41 Ad 25/2016-23
[OBRÁZEK]
ČESKÁ REPUBLIKA
R O Z S U D E K
J M É N E M R E P U B L I K Y
Krajský soud v Brně rozhodl samosoudkyní JUDr. Janou Kubenovou v právní věci žalobce M.S., ……….., proti žalované České správě sociálního zabezpečení, se sídlem Křížová 25, 225 08 Praha 5, o žalobě proti rozhodnutí žalované ze dne 28.6.2016, č.j. …………,
t a k t o :
O d ů v o d n ě n í :
Ve včas podané žalobě se žalobce domáhal zrušení rozhodnutí ČSSZ ze dne 28.6.2016, kterým byly zamítnuty jeho námitky proti rozhodnutí ČSSZ ze dne 29.4.2016 a toto rozhodnutí bylo potvrzeno.
Rozhodnutím ČSSZ ze dne 29.4.2016 byl žalobci podle ust. § 56 odst. 1 písm. a) a ust. § 39 odst. 1 zák. č. 155/1995 Sb. o důchodovém pojištění, ve znění pozdějších předpisů od 10.6.2016 odebrán invalidní důchod, a to z důvodu toho, že se změnily skutečnosti rozhodné pro výši důchodu nebo pro nárok na jeho výplatu.
Proti tomuto rozhodnutí žalobce podal námitky.
Rozhodnutím ČSSZ ze dne 29.4.2016 považuje žalobce za nesprávné z následujících důvodů:
Žalovaná odůvodnila své rozhodnutí ze dne 29.4.2016 tím, že dle posudku příslušného posudkového lékaře ze dne 20.4.2016, již žalobce není invalidní pro invaliditu III. stupně, ani pro invaliditu II. stupně, ani pro invaliditu I. stupně, neboť z důvodu dlouhodobě nepříznivého zdravotního stavu pracovní schopnost žalobce poklesla o 30%. Posudkový lékař učinil tento závěr, aniž by podrobněji zkoumal zdravotní stav žalobce a výsledky kontroly ……. (operatéra, ortopeda Vojenské nemocnice Olomouc a Traumacentra Brno), kde byly provedeny výměny obou kyčelních kloubů – TEP s upozorněním na předpokládanou revizní operaci.
Rozhodnutí ČSSZ ze dne 28.6.2016 považuje žalobce za nesprávné z těchto důvodů:
Posudkový lékař se zřejmě zabýval otázkou invalidity žalobce ve vztahu k ust. § 39 odst. 2 písm. a), b), c), zák. č. 155/1995 Sb. Nehodnotil celkovou výkonnost, pohyblivost a schopnost vykonávat denní aktivity žalobce vzhledem k položce č. 8b, kapitoly XV., přílohy vyhl. č. 359/2009 Sb., kterou se stanoví procentní míra poklesu pracovní schopnosti, tedy středně těžké poruchy se značným snížením celkové pohyblivosti. Nehodnotil žalobcův dlouhodobý zdravotní stav i na základě ortopedického vyšetření ………. ze dne 20.5.2016 s výsledkem – jedná se o dlouhodobě nepříznivý zdravotní stav ve smyslu ust. § 39 zák. č. 155/1995 Sb., v platném znění.
Vzhledem k výše uvedenému ust. vyhlášky č. 359/2009 Sb. k žalobcovu zdravotnímu stavu, jak lze chápat dle pravidelných informací od ošetřujících lékařů, jeho zdravotní stav se bude zhoršovat v důsledku progresivní formy spondylaartrozy, mající za následek porušení dynamiky páteře, opotřebení protéz a nově drobné klouby s artridami PIP kloubů. Z výše uvedených skutečností vyplývá, že rozhodnutí žalované ze dne 28.6.2016 bylo vydáno na základě nedostatečně zjištěného skutkového stavu a bez přihlédnutí k ust. § 39 odst. 2 písm. b) zák.č. 155/1995 Sb., v platném znění a příloze vyhl. č. 359/2009 Sb. v platném znění. V zaměstnání byly žalobci vytvořeny zásadní změny podmínek s každodenní podporou na pracovišti s ohledem na ponížení nároku na tělesné schopnosti (v případě bolestivých stavů práce z domu).
Dále uvedl, že veškeré vyšetření je prováděno velmi povrchně, vzbuzuje podezření, že dané posudky jsou již předepsané, čehož je důkazem text: „Lékařka ČSSZ stanovila míru poklesu pracovní schopnosti účastnice řízení na horní hranici rozpětí…“
Neví, zda si lékařka vůbec všimla, zda žalobce je muž a ne žena.
Z uvedených skutečností vyplývá, že rozhodnutí žalované bylo vydáno na základě nedostatečně zjištěného skutkového stavu a bez přihlédnutí k ust. § 39 odst. 2. Vzhledem k výše uvedenému navrhoval, aby krajský soud vydal rozsudek, kterým rozhodnutí žalované zruší a věc vrátí k dalšímu řízení a novému rozhodnutí.
V písemném vyjádření k žalobě žalovaná uvedla, že vzhledem k tomu, že žalobce namítá výhradně posouzení svého zdravotního stavu navrhovala žalovaná přezkoumání zdravotního stavu žalobce PK MPSV ČR, která posuzuje zdravotní stav a pracovní schopnost občanů pro účely přezkumného řízení soudního ve věcech důchodového pojištění a rozhodnutí soudu ponechávala tedy na výsledku dokazování.
Krajský soud v Brně v rámci soudního řízení nechal znovu posoudit zdravotní stav a schopnost soustavné výdělečné činnosti žalobce, a to PK MPSV ČR, na pracovišti v Brně, dne 12.1.2017.
Posudková komise jednala ve správném složení, tedy složení, které jí ukládá zákon, když kromě předsedkyně posudkové komise u jednání byl přítomen lékař, který pracuje v oboru ortopedie. Posudková komise po prostudování všech odborných lékařských nálezů, které měla k dispozici, dospěla k následujícímu závěru:
Jedná se o posuzovaného ve věku 56 let, absolventa gymnázia vykonávající práci, která je částečně kancelářská, částečně v exteriéru spojená s pochůzkami. Před lety u něj došlo k rozvoji artrotického postižení obou kyčelních kloubů. Dne 18.2.2014 byla provedena implantace úplné náhrady levého kyčelního kloubu. Posudkem OSSZ z 10.4.2014 byl uznán invalidním ve III. stupni s odůvodněním, že jde o stav krátce po implantaci náhrady kyčelního kloubu, na druhém kyčelním kloubu je artróza IV. stupně a proto bylo postižení kyčelních kloubů považováno za zvlášť těžké. PK tento posudkový závěr i z něj plynoucí uznání 70% poklesu pracovní schopnosti (horní hranice v dané položce) považuje za posudkově nadhodnocené. Nebylo objektivně prokázáno dlouhodobě těžké omezení hybnosti kyčelních kloubů, dominující byly spíše bolesti. K datu vydání napadeného rozhodnutí ČSSZ se u posuzovaného jednalo o stav po úspěšně provedené implantaci endoprotézy již i pravého kyčelního kloubu dne 31.3.2015, od které uplynul více než rok. Byla ukončena řízená rehabilitace. Došlo k významnému zlepšení funkce kyčelního kloubu. Podle zobrazovacích vyšetření byl nález na kyčelních kloubech s dobrým postavením komponent kloubních náhrad bez známek uvolňování nebo zlomenin dříku. Nebyly známky zánětu nebo luxací kloubů. V oblasti levého kyčle byly popsány kalcifikace měkkých tkání, které funkci zásadněji neomezovaly. Není vyloučeno, že v budoucnu bude provedeno chirurgické odstranění těchto mimokloubních kalcifikací. Klinicky byly délky obou dolních končetin shodné. Funkce a hybnost kyčelních kloubů byla v normě odpovídající provedeným operacím, vlevo s omezením plné flexe asi o 20 st, vpravo asi o 30 st. Nebyly přítomny nervové výpady na končetinách ani známky oslabení svalstva se svalovými atrofiemi.
Dále byly udávány intermitentně se objevující bolesti dolních zad, kde jsou podle zobrazovacích vyšetření degenerativní změny. Podle klinických nálezů statika a funkce páteře podstatněji narušena nebyla. Dynamika byla omezena bolestmi. Nebyly přítomny kořenové iritační ani výpadové jev na končetinách.
Revmatoidní syndrom se projevoval udávanou povšechnou ztuhlostí kloubů a páteře bez objektivně prokázaných funkčních poruch.
Další choroby uvedené v diagnostickém souhrnu nesnižovaly pracovní schopnost posuzovaného.
Zásadnější zlepšení zdravotního stavu a tíže funkčních poruch nelze předpokládat, z toho důvodu PK nestanovuje kontrolu zdravotního stavu.
V posudkovém závěru pak PK uvedla, že na základě prostudované zdravotní dokumentace a stavu zjištěného při jednání PK došla k závěru, že k datu vydání napadeného rozhodnutí ČSSZ šlo u posuzovaného o dlouhodobě nepříznivý zdravotní stav, jehož rozhodující příčinou byl stav po implantaci úplných náhrad obou kyčelních kloubů, který je výše funkčně zhodnocen.
Procentní míru poklesu pracovní schopnosti PK hodnotí dle přílohy k vyhlášce č. 359/2009 Sb. ve znění platném v době vydání napadeného rozhodnutí ČSSZ následovně:
Kapitola XV, oddíl B, položka 8b), kde je uvedeno rozpětí poklesu pracovní schopnosti 30-40%.
Funkční poruchu způsobenou zdravotním postižením PK hodnotila na dolní hranici rozpětí v dané položce. S ohledem na nároky pracovního zařazení a v daném věku sníženou schopnost rekvalifikace stanovujeme pokles pracovní schopnosti posuzovaného celkově na 35%.
Stav není hodnocen podle položky 8c), protože nebyla naplněna kritéria tam uvedená.
Byl schopen vykonávat výdělečnou činnost jen s podstatně menšími nároky na tělesné schopnosti.
Posudková komise pak v úplném závěru posudku uvedla, že k datu vydání napadeného rozhodnutí žalobce byl invalidní podle § 39 odst. 1 zák. č. 155/1995 Sb., ve znění zákona č. 306/2008 Sb. Šlo o invaliditu I. stupně podle § 39 odst. 2 písm. a) zák. č. 155/1995 Sb., ve znění zákona č. 306/2008 Sb., nešlo o invaliditu II. nebo III. stupně podle § 39 odst. 2 písm. b) nebo c) zák. č. 155/1995 Sb., ve znění zák. č. 306/2008 Sb. Vznik invalidity I. stupně je datován dnem 20.4.2016.
Posouzení věci krajským soudem
Žaloba je důvodná.
Krajský soud v Brně na základě provedeného dokazování posudkem PK MPSV ČR ze dne 12.1.2017 dospěl k závěru, že žaloba žalobce je důvodná, neboť posudková komise dospěla po prostudování všech odborných lékařských nálezů k závěru, že zdravotní stav žalobce k datu vydání napadeného rozhodnutí odpovídá invaliditě I. stupně, když z rozhodnutí žalované ze dne 28.6.2016 a jeho zdůvodnění vyplývá, že u žalobce se jedná o pokles schopnosti soustavné výdělečné činnosti ve výši 30%, tedy že u něho o invaliditu nejde.
Posudek, který byl vypracován v rámci soudního řízení o zdravotním stavu žalobce soud pokládá za posudek objektivní, posudek úplný a přesvědčivý, když posudková komise jednala ve správném složení, měla k dispozici řadu odborných lékařských zpráv o zdravotním stavu žalobce a tyto přesvědčivým způsobem zdůvodnila. Proto soud vzal tento posudek jako podklad pro své rozhodnutí.
Bylo tedy prokázáno, že byl zjištěn jiný skutkový stav, tedy zdravotní stav žalobce, než vyplynulo z posouzení zdravotního stavu lékařem ČSSZ v rámci námitkového řízení, když z rozhodnutí ze dne 28.6.2016, tedy tohoto rozhodnutí žalované vyplynulo, že pokles schopnosti soustavné výdělečné činnosti byl pouze 30%, a z posudku PK MPSV ČR pak vyplynulo, že pokles schopnosti soustavné výdělečné činnosti k datu vydání napadeného rozhodnutí byl 35%, což již odpovídá dle zákona I. stupně invalidity.
Proto soud rozhodnutí ČSSZ ze dne 28.6.2016 zrušil a věc vrací žalované k dalšímu řízení.
Žalovaná vydá nové rozhodnutí, když při vydání nového rozhodnutí bude vycházet z posudku PK MPSV ČR, pracoviště v Brně ze dne 12.1.2017 a jeho závěrů.
Pokud pak jde o náklady řízení, rozhodnutí se opírá o ust. § 60 odst. 1, 2 s.ř.s.
P o u č e n í : Proti tomuto rozhodnutí lze podat kasační stížnost ve lhůtě dvou týdnů ode dne jeho doručení. Kasační stížnost se podává u Nejvyššího správního soudu, se sídlem Moravské náměstí 6, Brno, ve dvojím vyhotovení. V řízení o kasační stížnosti musí být stěžovatel zastoupen advokátem; to neplatí, má-li stěžovatel, jeho zaměstnanec nebo člen, který za něj jedná nebo jej zastupuje, vysokoškolské právnické vzdělání, které je podle zvláštních zákonů vyžadováno pro výkon advokacie.
V Brně dne 15.2.2017
JUDr. Jana Kubenová, v.r.
samosoudkyně
Za správnost vyhotovení:
Veronika Smékalová