Městský soud v Praze rozhodl v senátě složeném z předsedy JUDr. Slavomíra Nováka a soudců JUDr. Hany Pipkové a JUDr. Marcely Rouskové v právní věci žalobce: T-Mobile Czech Republic a. s., IČ: 64949681, se sídlem Praha 4, Tomíčkova 2144/1, zastoupen JUDr. Petrem Hromkem, Ph.D., advokátem se sídlem v Praze 2, Vinohradská 30, proti žalovanému: Český telekomunikační úřad, se sídlem Praha 9, Sokolovská 219, v řízení o žalobě proti nečinnosti žalovaného,
t a k t o:
O d ů v o d n ě n í
Žalobce se včas podanou žalobou domáhal, aby Městský soud v Praze uložil žalovanému rozsudkem povinnost ve věci rozhodnout, a to v soudem stanovené lhůtě, dále aby soud uložil žalovanému povinnost zaplatit žalobci náhradu nákladů řízení.
Žalobce uvedl, že je účastníkem řízení o rozkladu podaném dne 3. 5. 2016 společností GMC Software Technology s.r.o., IČ: 25291939 (dále jen „navrhovatel“), proti rozhodnutí Českého telekomunikačního úřadu ze dne 14. 4. 2016, č. j.: ČTÚ-7 040/2013-636/XXIII. Vyř. – KoJ (dále jen „prvostupňové správní rozhodnutí“). Následně podotkl, že nezná přesné datum zahájení rozkladového řízení, nicméně z výzvy správního orgánu ze dne 10. 5. 2016, ve které žalovaný požadoval, aby se žalobce k podanému rozkladu vyjádřil, je zřejmé, že musel být rozklad zahájen nejpozději k tomuto datu, tedy k 10. 5. 2016.
Žalobce dne 10. 10. 2016 zaslal žalovanému Žádost o vydání rozhodnutí, ve které uvedl, že z důvodu toho, že o rozkladu v této věci rozhoduje žalovaný jako orgán druhého stupně a žalobce nemůže v této věci žádat nadřízený správní orgán o uplatnění opatření proti nečinnosti ve smyslu ustanovení § 80 zákona č. 500/2004 Sb., správní řád, nahrazuje tento institut alespoň zdvořilou žádostí. Žalovaný na tuto žádost nereagoval a rozhodnutí ve věci předmětného rozkladu nevydal. Z těchto důvodů se žalobce, kterému v důsledku zmíněné nečinnosti vzniká finanční újma, uchýlil k podání žaloby. Žalobce dále poukazoval na skutečnost, že žalovaný podle ustanovení § 129 odst. 1 zákona č. 127/2005 Sb., o elektronických komunikacích, musí rozhodnutí vydat ve lhůtě 4 měsíců, ve zvlášť složitých případech ve lhůtě 6-ti měsíců.
Takto podanou žalobu ze dne 26. 1. 2017 vzal žalobce svým podáním ze dne 15. 2. 2017 v celém rozsahu zpět, a to z důvodu, že žalovaný správní orgán vydal dne 3. 2. 2017 kýžené rozhodnutí o rozkladu, čímž ukončil svou nečinnost. Současně žalobce žádá o náhradu nákladů řízení.
Městský soud v Praze v daném případě žádosti žalobce ze dne 13. 9. 2016 postupoval podle ustanovení § 47 písm. a) soudního řádu správního, který stanoví, že soud řízení usnesením zastaví, vzal-li navrhovatel svůj návrh zpět, a proto soud řízení v této věci zastavil.
Podle ustanovení § 60 odst. 3 soudního řádu správního žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení, bylo-li řízení zastaveno nebo žaloba odmítnuta. Vzal-li však navrhovatel podaný návrh zpět pro pozdější chování odpůrce nebo bylo-li řízení zastaveno pro uspokojení navrhovatele, má navrhovatel proti odpůrci právo na náhradu nákladů řízení.
V inkriminované věci je nesporné, že žalobci právo na náhradu nákladů řízení vzniklo, když žalobce podal žalobu, která by za předpokladu, že by došlo k jejímu projednání, byla posouzena jako důvodná. Žalovaný vydal rozhodnutí o předmětném rozkladu ještě před výrokem soudu, a právě v důsledku toho vzal žalobce svou žalobu zpět. Z výše uvedeného vyplývá, že žalovaný měl o rozkladu rozhodnout ve lhůtě 4 měsíců, pokud by byla věc složitá ve lhůtě 6-ti měsíců. To se ale nestalo a od podání rozkladu (dne 3. 5. 2016) do vydání rozhodnutí (dne 3. 2. 2017) uplynulo 9 měsíců.
Výši náhrady potom soud určil podle vyhl. č. 177/1996 Sb. (advokátní tarif), a to tak, že 1.000 Kč činily náklady na uhrazení soudního poplatku z žaloby, dále náklady právního zastoupení za tři úkony právní pomoci podle § 9 odst. 3 á 3.100 Kč, tj. převzetí a příprava zastoupení, písemné podání žaloby a zpětvzetí žaloby, a 3x režijní paušál podle § 13 odst. 3 á 300 Kč, tedy celkem 13.342 Kč, včetně DPH ve výši 21%.
Výrok o vrácení části soudního poplatku se opírá o ustanovení § 10 odst. 3 zákona č. 549/1991 Sb., o soudních poplatcích, ve znění pozdějších předpisů, podle něhož platí, že soud vrátí v případě, je-li řízení zastaveno před prvním jednáním, z účtu soudu zaplacený soudní poplatek za řízení snížený o 20%, nejméně však o 1.000 Kč. V této věci žalobce zaplatil soudní poplatek ve výši 2.000 Kč, proto soud rozhodl o vrácení části zaplaceného soudního poplatku v částce 1.000 Kč a zbývající část uhrazeného soudního poplatku promítnul do přiznaných nákladů řízení, když k zastavení řízení došlo před prvním jednáním soudu.
Vzhledem k tomu, že v inkriminované věci bylo řízení o žalobě před prvním jednáním zastaveno, postupoval Městský soud v Praze podle citovaného ustanovení a rozhodl o částečném vrácení zaplaceného soudního poplatku a současně uložil žalobci, aby ve lhůtě tří dnů od právní moci tohoto usnesení sdělil Městskému soudu v Praze číslo svého bankovního účtu.
P o u č e n í:
Proti tomuto rozhodnutí lze podat kasační stížnost ve lhůtě dvou týdnů ode dne jeho doručení. Kasační stížnost se podává ve dvou (více) vyhotoveních u Nejvyššího správního soudu, se sídlem Moravské náměstí 6, Brno. O kasační stížnosti rozhoduje Nejvyšší správní soud.
Lhůta pro podání kasační stížnosti končí uplynutím dne, který se svým označením shoduje se dnem, který určil počátek lhůty (den doručení rozhodnutí). Připadne-li poslední den lhůty na sobotu, neděli nebo svátek, je posledním dnem lhůty nejblíže následující pracovní den. Zmeškání lhůty k podání kasační stížnosti nelze prominout.
Kasační stížnost lze podat pouze z důvodů uvedených v § 103 odst. 1 s. ř. s. a kromě obecných náležitostí podání musí obsahovat označení rozhodnutí, proti němuž směřuje, v jakém rozsahu a z jakých důvodů jej stěžovatel napadá, a údaj o tom, kdy mu bylo rozhodnutí doručeno.
V řízení o kasační stížnosti musí být stěžovatel zastoupen advokátem; to neplatí, má-li stěžovatel, jeho zaměstnanec nebo člen, který za něj jedná nebo jej zastupuje, vysokoškolské právnické vzdělání, které je podle zvláštních zákonů vyžadováno pro výkon advokacie.
Soudní poplatek za kasační stížnost vybírá Nejvyšší správní soud. Variabilní symbol pro zaplacení soudního poplatku na účet Nejvyššího správního soudu lze získat na jeho internetových stránkách: www.nssoud.cz.
V Praze dne 20. února 2017
JUDr. Slavomír Novák, v.r.
předseda senátu