41A 71/2015-26
[OBRÁZEK]
ČESKÁ REPUBLIKA
R O Z S U D E K
J M É N E M R E P U B L I K Y
Krajský soud v Brně rozhodl samosoudkyní JUDr. Janou Kubenovou v právní věci žalobce: Ing. V. Š., narozený ……, bytem ………, proti žalovanému: Ministerstvo práce a sociálních věcí, se sídlem Na Poříčním právu 1, 128 01 Praha 2, o žalobě proti rozhodnutí žalovaného ze dne 4. 11. 2015, č. j. MPSV-UM/19225/15/9S-JMK,
t a k t o :
O d ů v o d n ě n í :
Ve včas podané žalobě žalobce uvedl, že rozhodnutím žalovaného ze dne 4. 11. 2015, č. j. MPSV-UM/19225/15/9S-JMK bylo žalobci zamítnuto odvolání proti rozhodnutí Úřadu práce ČR, č. j. 477293/15/BM ze dne 26. 6. 2015, kterým žalobci nebyl přiznán průkaz osoby se zdravotním postižením ZTP, čímž byla porušena jeho práva na spravedlivé rozhodnutí.
Rozhodnutí žalovaného považuje za nesprávné z těchto důvodů:
Rozhodnutí žalovaného v odvolacím řízení zůstalo potvrzeno s tím, že žalobci průkaz ZTP nenáleží.
Žalovaný se dostatečně nevyrovnal se vznesenými námitkami a nepřešetřil oblast zdravotního postižení důsledně a na základě předložených lékařských zpráv. Zcela opomenul přihlédnout k odst. 3, § 34b zákona č. 329/2011 Sb., který uvádí, že při posuzování podstatného omezení schopnosti pohyblivosti a orientace u zdravotního stavu, který není uveden v prováděcím právním předpise, se hodnotí, kterému ze zdravotních stavů v něm uvedených funkční postižení odpovídá nebo je s ním funkčními důsledky srovnatelné.
Posudková komise ve výroku a odůvodnění pouze uvádí, že v případě žalobce nejde o osobu se zdravotním postižením, které podstatně omezuje její schopnost pohyblivosti nebo orientace, včetně osob s poruchou autistického spektra, ve smyslu ust. § 34 odst. 1 zákona č. 329/2011 Sb. Dále pak, že nejde o zdravotní stav uvedený v příloze č. 4 vyhl. č. 388/2013 Sb. v platném znění, ani mu svým funkčním postižením neodpovídá, ani s ním není svými funkčními důsledky srovnatelný.
V Rozhodnutí ze dne 28. 7. 2014, č. j. MPSV-UM/5420/14/4S-JMK v posudkovém zhodnocení se však uvádí, že obtíže provázející netěsnost sběrného sáčku posuzovaného, samy o sobě jen částečně limitují ve schopnosti chůze, nicméně nutnost frekventních výměn sáčků a komplikace, které únik exkrementů působí, významným způsobem limitují celkovou mobilitu mimo domov. Jde o výjimečné postižení, kdy přiznání průkazu ZTP považuje PK za plně indikovanou.
Je zřejmé, že žalovaný ve svém Rozhodnutí ze dne 4. 11. 2015 se neřídil odst. 4, § 2 správního řádu, kde se uvádí, že správní orgán dbá, aby přijaté řešení bylo v souladu s veřejným zájmem, a aby odpovídalo okolnostem daného případu, jakož i na to, aby při rozhodování skutkově shodných nebo podobných případů nevznikaly nedůvodné rozdíly.
Žalovaný se v tomto skutkově nevypořádal s předchozím posudkem, kterým byl žalobci průkaz ZTP přiznán a připustil tak rozdílnost, která nemá opodstatnění.
Žalobce z tohoto důvodu trvá na stanovisku, že jeho zdravotní stav svými funkčními důsledky odpovídá bodu 2/i přílohy č. 4 prováděcí vyhlášky č. 388/2011. Funkční, neboli vztahující se fungování chodu nebo činnost je stav, kdy osoba nemůže být bez závažných zdravotních, společenských, etických a hygienických důsledků omezena v pohybu, či při výkonu běžných činností.
Důsledky, se kterými Crohnova nemoc a ileostomie nezpochybnitelně souvisí, jsou srovnatelné se stavy, které uvádí Metodický pokyn vrchního ředitele úseku lékařské posudkové služby č. 6/2013 (jedná se o chronické stavy interního charakteru různé etiologie značně omezující pohyblivost a výkon běžných činností, tolerovaná zátěž menší než 1W/kg, METS pod 2, selhání ledvin ve stádiu dialýzy provázené závažnými tělesnými komplikacemi).
Z uvedených skutečností plyne, že rozhodnutím PK MPSV žalobci nebylo umožněno se běžnými opravnými prostředky domoci svých oprávněných zájmů. Správní orgán nepostupoval tak, aby došlo ke smírnému odstranění rozporů tím, že patřičně nezhodnotil relevantní podklady.
Navrhoval, aby soud vydal rozsudek, kterým napadené rozhodnutí zruší a věc vrátí žalovanému k dalšímu řízení.
V písemném vyjádření k žalobě žalovaný uvedl, že žalobce podal dne 22. 4. 2015 u Úřadu práce České republiky – Krajské pobočky v Brně (dále jen „úřad práce“) žádost o průkaz osoby se zdravotním postižením. MSSZ Brno vypracovala posudek ze dne 22. 5. 2015, podle něhož nebyl žalobci přiznán průkaz osoby se zdravotním postižením s odůvodněním, že nejde o osobu se zdravotním postižením, které podstatně omezuje její schopnost pohyblivosti nebo orientace, včetně osoby s poruchou autistického spektra, ve smyslu ust. § 34 odst. 1 zákona č. 329/2011 Sb., o poskytování dávek osobám se zdravotním postižením a o změně souvisejících zákonů, ve znění účinném od 1. 1. 2014.
Na základě uvedeného posudku MSSZ vydal úřad práce rozhodnutí dne 26. 6. 2015 pod č. j. 477293/15/BM, jímž zamítl průkaz osoby se zdravotním postižením ode dne 1. 4. 2015.
Proti tomuto rozhodnutí podal žalobce v zákonné lhůtě odvolání, ve kterém nesouhlasí s posudkem lékaře MSSZ, který dle jeho názoru neposoudil správně dopady postižení na praktický život, ale pouze porovnává dg. ze zdravotní dokumentace s příslušnou vyhláškou a přitom necitlivě přehlíží problémy s ileostomií v rovině společenské, etické a hygienické. Měl průkaz osoby se zdravotním postižením označeným symbolem „ZTP“ s platností do roku 2013. Současný zdravotní stav i stomie zůstává na stejné úrovni, jen výduť břišní stěny v okolí stomie se zvětšila. Mívá průjmové stavy, rozhodl se operaci deformované břišní stěny zatím nepodstoupit, protože problémy a rizika mohou daleko převýšit současné problémy s podtékáním. Prosí o pomoc při získání průkazu osoby se zdravotním postižením označený symbolem „ZTP“ a tím i parkovací karty, kterou nutně potřebuje. K odvolání je doložen posudek MSSZ z roku 2012, 2013, 2014, 2015, výsledek posouzení MSSZ ze dne 3. 3. 2010, vyšetření chirurgické ambulance ze dne 13. 7. 2015, MUDr. J., nemocnice Kyjov; přiloženy fotografie stomie.
Úřad práce odvolání společně se spisovou dokumentací vedenou v předmětné věci postoupil žalovanému. Žalovaný usnesením ze dne 27. 7. 2015 řízení přerušil do dne doručení nového posouzení zdravotního stavu, které pro účely odvolacího řízení posuzuje Posudková komise MPSV, detašované pracoviště v Brně. Aby mohl žalovaný přezkoumat soulad napadeného rozhodnutí a řízení, které vydání rozhodnutí předcházelo, s právními předpisy a v rozsahu námitek uvedených v odvolání, dne 27. 7. 2015 si vyžádal u PK MPSV posouzení zdravotního stavu žalobce ke dni jednání PK MPSV.
Posouzení zdravotního stavu žalobce jako žadatele o průkaz osoby se zdravotním postižením přísluší právě PK MPSV, z jejíchž závěrů žalovaný při svém rozhodování vychází, neboť nemá a nemůže mít odborné lékařské znalosti, na nichž posouzení zdravotního stavu žalobce především stojí.
Podle ust. § 16b odst. 1 zákona č. 582/1991 Sb., o organizaci a provádění sociálního zabezpečení, ve znění pozdějších předpisů, posudkové komise ministerstva jsou nejméně tříčlenné. Předsedou posudkové komise může být jen lékař. Předseda posudkové komise a tajemník posudkové komise jsou vždy zaměstnanci zařazení k výkonu práce v ministerstvu; tajemník je členem posudkové komise. Dalšími členy posudkové komise jsou odborní lékaři jednotlivých klinických oborů.
Zdravotní stav žalobce byl znovu přezkoumán a zhodnocen na jednání PK MPSV dne 19. 10. 2015 ve správném složení posudkové komise. Předmětem jednání bylo posouzení zdravotního stavu pro účely průkazu osoby se zdravotním postižením, žalobce byl jednání přítomen, s posudkovým závěrem nebyl seznámen.
Posudková komise vycházela při vypracování z následujících podkladů:
- spisová dokumentace MPSV, referát odvolací a správní agendy Jihomoravský kraj,
- spisová dokumentace MSSZ, včetně záznamu a lékařských nálezů a dále vyžádána a prostudována byla zdravotní dokumentace praktické lékařky žalobce.
Pokud jde o zdravotní dokumentaci, posudková komise měla lékařský nález praktického lékaře z 8. 5. 2015, interní vyšetření z 28. 1. 2015, gastroenterologické vyšetření ze dne 27. 3. 2015 a 9. 4. 2015 z Fakultní nemocnice Brno, lékařské nálezy z předchozího jednání, které jsou založeny ve spise MSSZ.
PK MPSV prostudovala podkladovou a zdravotní dokumentaci a na základě vlastního zjištění dospěla k závěru:
Jedná se o posuzovaného, který se pro Crohnovu nemoc podrobil dne 31. 12. 2009 proktokolektomii - byla zavedena terminální ileostomie (vyústění tenkého střeva), která je trvalým řešením, dle kontrolních nálezů stomie vede, je přítomno oslabení stěny břišní v okolí stomie. Posuzovaný si stěžuje, že občasně dochází k protékání, v minulosti byla plánována plastika se znovušitím stomie, posuzovaný se rozhodl toto řešení zatím nepodstoupit. PK MPSV nikterak nezpochybňuje, že toto protékání je společensky nepříjemné, nicméně posuzovaný je přiměřené výživy, není prokázána malnutrice, minerální rozvrat ani závažná sekundární anemie. Posuzovaný je v odborné péči také pro poruchy srdečního rytmu, mitrální regurgitaci II. st., posuzovaný je kardiálně stabilizovaný, není prokázána těžká srdeční nedostatečnost. U posuzovaného není přítomno postižení funkce končetin - na končetinách nejsou parézy či plegie, není přítomno omezení hybnosti kloubů, posuzovaný chodí bez opěrných pomůcek. Posuzovaný je orientovaný, není přítomno mentální postižení, není dokumentováno významné postižení zraku, je myopie ODS, stav po operaci katarakty, sluch je dobrý. Posuzovaný trpí řadou dalších zdravotních postižení, která podstatně neomezují schopnost pohyblivosti či orientace.
Nález doložený k odvolání popisuje aktuální zdravotní stav posuzovaného v době jeho vyhotovení a byl zhodnocen v kontextu s další zdravotní dokumentací posuzovaného a objektivním zjištěním při jednání PK MPSV - v závěru nálezu odborný lékař svůj vlastní názor stran doporučení průkazu ZTP, který PK MPSV bere na vědomí, nicméně PK MPSV je povinna posuzovat zdravotní stav žadatele v souladu s platnými právními předpisy.
K doloženým posudkům - po prostudování zdravotní a spisové dokumentace je PK MPSV toho názoru, že při posouzeních dne 2. 3. 2010, 29. 2. 2012, 22. 5. 2013, jakožto i při posouzení zdravotního stavu posuzovaného v rámci odvolacího řízení při jednání PK MPSV v 6/14, kterému nebyl posuzovaný přítomen, došlo k posudkovému nadhodnocení subjektivně udávaných potíží nad objektivně prokázanými poruchami funkce.
PK MPSV po prostudování podkladové dokumentace, přičemž některá nebyla k dispozici při vypracování prvoposudku lékařem MSSZ, na základě vlastního zjištění při jednání a vyhodnocení údajů, týkajících se zdravotního stavu, uvedených v odvolání a sdělených při jednání a zhodnocení závažnosti funkčních poruch, vyplývajících ze zdravotního stavu posuzovaného, dospěla k závěru, že u posuzovaného nejde o zdravotní stav, který lze považovat za podstatné omezení schopnosti pohyblivosti a orientace pro účely přiznání průkazu osoby se zdravotním postižením dle přílohy č. 4 k vyhl. č. 388/2011 Sb., ve znění pozdějších předpisů. Nejde o zdravotní stav uvedený v příloze č. 4 k vyhl. č. 388/2011 Sb., ve znění vyhl. č. 388/2013 Sb., ani mu svým funkčním postižením neodpovídá, ani s ním není svými funkčními důsledky srovnatelný. Tento stav trval i k 1. 4. 2015.
PK MPSV dospěla k závěru, že nejde o osobu se zdravotním postižením, které podstatně omezuje její schopnost pohyblivosti nebo orientace, včetně osoby s poruchou autistického spekra, ve smyslu ust. § 34 odst. 1 zákona o poskytování dávek osobám se zdravotním postižením.
Nejde o zdravotní stav uvedený v příloze č. 4 k vyhl. č. 388/2011 Sb., ve znění vyhlášky č. 388/2013 Sb., ani mu svým funkčním postižením neodpovídá, ani s ním není svými funkčními důsledky srovnatelný. Tento stav trval i k 1. 4. 2015.
Podrobnější informace o posouzení zdravotního stavu jsou obsaženy v posudkovém spisu, který PK MPSV vede. Odvolací orgán tak konstatuje, že posudek PK MPSV byl vypracován ve vztahu ke všem námitkám uvedeným v odvolání. Z posudku je zřejmé, z čeho posudková komise při jeho vypracování vycházela, jaké podklady a zjištěné skutečnosti jí samotnou hodnotila. Z posudku je rovněž patrno, že posudková komise měla pro posouzení zdravotního stavu dostatek podkladů.
Po obdržení posouzení schopnosti pohyblivosti a orientace byla žalobci dána možnost uplatnit své právo v souladu s § 36 odst. 3 správní řád, vyjádřit se k podkladům pro rozhodnutí, ke způsobu zjištění, navrhovat nové důkazy, popř. uvést další skutečnosti, které by mohly mít vliv na rozhodnutí odvolacího orgánu. Tuto písemnost žalobce osobně převzal 23. 10. 2015 a svého práva ve stanovené lhůtě nevyužil.
V odvolání účastník namítá, že nesouhlasí s posudkem lékaře MSSZ, který dle jeho názoru neposoudil správně dopady postižení na praktický život, ale pouze porovnává dg. ze zdravotní dokumentace s příslušnou vyhláškou a přitom necitlivě přehlíží problémy s ileostomií v rovině společenské, etické a hygienické. Měl průkaz osoby se zdravotním postižením, označený symbolem „ZTP“ s platností do roku 2013. Současný zdravotní stav i stomie zůstává na stejné úrovni, jen výduť břišní stěny v okolí stomie se zvětšila. Mívá průjmové stavy, rozhodl se operaci deformaci břišní stěny zatím nepodstoupit, protože problémy a rizika mohou daleko převýšit současné problémy s podtékáním. Podle závěru PK MPSV nové posouzení schopnosti pohyblivosti a orientace účastníka řízení neodpovídá přiznání průkazu osoby se zdravotním postižením, z tohoto důvodu nelze námitkám z odvolání vyhovět.
Žalovaný rozhodl na základě nového posouzení zdravotního stavu žalobce ze dne 19. 10. 2015, který byl PK MPSV zhodnocen v rozsahu potřebném pro účely odvolacího řízení na základě dostatečně doložené zdravotní dokumentace.
Ministerstvo zhodnotilo, že novým posouzením zdravotního stavu účastníka řízení pro účely průkazu osoby se zdravotním postižením bylo prokázáno, že nesplňuje zákonem stanovené podmínky pro vznik nároku na průkaz osoby se zdravotním postižením.
Vzhledem k výše uvedenému se žalovaný domnívá, že žaloba není důvodná. Žalobce byl jednání PK MPSV osobně přítomen a vyšetřen. Zdravotní stav tedy byl jednoznačně a kvalitně objektivizován. S účinností od 1. 1. 2012 a následně rovněž od 1. 1. 2014 došlo ke změně kritérií pro posuzování zdravotního stavu žadatelů o mimořádné výhody či průkaz osoby se zdravotním postižením. Z toho také vyplývají možné rozdíly v hodnocení osob se zdravotním postižením v době do 31. 12. 2011 a od 1. 1. 2012, resp. od 1. 1. 2014.
Žalovaný má za to, že vydáním předmětného rozhodnutí nedošlo k situaci, kdy by při rozhodování skutkově shodných nebo podobných případů nevznikaly nedůvodné rozdíly. Zdravotní stav účastníka řízení v minulosti nebyl objektivizován jeho osobním přešetřením na jednání MSSZ či PK MPSV, v předmětném řízení k tomu došlo, to je pro posouzení dané věci rozhodující.
Žalovaný je na základě výše uvedených skutečností přesvědčen, že byl zjištěn stav věci, o němž nejsou důvodné pochybnosti, a to v rozsahu nezbytném pro soulad úkonů s požadavky uvedenými v právních předpisech, a že rozhodl v souladu se zákony a věcně správně a navrhoval proto žalobu zamítnout jako nedůvodnou.
Ze správního spisu byly pro rozhodnutí ve věci zjištěny tyto podstatné skutečnosti.
22. 4. 2015 podal žalobce na úřadu práce Žádost o přiznání průkazu osoby se zdravotním postižením.
2. 6. 2015 vypracoval lékař MSSZ Brno posudek o zdravotním stavu žalobce, v jehož závěru uvedl, že u posuzovaného chůze bez opory a pomůcek, plně orientován. Dle doložené zdravotní dokumentace se jedná o dlouhodobě nepříznivý zdravotní stav, který ale podstatně neomezuje schopnost pohyblivosti či orientace posuzovaného. V posudkovém závěru pak uvedeno, že nejde o osobu se zdravotním postižením, které podstatně omezuje její schopnost pohyblivosti nebo orientace, včetně osoby s poruchou autistického spektra, ve smyslu ust. § 34 odst. 1 zákona č. 329/2011 Sb., o poskytování dávek osobám se zdravotním postižením, ve znění platném od 1. 1. 2014. Nejde o zdravotní stav uvedený v příloze č. 4 k vyhl. č. 388/2011 Sb., ve znění platném od 1. 1. 2014, ani mu svým funkčním postižením neodpovídá nebo s ním není svými funkčními důsledky srovnatelný.
Po vypracování tohoto posudku úřad práce pokračoval v řízení a žalobci dal možnost dle § 36 odst. 3 správní řád seznámit se s podklady před vydáním rozhodnutí a vyjádřit se k nim.
26. 6. 2015 Úřad práce ČR – krajská pobočka v Brně pod č. j. 477293/15/BM vydal rozhodnutí, kdy zamítl žádost žalobce o průkaz osoby se zdravotním postižením ode dne 1. 4. 2015.
S uvedeným rozhodnutím žalobce nesouhlasil, podal proti němu odvolání.
Žalovaný jako odvolací orgán, v rámci odvolacího řízení nechal znovu posoudit zdravotní stav žalobce, a to PK MPSV ČR, pracoviště v Brně, kdy posudek byl vypracován 19. 10. 2015, když předsedkyní posudkové komise, tak jak ukládá zákon, byla posudková lékařka, dále byla přítomna tajemnice a další lékařka, lékařka pracující v oboru interního lékařství. Tohoto jednání byl přítomen i posuzovaný žalobce. Posudková komise uvedla, že jako podkladovou dokumentaci měla k dispozici spis MPSV, oddělení odvolání a správní agendy, včetně rozhodnutí, spis MSSZ Brno, včetně založených lékařských nálezů a záznamů jednání a ze zdravotní dokumentace pak lékařský nález praktické lékařky z 8. 5. 2015, interní vyšetření ze dne 28. 1. 2015, gastroenterologické vyšetření ze dne 27. 3. 2015, 9. 4. 2015 a lékařské nálezy z předchozích jednání založených ve spise OSSZ. Bylo uvedeno, že k jednání posuzovaný přichází bez opory a pomůcek, další lékařské nálezy nepředkládá.
V posudku uvedeno v posudkovém zhodnocení, že se jedná o posuzovaného, který se pro Crohnovu nemoc podrobil dne 31. 12. 2009 proktokolektomii – byla zavedena terminální ileostomie (vyústění tenkého střeva), která je trvalým řešením, dle kontrolních nálezů stomie vede, je přítomno oslabení stěny břišní v okolí stomie. Posuzovaný si stěžuje, že občasně dochází k protékání, v minulosti byla plánována plastika se znovu vyšitím stomie, posuzovaný se rozhodl toto řešení zatím nepodstoupit. PK MPSV nikterak nezpochybňuje, že toto protékání je společensky nepříjemné, nicméně posuzovaný je přiměřené výživy, není prokázána malnutrice, minimální rozvrat ani závažná sekundární anemie. Posuzovaný je v odborné péči také pro poruchy srdečního rytmu, mitrální regurgitaci II. st., posuzovaný je kardiálně stabilizovaný, není prokázána těžká srdeční nedostatečnost. U posuzovaného není přítomno postižení funkce končetin – na končetinách nejsou parézy či plegie, není přítomno omezení hybnosti kloubů, posuzovaný chodí bez opěrných pomůcek. Je orientovaný, není přítomno mentální postižení, není dokumentováno významné postižení zraku (je myopie ODS, stav po operaci katarakty), sluch je dobrý. Posuzovaný trpí řadou dalších zdravotních postižení, která podstatně neomezují schopnost pohyblivosti či orientace.
Nález doložený k odvolání popisuje aktuální zdravotní stav posuzovaného v době jeho vyhotovení a byl zhodnocen v kontextu s další zdravotní dokumentací posuzovaného a objektivním zjištěním při jednání PK - v závěru nálezu odborný lékař svůj vlastní názor stran doporučení průkazu ZTP, který PK bere na vědomi, nicméně PK MPSV je povinna posuzovat zdravotní stav žadatele v souladu s platnými právními předpisy. K doloženým posudkům - po prostudování zdravotní a spisové dokumentace je PK MPSV toho názoru, že při posouzeních dne 2. 3. 2010, 29. 2. 2012, 22. 5. 2013, jakož i při posouzení zdravotního stavu posuzovaného v rámci odvolacího řízení při jednání PK MPSV v 6/14, kterému nebyl posuzovaný přítomen, došlo k posudkovému nadhodnocení subjektivně udávaných potíží nad objektivně prokázanými poruchami funkce.
PK MPSV po prostudování podkladové dokumentace, přičemž některá nebyla k dispozici při vypracování prvoposudku lékařem RLPS OSSZ, na základě vlastního zjištění při jednání a vyhodnocení údajů, týkajících se zdravotního stavu, uvedených v odvolání a sdělených při jednání a zhodnocení závažnosti funkčních poruch, vyplývajících ze zdravotního stavu posuzovaného dospěla k závěru, že u posuzovaného nejde o zdravotní stav, který lze považovat za podstatné omezení schopnosti pohyblivosti a orientace pro účely přiznání průkazu osoby se zdravotním postižením dle přílohy č. 4 k vyhl. č. 388/2011 Sb., v platném znění.
Nejde o zdravotní stav uvedený v příloze č. 4 k vyhl. č. 388/2011, ve znění vyhl. č. 388/2013 Sb., ani mu svým funkčním postižením neodpovídá, ani s ním není svými funkčními důsledky srovnatelný.
Tento stav trval i k datu 1. 4. 2015.
Na základě tohoto vypracovaného posudku, bylo pak vydáno rozhodnutí žalovaným, které je předmětem nynějšího soudního přezkumu, když rozhodnutí žalovaného se o tento důkaz posudkem PK MPSV ČR opírá a je zásadním podkladem pro vydání rozhodnutí.
Posouzení věci krajským soudem.
Žaloba není důvodná.
Podle § 34 odst. 1 zákona č. 329/2011 Sb. v platném znění, nárok na průkaz osoby se zdravotním postižením má osoba starší 1 roku s tělesným, smyslovým nebo duševním postižením charakteru dlouhodobě nepříznivého zdravotního stavu, který podstatně omezuje její schopnost pohyblivosti nebo orientace, včetně osob s poruchou autistického spektra. Dlouhodobě nepříznivý zdravotní stav se posuzuje podle § 9 odst. 3.
Podle § 34b uvedeného zákona č. 329/2011 Sb. při posuzování schopnosti pohyblivosti a orientace pro účely přiznání průkazu osoby se zdravotním postižením se hodnotí
a) zdravotní stav a funkční schopnosti fyzické osoby,
b) zda jde o dlouhodobě nepříznivý zdravotní stav,
c) zda jde o podstatné omezení schopnosti pohyblivosti nebo orientace a závažnost funkčního postižení.
Podle § 9 odst. 3 tohoto zákona za dlouhodobě nepříznivý zdravotní stav se pro účely tohoto zákona považuje nepříznivý zdravotní stav, který podle poznatků lékařské vědy trvá nebo má trvat déle než 1 rok.
Krajský soud v Brně věc posoudil takto:
Pokud jde o posudek PK MPSV ČR, pracoviště v Brně ze dne 19. 10. 2015, který byl v rámci správního řízení vypracován, jedná se o posudek, který vypracovala posudková komise ve správném složení, k dispozici měla veškerou podkladovou i zdravotní dokumentaci žalobce, což žalobce ani nezpochybňuje a zdravotním stavem žalobce se posudková komise zabývala v tom smyslu, zda splňuje podmínky přiznání průkazu osoby se zdravotním postižením, tedy zda tomuto odpovídá jeho zdravotní stav.
Posudková komise se dle názoru soudu se všemi lékařskými zprávami vypořádala a zhodnotila je a ze zdravotního postižení žalobce dle PK vyplývá, že jeho zdravotní postižení je sice společensky nepříjemné, žalobce však je orientován všemi smysly, žádnou mentální poruchou netrpí, pohybuje se bez opěrných pomůcek, a jeho zdravotní postižení podstatně neomezuje ani jeho schopnost pohyblivosti.
Soud má za to, že posudková komise zdravotní stav vzhledem k přiznání či nepřiznání průkazu osoby se zdravotním postižením zhodnotila řádně a objektivně, posudek je přesvědčivý, a proto i soud dospěl k závěru, že rozhodnutí žalovaného bylo vydáno v souladu s platnými právními předpisy, když skutkový stav byl zjištěn náležitě, nejsou o něm žádné pochybnosti.
Posudková komise se vypořádala i s tím, proč v dřívější době byl průkaz osoby se zdravotním postižením žalobci přiznán, dospěla k závěru, že v dřívější době při posouzení, ať již v roce 2010, 2012, 2013 i 2014 byl zdravotní stav žalobce nadhodnocen v důsledku subjektivně udávaných potíží nad objektivně prokázanými poruchami funkce.
Soud tedy dospěl k závěru, jak již uvedl, že zdravotní stav žalobce byl zhodnocen řádně, věc byla správně právně posouzena. Žaloba není důvodná, a proto ji v souladu s ust. § 78 odst. 7 soudního řádu správního (dále jen „s.ř.s.“) zamítl.
Výrok o nákladech řízení je odůvodněn ust. § 60 odst. 1 s.ř.s. Žalobce ve věci neměl úspěch, pokud jde o žalovaného, tomu kromě běžné úřední činnosti žádné náklady nevznikly.
P o u č e n í : Proti tomuto rozhodnutí lze podat kasační stížnost ve lhůtě dvou týdnů ode dne jeho doručení. Kasační stížnost se podává u Nejvyššího správního soudu,
se sídlem Moravské náměstí 6, Brno, ve dvojím vyhotovení. V řízení
o kasační stížnosti musí být stěžovatel zastoupen advokátem; to neplatí, má-li stěžovatel, jeho zaměstnanec nebo člen, který za něj jedná nebo jej zastupuje, vysokoškolské právnické vzdělání, které je podle zvláštních zákonů vyžadováno pro výkon advokacie.
V Brně dne 19. dubna 2017
JUDr. Jana Kubenová, v.r.
samosoudkyně