[OBRÁZEK]
Městský soud v Praze rozhodl v senátě složeném z předsedkyně JUDr. Evy Pechové
a soudkyň Mgr. Michaely Bejčkové a Mgr. Aleny Krýlové v právní věci žalobce: T-Mobile Czech Republic a.s., IČ: 64949681, se sídlem Praha 4, Tomíčkova 2144/1, 149 00, zast. JUDr. Petrem Hromkem, Ph.D., advokátem se sídlem Praha 2, Vinohradská 30, 120 00, proti žalovanému: Český telekomunikační úřad, se sídlem Sokolovská 219, Praha 9, o žalobě proti rozhodnutí předsedy Rady Českého telekomunikačního úřadu ze dne 18.11.2011, č.j. ČTÚ-79 154/2011-603
t a k t o :
I Rozhodnutí předsedy Rady Českého telekomunikačního úřadu ze dne 18.11.2011, č.j. ČTÚ-79 154/2011-603, se v napadeném výroku II ruší a věc se v tomto rozsahu vrací žalovanému k dalšímu řízení.
II. Žalovaný je povinen uhradit žalobci náklady řízení ve výši 15 342,- Kč k rukám právního zástupce žalobce JUDr. Petra Hromka, Ph.D., advokáta do třiceti dnů od právní moci tohoto rozsudku.
O d ů v o d n ě n í:
Žalobce se podanou žalobou domáhá přezkoumání výroku II v záhlaví označeného rozhodnutí, jímž bylo rozhodnuto, že žádný z účastníků nemá nárok na náhradu nákladů řízení.
Rozhodnutím předsedy Rady Českého telekomunikačního úřadu ze dne 18.11.2011, č.j. ČTÚ-79 154/2011-603, bylo vyhověno rozkladu žalobce, když rozkladový orgán zrušil rozhodnutí správního orgánu prvního stupně a správní řízení zastavil. Ve vztahu k napadenému výroku II žalobce uvedl, že žalovaný věc nesprávně právně posoudil, když v rozporu s ust. § 129 odst. 4 zákona o elektronických komunikacích žalobci, jako účastníku řízení, který měl ve věci plný úspěch, nepřiznal právo na náhradu nákladů potřebných k účelnému uplatňování nebo bránění práva proti iniciátorovi správního řízení, tedy účastníku, který ve věci úspěch neměl. Žalobce zejména uvedl, že zcela absentují informace o tom, na základě jakých skutkových zjištění žalovaný o nákladech řízení rozhodl, proto je rozhodnutí přinejmenším v této části nedostatečně zdůvodněné, a proto nepřezkoumatelné.
V řízení o rozkladu žalobci zcela objektivně vznikly náklady, jež představují vynaložené náklady na právní zastoupení v řízení před správním orgánem druhého stupně. Žalobce tak byl předmětným rozhodnutím správního orgánu dotčen na svých majetkových
právech.
Ve vyjádření k obsahu žaloby žalovaný konstatoval, že dle jeho uvážení žalobce nemá nárok na náhradu nákladů rozkladového řízení, jelikož řízení bylo zastaveno, aniž by druhá strana sporu toto zastavení zavinila, a to za situace, kdy žalovaný vyslovil, že zde sice právní vztah mezi žalobcem a navrhovatelem vznikl, nicméně nebylo dosud prokázáno, k čemu se navrhovatel uzavřením smluv zavázal a zda žalobce tedy účtoval sporované smluvní pokuty po právu. Správní řízení tedy nebylo zastaveno s tím, že žalobce je stranou v tomto správním řízení plně úspěšnou a navrhovatel naopak úspěch neměl. Žalovaný tak postupoval v souladu s ust. § 129 odst. 4 zákona o elektronických komunikacích, kdy usoudil, že oba účastníci měli úspěch částečný, a proto rozhodl, že žádný z účastníků nemá na náhradu nákladů právo. Navrhl tak zamítnutí žaloby v plném rozsahu.
Ze správního spisu soud zjistil následující podstatné skutečnosti:
Rozhodnutím ze dne 18.11.2016, č.j. ČTÚ-79 154/2011-603 rozhodl předseda Rady Českého telekomunikačního úřadu na základě rozkladu podaného žalobcem tak, že zrušil rozhodnutí Českého telekomunikačního úřadu, odboru pro západočeskou oblast ze dne 27.5.2011, č.j. 32 323/2009-634/XIX.vyř.-LeM a řízení zastavil. Současně výrokem II, následně napadeným správní žalobou, rozhodl, že žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení. V odůvodnění napadeného rozhodnutí, vztahujícím se k nákladovému výroku, se předseda Rady Českého telekomunikačního úřadu omezil pouze na konstatování, že „S ohledem na okolnosti případu zároveň nebyly účastníkům řízení přiznány náklady tohoto řízení“.
Městský soud v Praze přezkoumal žalobou napadené rozhodnutí v rozsahu uplatněných žalobních bodů, kterými je vázán (§ 75 odst. 2 věta první zákona č. 150/2002 Sb., soudní řád správní (dále s.ř.s.)) a vycházel při tom ze skutkového a právního stavu, který tu byl v době rozhodování správního orgánu (§ 75 odst. 1 s.ř.s.). Po zhodnocení uvedených skutečností dospěl soud k závěru, že žaloba je důvodná.
Podle § 76 odst. 1, písm. a) s. ř. s., rozhodl soud bez nařízení jednání, když pro zrušení napadeného rozhodnutí pro vady řízení spočívající v nepřezkoumatelnosti pro nedostatek důvodů rozhodnutí, není nutné jednání nařídit.
Dle ust. § 129 odst. 4 zákona o elektronických komunikacích „Úřad přizná účastníku řízení, který měl ve věci plný úspěch, náhradu nákladů potřebných k účelnému uplatňování nebo bránění práva proti účastníku řízení, který ve věci úspěch neměl. Měl-li účastník řízení ve věci úspěch jen částečný, může Úřad náhradu nákladů poměrně rozdělit, popřípadě rozhodnout, že žádný z účastníků řízení nemá na náhradu nákladů právo. I když měl účastník řízení ve věci úspěch jen částečný, může mu Úřad přiznat plnou náhradu nákladů řízení, měl-li neúspěch v poměrně nepatrné části nebo záviselo-li rozhodnutí o výši plnění na znaleckém posudku nebo na úvaze Úřadu. Úřad přizná náhradu nákladů řízení v plné výši účastníkovi řízení také v případě, že byl pro chování dalšího účastníka řízení vzat zpět návrh, který byl účastníkem řízení podán důvodně”.
Dle § 68 odst. 3 zákona č. 500/2004 Sb., správní řád „v odůvodnění se uvedou důvody výroku nebo výroků rozhodnutí, podklady pro jeho vydání, úvahy, kterými se správní orgán řídil při jejich hodnocení a při výkladu právních předpisů, a informace o tom, jak se správní orgán vypořádal s návrhy a námitkami účastníků a s jejich vyjádřením k podkladům rozhodnutí”. Chybí-li některá z nezbytných částí odůvodnění, půjde zpravidla o nepřezkoumatelnost založenou na nedostatku důvodů rozhodnutí. Pokud soud dospěje k závěru, že napadené správní rozhodnutí je nepřezkoumatelné, zruší je.
V posuzovaném případě se žalovaný při odůvodnění napadeného výroku omezil pouze na stručné, obecné konstatování, aniž by uvedl jakoukoliv skutkovou a právní úvahu. Za daných okolností nezbyla soudu jiná možnost, než rozhodnutí v napadeném výroku II zrušit pro vady řízení a věc v tomto rozsahu vrátit žalovanému k dalšímu řízení (§ 78 odst. 1, 4 s.ř.s.).
Výrok o náhradě nákladů řízení je odůvodněn ustanovením § 60 odst. 1 s.ř.s., podle kterého má účastník, který měl ve věci úspěch, právo na náhradu důvodně vynaložených nákladů řízení před soudem. Náklady vynaložené žalobcem na dané řízení spočívající v soudním poplatku zaplaceném z podané žaloby ve výši 3 000,- Kč a dále v nákladech jeho právního zastoupení advokátem (§ 35 odst. 2 s. ř. s.). Mimosmluvní odměna činí v daném případě tři úkony právní služby po 3 100,- Kč (převzetí věci a příprava zastoupení, podání žaloby, replika ze dne 24.3.2015) podle ustanovení § 7, § 9 odst. 4 písm. d) a § 11 odst. 1 písm. a) a d) vyhlášky č. 177/1996 Sb., advokátního tarifu a tři režijní paušály po 300,- Kč za náhradu hotových výdajů zástupce žalobce podle ustanovení § 13 odst. 3 advokátního tarifu, celkem 10 200,- Kč. Protože zástupcem žalobce je advokát, který je plátcem daně z přidané hodnoty, zvyšuje se odměna o částku odpovídající dani, kterou je povinen z odměny za zastupování a z náhrad hotových výdajů odvést podle zákona č. 235/2004 Sb., o dani z přidané hodnoty. Částka daně činí 2 142,- Kč. Náhrada nákladů řízení tak v celkové výši činí 15 342,- Kč.
P o u č e n í : Proti tomuto rozhodnutí l z e podat kasační stížnost ve lhůtě dvou týdnů ode dne jeho doručení. Kasační stížnost se podává ve dvou (více) vyhotoveních u Nejvyššího správního soudu, se sídlem Moravské náměstí 6, Brno. O kasační stížnosti rozhoduje Nejvyšší správní soud.
Lhůta pro podání kasační stížnosti končí uplynutím dne, který se svým označením shoduje se dnem, který určil počátek lhůty (den doručení rozhodnutí). Připadne-li poslední den lhůty na sobotu, neděli nebo svátek, je posledním dnem lhůty nejblíže následující pracovní den. Zmeškání lhůty k podání kasační stížnosti nelze prominout.
Kasační stížnost lze podat pouze z důvodů uvedených v § 103 odst. 1 s. ř. s. a kromě obecných náležitostí podání musí obsahovat označení rozhodnutí, proti němuž směřuje, v jakém rozsahu a z jakých důvodů jej stěžovatel napadá, a údaj o tom, kdy mu bylo rozhodnutí doručeno.
V řízení o kasační stížnosti musí být stěžovatel zastoupen advokátem; to neplatí, má-li stěžovatel, jeho zaměstnanec nebo člen, který za něj jedná nebo jej zastupuje, vysokoškolské právnické vzdělání, které je podle zvláštních zákonů vyžadováno pro výkon advokacie.
Soudní poplatek za kasační stížnost vybírá Nejvyšší správní soud. Variabilní symbol pro zaplacení soudního poplatku na účet Nejvyššího správního soudu lze získat na jeho internetových stránkách: www.nssoud.cz.
V Praze dne 30. listopadu 2016
JUDr. Eva P e c h o v á, v.r.
předsedkyně senátu
Za správnost vyhotovení:
Sylvie Kosková