45 A 24/2017 – 4

 

usnesení

Krajský soud v Praze rozhodl v senátu složeném z předsedkyně Mgr. Jitky Zavřelové a soudců Mgr. Tomáše Kocourka, Ph.D., a Olgy Stránské v právní věci žalobce: T. R., bytem x, proti žalovaným: 1) Obvodní soud pro Prahu 9, se sídlem 28. pluku 29b, Praha, 2) Městský soud v Praze, se sídlem Spálená 2, Praha, 3) soudní exekutor JUDr. Milan Suchánek, Exekutorský úřad Praha 9, se sídlem Pod Pekárnami 10, Praha, o žalobě na ochranu před nezákonným zásahem žalovaných,

t a k t o :

  1. Žádost žalobce o osvobození od soudních poplatků a návrh na ustanovení zástupce

s e  z a m í t a j í .

 

  1. Žaloba   s e   o d m í t á .

 

  1. Žádný z účastníků   n e m á   právo na náhradu nákladů řízení.

O d ů v o d n ě n í :

Žalobce doručil dne 20. 2. 2017 Krajskému soudu v Praze žalobu na ochranu před nezákonným zásahem dle § 82 a násl. zákona č. 150/2002 Sb., soudní řád správní, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „s. ř. s.“), kterou se domáhá toho, aby soud zakázal žalovaným 1) a 2) pokračovat v porušování žalobcova práva a přikázal jim obnovit stav, který tu byl před jejich zásahem. Samotný nezákonný zásah pak žalobce spatřuje v činnosti žalovaného 3) v exekučním řízení, které je vedeno pod sp. zn. 085 EX 1377/13. Žalovaného 3) pověřil provedením exekuce žalovaný 1), exekučním titulem jsou rozhodnutí Okresního soudu Praha-západ a Krajského soudu v Praze ve věci výchovy a výživy nezletilých dětí žalobce. Žalovaný 3) se dopustil v exekučním řízení nezákonného zásahu, jenž spočívá v nezákonné dražební vyhlášce, nezákonně provedeném dražebním roku dne 20. 11. 2014, resp. 21. 11. 2014 a nezákonném prodeji (dražbě) vozidla tovární značky Mitsubishi Outlander, registrační značky x. Dražba byla provedena, přestože soudní exekutor i obecné soudy prokazatelně věděli, že nebylo pravomocně rozhodnuto odvolacím soudem v dané věci, nebylo rozhodnuto o excindační žalobě nejen prvoinstančním, ale ani odvolacím soudem, takže nebylo možné konat dražební rok a vydražit vozidlo.

 

Soud se musel v první řadě zabývat tím, zda jsou splněny podmínky řízení, tedy především zda má pravomoc projednat v soudním řízení správním podanou žalobu. Soud při posuzování této otázky vyšel ze skutečnosti, že žalobou je napaden postup soudního exekutora [žalovaný 3)] při výkonu exekuční činnosti. Žalovaný 1) je pak ve věci daného exekučního řízení exekučním soudem a současně soudem příslušným k projednání excindační žaloby, o niž se žalobce zmiňuje, a žalovaný 2) odvolacím soudem, a to jak v exekučním řízení, tak v řízení o excindační žalobě. Nezákonný zásah vymezený v žalobě se tedy týká výkonu exekuční činnosti a výkonu soudnictví (rozhodovací činnosti soudu), při níž žalovaní postupují dle zákona č. 120/2001 Sb., o soudních exekutorech a exekuční činnosti (exekuční řád), a dle zákona č. 99/1963 Sb., občanský soudní řád. V rámci této své činnosti sice vystupují všichni žalovaní jako orgány veřejné moci, ovšem jako soud (resp. soudní exekutor) ve funkčním slova smyslu, nikoliv jako správní orgán.

 

Ve správním soudnictví poskytují soudy ochranu veřejným subjektivním právům fyzických i právnických osob způsobem stanoveným tímto zákonem a za podmínek stanovených tímto nebo zvláštním zákonem a rozhodují v dalších věcech, v nichž tak stanoví tento zákon (§ 2 s. ř. s.). Soudy ve správním soudnictví rozhodují o ochraně před nezákonným zásahem správního orgánu, přičemž správním orgánem se rozumí orgán moci výkonné, orgán územního samosprávného celku, jakož i fyzická nebo právnická osoba nebo jiný orgán, pokud jim bylo svěřeno rozhodování o právech a povinnostech fyzických a právnických osob v oblasti veřejné správy [§ 4 odst. 1 písm. c) a a) s. ř. s.].

 

Soud není při výkonu vlastní rozhodovací činnosti dle exekučního řádu a občanského soudního řádu orgánem moci výkonné ani jiným orgánem, jemuž by bylo svěřeno rozhodování o právech a povinnostech osob v oblasti veřejné správy. To platí i pro soudního exekutora při výkonu exekuční činnosti dle exekučního řádu. Správní soudy tedy nemají pravomoc k projednání žaloby na ochranu před nezákonným zásahem, která nesměřuje proti správnímu orgánu (ve funkčním slova smyslu) a jejímž předmětem není zásah, jehož se měl správní orgán dopustit při výkonu veřejné správy. V projednávané věci není splněna ani jedna z těchto podmínek.

 

Soud proto žalobu odmítl pro neodstranitelný nedostatek podmínek řízení (nedostatek pravomoci) podle § 46 odst. 1 písm. a) s. ř. s. Odmítnutím žaloby řízení končí.

 

Žádost žalobce o osvobození od soudních poplatků zamítl soud podle § 36 odst. 3 věty třetí s. ř. s., neboť žaloba zjevně nemůže být úspěšná, ostatně soud současně výrokem II. tohoto usnesení rozhodl o jejím odmítnutí. Ze stejného důvodu soud zamítl též návrh na ustanovení zástupce, neboť nesplnění podmínek pro osvobození od soudních poplatků má za následek, že nejsou splněny podmínky ani pro ustanovení zástupce (§ 35 odst. 8 věta první s. ř. s.).

 

O náhradě nákladů řízení soud rozhodl v souladu s § 60 odst. 3 s. ř. s., podle nějž žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení, byl-li návrh odmítnut.

 

P o u č e n í :

 

Proti tomuto rozhodnutí   l z e   podat kasační stížnost ve lhůtě dvou týdnů ode dne jeho doručení. Kasační stížnost se podává ve dvou (více) vyhotoveních u Nejvyššího správního soudu, se sídlem Moravské náměstí 6, Brno. O kasační stížnosti rozhoduje Nejvyšší správní soud.

 

Lhůta pro podání kasační stížnosti končí uplynutím dne, který se svým označením shoduje se dnem, který určil počátek lhůty (den doručení rozhodnutí). Připadne-li poslední den lhůty na sobotu, neděli nebo svátek, je posledním dnem lhůty nejblíže následující pracovní den. Zmeškání lhůty k podání kasační stížnosti nelze prominout.

 

Kasační stížnost lze podat pouze z důvodů uvedených v § 103 odst. 1 s. ř. s. a kromě obecných náležitostí podání musí obsahovat označení rozhodnutí, proti němuž směřuje, v jakém rozsahu a z jakých důvodů je stěžovatel napadá, a údaj o tom, kdy mu bylo rozhodnutí doručeno.

 

V řízení o kasační stížnosti musí být stěžovatel zastoupen advokátem; to neplatí, má-li stěžovatel, jeho zaměstnanec nebo člen, který za něj jedná nebo jej zastupuje, vysokoškolské právnické vzdělání, které je podle zvláštních zákonů vyžadováno pro výkon advokacie. Soudní poplatek za kasační stížnost vybírá Nejvyšší správní soud. Variabilní symbol pro zaplacení soudního poplatku na účet Nejvyššího správního soudu lze získat na jeho internetových stránkách: www.nssoud.cz.

 

 

V Praze dne 2. března 2017

 

 

Mgr. Jitka Zavřelová, v. r.

předsedkyně senátu

 

 

Za správnost:

Božena Kouřimová