U S N E S E N Í
Krajský soud v Praze rozhodl v senátu složeném z předsedy JUDr. Milana Podhrázkého a soudkyň JUDr. Věry Šimůnkové a Mgr. Jitky Zavřelové v právní věci žalobkyně: PhDr. H. P., bytem x, proti žalovanému: Ministerstvo spravedlnosti, se sídlem Vyšehradská 16, Praha 2, v řízení o žalobě proti rozhodnutí žalovaného ze dne 31. 8. 2016, č. j. MSP-291/2014-OT-OSV/3,
t a k t o :
O d ů v o d n ě n í :
Žalobkyně se žalobou podanou k Městskému soudu v Praze, která byla usnesením Nejvyššího správního soudu ze dne 20. 10. 2016, čj. Nad 252/2016-20, přikázána zdejšímu soudu, domáhala zrušení v záhlaví označeného rozhodnutí, jímž žalovaný zamítl její odvolání
a potvrdil rozhodnutí Městského soudu v Praze ze dne 28. 3. 2014, sp. zn. Si 147/2014.
Krajský soud v Praze usnesením ze dne 19. 12. 2016, čj. 48 A 105/2016-37, zamítl žádost žalobkyně o osvobození od soudních poplatků. Kasační stížnost žalobkyně proti tomuto usnesení zamítl Nejvyšší správní soud rozsudkem ze dne 2. 2. 2017, čj. 7 As 6/2017-30.
Podáním doručeným soudu ze dne 26. 3. 2017 vzala žalobkyně žalobu zpět s tím, že nemá prostředky na úhradu soudního poplatku.
Podle § 37 odst. 4 zákona č. 150/2002 Sb., soudního řádu správního, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „s. ř. s.“), může vzít navrhovatel svůj návrh zcela nebo zčásti zpět, dokud o něm soud nerozhodl. Jak plyne z § 47 písm. a) téhož zákona, soud řízení usnesením zastaví, vzal-li navrhovatel svůj návrh zpět.
Vzhledem k tomu, že podání žalobkyně obsahující zpětvzetí žaloby nevzbuzuje z hlediska označení ani z hlediska obsahu jakékoliv pochybnosti, soud řízení v souladu s citovaným § 47 písm. a) s. ř. s. zastavil.
Soud současně v souladu s § 60 odst. 3 věty prvé s. ř. s. rozhodl tak, že žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení, neboť řízení bylo zastaveno.
Poučení: Proti tomuto rozhodnutí lze podat kasační stížnost ve lhůtě dvou týdnů ode dne jeho doručení. Kasační stížnost se podává ve dvou vyhotoveních u Nejvyššího správního soudu, se sídlem Moravské náměstí 6, Brno. O kasační stížnosti rozhoduje Nejvyšší správní soud.
Lhůta pro podání kasační stížnosti končí uplynutím dne, který se svým označením shoduje se dnem, který určil počátek lhůty (den doručení rozhodnutí). Připadne-li poslední den lhůty na sobotu, neděli nebo svátek, je posledním dnem lhůty nejblíže následující pracovní den. Zmeškání lhůty k podání kasační stížnosti nelze prominout.
Kasační stížnost lze podat pouze z důvodů uvedených v § 103 odst. 1 s. ř. s. a kromě obecných náležitostí podání musí obsahovat označení rozhodnutí, proti němuž směřuje, v jakém rozsahu a z jakých důvodů jej stěžovatel napadá, a údaj o tom, kdy mu bylo rozhodnutí doručeno.
V řízení o kasační stížnosti musí být stěžovatel zastoupen advokátem; to neplatí, má-li stěžovatel, jeho zaměstnanec nebo člen, který za něj jedná nebo jej zastupuje, vysokoškolské právnické vzdělání, které je podle zvláštních zákonů vyžadováno pro výkon advokacie.
Soudní poplatek za kasační stížnost vybírá Nejvyšší správní soud. Variabilní symbol pro zaplacení soudního poplatku na účet Nejvyššího správního soudu lze získat na jeho internetových stránkách: www.nssoud.cz.
V Praze dne 6. dubna 2017
JUDr. Milan Podhrázký, v. r.
předseda senátu
Za správnost:
Božena Kouřimová