62A 161/2015-177
[OBRÁZEK]
ČESKÁ REPUBLIKA
R O Z S U D E K
J M É N E M R E P U B L I K Y
Krajský soud v Brně rozhodl v senátě složeném z předsedy JUDr. Davida Rause, Ph.D. a soudců Mgr. Kateřiny Kopečkové, Ph.D. a Mgr. Petra Šebka v právní věci žalobkyně B. O., bytem M. 406, B., zastoupené Mgr. Kristinou Olivovou, advokátkou se sídlem Jiřího z Poděbrad 1212, Uherské Hradiště, proti žalovanému Krajskému úřadu Zlínského kraje, se sídlem tř. Tomáše Bati 21, Zlín, za účasti: 1. A. O. a 2. R. O., oba bytem M. 406, B., 3. V. O., bytem M. 377, B., 4. obec Mistřice, se sídlem Mistřice 9, Bílovice, o žalobě proti rozhodnutí žalovaného ze dne 20.7.2015,
č.j. KUZL-26808/2015,
t a k t o :
O d ů v o d n ě n í :
Žalobkyně se žalobou adresovanou zdejšímu soudu domáhá zrušení rozhodnutí žalovaného ze dne 20.7.2015, č.j. KUZL-26808/2015, kterým zamítl odvolání žalobkyně proti rozhodnutí Obecního úřadu Mistřice ze dne 24.3.2015, č.j. 5/2015.
I. Podstata věci
Obecní úřad Mistřice (dále jen „prvostupňový orgán“), jako silniční správní úřad, rozhodnutím ze dne 24.3.2015, č.j. 5/2015, vydaným na základě žádosti „občanů Mistřic“ o vydání rozhodnutí podle § 142 odst. 1 zákona č. 500/2004 Sb., správní řád, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „správní řád“), o určení právního stavu, rozhodl, že „na pozemcích parc.č. 218/46, 215/10, 218/47, 218/11, 218/3, 218/48, 218/12, 218/49, 218/13, 218/50, 218/14, 218/51, 218/15, 218/54/ 218/55, 218/56, 218/58, 218/59, 218/60, 218/61, 218/62, 218/63 a 214/3 v k.ú. Mistřice existuje veřejně přístupná účelová komunikace“ podle § 7 odst. 1 zákona č. 13/1997 Sb., o pozemních komunikacích (dále jen „zákon o pozemních komunikacích“).
Proti uvedenému rozhodnutí prvostupňového orgánu podala žalobkyně
dne 8.4.2015 odvolání. Žalovaný svým rozhodnutím ze dne 20.6.2015,
č.j. KUZL-26808/2015, odvolání zamítl a rozhodnutí prvostupňového orgánu potvrdil.
II. Shrnutí argumentace žalobkyně
Žalobkyně předně namítá, že nebyly splněny podmínky řízení o určení právního vztahu, neboť není najisto postaveno, kdo je v daném řízení navrhovatelem. Pokud jde
o žádost o zahájení řízení (dále jen „žádost“), tak ta není podepsána; místo podpisu je pouze uvedeno „občané Mistřic“. Součástí přílohy č. 1 k žádosti, která je nazvána „Seznam dotčených pozemků“, jsou sice uvedena jména, příjmení a adresy vlastníků dotčených pozemků včetně jejich podpisů, avšak chybí zde jejich data narození, přestože se jedna o podstatnou náležitost podání ve smyslu § 37 odst. 2 správního řádu.
Žalobkyně dále poukazuje na skutečnost, že prvostupňový orgán v protokolu o ústním jednání ze dne 12.12.2014 (dále jen „protokol“) uvedl, že obdržel žádost mimo jiné též od osob, jejichž podpis není uveden ani v příloze č. 1. Žalobkyně také rozporuje, že prvostupňový orgán vedl řízení i ohledně pozemků, které nebyly v žádosti uvedeny (pozemky p.č. 218/27, 224/3 či 218/8). Prvostupňový orgán však podle žalobkyně není oprávněn zasahovat v rámci řízení o žádosti do dispozice žadatelů, natož třetích osob a jejich oprávněných zájmů.
Žalobkyně dále uvádí, že v průběhu správního řízení namítala podjatost úřední osoby – starosty V. S., a to jakmile se o ní dozvěděla. Žalovaný (jako příslušný nadřízený orgán) však dospěl k závěru, že námitka podjatosti byla podána opožděně, a proto k ní nepřihlédl. Žalobkyně dodává, že poté, co začala bránit svá práva, znatelně pocítila nátlak ze strany prvostupňového orgánu, který proti ní v průběhu jednoho týdne zahájil několik správních řízení. Žalobkyně dodává,
že je jí známo, že rovněž někteří účastníci řízení, kteří se k návrhu na jeho zahájení nepřipojili, pociťují slovní nátlak. K prokázání svého tvrzení navrhuje žalobkyně provedení důkazů svědeckými výpověďmi dotčených osob.
Žalobkyně se neztotožňuje se závěry správních orgánů ani pokud jde
o naplnění znaků veřejně přístupné účelové komunikace. Rozporným shledává
též samotný obsah protokolu. Dle žalobkyně není splněn požadavek stále znatelné cesty v terénu, neboť se jedná o dopravní cestu, která je nahodilá, přerušovaná a místy neznatelná. Není rovněž pravdou, že dosahuje šíře 4 m, jak je uvedeno v protokolu. K prokázání pravdivosti svého tvrzení přikládá žalobkyně fotografie současného stavu.
Žalobkyně nesouhlasí se správními orgány ani v otázce souhlasu vlastníka cesty
s jejím užíváním neomezeným okruhem osob. Uvádí, že takový souhlas nebyl nikdy
jí ani jejím právním předchůdcem udělen konkrétnímu jedinci, natož pak neomezenému okruhu osob. Nadto dle slov žalobkyně sám prvostupňový orgán vyslovil názor, že nepovažuje za jednoznačně prokázané, že byl v minulosti vlastníkem předmětné nemovitosti dán souhlas s jejím veřejným užitím. V případě,
že by správní orgány dospěly k závěru, že souhlas dán byl, měly tyto skutečnosti relevantně důkazně podložit, nerespektování vlastnického práva třetími osobami tak nemůže být považováno za udělení souhlasu.
Pokud jde o existenci nutné komunikační potřeby v případě posuzované cesty, má žalobkyně za to, že tato podmínka zůstala v posuzované věci bezezbytku nenaplněna. Uvádí, že zamýšlená komunikace nesplňuje podmínku jediného dopravního napojení dotčených pozemků, je pouze řešením jednodušším
a pohodlnějším, nikoli však jediným. V přední části pozemků se nachází veřejná místní komunikace a v zadní části pak silnice označená v územním plánu jako plocha pro silniční dopravu. Kromě uvedeného mohou jednotliví navrhovatelé komunikační potřebu uspokojit v plné míře skrze vlastní pozemky. K prokázání svého tvrzení přikládá žalobkyně plán dotčených pozemků se zakreslením jiných komunikačních alternativ, včetně fotodokumentace.
Žalobkyně také zpochybňuje řádné vedení správního spisu ze strany prvostupňového orgánu. Žalobkyně namítá, že po nahlédnutí do spisu bylo zjištěno,
že není řádně žurnalizován, jednotlivé listiny nejsou číslovány, a tak nelze vyloučit, že se jeho obsah může v průběhu nebo po skončení řízení měnit. S ohledem na uvedené považuje žalobkyně správní řízení za zmatečné. Žalobkyně rovněž nesouhlasí s konstatováním žalovaného, že posuzovaná komunikace byla v minulosti svobodně užívána širokou veřejností. Žalobkyně uzavírá, že žalovaný se v napadeném rozhodnutí omezil pouze na obecná tvrzení a konstatování předchozích závěrů.
V rámci podané repliky žalobkyně uvádí, že nesouhlasí s názorem žalovaného uvedeným v jeho vyjádření k žalobě a podrobněji se k jednotlivým argumentům vyjadřuje. Současně žalobkyně odkazuje na novou skutečnost, nemohla uplatnit dříve v řízení; tou je změna vlastnického práva k pozemku p.č. 923/3, zapsaného
na LV č. 1, katastrální území Mistřice. Vlastnické právo k předmětné nemovitosti bylo převedeno od soukromého vlastníka na prvostupňový orgán (resp. obec Mistřice) v prosinci roku 2016. Žalobkyně je toho názoru, že odkupem dotčené nemovitosti vznikla další možnost přístupu k ostatním pozemkům a není tak splněn předpoklad nutné komunikační potřeby v případě posuzované účelové komunikace.
Žalobkyně proto navrhuje napadené rozhodnutí zrušit a na svém procesním postoji setrvala po celou dobu řízení před soudem.
III. Shrnutí argumentace žalovaného
Žalovaný se žalobou nesouhlasí, neboť má za to, že napadené rozhodnutí vychází ze spolehlivě zjištěného skutkového stavu věci, o němž nejsou pochybnosti. Podrobně se vyjadřuje k jednotlivým žalobním bodům a prohlašuje, že žalobní námitky jsou téměř shodné s námitkami uvedenými proti rozhodnutí prvostupňového orgánu. Žalovaný dodává, že se ztotožňuje se závěry prvostupňového orgánu, a navrhuje žalobu jako nedůvodnou zamítnout. I on na svém procesním stanovisku setrval po celou dobu řízení před zdejším soudem.
IV. Posouzení věci
Žaloba byla podána včas (§ 72 odst. 1 zákona č. 150/2002 Sb., soudní řád správní, dále jen „s.ř.s.“), osobou k tomu oprávněnou (§ 65 odst. 1 s.ř.s.). Žaloba
je přípustná (zejména § 65, § 68 a § 70 s.ř.s.).
Zdejší soud přezkoumal napadené rozhodnutí v mezích uplatněných žalobních bodů (§ 75 odst. 2 s.ř.s.) a dospěl k závěru, že žaloba je důvodná.
Stěžejní žalobní námitkou v nyní posuzované věci je nesplnění podmínek řízení o určení právního vztahu dle § 142 odst. 1 správního řádu, neboť žádost o určení právního vztahu neobsahovala všechny náležitostí podání ve smyslu § 37 odst. 2 správního řádu. V daném případě žalobkyně namítá, že z předmětné žádosti není jednoznačně patrné, kdo ji činí, neboť je podepsána toliko obecným označením „občané Mistřic“. Nadto v žádosti (resp. v její příloze nazvané „Seznam dotčených pozemků“) zcela chybí údaj o datu narození specifikovaných osob, tedy majitelů těchto pozemků.
Podle § 37 odst. 2 správního řádu musí být z podání patrno, kdo je činí, které věci se týká a co se navrhuje. Fyzická osoba uvede v podání jméno, příjmení, datum narození a místo trvalého pobytu, popřípadě jinou adresu pro doručování podle § 19 odst. 3 správního řádu. V podání souvisejícím s její podnikatelskou činností uvede fyzická osoba jméno a příjmení, popřípadě dodatek odlišující osobu podnikatele nebo druh podnikání vztahující se k této osobě nebo jí provozovanému druhu podnikání, identifikační číslo osob a adresu zapsanou v obchodním rejstříku nebo jiné zákonem upravené evidenci jako místo podnikání, popřípadě jinou adresu pro doručování. Právnická osoba uvede v podání svůj název nebo obchodní firmu, identifikační číslo osob nebo obdobný údaj a adresu sídla, popřípadě jinou adresu pro doručování. Podání musí obsahovat označení správního orgánu, jemuž je určeno, další náležitosti, které stanoví zákon, a podpis osoby, která je činí.
Pokud jde o žádost, pak dle § 45 odst. 1 správního řádu musí mít náležitosti uvedené v § 37 odst. 2 správního řádu a musí z ní být patrné, co žadatel žádá nebo čeho se domáhá. Žadatel je dále povinen označit další jemu známé účastníky.
Podle § 45 odst. 2 správního řádu nemá-li žádost předepsané náležitosti nebo trpí-li jinými vadami, pomůže správní orgán žadateli nedostatky odstranit na místě nebo jej vyzve k jejich odstranění, poskytne mu k tomu přiměřenou lhůtu a poučí jej o následcích neodstranění nedostatků v této lhůtě; současně může řízení přerušit.
Z uvedeného vyplývá, že má-li být na žádost pohlíženo jako na řádné podání
ve smyslu správního řádu, musí obsahovat explicitní projev vůle konkrétně specifikovaných žadatelů potvrzený jejich podpisy.
Z obsahu správního spisu se podává, že předmětná žádost není vlastnoručně podepsaná žádnou osobou. Údajní žadatelé přitom nejsou v žádosti ani jmenovitě označeni; je zde toliko uvedeno „… občané Mistřic … V Mistřicích 10.11.2014“. K žádosti jsou připojeny přílohy, a to konkrétně dokumenty nazvané „Příloha č. 1 - Seznam dotčených pozemků“ a „Příloha č. 2 – Schématická situace“. Součástí přílohy č. 1 je jmenný seznam vlastníků konkrétně vymezených pozemků v obci Mistřice (označených jménem, příjmením a adresou) opatřený podpisy a daty 23.11.2014, případně 24.11.2014.
Zdejší soud se ztotožňuje se žalobkyní, že nelze s jistotou posoudit,
zda se uvedené osoby svým podpisem připojily k žádosti (vyslovily s ní souhlas)
či pouze deklarovaly vlastnictví k nemovitým věcem. Za situace, kdy samotné označení dokumentu je omezeno toliko na seznam dotčených pozemků, přičemž chybí výslovná vazba na předmětnou žádost (např. označením Příloha k žádosti
o určení právního vztahu, případně označením osob coby žadatelů), nemůže tato příloha z formálního ani materiálního hlediska jednoznačně nahrazovat podpis žádosti, v níž nejsou uvedeny osoby žadatelů. Pouhá skutečnost, že určitý dokument obsahující podepsaný jmenný seznam skupiny osob je bez dalšího připojen k určité žádosti, nevede k jednoznačnému závěru o totožnosti osob činících podání ani o jejich projevu vůle se k žádosti připojit. V této souvislosti je třeba zdůraznit též to, že zatímco na žádosti je uvedeno jako datum jejího sepsání 10.11.2014, u jednotlivých podpisů v příloze č. 1 je uvedeno datum 23.11.2014, resp. 24.11.2014. Navíc zakončení žádosti slovy „S pozdravem občané Mistřic“ může směřovat na větší (případně i menší) skupinu osob, než je údajný okruh žadatelů.
Nad rámec uvedeného zdejší soud přisvědčuje žalobkyni též v tom, že nelze jako žadatele označit Mgr. J. O., M. D. a J. V., jejichž podpisy nefigurují ani v příloze č. 1. Vzhledem ke skutečnosti, že uvedené osoby nikterak neprojevily vůli účastnit se předmětného správního řízení, nelze dovozovat, že by o podání žádosti byly informovány, natož že by se k ní připojily.
Jako důvodnou vyhodnotil zdejší soud rovněž námitku žalobkyně, že i za situace, že by na osoby uvedené v příloze č. 1 bylo nahlíženo jako na žadatele, zcela absentuje řádná identifikace těchto osob prostřednictvím uvedení jejich data narození. Smyslem právní úpravy formálních náležitostí žádostí (resp. podání) týkajících se přesné identifikace osob je eliminace možnosti záměny těchto osob. Nelze totiž například vyloučit situaci, kdy na stejné adrese žije více osob stejného jména a příjmení (např. rodič a dítě). V takovém případě je právě údaj o datu narození či rodném čísle jedinečným identifikátorem konkrétních osob. Z hlediska právní jistoty je přitom nutné vždy trvat na jednoznačné specifikaci účastníků správního řízení.
Optikou shora uvedeného lze dospět k závěru, že podaná žádost nesplňovala formální náležitosti podání ve smyslu správního řádu. Nebyly tak řádně splněny podmínky pro vedení řízení dle § 142 odst. 1 správního řádu. Povinností prvostupňového orgánu v daném případě bylo pomoci žadatelům odstranit vady podání, případně je vyzvat k jejich odstranění a za tím účelem stanovit lhůtu. To však neučinil. Na právě uvedeném nic nemění ani to, že vlastníci dotčených pozemků byly účastníky správního řízení bez ohledu na to, zda byli žadateli či nikoli. V řízení o žádosti je totiž vždy třeba postavit najisto, kdo žádost podává.
Nelze přitom přehlédnout, že na výše uvedený rozpor se správním řádem upozorňovala žalobkyně od samého počátku řízení, přičemž její námitky nebyly ze strany správních orgánu řádně vypořádány. Tvrzení žalovaného uvedené na straně 10-11 napadeného rozhodnutí, že žádost byla vyhodnocena jako dostatečná, v situaci, kdy prokazatelně chybí podstatné náležitosti žádosti, nemůže obstát. Dle názoru zdejšího soudu nelze podstatné vady podání ve smyslu správního řádu zhojit pouhým konstatováním, že absence zákonem požadovaných náležitostí nemá vliv na zákonnost rozhodnutí. Právě naopak, je-li vedeno řízení o žádosti, aniž by bylo postaveno najisto, kdo tuto žádost podal, jedná se o vadu, která vliv na zákonnost napadeného rozhodnutí jistě mít může.
Jelikož zdejší soud dospěl k závěru, že řízení bylo zatíženo procesní vadou, která mohla mít vliv na zákonnost rozhodnutí ve věci samé, nezabýval se již
ostatními žalobními námitkami, neboť poté, co bude postaveno najisto, kdo byl v daném případě žadatelem, bude třeba vést nové správní řízení. Posouzení žalobních námitek by tak bylo pouze akademické.
V. Závěr
S ohledem na výše uvedené dospěl zdejší soud k závěru, že žaloba je důvodná, a napadené rozhodnutí bez jednání dle § 76 odst. 1 písm. c) s.ř.s. zrušil a věc vrátil žalovanému k dalšímu řízení podle § 78 odst. 4 s.ř.s. V něm je žalovaný vázán právním názorem zdejšího soudu vysloveným v tomto rozhodnutí (§ 78 odst. 5 s.ř.s.). Na žalovaném pak bude, aby posoudil nezbytnost zrušení prvostupňového rozhodnutí.
VI. Náklady řízení
Výrok o nákladech řízení o žalobě se opírá o § 60 odst. 1 s.ř.s. Žalovaný úspěšný nebyl, právo na náhradu nákladů řízení nemá. Žalobkyně byla ve věci úspěšná, a proto jí přísluší náhrada nákladů řízení proti neúspěšnému žalovanému.
Z obsahu soudního spisu vyplývá, že žalobkyni vznikly náklady ve výši 3000 Kč za zaplacený soudní poplatek. Dále náklady právního zastoupení spočívající v odměně advokátky za tři úkony právní služby (tj. převzetí a příprava zastoupení, žaloba a replika) společně se třemi režijními paušály – celkem tedy 3 x 3100 Kč + 3 x 300 Kč. To vše podle § 7, § 9 odst. 4 písm. d), § 11 odst. 1 písm. a) a d), § 13 odst. 3 vyhlášky č. 177/1996 Sb., o odměnách advokátů a náhradách advokátů za poskytnutí právních služeb (advokátní tarif). Celkem se tedy jedná o 13 200 Kč, které je žalovaný povinen zaplatit k rukám zástupkyně žalobkyně ve stanovené lhůtě.
Ve vztahu k osobám zúčastněným na řízení pak soud rozhodl tak, že nemají právo na náhradu nákladů řízení o žalobě. Osoba zúčastněná na řízení má právo
na náhradu pouze těch nákladů, které jí vznikly v souvislosti s plněním povinnosti, kterou jí soud uložil; případně jí soud může z důvodů zvláštního zřetele hodných na návrh přiznat i náhradu dalších nákladů řízení (§ 60 odst. 5 s.ř.s.). V daném případě však žádná z těchto zákonem předvídaných situací nenastala.
P o u č e n í :
Proti tomuto rozhodnutí lze podat kasační stížnost ve lhůtě dvou týdnů ode dne jeho doručení. Kasační stížnost se podává ve dvou (více) vyhotoveních u Nejvyššího správního soudu, se sídlem Moravské náměstí 6, Brno. O kasační stížnosti rozhoduje Nejvyšší správní soud.
Lhůta pro podání kasační stížnosti končí uplynutím dne, který se svým označením shoduje se dnem, který určil počátek lhůty (den doručení rozhodnutí). Připadne-li poslední den lhůty na sobotu, neděli nebo svátek, je posledním dnem lhůty nejblíže následující pracovní den. Zmeškání lhůty k podání kasační stížnosti nelze prominout.
Kasační stížnost lze podat pouze z důvodů uvedených v § 103 odst. 1 s.ř.s. a kromě obecných náležitostí podání musí obsahovat označení rozhodnutí, proti němuž směřuje, v jakém rozsahu a z jakých důvodů jej stěžovatel napadá, a údaj o tom, kdy mu bylo rozhodnutí doručeno.
V řízení o kasační stížnosti musí být stěžovatel zastoupen advokátem; to neplatí, má-li stěžovatel, jeho zaměstnanec nebo člen, který za něj jedná nebo jej zastupuje, vysokoškolské právnické vzdělání, které je podle zvláštních zákonů vyžadováno pro výkon advokacie.
V Brně dne 10. května 2017
Za správnost vyhotovení: David Raus,v.r.
Romana Lipovská předseda senátu