18A 25/2016-16

 

[OBRÁZEK]

 

 

 

     

 

 

 

 

 

ČESKÁ REPUBLIKA

 

ROZSUDEK 

 

    JMÉNEM  REPUBLIKY  

 

 

        Krajský soud v Ostravě rozhodl samosoudcem JUDr. Petrem Indráčkem v právní věci žalobce: R.K., zastoupeného Mgr. Jiřím Mikundou, advokátem se sídlem Kopřivnice,  Štefánikova 244/18a,  proti žalovanému: Krajský úřad Moravskoslezského kraje, odboru dopravy, se sídlem Ostrava - Moravská Ostrava, 28. října 117, o žalobě proti rozhodnutí ze dne  29.6.2016 č.j. MSK 48407/2016, sp. zn. DSH/10288/2016/Kys,           o dopravním přestupku,

 

t a k t o :

 

 

 

  1. Žaloba  s e   z a m í t á .

 

 

  1. Žádný z účastníků   n e m á   právo na náhradu nákladů řízení

 

 

 

   O d ů v o d n ě n í

 

 

         Rozhodnutím ze dne 29.6.2016 č.j. MSK 48407/2016, sp. zn. DSH/10288/2016/Kys žalovaný Krajský úřad Moravskoslezského kraje, odbor dopravy zamítl odvolání žalobce a potvrdil rozhodnutí Městského úřadu Kopřivnice  ze dne 17.3.2016, č.j. 15049/2016/Rozs. Tímto rozhodnutím byl žalobce uznán vinným z přestupku podle ust. § 125c odst. 1 písm. k) zákona č. 361/2000 Sb.,  jehož se měl z nedbalosti dopustit tím, že dne 14.8.2015 v 9:55 hodin v katastru obce Příbor na silnici III/4863 u zahrádkářské kolonie ve směru jízdy na obec Hájov jako řidič motocyklu zn. Yamaha, RZ: X nepřizpůsobil rychlost zejména svým schopnostem, vlastnostem vozidla, předpokládanému dopravně technickému stavu pozemní komunikace, její kategorii a třídě, kdy po přejetí mírného horizontu nezvládal řízení daného motocyklu, nedokázal bezpečně zastavit za vozidlem Škoda Octavia, RZ: X, které stálo při pravém okraji komunikace a následně i se spolucestující dcerou M. upadl na pravý bok. Ke střetu s vozidlem Škoda nedošlo. Žalobce tak porušil ust. § 18 odst. 1 zákona o silničním provozu a za tento přestupek mu byla uložena pokuta ve výši 1 700 Kč a povinnost nahradit náklady řízení paušální částkou  2 500 Kč.

 

        Žalobce proti uvedenému rozhodnutí podal včasnou žalobu. V ní poukázal na to, že rozhodnutí správního orgánu bylo založeno z velké části na znaleckém posudku Ing. Z. M., jehož závěry jsou nesprávné v důsledku chybných vstupních údajů. Žalobce nesouhlasí s názorem žalovaného, že se v místě dopravní nehody nachází pouze mírný horizont a nikoliv nepřehledný vrchol stoupání pozemní komunikace, v důsledku čehož nemohl vozidlo Škoda Octavia vidět. Při posouzení výhledových možností znalec nebral v potah výšku motocyklu a s tím související posed na něm. Výška sedla nezatížené motorky je cca 690 mm a motocykl byl zatížen dvěma osobami. Správní orgán neprovedl výslech znalce k osvětlení skutečných výhledových poměrů a vyšetřovací pokus. Názor znalce o výhledových poměrech žalobce je v rozporu se svědeckou výpovědí B. H. i svědkyně C. Žalobce zároveň nesouhlasí s názorem znalce, že není podstatné, zda vozidlo Octavia v okamžiku dopravní nehody couvalo či nikoliv. Podle jeho názoru tvrzení, že pokud neměl jako řidič motocyklu výhled na horizont, měl začít brzdit dříve, zcela popírá smysl zákazu zastavení a couvání obsaženého v ust. § 24 a § 27 zákona č. 361/2000 Sb. Odmítá závěr, že vozidlo Octavia řidičky C. stálo u pravého okraje vozovky, neboť toto vozidlo se v momentě prvotní reakce žalobce nacházelo 1 - 1,5 metrů od pravého okraje vozovky.

 

       Žalovaný navrhoval zamítnutí žaloby jako nedůvodné.

 

        Krajský soud vycházel z napadeného rozhodnutí  žalovaného ze dne 29.6.2016 č.j. MSK 48407/2016, sp. zn. DSH/10288/2016/Kys, připojeného správního spisu Městského úřadu Kopřivnice, odboru správních činností sp. zn.R0991/2015-OSČ-6941/2015 a poté dospěl k závěru, že žaloba není důvodná. Při řízení o žalobě žalobce vycházel přitom krajský soud z ust. § 65 a násl. soudního řádu správního (dále jen s.ř.s.) a ze skutkového a právního stavu, který tu byl dán v době rozhodování žalovaného v souladu s ust. § 75 s.ř.s.

 

       Z hlediska skutkových zjištění vyplývajících z připojeného správního spisu Městského úřadu Kopřivnice, odboru dopravy vzal v daném případě krajský soud za prokázány následující skutečnosti:

 

        z oznámení o přestupku ze dne 8.9.2015 vyhotoveného Dopravním inspektorátem Policie ČR, územního odboru Nový Jičín, že dne 14.8.2015 v 9:55 hod na silnici III/4863 v katastru obce Příbor u zahrádkářské kolonie ve směru do obce Hájov řídil žalobce motocykl Yamaha, RZ: X. Při jízdě nepřizpůsobil rychlost zejména svým schopnostem, stavebně technickému stavu pozemní komunikace, její třídě a vlastnostem vozidla.  Po přejetí mírného horizontu nedokázal bezpečně zastavit za vozidlem Škoda Octavia, RZ: X, jehož řidička M. C. zastavila vozidlo při pravém okraji komunikace. Žalobce s motocyklem nezvládl řízení, nepoužil při brzdění přední brzdu, ale jen zadní, čímž motocykl uvedl do směrové nestability a následně i s ním i se spolujedoucí dcerou M. upadl na pravý bok. Ke střetu s vozidlem Škoda Octavia nedošlo a žádný z účastníků nežádal na místě lékařské ošetření ani neuplatňoval žádné zranění. Žalobce se následně nechal ošetřit; souhlas s vydáním lékařské zprávy nedal. V oznámení se odkazuje na fotodokumentaci a plánek místa dopravní nehody, z nichž je patrné, že brzdění žalobce nebylo provedeno správně a nebyla použita přední brzda. Vozidlo Škoda Octavia mohl i přes mírný horizont vidět mnohem dříve, než na ně mohl reagovat. Jelikož chtěl vozidlo objet zleva, jak sám uvedl v úředním záznamu o podání vysvětlení, nezpomalil, ale ve chvíli, kdy v protisměru vyjelo protijedoucí vozidlo, v důsledku své rychlosti již nedokázal včas bezpečně zastavit a při neadekvátním prudkém brzdění havaroval. Z fotodokumentace je patrné, že horizont to sice je, ale je přes něj vidět horní polovina vozidla Škoda Octavia za horizontem, a žalobce proto měl a mohl na toto vozidlo reagovat mnohem dříve než po přejetí horizontu a měl a mohl předpokládat, že v protisměru mohou jet vozidla. Spolu s oznámením přestupku byly správnímu orgánu postoupeny úřední záznamy o podání vysvětlení sepsané s žalobcem, s M. K., M. C., M. C. a B. H. Současně byl připojen protokol o nehodě v dálničním provozu ze dne 14.8.2015, plánek místa dopravní nehody a fotodokumentace pořízená Policií ČR;

 

        dne 9.11.2015 vydal Městský úřad Kopřivnice, odbor správních činností oznámení o zahájení přestupkového řízení, k němuž předvolal žalobce k ústnímu jednání na den 1.12.2015. Podle protokolu o tomto ústním jednání byl vyslechnut žalobce, který odkázal na svou výpověď učiněnou před Policií ČR a dodal, že vozidlo Škoda Octavia svědkyně C. nestálo při pravém okraji komunikace, ale přibližně 1 – 1,5 m od jejího okraje. Po vystoupení paní C. z vozidla si všiml, že je velmi malého vzrůstu a výhled dozadu jí komplikovaly dětské sedačky na zadních sedadlech s dětmi. Žalobce uvedl, že jel pomalu a navíc za ním seděla dcera. Motocykl je typu chopper, tzn., že řidič sedí dost nízko nad silnicí. Když vyjel na horizont, v tu chvíli si všiml couvajícího vozidla svědkyně C. Toto vozidlo stoprocentně couvalo, k čemuž uvedl, že nemělo žádné výstražné blinkry, nesvítila brzdová světla, svítila toliko světla bílá. Žalobce začal v tu chvíli brzdit, ví, že když dočasně brzdy povolil, aby jí objel, objevilo se v protisměru další vozidlo, které vozidlo svědkyně C. míjelo a bylo na její úrovni. Pokud by svědkyně C. stála u pravého okraje, mohl by mezi obě vozidla vlézt.

 

M. C. vypověděla, že v den dopravní nehody 14.8.2015 jela s bratrem na chatu za svým kmotrem a nevěděli přesně, kde se nachází odbočka k zahrádkám. Odbočku přejeli, a proto se podívala do vnitřního zrcátka, přičemž viděla, že silnice je volná. Zařadila zpátečku, hodila pravý blinkr, chytila ruční brzdu a znovu se podívala do vnitřního zrcátka; viděla, že za ní jede motorka. Viděla, jak motorka spadla a poté se z auta šli podívat, zda jsou všichni v pořádku. Žalobce v tu chvíli vyběhl a říkal něco v tom smyslu, ženská blbá, jak dlouho máte řidičák a že mu tu motorku proplatí. Ještě než motorka upadla na zem, viděla protijedoucí vozidlo, které po nehodě zastavilo. Když sdělili žalobci, že volali záchranku, žalobce tuto záchranku odvolal a vzápětí přijela policie.

 

Svědek M. C. vypověděl, že dne 14.8.2015 jel na chatu ke kmotrovi se sestrou jako spolujezdec na předním sedadle. Minuli zatáčku, neví přesně, kam chtěla sestra odbočit. Než zastavila, podívala se do zpětného zrcátka a hodila zpátečku. V tu chvíli se otočil dozadu a spatřil, jak motorkář strhl motorku na zem. Vystoupili z vozidla, šli za motorkářem a na radu nějakého pána zavolal záchranku. Žalobce po chvíli zavolal, že záchranku nepotřebuje. K dotazům zmocněnce žalobce svědek uvedl, že jeho sestra zastavila při středu jejich jízdního pruhu k pravému okraji vozovky to bylo asi 50 cm. Zařadila zpátečku, avšak necouvala, vozidlo se nepohlo směrem dozadu.

 

Svědkyně B. H. vypověděla, že v den dopravní nehody jela z obce Hukvaldy do Příboru na nákupy a při jízdě viděla vlevo ze svého směru stříbrnou Octavii, která stála při kraji, neměla žádná výstražná světla ani blinkry. Když se k vozidlu blížila, slečna se podívala směrem do pole a začala couvat. Když byla téměř na její úrovni, viděla, že se z poza horizontu objevila motorka, zajela proto se svým vozidlem až za krajnici. Ve zpětném zrcátku viděla brzdící manévr motocyklistiky, a jak spadl na zem. Zastavila a utíkala k nehodě, řidič motorky odmítal záchranku a policii s tím, že se s řidičkou Octavie domluví.

 

Součástí protokolu o jednání před správním orgánem I. stupně jsou fotografie svědkyně C. sedící ve svém vozidle na místě řidiče, sedadla tohoto vozidla pro řidiče, na nichž je položen podsedák a fotografie dítěte sedícího v dětské sedačce, které je umístěno na zadním sedadle vozidla;

 

         na základě usnesení správního orgánu I. stupně ze dne 5.1.2015 byl vypracován znalecký posudek znalce z oboru silniční dopravy a dopravních nehod Ing. Z. M. Z tohoto znaleckého posudku krajský soud zjistil, že znalec provedl analýzu dopravní nehody a uvedl, že žalobce začal teprve intenzívněji brzdit ve vzdálenosti 49,2 m za výchozím bodem měření (25 m před místem nehody), kdy brzdu uvolnil a opět začal intenzivně brzdit ve vzdálenosti 58,6 m za výchozím bodem měření (15,6 m před místem nehody) v reakci na v protisměru jedoucí vozidlo. S tímto protijedoucím vozidlem se míjel v okamžiku, kdy již začal motocykl pokládat na pravou stranu. Z technického hlediska žalobce měl a mohl na stojící vozidlo reagovat brzděním mnohem dříve, než až po přejetí horizontu. S poukazem na fotodokumentaci a ověření na místě nehody znalec uvedl, že je patrné, že přes horizont je vidět horní polovina vozidla Škoda Octavia. Pakliže měl žalobce předvídat, že v protisměru mohou jezdit vozidla, neměl spoléhat, že stojící vozidlo Škoda Octavia plynule objede, aniž by snižoval rychlost, měl brzdit a vozidlo objet až v době, kdy by měl pro objetí dostatečnou dráhu bez protijedoucích vozidel. Na otázku možnosti odvrácení nehody znalec odpověděl, že řidička vozidla Škoda Octavia nehodě nemohla zabránit, ať již couvala nebo necouvala, neboť analýza možností žalobce zastavit motocykl byla vztažena ke konečné, Policií ČR zaměřené poloze vozidla Škoda Octavia, tedy k místu, kde toto vozidlo stálo, resp. zůstalo stát. V případě, že by řidička couvala, bylo by vozidlo Škoda Octavia v počátku couvání o vzdálenost, po kterou by toto vozidlo couvalo, dále od motocyklisty. Žalobce by byl schopen dané dopravní nehodě zabránit, pokud by začal včas snižovat rychlost a nespoléhal, že stojící vozidlo Škoda Octavia objede. Technicky přijatelná rychlost motocyklu před počátkem dopravní nehody byla 55 až 65 km/hod. Závěrem posudku znalec uvedl, že by se žalobce s motocyklem mezi vozidla bezpečně nevlezl, ani kdyby Škoda Octavia stále těsně u pravého okraje vozovky (šíře vozidla Škoda Octavia činí 2,018 m, šíře řídítek motocyklu činí 0,88 m a šíře vozovky v místě možného míjení činí 5,1 m).  Součástí znaleckého posudku jsou fotografie celkového pohledu pořízené cca 210 m až 56 m od místa nehody;

 

        dne 10.3.2016 proběhlo další jednání před správním orgánem I. stupně, jehož závěrem zmocněnec žalobce zpochybnil znalecký posudek, zejména co do hodnocení výhledových poměrů žalobce před dopravní nehodou a závěr znalce, že pro vyhýbací  manévr zvlášť na motocyklu není podstatné, zda vozidlo, kterému se vyhýbáme, stojí nebo couvá;

 

        dne 17.3.2016 vydal Městský úřad Kopřivnice, odbor správních činností výše uvedené rozhodnutí o přestupku žalobce.

 

 

Součástí správního spisu je odvolání žalobce ze dne 29.3.2016, o kterém, jak shora uvedeno, rozhodl žalovaný žalobou napadeným rozhodnutím. 

 

       V projednávané věci krajský soud postupoval v souladu s ust. § 75 odst. 2 s.ř.s., podle kterého soud přezkoumal napadené rozhodnutí v mezích žalobních bodů. K jednotlivým žalobním bodům uvedeným v žalobě žalobce uvádí krajský soud následující:

 

-          žalobce především namítal základní rozpor v posouzení svých výhledových možností řidiče motocyklu a nesouhlasil s názorem žalovaného, že musel dané vozidlo Škoda Octavia vidět. Nesdílí zároveň i názor znalce, který nebral v potaz výšku motocyklu, skutečnost, že fotografie pořízené znalcem či policisty z výšky mužské postavy cca 180 cm nemohou odpovídat výšce chopperu, na kterém jel žalobce, tedy velmi nízko. Krajský soud posoudil fotodokumentaci pořízenou Policií ČR (čl. 24 až 27 správního spisu správního orgánu I. stupně), jakož i fotodokumentaci pořízenou znalcem v místě dopravní nehody a zcela souhlasí s žalovaným, že se jedná pouze o mírný horizont a nikoliv o nepřehledný vrchol stoupání pozemní komunikace. Při takto mírně zvlněném horizontu je skutečně vyloučeno, aby žalobce, pokud věnoval jízdě dostatečnou pozornost, vozidlo Škoda svědkyně C. neviděl. Za této situace měl svoji jízdu přizpůsobit natolik bezpečně, aby toto vozidlo objel bez ohrožení případného vozidla jedoucího v protisměru. Odpovídají tomu i závěry znalce Ing. Z. M., podle kterých žalobce měl a mohl na stojící, resp. couvající vozidlo svědkyně C. reagovat brzděním mnohem dříve než až po přejetí horizontu. Podle fotodokumentace, která je součástí znaleckého posudku, jakož i ověření na místě nehody samém, byla viditelná polovina tohoto vozidla přes horizont. Zcela jednoznačný je pak závěr znalce, že svědkyně C. – řidička vozidla Škoda Octavia nebyla žalobcově dopravní nehodě schopna zabránit bez ohledu na to, zda s vozidlem couvala či nikoliv. Naopak to byl žalobce, který mohl dopravní nehodě zabránit včasným snížením rychlosti a nespoléháním na to, že vozidlo Škoda Octavia objede. Žalobní námitku týkající se výhledovým možností žalobce v místě dopravní nehody proto krajský soud nepovažuje za důvodnou a shoduje se s postupem správních orgánů v tom, že považovaly navrhovaný výslech znalce či provedení „vyšetřovacího pokusu“ nadbytečným.  Závěry znalce ohledně výhledových poměrů žalobce rozhodně nejsou v rozporu se svědeckými výpověďmi B. H. a M. C. Jestliže svědkyně B. H. (jak poukazuje žalobce ve své žalobě) uvedla, že si žalobcova motocyklu všimla až na horizontu krátce před místem nehody,  pak to neznamená, že je vyloučeno, aby přijíždějící motocykl žalobce nemohla vidět mnohem dříve. Stejně tak z výpovědi svědkyně M. C., která uvedla, že motocykl viděla až na horizontu,  není možno na druhé straně učinit závěr, že žalobce nemohl před horizontem její vozidlo vidět;

 

-          další žalobcovou námitkou byl jeho nesouhlas s názorem znalce, že není podstatné, zda vozidlo Octavia svědkyně C. v okamžiku  dopravní nehody couvalo či nikoliv; naopak jde o velmi významnou skutečnost s ohledem na délku brzdné dráhy a možnost a způsob reakce na nastalou situaci z pohledu žalobce jako řidiče motocyklu. Ani tato žalobní námitka není důvodná, neboť podle znalce na zastavení motocyklu žalobce potřeboval cca 46 m a měl k dispozici cca 55 m. Měl tedy nejméně ve vzdálenosti 55 m od místa dopravní nehody začít brzdit, což ovšem neučinil a snažil se vozidlo Škoda Octavia objet, v čemž mu ovšem zabránilo v protisměru jedoucí vozidlo. Na tuto situaci musel reagovat krizovým brzděním, neboť (jak je uvedeno v závěrech znaleckého posudku) motocykl žalobce by se mezi obě vozidla nevlezl, což nakonec vedlo k dopravní nehodě;

 

-          podle žalobce tvrzení, že pokud neměl výhled na horizont, měl začít brzdit dříve, zcela popírá smysl zákazu zastavení a couvání obsaženého v ust. § 24 a § 27 zákona č. 361/2000 Sb. Žalobce má právo spoléhat na to, že i ostatní účastníci silničního provozu budou dodržovat jeho pravidla. Žalobce měl zřejmě na mysli zákaz uvedený v ust. § 24 odst. 4 písm. a) citovaného zákona, podle kterého řidič nesmí otáčet a couvat mimo jiné před nepřehledným vrcholem stoupání pozemní komunikaci, na něm a za ním, a ust. § 27 odst. 1 písm. b) téhož zákona, dle něhož řidič nesmí zastavit a stát před nepřehledným vrcholem stoupání pozemní komunikace, na něm a za ním. Odkaz na tato zákonná ustanovení není při hodnocení předmětné dopravní nehody případný, neboť jak již bylo shora uvedeno, se jednalo pouze o horizont mírný  a nikoliv nepřehledný vrchol stoupání pozemní komunikace, který mají na mysli citovaná zákonná ustanovení. Pakliže žalobce poukazoval na své právo spoléhat na dodržování pravidel silničního provozu ostatními účastníky, ze spisové dokumentace včetně znaleckého posudku nevyplynulo, že by se jejich porušení dopustila svědkyně M. C. s vozidlem Škoda Octavia jako druhý účastník dopravní nehody;

 

-          žalobce odmítá závěr, že vozidlo Octavia řidičky C. stálo u pravého okraje vozovky, toto vozidlo se v momentně žalobcovy prvotní reakce nacházelo 1 – 1,5 m od pravého okraje vozovky, což však neodpovídá fotografii pořízené policií. K této námitce krajský soud musí konstatovat, že z obsahu správního spisu ani ze znaleckého posudku nelze dovodit, že došlo k jinému postavení vozidla Škoda Octavia poté, kdy došlo k samotné dopravní nehodě. Podstatné je dle názoru soudu to, že žalobce nemohl bezpečně vozidlo Škoda Octavia objet s ohledem na protijedoucí vozidlo, neboť jak výše uvedeno, šíře obou vozidel a šíře řídítek motocyklu se zřetelem k šíři vozovky to vylučovala.

 

     Ze shora uvedených důvodů krajský soud  žalobu v souladu s  ust. § 78 odst. 7 s.ř.s. zamítl jako nedůvodnou, k čemuž ve shodě s názorem žalovaného dodává, že i kdyby žalobce skutečně nemohl přes horizont vidět vozidlo svědkyně C., měl započít s brzděním a snížením rychlosti tak, aby mohl bezpečně zastavit v místě, kde by se mu odkryl výhled. Vyplývá to z ust. § 18 odst. 1 věty za středníkem zákona o silničním provozu, dle kterého řidič smí jet jen takovou rychlostí, aby byl schopen zastavit vozidlo na vzdálenost, na kterou má rozhled.

 

       Krajský soud v této právní věci rozhodl účastníků řízení podle ust. § 51 odst. 1 s.ř.s. rozsudkem bez jednání.

 

       Žádnému z účastníků nepřiznal soud právo na náhradu nákladů řízení, neboť žalobce v tomto řízení úspěch neměl a žalovanému v souvislosti s tímto řízení žádné prokazatelné náklady nevznikly (ust. § 60 odst. 1 s.ř.s.).

 

 

P o u č e n í : Proti tomuto rozsudku je možno podat kasační stížnost ve lhůtě dvou týdnů ode dne doručení jeho písemného vyhotovení k Nejvyššímu správnímu soudu v Brně, a to písemně ve dvojím vyhotovení.  Podmínkou řízení o kasační  stížnosti je povinné zastoupení stěžovatele advokátem, pokud stěžoval sám nemá vysokoškolské právnické vzdělání.

 

 

Ostrava dne 28. března  2017           

 

                                    JUDr. Petr Indráček 

                                                                       samosoudce