19Ad 17/2016- 59 

[OBRÁZEK]

ČESKÁ REPUBLIKA

ROZSUDEK 

JMÉNEM REPUBLIKY

 Krajský soud v Ostravě rozhodl samosoudkyní Mgr. Jarmilou Úředníčkovou v právní věci žalobce L. K., proti žalované České správě sociálního zabezpečení, se sídlem Praha 5, Křížová 25, o žalobě proti rozhodnutí žalované ze dne 9.3.2016, o změnu výše invalidního důchodu,

takto:

 I. Žaloba se z a m í t á .

 II. Žádný z účastníků n e m á  právo na náhradu nákladů řízení.

Odůvodnění:

 Žalobce se včas podanou žalobou domáhal zrušení v záhlaví označeného rozhodnutí žalované, kterým byly zamítnuty jeho námitky proti rozhodnutí České správy sociálního zabezpečení č. j. R-26.1.2016-421/X ze dne 26.1.2016, ve věci zamítnutí žádosti o změnu výše invalidního důchodu z důvodu zhoršení zdravotního stavu a rozhodnutí ČSSZ bylo potvrzeno. Žalobce nesouhlasil se závěrem žalovaného a posudkových lékařů o míře poklesu jeho pracovní schopnosti. Zdůraznil, že ve všech zdravotních posudcích ČSSZ se vychází z poškození srdce s ukazatelem NYHA II, přestože tento ukazatel je ve skutečnosti vyšší, a to NYHA II – III. Z uvedeného je zřejmé, že při posuzování jeho zdravotního stavu nebylo postupováno dle § 39 odst. 3 a § 39 odst. 6 zákona č. 155/1995 Sb.

 Žalovaná navrhla, aby s ohledem na závěry posudku PK MPSV ČR v Ostravě, srovnávacího posudku PK MPSV ČR v Hradci Králové včetně jeho doplnění, byla žaloba zamítnuta.

Krajský soud přezkoumal napadené rozhodnutí, přičemž vycházel ze skutkového a právního stavu, který tu byl v době rozhodování správního orgánu (§ 75 odst. 1 s.ř.s., zákona č. 150/2002 Sb., soudního řádu správního), a dospěl k závěru, že žaloba není důvodná.

 Ze správních spisů bylo zjištěno, že rozhodnutím České správy sociálního zabezpečení ze dne 26.1.2016 č. j. R-26.1.2016-421/X byla zamítnuta žádost žalobce o změnu výše invalidního důchodu z důvodu zhoršení zdravotního stavu a to pro nesplnění podmínek ust. § 39 odst. 2 písm. b) a c) zákona č. 155/1995 Sb., o důchodovém pojištění, ve znění pozdějších předpisů (dále jen zákon o důchodovém pojištění). Podkladem rozhodnutí byl posudek okresní správy sociálního zabezpečení ze dne 9.2.2015, podle něhož pracovní schopnost žalobce poklesla z důvodu dlouhodobě nepříznivého zdravotního stavu o 40 % a jedná se o invaliditu I. stupně. V posudku je uvedeno, že jde o dlouhodobě nepříznivý zdravotní stav, jehož rozhodující příčinou je ICHS chronica u kuřáka, NYHA II - III, EF LK 35 %, difuzní hypokinéza, stav po aortokoronárním by-passu, RIA-LIMA, RD-RIMA Y GRAFT – OFF PUMP 2003. Stav po STEMI přední stěny 2002 – dPCI 80 – 90 %, stenóza RIA impl. stentu kissing, distálně POBA. Jedná o lehký pokles výkonnosti. U jednání chůze samostatná, bez dušnosti. V posudkovém závěru uvedeného posudku je konstatováno, že rozhodující příčinou dlouhodobě nepříznivého zdravotního stavu žalobce s nejvýznamnějším dopadem na pokles pracovní schopnosti je zdravotní postižení uvedené v kap. IX., oddílu A, pol. 1.b přílohy k vyhlášce č. 359/2009 Sb., pro které se stanovuje míra poklesu pracovní schopnosti 40 %. Procentní míra poklesu pracovní schopnosti se ve smyslu § 3 a 4 citované vyhlášky nemění.

 Proti uvedenému rozhodnutí podal žalobce námitky, o nichž žalovaná rozhodla žalobou napadeným rozhodnutím, tak, že námitky zamítla a rozhodnutí ČSSZ ze dne 26.1.2016 potvrdila. Žalovaná vycházela z posudku o invaliditě České správy sociálního zabezpečení ze dne 7.3.2016, podle něhož rozhodující příčinou dlouhodobě nepříznivého zdravotního stavu žalobce s nejvýznamnějším dopadem na pokles pracovní schopnosti je zdravotní postižení uvedené v kap. IX., oddíl A, pol. 1.b přílohy k vyhl. č. 359/2009 Sb., pro které se stanovuje míra poklesu pracovní schopnosti 40 %. Procentní míra poklesu pracovní schopnosti se ve smyslu § 3 citované vyhlášky nemění. V posudku je uvedeno, že u žalobce se jedná o chronické srdeční onemocnění léčené od roku 2002. Dle kardiologického vyšetření z ledna 2015 se jedná o ischemickou kardiomyopatii s EF levé komory okolo 35 %, funkčně II - III dle NYHA, nález je dlouhodobě beze změny. Provedené echo vyšetření v lednu 2015 popisuje difuzní hypokinézu, pravá komora je bez alterace, chlopně jsou bez vady, dolní končetiny bez otoků. EKG křivka bez nového nálezu, plíce čisté, srdeční akce pravidelná, ozvy bez šelestu, TK 120/80. Klidově eupnoe, kůže bez ikteru a cyanosy. Nález je bez celkové alterace stavu. Z dokumentace plyne, že od ledna 2015 nebyla provedena kardiologická kontrola pro možné zhoršení kardiálních potíží, žalobce nebyl hospitalizován. V dokumentaci je také uváděna chronická obstrukční plicní nemoc, dle spirometrie z července 2014 je popsána obstrukce lehkého stupně bez restrikce. Novější plicní vyšetření není doloženo, žadatel nebyl ani pro toto onemocnění akutně ošetřen či hospitalizován. Ostatní nemoci se podílejí na celkovém stavu žalobce s menším posudkovým i funkčním dopadem. Jedná se o lehký pokles výkonnosti při běžném zatížení, s ohledem na ostatní nemoci je žalobce hodnocen při horní hranici možného rozpětí, 40 %. V tomto hodnocení je také zohledněn dopad nemocí na pracovní zapojení. Nelze prokázat těžší funkční postižení, kontrolní lékařská prohlídka není stanovena, zlepšení zdravotního stavu již nelze očekávat. Na základě tohoto posudku žalovaná žádost žalobce o změnu výše invalidního důchodu zamítla. Vycházela přitom současně ze zjištění, že žalobce byl uznán plně invalidním v roce 2003, v červenci 2007 byla invalidita oduznána a v červenci 2014 mu byl přiznán I. stupeň invalidity a že naposledy byl zdravotní stav žalobce posouzen 9.2.2015 lékařem OSSZ ve Vsetíně MUDr. O.a invalidita I. stupně byla potvrzena. Za situace, kdy žalobce je nadále invalidní pro invaliditu I. stupně, přičemž změna invalidity je jednou z nutných podmínek pro změnu výše invalidního důchodu dle § 41 odst. 3 zákona o důchodovém pojištění, žádosti žalobce o změnu výše invalidního důchodu a jeho námitkám nebylo možno vyhovět.

 Z posudku Posudkové komise MPSV ČR v Ostravě ze dne 26.8.2016, který zdejší soud vyžádal v tomto řízení, bylo zjištěno, že k datu vydání napadeného rozhodnutí, tj. k datu 9.3.2016 žalobce byl invalidní podle § 39 odst. 1 zákona o důchodovém pojištění, šlo o invaliditu I. stupně podle § 39 odst. 2 písm. a) téhož zákona, nešlo o invaliditu II. nebo III. stupně podle § 39 odst. 2 písm. b) nebo c) zákona o důchodovém pojištění. Rozhodující příčinou dlouhodobě nepříznivého zdravotního stavu s nejvýznamnějším dopadem na pokles pracovní schopnosti k datu 9.3.2016 je zdravotní postižení uvedené v kap. IX., oddílu A, pol. 1.b přílohy k vyhlášce č. 359/2009 Sb., kdy z rozmezí 20 až 40 % stanovila posudková komise horní hranici 40 %. Procentní míra poklesu pracovní schopnosti se ve smyslu § 3 citované vyhlášky nemění.

Posudková komise stanovila jako rozhodující příčinu dlouhodobě nepříznivého zdravotního stavu ischemickou chorobu srdeční se stavem po prodělaném opakovaném srdečním infarktu, úspěšně provedeném dvojnásobném by-passu, kdy ejekční frakce levé komory se pohybuje mezi 35 až 40 %, funkčně se jedná o NYHA stupeň II. Jedná se o lehký pokles výkonnosti, kdy ejekční frakce levé komory se pohybuje mezi 35 až 40 %, což plně odpovídá u této položky uvedené EF mezi 0,35 až 0,50. Nejedná se o středně těžký pokles výkonnosti, kdy se EF pohybuje cca 0,30 v položce 1.c, ani se nejedná o neschopnost jakékoli zátěže uvedené v položce 1.d v oddílu A, kap. IX. přílohy k výše uvedené vyhlášce. Pokles pracovní schopnosti u žalobce činí 40 %, jedná se o invaliditu I. stupně. Posudková komise uvedla, že žalobce je schopen práce s podstatně menšími nároky na tělesné schopnosti, se snížením rozsahu a intenzity alespoň o třetinu, neschopen práce fyzicky nadměrně namáhavé, v horkých provozech, schopen v dělnických profesích nadále. Zdravotní stav je po kardiální stránce dlouhodobě stabilizován, o čemž svědčí mimo jiné i to, že dne 12.1.2015 byl naposledy na kontrole na interním oddělení a na další kontrolu se objednal na prosinec 2016. Posudková komise se plně ztotožnila s posudkovým hodnocením lékaře OSSZ i lékaře ČSSZ v námitkovém řízení. K obsahu žaloby, v níž žalobce zmiňuje hodnocení poklesu pracovní schopnosti k profesi, posudková komise uvedla, že skutečně, jak sám uvádí žalobce, neposuzuje k profesi do budoucna, ale k profesím vykonávaným před vznikem dlouhodobě nepříznivého zdravotního stavu, což jsou u žalobce profese dělnické. Lékařské zprávy z odborných ambulancí prokazují stabilizaci zdravotního stavu žalobce, což mu umožňuje vykonávat práci v rozsahu výše uvedeném při invaliditě I. stupně. Dle objektivních odborných nálezů je průkazné, že ejekční frakce levé komory se pohybuje v rozmezí 0,35 až 0,50, což odpovídá funkčně NYHA stupeň II, nikoliv NYHA stupeň II-III, jak nesprávně uvádí lékař interního oddělení ve svých nálezech. Nadále se jedná o I. stupeň invalidity. V posudku posudková komise specifikovala, z jakých podkladů ze zdravotní dokumentace žalobce vycházela a posudek obsahuje zjištění z vyšetření žalobce praktickým lékařem 16.7.2014, z vyšetření na interním oddělení 15.7.2014, vyšetřením v plicní ambulanci 21.7.2014 a dále z vyšetření na interním oddělení 12.1.2015.

 U jednání dne 27.9.2016 žalobce zpochybnil správnost závěrů PK MPSV ČR v Ostravě, odkázal na lékařské nálezy a posudky MUDr. Č. z 15.7.2014 a MUDr. O. z 29.2.2015, v nichž se konstatuje, že NYHA je ve stupni II až III a nevidí důvod, proč si lékař posudkové komise MPSV upravuje uvedený údaj na NYHA stupeň II. Dále namítal, že závěry lékařů PK MPSV ČR by měly vycházet z jejich vlastních vyšetření jeho zdravotního stavu.

 S ohledem na námitky žalobce byl soudem vyžádán srovnávací posudek u PK MPSV ČR v Hradci Králové. Soud současně nevyhověl důkaznímu návrhu žalobce na provedení důkazu vyšetřením jeho zdravotního stavu nezávislým orgánem, konkrétně lékařem kardiologem např. z Fakultní nemocnice v Ostravě s tím, že při vyšetření by mělo být provedeno řádné zátěžové vyšetření, neboť podle § 4 odst. 2 zákona č. 582/1991 Sb., o organizaci a provádění sociálního zabezpečení, ve znění pozdějších předpisů, posuzuje zdravotní stav a pracovní schopnost občanů pro účely přezkumného řízení soudního ve věcech důchodového pojištění Ministerstvo práce a sociálních věcí, které za tímto účelem zřizuje jako své orgány posudkové komise. Posudkové komise jsou oprávněny posoudit pokles pracovní schopnosti a zaujmout posudkové závěry o invaliditě, jejím vzniku, trvání či zániku. Posudkové řízení je specifickou formou právní činnosti spočívající v posouzení zdravotního stavu občana a některých důsledků z něj vyplývající pro oblast sociálního zabezpečení a důchodového pojištění. Jde o postup posudkového orgánu, jehož hlavním obsahem je posudková činnost, která předpokládá vedle odborných lékařských znalostí též znalosti z oboru posudkového lékařství. Na tomto místě soud poznamenává, že i v případě potřeby může soud uložit též zpracování posudku soudem ustanoveným znalcem z oboru posudkového lékařství, avšak za situace, jak dále níže uvedeno, srovnávací posudek PK MPSV ČR v Hradci Králové včetně jeho doplnění splňuje požadavky úplnosti a přesvědčivosti a vypořádal se se všemi rozhodujícími skutečnostmi, neshledal soud důvod k provedení žalobcem navržených důkazů, tj. vyšetřením jeho zdravotního stavu lékařem kardiologem a  zpracováním posudku soudem ustanoveným znalcem.

 Ze srovnávacího posudku PK MPSV ČR v Hradci Králové ze dne 29.11.2016 a jeho doplnění ze dne 31.7.2017 bylo předně zjištěno, že členem komise byl i Doc. MUDr. V. K., CSc., s odborností interní lékařství. PK MPSV v Hradci Králové po prostudování podkladové dokumentace konstatovala, že rozhodující příčinou dlouhodobě nepříznivého zdravotního stavu žalobce s nejvýznamnějším dopadem na pokles pracovní schopnosti považuje posudková komise z posudkově medicínského hlediska chronickou ischemickou chorobu srdeční. Zdravotní postižení k datu 9.3.2016 je uvedeno v kap. IX., oddílu A, pol. 1.b přílohy k vyhl. č. 359/2009 Sb. Procentní míru poklesu pracovní schopnosti stanoví posudková komise při horní hranici možného procentního rozpětí, tj. 40 %. Horní hranice procentního rozpětí byla volena vzhledem k funkčnímu postižení při základní diagnóze a další zdravotní postižení včetně zohlednění profese při ukončeném středoškolském vzdělání. Procentní míra poklesu pracovní schopnosti se ve smyslu § 3 citované vyhlášky nemění. Další zdravotní postižení nezpůsobují samostatně větší pokles pracovní schopnosti, než rozhodující příčina dlouhodobě nepříznivého zdravotního stavu. Z důvodu dlouhodobě nepříznivého zdravotního stavu poklesla pracovní schopnost žalobce celkově o 40 %. Jedná se o invaliditu dle § 39 odst. 2 písm. a) zákona o důchodovém pojištění. Dle § 5 vyhl. č. 359/2009 Sb., je žalobce schopen vykonávat výdělečnou činnost s podstatně menšími nároky především na fyzické schopnosti v podstatně menším rozsahu a intenzitě. Při tomto zdravotním stavu mohl žalobce vykonávat lehkou fyzicky a psychicky nenáročnou práci, bez dlouhých pochodů a stání, s možností změny pracovní polohy, s možností dodržování pravidelné životosprávy. Byl schopen lehké fyzicky a psychicky nenáročné práce s výše uvedeným omezením při dosaženém vzdělání. Co se týče doloženého lékařského nálezu z interního vyšetření MUDr. L. ze Vsetínské nemocnice z 11.11.2016, posudková komise zdůraznila, že tento nález je ve velkém časovém odstupu po datu vydání napadeného rozhodnutí, tj. ze dne 9.3.2016. K tomuto datu nebylo zjištěno, že by se jednalo o iKMP s EF LK cca 30 %, NYHA III, sy AP I- II, CCS. Z kompletní dokumentace a z doložených nálezů vyplývá, že od ledna 2015 nebyla provedena kardiologická kontrola pro možné zhoršení kardiálních potíží, žalobce nebyl hospitalizován, v dostupných nálezech není uvedeno zhoršení kardiálního postižení. U žalobce se nejednalo o středně těžký pokles výkonnosti, kdy se EF pohybuje cca 0,30, jak je uvedeno v pol. 1.c, ani se nejednalo o neschopnost jakékoli zátěže uvedené v položce1.d v oddílu A, kap. IX. přílohy k výše uvedené vyhlášce. Kardiologický nález byl k datu napadeného rozhodnutí – 9.3.2016 – dlouhodobě stabilizovaný s nastavenou medikací beze změny.

K námitkám žalobce posudková komise uvedla, že v diagnostickém souhrnu a v posudkovém závěru PK MPSV není uvedeno trvající kuřáctví. K údajům, které uvedl MUDr. O. se posudková komise, nemůže vyjádřit vzhledem k tomu, že tyto skutečnosti nebyly z dostupných nálezů, které měla posudková komise, zjištěny. Součástí objektivního zhodnocení zdravotního stavu žalobce bylo objektivní klinické interní vyšetření v průběhu jednání posudkovou komisí MPSV, které bylo popsáno v rámci posudkového zhodnocení. V kompetenci posudkové komise není v průběhu jednání zajistit specializovaná vyšetření, tato vyšetření provádějí odborní lékaři a z těchto nálezů posudková komise vychází. V posudkovém zhodnocení posudková komise v rámci posudkového závěru uvedla, že žalobce opakovaně prodělal infarkt myokardu. V prosinci 2002 prodělal první infarkt myokardu, následně byl implantován stent do RIA. V květnu 2003 došlo k recidivě infarktu myokardu přední stěny. Dne 28.5.2003 byl proveden úspěšně dvojnásobný by-pass s příznivým efektem. Následná kontrolní kardiologická vyšetření prokázala příznivou stabilizaci zdravotního stavu. Opakovaně bylo provedeno kontrolní echo vyšetření srdce. V objektivním nálezu dolní končetiny bez otoků, EKG křivka bez nového nálezu, na plících je dýchání čisté, srdeční akce pravidelná, ozvy bez šelestu, krevní tlak v normě. Ejekční frakce levé komory se pohybovala mezi 35 až 40 %, popsána je dále difuzní hypokineze, pravá komora je bez alterace, chlopně jsou bez vady. Jednalo se tedy o lehký pokles výkonnosti, funkčně NYHA stupeň II (z posudkově medicínského hlediska odpovídá položce 1.b oddílu A, kap. IX přílohy k vyhl. č. 359/2009 Sb., v platném znění, kde je uvedena EF mezi 0,35 až 0,50. Nejednalo se o středně těžký pokles výkonnosti, kdy se EF pohybuje cca 0,30, jak je uvedeno v položce 1.c, ani se nejednalo o neschopnosti jakékoli zátěže uvedené v položce 1.d v oddílu A, kap. IX. přílohy k výše uvedené vyhlášce. Kardiologický nález byl k datu napadeného rozhodnutí dlouhodobě stabilizovaný s nastavenou medikací beze změny. Posudková komise dále uvedla, že ostatní nemoci se podílejí na celkovém stavu žalobce s menším funkčním dopadem. Anamnesticky uváděný úraz v roce 1982 se zlomeninou Th8 je bez funkčního postižení. Parézy, plegie nebyly zjištěny. Neurologicky vyšetřen nebyl. Dále byl léčen pro hypercholesterolemii. V roce 1986 byla provedena apendektomie, nález je posudkově nevýznamný. Dle anamnestických údajů je dále uváděna chronická obstrukční plicní nemoc. V červenci 2014 bylo provedeno funkční vyšetření plic. Dle spirometrického vyšetření z července 2014 je popsána obstrukce lehkého stupně bez známek restrikce. Žalobce nebyl ani pro toto onemocnění akutně ošetřen či hospitalizován. Zdravotní stav po stránce plicní byl tedy rovněž dlouhodobě stabilizován. Výše uvedená další zdravotní postižení byla zohledněna v celkové míře poklesu schopnosti soustavné výdělečné činnosti a tato onemocnění nejsou natolik závažná, aby způsobovala samostatně větší pokles pracovní schopnosti, než rozhodující příčina dlouhodobě nepříznivého zdravotního stavu. K námitce, že posudková komise zřejmě neví, co je obsahem práce zedníka, posudková komise uvedla, že žalobce byl posuzován na základě pracovní a sociální anamnézy ke kvalifikované dělnické profesi s ukončeným středoškolským vzděláním. Dle § 5 výše citované vyhlášky byl tedy schopen vykonávat výdělečnou činnost s podstatně menšími nároky především na fyzické nároky, v podstatně menším rozsahu a intenzitě. Mohl tedy vykonávat lehkou fyzicky a psychicky nenáročnou práci, bez dlouhých pochodů a stání, s možností dodržování pravidelné životosprávy, byl schopen lehké fyzicky a psychicky nenáročné práce s výše uvedeným omezením při dosaženém vzdělání a kvalifikaci.

 Krajský soud po provedeném řízení a dokazování vzal za prokázané, že žalovaná ve správním řízení ve výsledku zhodnotila zdravotní stav žalobce jako dlouhodobě nepříznivý s poklesem pracovní schopnosti 40 %. Posudkem posudkové komise Ministerstva práce a sociálních věcí ČR v Ostravě a srovnávacím posudkem PK MPSV ČR v Hradci Králové nebylo prokázáno jiné zjištění poklesu pracovní schopnosti. Přezkoumává-li krajský soud k žalobě správní rozhodnutí žalované o nároku na důchodovou dávku podmíněnou zdravotním stavem, což v projednávané věci je nárok na invalidní důchod, je rozhodnutí soudu především závislé na odborném lékařském posudku, jak výše uvedeno. Oba posudky soud považuje za stěžejní důkazy. Posudkové komise podaly posudek v řádném složení stanoveném v § 16b zákona č. 582/1991 Sb., ve znění pozdějších předpisů, byly vypracovány s náležitostmi uvedenými v § 7 vyhl. č. 359/2009 Sb., na základě zdravotní dokumentace žalobce, přičemž k objektivnímu posouzení zdravotního stavu není zapotřebí, aby posudková komise provedla sama detailní zdravotní prohlídku, pokud má a jako tomu bylo v projednávané věci, k dispozici kompletní zdravotní dokumentaci posuzované osoby. Posudkové komise se v posudkových závěrech podrobně a přezkoumatelným způsobem vypořádaly rovněž s námitkami žalobce. Obě posudkové komise dospěly ke shodnému závěru, že pokles pracovní schopnosti žalobce je 40 %, tedy že dosahuje prvního stupně invalidity. Posudková komise MPSV ČR v Hradci Králové ve srovnávacím posudku vysvětlila, proč se v případě žalobce nejedná o stav odpovídající položce 1.c, oddílu A, kap. IX. přílohy k vyhlášce č. 359/2009 Sb., ve znění pozdějších předpisů, ani že se nejednalo o neschopnost jakékoli zátěže uvedené v položce 1.d, oddílu A, kapi. IX přílohy k téže vyhlášce, nýbrž že se jedná o lehký pokles výkonnosti, funkčně NYHA stupeň II., což z posudkově medicínského hlediska odpovídá položce 1.b, oddílu A, kap. IX přílohy k vyhl. č. 359/2009 Sb., v platném znění. Odkaz žalobce na nález MUDr. L. ze dne 11.11.2016 je nepřípadný, neboť soud přezkoumává napadené rozhodnutí a vychází ze skutkového a právního stavu, který tu byl v době rozhodování správního orgánu. Podstatné tedy je, jaký byl zdravotní stav žalobce k datu 9.3.2016, nikoli později. Krajský soud s ohledem na výše uvedené neměl důvod zpochybnit uvedené závěry Posudkových komisí MPSV ČR v Ostravě a v Hradci Králové. Oba posudky lze považovat za úplné ve skutkových zjištěních a přesvědčivé, co do posudkových závěrů a soud souhlasí s jejich hodnocením, pokud jde o hodnocení zdravotního postižení, které je příčinou dlouhodobě nepříznivého zdravotního stavu, jakož i posouzení poklesu schopnosti soustavné výdělečné činnosti vyplývajícího z tohoto postižení.

 Správní orgán proto postupoval správně, když žádost žalobce o změnu výše invalidního důchodu zamítl, neboť v případě žalobce se k datu napadeného rozhodnutí, tj. k 9.3.2016, jednalo o invaliditu I. stupně dle § 39 odst. 2 písm. a) zákona č. 155/1995 Sb., o důchodovém pojištění, ve znění pozdějších předpisů.

 Soud na základě shora uvedeného žalobu jako nedůvodnou ve smyslu § 78 odst. 7 s.ř.s. zamítl.

 O nákladech řízení rozhodl soud podle § 60 odst. 1 s.ř.s. tak, že žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení, neboť žalobce ve věci úspěch neměl a žalovaná se náhrady nákladů řízení vzdala.

P o u č e n í : Proti tomuto rozhodnutí  l z e  podat kasační stížnost ve lhůtě do dvou týdnů ode dne doručení tohoto rozhodnutí. Kasační stížnost se podává ve dvou vyhotoveních u Nejvyššího správního soudu, se sídlem Brno, Moravské náměstí č. 6. O kasační stížnosti rozhoduje Nejvyšší správní soud.

Kasační stížnost lze podat pouze z důvodů uvedených v § 103 odst. 1 s.ř.s.

V řízení o kasační stížnosti musí být stěžovatel zastoupen advokátem; to neplatí, má-li stěžovatel, jeho zaměstnanec nebo člen, který za něj jedná nebo jej zastupuje, vysokoškolské právnické vzdělání, které je podle zvláštních zákonů vyžadováno pro výkon advokacie.

V Ostravě dne 28.2.2017

                                                    Mgr. Jarmila Úředníčková 

                                                                samosoudkyně