43Ad 66/2015 76

 

 

U S N E S E N Í

 

 

 

Krajský soud v Praze rozhodl samosoudcem JUDr. Milanem Podhrázkým v právní věci žalobce: J. S., bytem X, zastoupeného Mgr. Patrikem Altnerem, advokátem se sídlem Nad Olšinami 2445/27, Praha 10, proti žalované: Česká správa sociálního zabezpečení, se sídlem Křížová 25, Praha 5, o žalobě proti rozhodnutí žalovaného ze dne 17. 7. 2015, čj.,

 

t a k t o :

 

 

  1. Řízení  s e   z a s t a v u j e.

 

  1. Žádný z účastníků  n e m á   p r á v o  na náhradu nákladů řízení.

 

 

O d ů v o d n ě n í :

 

Žalobce se žalobou podanou ke zdejšímu soudu domáhal zrušení v záhlaví označeného rozhodnutí, kterým žalovaná zamítla jeho námitky a potvrdila své prvostupňové rozhodnutí ze dne 22. 5. 2015, čj. x. Tímto rozhodnutím žalovaná zamítla dle § 38 zákona č. 155/1995 Sb.,
o důchodovém pojištění, žádost žalobce o přiznání invalidního důchodu, protože dle posudku OSSZ Praha-západ poklesla jeho pracovní schopnost pouze o 20 %. V řízení o námitkách dospěla žalovaná k závěru, že pracovní schopnost žalobce poklesla o 30%, setrvala však na tom, že žalobce není invalidní.

V řízení o podané žalobě nechal soud vypracovat posudek Posudkové komise Ministerstva práce a sociálních věcí (posudek ze dne 22. 4. 2016), podle něhož žalobce nebyl k datu vydání napadeného rozhodnutí žalované invalidní. Tento závěr potvrdil i doplňující posudek téže posudkové komise ze dne 15. 12. 2016.

Při jednání u soudu dne 29. 3. 2017 vzal žalobce prostřednictvím svého zástupce žalobu v plném rozsahu zpět.

Vzhledem k tomu, že návrh žalobce spočívající ve zpětvzetí žaloby nevzbuzuje z hlediska obsahu jakékoliv pochybnosti, soud řízení zastavil. Vyšel přitom z § 47 písm. a) zákona č. 150/2002 Sb., soudního řádu správního, ve znění pozdějších předpisů (dále jen
„s. ř. s.“), podle něhož soud řízení usnesením zastaví, vzal-li navrhovatel svůj návrh zpět.

Podle § 60 odst. 3 s. ř. s. pak žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení, bylo-li řízení zastaveno.

 

Poučení : Proti tomuto rozhodnutí lze podat kasační stížnost ve lhůtě dvou týdnů ode dne jeho doručení. Kasační stížnost se podává ve dvou vyhotoveních u Nejvyššího správního soudu, se sídlem Moravské náměstí 6, Brno. O kasační stížnosti rozhoduje Nejvyšší správní soud.

Lhůta pro podání kasační stížnosti končí uplynutím dne, který se svým označením shoduje se dnem, který určil počátek lhůty (den doručení rozhodnutí). Připadne-li poslední den lhůty na sobotu, neděli nebo svátek, je posledním dnem lhůty nejblíže následující pracovní den. Zmeškání lhůty
k podání kasační stížnosti nelze prominout.

Kasační stížnost lze podat pouze z důvodů uvedených v § 103 odst. 1 s. ř. s.
a kromě obecných náležitostí podání musí obsahovat označení rozhodnutí, proti němuž směřuje, v jakém rozsahu a z jakých důvodů jej stěžovatel napadá, a údaj o tom, kdy mu bylo rozhodnutí doručeno.

V řízení o kasační stížnosti musí být stěžovatel zastoupen advokátem; to neplatí, má-li stěžovatel, jeho zaměstnanec nebo člen, který za něj jedná nebo jej zastupuje, vysokoškolské právnické vzdělání, které je podle zvláštních zákonů vyžadováno pro výkon advokacie.

Soudní poplatek za kasační stížnost vybírá Nejvyšší správní soud. Variabilní symbol pro zaplacení soudního poplatku na účet Nejvyššího správního soudu lze získat na jeho internetových stránkách: www.nssoud.cz.

 

V Praze dne 29. března 2017

 

JUDr. Milan Podhrázký, v. r.

předseda senátu

 

 

 

Za správnost:

Božena Kouřimová