstavec 1 písm. a) s. ř. s. odmítl.
Výrok o nákladech řízení je odůvodněn ustanovením § 60 odstavec 3 s. ř. s., podle kterého žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení, bylo-li řízení zastaveno nebo žaloba odmítnuta.
Pro úplnost soud uvádí, že netrval na zaplacení soudního poplatku z podané žaloby, když přihlédl k ustanovením § 6a odstavec 4 a § 10 odstavec 3 věta třetí zákona č. 549/1991 Sb., o soudních poplatcích, podle nichž se poplatek za návrh na zahájení řízení nevybírá, jestliže soud návrh na zahájení řízení před prvním jednáním odmítne, a pokud žalobce poplatek zaplatí, soud jej v těchto případech vrátí z účtu soudu.
Vzhledem k tomu, že žalovaným v této věci je Městský soud v Praze, tedy tentýž soud, který rozhoduje o žalobě, považuje soud za vhodné poukázat na to, že ve zcela obdobné věci se stejnými účastníky Nejvyšší správní soud rozhodl usnesením ze dne 12.11.2015 č. j. Nad 282/2015 – 30 tak, že k projednání a rozhodnutí dané věci je příslušný Městský soud v Praze, neboť s přihlédnutím k zásadě procesní ekonomie se nejeví jako vhodné (ale ani nutné) takový návrh postupovat jinému krajskému soudu.
P o u č e n í :
Proti tomuto rozhodnutí lze podat kasační stížnost ve lhůtě dvou týdnů ode dne jeho doručení. Kasační stížnost se podává ve dvou (více) vyhotoveních u Nejvyššího správního soudu, se sídlem Moravské náměstí 6, Brno. O kasační stížnosti rozhoduje Nejvyšší správní soud.
Lhůta pro podání kasační stížnosti končí uplynutím dne, který se svým označením shoduje se dnem, který určil počátek lhůty (den doručení rozhodnutí). Připadne-li poslední den lhůty na sobotu, neděli nebo svátek, je posledním dnem lhůty nejblíže následující pracovní den. Zmeškání lhůty k podání kasační stížnosti nelze prominout.
Kasační stížnost lze podat pouze z důvodů uvedených v § 103 odst. 1 s. ř. s. a kromě obecných náležitostí podání musí obsahovat označení rozhodnutí, proti němuž směřuje, v jakém rozsahu a z jakých důvodů jej stěžovatel napadá, a údaj o tom, kdy mu bylo rozhodnutí doručeno.
V řízení o kasační stížnosti musí být stěžovatel zastoupen advokátem; to neplatí, má-li stěžovatel, jeho zaměstnanec nebo člen, který za něj jedná nebo jej zastupuje, vysokoškolské právnické vzdělání, které je podle zvláštních zákonů vyžadováno pro výkon advokacie.
Soudní poplatek za kasační stížnost vybírá Nejvyšší správní soud. Variabilní symbol pro zaplacení soudního poplatku na účet Nejvyššího správního soudu lze získat na jeho internetových stránkách: www.nssoud.cz.
V Praze dne 27.února 2017
JUDr. Hana V e b e r o v á v.r.
předsedkyně senátu
Za správnost vyhotovení: Kotlanová