19Ad 46/2016-48
[OBRÁZEK]
ČESKÁ REPUBLIKA
ROZSUDEK
JMÉNEM REPUBLIKY
Krajský soud v Ostravě rozhodl samosoudkyní Mgr. Jarmilou Úředníčkovou v právní věci žalobkyně D. Š., proti žalované České správě sociálního zabezpečení, se sídlem Křížová 25, Praha 5, o žalobě na přezkoumání rozhodnutí žalované ze dne 18.11.2016,
t a k t o :
O d ů v o d n ě n í :
Žalobkyně se včas podanou žalobou domáhala zrušení v záhlaví označeného rozhodnutí žalované ze dne 18.11.2016 č. j. X, kterým byly námitky žalobkyně zamítnuty a rozhodnutí České správy sociálního zabezpečení ze dne 22.9.2016, č. j. X, jímž byla zamítnuta její žádost o invalidní důchod, bylo potvrzeno. Žalobkyně uvedla, že onemocněla 30.7.2015 a v pracovní neschopnosti byla od 3.8.2015 se sy karpálního tunelu. Již v průběhu léčby se projevily další zdravotní problémy s ramenem, krční páteří a brněním těla. Přestože jí odborní lékaři nadále doporučovali pracovní neschopnost, Okresní správa sociálního zabezpečení v Novém Jičíně ji uznala od 3.3.2016 práce schopnou. Žalobkyně dále uvedla, že dne 27.9.2016 podstoupila operaci krční páteře a následná léčba se odhaduje na několik měsíců. Zdůraznila, že onemocněla v zaměstnání, o práci přišla a nezná žádného zaměstnavatele, který by ji s jejím zdravotním stavem zaměstnal.
Žalovaná v písemném vyjádření uvedla, že napadené rozhodnutí bylo vydáno na podkladě lékařského posudku ze dne 16.11.2016, který dle jejího názoru splňuje požadavek úplnosti, celistvosti a přesvědčivosti. Posudek se vypořádává se všemi rozhodujícími skutečnostmi a posudkový lékař jednoznačně vymezil rozhodující příčinu dlouhodobě nepříznivého zdravotního stavu žalobkyně. S ohledem na žalobu navrhuje žalovaná důkaz posudkem Posudkové komise MPSV ČR. Za takto zjištěného skutkového stavu žalovaná nadále trvá na svém rozhodnutí.
Ze správních spisů bylo zjištěno, že rozhodnutím České správy sociálního zabezpečení ze dne 22.9.2016, č. j. X byla žádost žalobkyně o invalidní důchod podle ust. § 38 zákona č. 155/1995 Sb., o důchodovém pojištění, ve znění pozdějších předpisů, zamítnuta. Z odůvodnění plyne, že podle posudku Okresní správy sociálního zabezpečení Nový Jičín ze dne 12.9.2016 žalobkyně není invalidní, neboť z důvodu dlouhodobě nepříznivého zdravotního stavu její pracovní schopnost poklesla pouze o 30 %. V posudkovém závěru posudku Okresní správy sociálního zabezpečení Nový Jičín ze dne 12.9.2016 je konstatováno, že rozhodující příčinou dlouhodobě nepříznivého zdravotního stavu žalobkyně s nejvýznamnějším dopadem na pokles pracovní schopnosti je zdravotní postižení uvedené v kapitole XIII., odd. E, pol. 1c přílohy k vyhlášce č. 359/2009 Sb., o posuzování invalidity, pro které se stanovuje míra poklesu pracovní schopnosti 30 %.
Proti uvedenému rozhodnutí podala žalobkyně námitky, o nichž žalovaná rozhodla žalobou napadeným rozhodnutím ze dne 18.11.2016 č. j. X tak, že se námitky zamítají a rozhodnutí České správy sociálního zabezpečení č. j. X ze dne 22.9.2016 se potvrzuje. Žalovaná vycházela z posudku o invaliditě vypracovaného Českou správou sociálního zabezpečení v Ostravě dne 16.11.2016, v jehož posudkovém závěru je uvedeno, že se u žalobkyně jedná o postižení páteře bez zánikové neurogenní léze se stavem po operačním zákroku ze září 2016, s probíhající pooperační rehabilitační léčbou, a s předpokladem dalšího zlepšení zdravotního stavu po ukončení této léčby. Posudková lékařka uvádí, že zdravotní stav žalobkyně není stabilizovaný, proto nelze stanovit stupeň trvalého funkčního postižení a procentní míru poklesu pracovní schopnosti dle vyhlášky č. 359/2009 Sb. V uvedeném posudku je konstatováno, že k datu napadeného rozhodnutí a k datu posouzení zdravotního stavu v rámci řízení o námitkách se u žalobkyně nejedná o dlouhodobě nepříznivý zdravotní stav ve smyslu ust. § 26 zákona 155/1995 Sb., o důchodovém pojištění. Zdravotní postižení žalobkyně je posudkovou lékařkou hodnoceno dle kap. XIII., odd. E, pol. 1c s mírou poklesu pracovní schopnosti 30 %. Lékařka LPS ČSSZ Ostrava konstatuje, že posudkový závěr lékařky LPS OSSZ Nový Jičín ze dne 12.9.2016 lze potvrdit. V posudkovém zhodnocení je podrobně rozvedeno, z jakých podkladů posudková lékařka vycházela při vypracování posudku.
Z posudku Posudkové komise MPSV ČR v Ostravě ze dne 23.2.2017, který si zdejší soud vyžádal v tomto řízení, bylo zjištěno, že k datu vydání napadeného rozhodnutí, tj. k 18.11.2016 byla žalobkyně invalidní podle § 39 odst. 1 zákona č. 155/1995 Sb., ve znění zákona č. 306/2008 Sb., šlo o invaliditu třetího stupně podle § 39 odst. 2 písm. c) téhož zákona. Pokles pracovní schopnosti z důvodu dlouhodobě nepříznivého zdravotního stavu činil nejméně 70 %. Při vypracování posudku posudková komise MPSV vycházela ze zdravotnické dokumentace praktického lékaře MUDr. Z.P. a jeho nálezu z 20.6.2016, zdravotnické dokumentace neurologické ambulance nemocnice Nový Jičín MUDr. R. K. z 3.12.2015, 10.11.2015, 9.6.2016, 3.3.2016, 14.10.2016 a 10.11.2016, MUDr. M. S. z 26.11.2015 a MUDr. L. Ď. z 14.11.2016, z propouštěcí zprávy MěN Ostrava, neurochirurgie 26.9.2016 – 30.9.2016, dále z nálezu neurologické ambulance Nemocnice Nový Jičín MUDr. K. M. z 30.7.2015, EMG MUDr. K. M. z 22.9.2015 a 29.2.2016, neurochirurgie MěN Ostrava MUDr. E.M. z 11/2015 a 5.2.2016, MUDr. P. T. z 30.9.2016, ortopeda MUDr. O. M. z 30.3.2016 a 8.6.2016, rehabilitace MUDr. J. P. (MUDr. H.) z 25.5.2016, rtg Cp AP + boční MUDr. M. Š. z 10.11.2016 a rehabilitace MěN Ostrava MUDr. M. K. z 22.11.2016 a 10.1.2017. K dispozici měla také úplnou spisovou dokumentaci OSSZ Nový Jičín včetně žaloby a profesního dotazníku. Posudková komise rozhodla bez přítomnosti žalobkyně na základě dostatečné podkladové dokumentace. V posudkovém zhodnocení se kromě jiného dále uvádí, že rozhodující příčinou dlouhodobě nepříznivého zdravotního stavu je bolestivý páteřní syndrom, který si vyžádal operaci krční páteře. Míru poklesu pracovní schopnosti hodnotí PK MPSV dle stavu srovnatelného s kap. XIII, odd. E, pol. 1d přílohy k vyhlášce č. 359/2009 Sb., tj. v rozmezí 50 – 70 %. Posudková komise stanovila pokles pracovní schopnosti horní hranicí uvedeného rozmezí 70 %, vzhledem k časné pooperační fázi, na kterou postupně navazuje rehabilitace. Posudková komise MPSV ČR v Ostravě stanovila datum vzniku invalidity třetího stupně na 3.3.2016, kdy byla žalobkyni ukončena dočasná pracovní neschopnost pro sy karpálních tunelů s následnou dekompresní operací vlevo. Po úpravě neuropatie mediánu byla zjištěna kombinace postižení – syndrom karpálního tunelu + cervikobrachiální syndrom. Uvedené zdravotní postižení trvá od roku 2016 s negativním vývojem. Žalobkyně byla vyšetřena a sledována neurologem. Když konzervativní léčba nebyla úspěšná, byla navržena a provedena operace krční páteře. Jednalo se o zdravotní postižení od roku 2016 s negativním vývojem, kdy zpětné hodnocení bylo z posudkového hlediska nezbytné. Posudkové zhodnocení uzavírá, že k datu vydání napadeného rozhodnutí ČSSZ dne 18.11.2016 nebyla žalobkyně schopna vykonávat soustavnou činnost.
Žalobkyně i žalovaná svou neúčast u jednání dne 28.3.2017 omluvily a nežádaly o jeho odročení. Soud v souladu s § 49 odst. 3 zákona č. 150/2002 Sb., soudního řádu správního, dále s.ř.s., věc projednal a rozhodl v nepřítomnosti účastníků řízení.
Krajský soud přezkoumal napadené rozhodnutí, přičemž vycházel ze skutkového a právního stavu, který tu byl v době rozhodování správního orgánu (ust. § 75 odst. 1 s.ř.s.), a dospěl k závěru, že žaloba je důvodná.
Podle ust. § 39 odst. 1 zákona č. 155/1995 Sb., o důchodovém pojištění, ve znění pozdějších předpisů, je pojištěnec invalidní, jestliže z důvodu dlouhodobě nepříznivého zdravotního stavu nastal pokles jeho pracovní schopnosti nejméně o 35 %. Podle odst. 2 téhož ustanovení, jestliže pracovní schopnost pojištěnce poklesla nejméně o 35 %, avšak nejvíce o 49 %, jedná se o invaliditu I. stupně, jestliže poklesla nejméně o 50 %, avšak nejvíce o 69 %, jedná se o invaliditu II. stupně a jestliže poklesla nejméně o 70 %, jedná se o invaliditu III. stupně.
Soud konstatuje, že stěžejní otázkou bylo posouzení zdravotního stavu
žalobkyně. Soud byl proto povinen si vyžádat odborný lékařský nález. V soudním řízení ve věcech důchodového pojištění posuzuje zdravotní stav žalobkyně ve vztahu k určení invalidity a jejího stupně Ministerstvo práce a sociálních věcí ČR svými posudkovými komisemi, jak plyne z § 4 odst. 2 zákona č. 582/1991 Sb., o organizaci a provádění sociálního zabezpečení, ve znění pozdějších předpisů. Tato komise je oprávněna nejen k celkovému posouzení zdravotního stavu a dochované pracovní schopnosti žalobkyně, ale též k posouzení schopnosti soustavné výdělečné činnosti a k zaujetí posudkového závěru o invaliditě, jejím vzniku, trvání a zániku. Z tohoto důvodu byl vypracován shora citovaný odborný lékařský posudek Posudkovou komisí MPSV ČR v Ostravě. Posudková komise podala posudek v řádném složení stanoveném v § 16b zákona č. 582/1991 Sb., ve znění pozdějších předpisů, neboť v komisi byla vedle posudkové lékařky i lékařka z oboru neurologie. Posudek byl vypracován s náležitostmi uvedenými v § 7 vyhl. č. 359/2009 Sb., kterou se stanoví procentní míry poklesu pracovní schopnosti a náležitosti posudku o invaliditě a upravuje posuzování pracovní schopnosti pro účely invalidity, na základě zdravotní dokumentace žalobkyně. Soud považuje posudek Posudkové komise MPSV ČR v Ostravě ze dne 23.2.2017 za úplný a přesvědčivý a neměl důvod zpochybnit závěry posudkové komise, že u žalobkyně šlo o pokles pracovní schopnosti z důvodu dlouhodobě nepříznivého zdravotního stavu o 70 %. K datu vydání žalobou napadeného rozhodnutí byla žalobkyně invalidní podle § 39 odst. 1 zákona č. 155/1995 Sb., o důchodovém pojištění, ve znění pozdějších předpisů, a jednalo se o invaliditu III. stupně podle § 39 odst. 2 písm. c) téhož zákona.
Soud proto podle § 78 odst. 1 s.ř.s. přezkoumávané rozhodnutí žalované ze dne 18.11.2016 zrušil pro vady řízení, které spatřuje v nedostatečně zjištěném skutkovém stavu a vrátil věc správnímu orgánu k dalšímu řízení. Žalovaná vycházela při svém rozhodnutí z nesprávných posudkových závěrů, což mělo za následek i nesprávné stanovení míry poklesu pracovní schopnosti žalobkyně a v důsledku toho také nesprávné posouzení zákonných podmínek invalidity.
Soud nepřiznal žádnému z účastníků právo na náhradu nákladů řízení podle § 60 odst. 1 s.ř.s., neboť procesně úspěšné žalobkyni žádné náklady prokazatelně nevznikly.
P o u č e n í : Proti tomuto rozhodnutí lze podat kasační stížnost ve lhůtě do dvou týdnů od dne doručení tohoto rozhodnutí. Kasační stížnost se podává ve dvou vyhotoveních k Nejvyššímu správnímu soudu se sídlem Brno, Moravské náměstí 6 a rozhoduje o ní Nejvyšší správní soud.
Kasační stížnost lze podat pouze z důvodů uvedených v § 103 odst. 1 s.ř.s.
V řízení o kasační stížnosti musí být stěžovatel zastoupen advokátem; to neplatí, má-li stěžovatel, jeho zaměstnanec nebo člen, který za něj jedná nebo jej zastupuje, vysokoškolské právnické vzdělání, které je podle zvláštních zákonů vyžadováno pro výkon advokacie.
V Ostravě dne 28.3.2017
Mgr. Jarmila Úředníčková
samosoudkyně