U S N E S E N Í

Městský soud v Praze rozhodl v senátě složeném z předsedkyně JUDr. Naděždy Řehákové a soudců Mgr. Martina Kříže a JUDr. Ivanky Havlíkové v právní věci žalobce: A. H., bytem S., P. 74, proti žalovanému: Ministerstvo spravedlnosti, se sídlem Praha 2, Vyšehradská 16, v řízení o žalobě pro zmatečnost podané proti rozsudku Nejvyššího správního soudu ze dne 15. 9. 2016, č. j. 9As 180/2016-54 a usnesení Městského soudu v Praze ze dne 3. 6. 2016, č. j. 3A 17/2016-30,

takto:

 I. Žaloba se odmítá.

 II. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení.

Odůvodnění:

Žalobce se  žalobou  pro zmatečnost ze dne 27. 12. 2016 podanou k Městskému soudu v Praze domáhal zrušení rozsudku Nejvyššího správního soudu ze dne 15. 9. 2016, č. j. 9As 180/2016-54 a usnesení Městského soudu v Praze ze dne 3. 6. 2016, č. j. 3A 17/2016-30, jimiž  bylo rozhodováno o žádosti žalobce o  osvobození od soudních poplatků v řízení u Městského soudu v Praze pod sp. zn. 3A 17/2016. Uvedeným usnesením Městského soudu v Praze nebylo žalobci přiznáno osvobození od soudních poplatků v řízení, v něm podal žalobu na ochranu před nezákonným zásahem Ministerstva spravedlnosti, který spatřoval ve způsobu vyřízení podnětu žalobce. Nejvyšší správní soud pak usnesením ze dne 15. 9. 2016, č. j. 9As 180/2016-54 zamítl kasační stížnost žalobce proti uvedenému usnesení Městského soudu v Praze.

Žalobou pro zmatečnost v této věci se žalobce u soudu domáhá zrušení zmíněných soudních rozhodnutí a vrácení věci k dalšímu řízení.

Podle § 46 odst. 1 písm. d) s.ř.s. nestanoví-li tento zákon jinak, soud usnesením odmítne návrh, jestliže návrh je podle tohoto zákona nepřípustný.

Podle § 64 s. ř. s. nestanoví-li tento zákon jinak, použijí se pro řízení ve správním soudnictví přiměřeně ustanovení prvé a třetí části občanského soudního řádu (zákon č. 99/1963 Sb., občanský soudní řád, ve znění pozdějších předpisů).

Žaloba pro zmatečnost je mimořádným opravným prostředkem v občanském soudním řízení, upraveným v části čtvrté, hlavě druhé občanského soudního řádu. S ohledem na citovaný § 64 s. ř. s. nelze tato ustanovení v řízení podle soudního řádu správního použít (shodně viz rozsudek Nejvyššího správního soudu ze dne 17. 6. 2008 č. j. 4 As 25/2008 – 107). Žaloba pro zmatečnost proti usnesení krajského (městského) soudu rozhodujícího věci správního soudnictví proto není dle soudního řádu správního přípustná, a stejně tak není přípustná ani proti rozsudku Nejvyššího správního soudu. Soud proto žalobcem podanou žalobu pro zmatečnost podle § 46 odst. 1 písm. d) s.ř.s. jako nepřípustnou odmítl. 

Kromě nepřípustnosti žaloby pro zmatečnost ve správním soudnictví je dán i důvod pro odmítnutí žaloby pro neodstranitelný nedostatek podmínek řízení dle § 46 odst. 1 písm. a) s.ř.s. spočívající v tom, že není dána pravomoc krajských soudů (zde městského soudu), k tomu, aby přezkoumával a rušil rozhodnutí jiného senátu městského soudu a závěry, vyslovené soudem vyšší instance (zde Nejvyššího správního soudu).

Soud pro úplnost dodává, že jediným přípustným opravným prostředkem proti usnesení Městského soudu v Praze ze dne 3. 6. 2016, č. j. 3A 17/2016-30 je kasační stížnost, podání tohoto opravného prostředku žalobce využil, avšak nebyl s ním úspěšný. Soudní řád správní sice zná a upravuje ještě další opravný prostředek, a to návrh na obnovu řízení, ten je však podle § 114 odst. 1 s.ř.s. přípustný jen proti rozsudku vydanému ve věcech uvedených v tomto ustanovení. Proti rozsudku Nejvyššího správního soudu nejsou dle soudního řádu správního přípustné žádné opravné prostředky, o čemž byl ostatně žalobce náležitě poučen v poučení, které rozhodnutí Nejvyššího správního soudu ze dne 15. 9. 2016, č. j. 9As 180/2016-54 obsahuje.

Výrok o nákladech řízení je odůvodněn ust. § 60 odst. 3 věta prvá s.ř.s., podle něhož žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení, bylo-li řízení zastaveno nebo žaloba odmítnuta.

Poučení: Proti tomuto usnesení lze podat kasační stížnost ve lhůtě dvou týdnů ode dne jeho doručení. Kasační stížnost se podává ve dvou vyhotoveních u Nejvyššího správního soudu, se sídlem Moravské náměstí 6, Brno. O kasační stížnosti rozhoduje Nejvyšší správní soud. Kasační stížnost lze podat pouze z důvodů uvedených v § 103 odst. 1 s.ř.s. a kromě obecných náležitostí podání musí obsahovat označení rozhodnutí, proti němuž směřuje, v jakém rozsahu a z jakých důvodů jej stěžovatel napadá, a údaj o tom, kdy mu bylo rozhodnutí doručeno. V řízení o kasační stížnosti musí být stěžovatel zastoupen advokátem; to neplatí, má-li stěžovatel, jeho zaměstnanec nebo člen, který za něj jedná nebo jej zastupuje, vysokoškolské právnické vzdělání, které je podle zvláštních zákonů vyžadováno pro výkon advokacie. Soudní poplatek za kasační stížnost vybírá Nejvyšší správní soud. Variabilní symbol pro zaplacení soudního poplatku na účet Nejvyššího správního soudu lze získat na jeho internetových stránkách www.nssoud.cz.

V Praze dne 13. ledna 2017

 JUDr. Naděžda Řeháková, v. r.

 předsedkyně senátu

Za správnost vyhotovení:

Veronika Brunhoferová