22 A 99/2015 – 29
|
[OBRÁZEK]
ČESKÁ REPUBLIKA
ROZSUDEK
JMÉNEM REPUBLIKY
Krajský soud v Ostravě rozhodl v senátě složeném z předsedkyně senátu JUDr. Moniky Javorové a soudců JUDr. Miroslavy Honusové a JUDr. Daniela Spratka, Ph.D. v právní věci žalobkyně H. M., zastoupené JUDr. Radkem Bechyně, advokátem se sídlem Legerova 148, Kolín, proti žalovanému Krajskému úřadu Moravskoslezského kraje se sídlem 28. října 117, Ostrava, o přezkoumání rozhodnutí žalovaného ze dne 27.7.2015 č.j. MSK 83814/2015, ve věci bodového hodnocení řidiče,
t a k t o :
I. Žaloba se zamítá.
II. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení.
O d ů v o d n ě n í :
Žalobkyně se domáhala přezkoumání výše uvedeného rozhodnutí žalovaného, kterým bylo zamítnuto její odvolání proti rozhodnutí Městského úřadu Frenštát pod Radhoštěm (dále jen správní orgán 1. stupně) ze dne 15. 4. 2015 č.j.
OD/21684-14/14-14/PJ, jímž byly zamítnuty její námitky proti provedení záznamu bodů v registru řidičů podle § 123f odst.3 zákona č. 361/2000 Sb., ve znění pozdějších předpisů (dále jen zákon o silničním provozu).
Žalobkyně (kromě řady obecných tvrzení o náležitostech pokutových bloků a o porušení svých práv) zpochybnila způsobilost pokutových bloků ze dne 9. 10. 2013 a ze dne 23. 9. 2014 být podkladem pro záznam bodů v registru řidičů. Namítla, že obsahují vadnou právní kvalifikaci, vyvstává pochybnost o věcné příslušnosti orgánu, který rozhodnutí vydal (na soukromém pozemku či na pozemní komunikaci), není seznatelné jednoznačné místo spáchání přestupku, když je uvedeno pouze číslo komunikace a název obce. Není patrné, jaký rychlostní limit byl v místě spáchání stanoven, jaká rychlost byla naměřena a zda byla zohledněna možná odchylka měřícího zařízení. Žalobkyně poukázala na rozsudek Nejvyššího správního soudu (dále jen NSS) č.j. 4 As 127/2014-39.
Žalovaný navrhl zamítnutí žaloby s tím, že formulace na pokutových blocích jsou dostatečné a jednoznačné.
Krajský soud přezkoumal napadené rozhodnutí, přičemž vycházel ze skutkového a právního stavu, který tu byl v době rozhodování správního orgánu
(§ 75 zákona č. 150/2002 Sb., soudního řádu správního, ve znění pozdějších předpisů – dále jen s.ř.s.) a dospěl k závěru, že žaloba není důvodná.
Z obsahu správního spisu soud zjistil, že pokutový blok ze dne 9. 10. 2013 popisuje přestupkové jednání, jehož se žalobkyně dopustila v 17.46 hod. na silnici I/56 u Frýdlantu nad Ostravicí, směr Frýdek-Místek, překročila nejvyšší dovolenou rychlost mimo obec o 30 km/h a více (R -90/124/120 km/h), § 18/3 z.č. 361/2000 Sb., přestupek § 125c/1f3 z.č. 361/2000 Sb. Pokutový blok ze dne 23. 9. 2014 popisuje přestupkové jednání, jehož se žalobkyně dopustila v 7.32 hod. na silnici II/483 v Bordovicích, překročila nejvyšší povolenou rychlost v obci (50/67/64 km/h), § 18/4 z.č. 361/2000 Sb., přestupek § 125c/1f4 z.č. 361/2000 Sb. Oba bloky vydala Policie ČR, jsou podepsány žalobkyní. Žalobkynino odvolání proti rozhodnutí správního orgánu 1. stupně ze dne 15. 4. 2015 bylo zamítnuto napadeným rozhodnutím žalovaného, který se v odůvodnění mj. zabýval náležitostmi výše uvedených bloků a shledal je jednoznačnými a dostatečnými.
Soud především považuje za zcela obecnou námitku, že uvedené bloky obsahují vadnou právní kvalifikaci, když z žaloby není zřejmé, v čem konkrétně má tato vada spočívat. Obecně tedy soud jen podotýká, že každý z bloků obsahuje konkrétní právní kvalifikaci přestupku podle konkrétních ustanovení silničního zákona, oba přestupky se týkaly překročení povolené rychlosti.
Z obsahu bloků založených ve správním spise pak také jednoznačně vyplývá, že oba přestupky byly spáchány na pozemní komunikaci, nikoli na soukromém pozemku (viz označení silnic v blocích, které koresponduje s § 5 odst. 2 písm. a/ a b/ zákona č. 13/1997 Sb., ve znění pozdějších předpisů).
Pokud jde o místo spáchání a rychlost, soud ve shodě s žalobkyní poukazuje na rozsudek NSS ze dne 28.8.2014 č.j. 4 As 127/2014-39. Tam NSS řešil obdobnou situaci jako v nyní projednávané věci a uvedl : Jak setrvale judikuje Nejvyšší správní soud (srov. rozsudek Nejvyššího správního soudu ze dne 4. 9. 2012, č. j. 7 As 94/2012 - 20), je blokové řízení zjednodušeným řízením, ve kterém do značné míry splývá řízení s jeho výsledkem - uložením pokuty. Pokutový blok je svou povahou správním aktem, který závazně deklaruje, že určitá osoba se dopustila konkrétního, individuálně popsaného jednání, jež naplnilo znaky přestupku, a konstituuje jeho povinnost zaplatit pokutu. Obsahové náležitosti pokutového bloku proto vyplývají zejména z povahy blokového řízení, jak je upravuje zákon o přestupcích, zejména v ust. § 84 a § 85. V každém konkrétním případě je třeba posuzovat, zda takové pochybení může mít dopad na způsobilost pokutového bloku být podkladem pro zápis bodů. Při zohlednění specifik blokového řízení je možno přijmout i strohé a zkratkovité formulace, je-li z nich patrné, komu, kdy a za jaký přestupek byla pokuta v blokovém řízení uložena, jak vyžaduje ust. § 84 a násl. zákona o přestupcích. Podstatné je, aby konkrétní jednání konkrétní osoby bylo v bloku popsáno natolik jednoznačně a určitě, že nebude zaměnitelné s jiným jednáním. Stane-li se tak pomocí zkratkovitých formulací, jsou-li v kontextu dalších údajů srozumitelné, na způsobilosti bloku být podkladem pro zápis bodů to nic nemění. Nelze tedy dospět k jinému závěru, než že ke zpochybnění způsobilosti pokutového bloku jako podkladu pro záznam bodů do registru dojde jedině tehdy, nebude-li na pokutovém bloku přestupek jako konkrétní, individualizované jednání vůbec vymezen. V určitých případech se proto lze spokojit i s pouhým uvedením odkazem na ustanovení zákona o silničním provozu a zákona o přestupcích, který stanoví porušenou povinnost, pokud se jedná o odkaz na dostatečně konkrétní ustanovení zákonů ve spojení s dalšími údaji, které ve svém souhrnu skutek stěžovatele dostatečně konkrétně popisují. K tomu krajský soud doplňuje, že v případě NSS se jednalo o překročení nejvyšší povolené rychlosti, místo spáchání bylo vymezeno „Č.Krumlov“ a k rychlosti bylo uvedeno „50/69/66“. Tyto údaje, spolu s uvedením konkrétních ustanovení zákona o pozemních komunikacích (právní kvalifikace), považoval NSS za dostatečné. Krajský soud proto vyhodnotil údaje uvedené na blocích z 9. 10. 2013 a z 23. 9. 2014 jako dostatečné, neboť obsahují uvedení míst a rychlostí natolik jednoznačně, že jednání není zaměnitelné s jiným. Pokud jde o rychlosti, již NSS ve výše citovaném rozhodnutí uvedl, že v pořadí 1. číslo označuje nejvyšší povolenou rychlost v daném místě, 2. číslo rychlost naměřenou, a 3. číslo rychlost při zohlednění odchylky měření.
S ohledem na výše uvedené soud žalobu v souladu s § 78 odst. 7 s.ř.s zamítl jako nedůvodnou.
Výrok o náhradě nákladů řízení je odůvodněn § 60 odst. 1 s.ř.s., když procesně úspěšnému žalovanému nevznikly žádné náklady nad jeho obvyklou úřední činnost.
P o u č e n í : Proti tomuto rozsudku je m o ž n o podat kasační stížnost ve lhůtě dvou týdnů od doručení tohoto rozhodnutí k Nejvyššímu správnímu soudu v Brně.
V Ostravě dne 16. března 2017
JUDr. Monika Javorová
předsedkyně senátu