20Ad 62/2016-28
[OBRÁZEK]
ČESKÁ REPUBLIKA
ROZSUDEK
JMÉNEM REPUBLIKY
Krajský soud v Ostravě rozhodl samosoudkyní JUDr. Janou Záviskou v právní věci žalobkyně H. M., proti žalované České správě sociálního zabezpečení, se sídlem Praha 5, Křížová 25, o žalobě ze dne 16.12.2016 proti rozhodnutí žalované ze dne 13.10.2016, o výši invalidního důchodu,
t a k t o :
II. Žádnému z účastníků s e n e p ř i z n á v á náhrada nákladů řízení.
O d ů v o d n ě n í :
[1] Žalobkyni byla zamítnuta žádost o změnu výše invalidního důchodu s tím, že nadále se jedná o invalidní důchod pro invaliditu prvního stupně.
[2] Žalobkyně se včasnou žalobou domáhala zrušení v záhlaví uvedeného rozhodnutí. Žalobkyně v žalobě vytknula nesprávné a neobjektivní posouzení zdravotního stavu, když na návrh její psycholožky, ke které dochází, jí bylo doporučeno prozkoumat zdravotní stav a určit správnou diagnózu.
[3] Žalovaná ve svém vyjádření k žalobě ze dne 10.1.2017 navrhla k důkazu posudek posudkové komise MPSV ČR a u jednání soudu dne 31.5.2017 navrhla s ohledem na závěr posudku posudkové komise žalobu zamítnout.
[4] Napadeným rozhodnutím žalovaná zamítla námitky a potvrdila své rozhodnutí ze dne 17.6.2016 s odůvodněním, že rozhodnutím č. j. X ze dne 17.6.2016 zamítla žalobkyni žádost o změnu výše invalidního důchodu z důvodu zhoršení zdravotního stavu dle ust. § 41 odst. 3 a pro nesplnění podmínek dle ust. § 39 odst. 2 písm. b) a c) zákona č. 155/1995 Sb., o důchodovém pojištění, ve znění pozdějších předpisů, protože podle posudku Okresní správy sociálního zabezpečení Frýdek-Místek ze dne 8.6.2016 je účastnice řízení nadále invalidní pro invaliditu prvního stupně. V rámci řízení o námitkách bylo novým posudkem o invaliditě ze dne 27.9.2016 zjištěno, že se jedná o dlouhodobě nepříznivý zdravotní stav ve smyslu ust. § 26 zákona č. 155/1995 Sb. o důchodovém pojištění, v platném znění, a žalobkyně je invalidní dle ust. § 39 odst. 1 téhož zákona. Z důvodu dlouhodobě nepříznivého zdravotního stavu poklesla její pracovní schopnost o 35 %.
[5] Krajský soud napadené rozhodnutí přezkoumal v intencích žalobních bodů, přičemž vycházel ze skutkového a právního stavu, který tu byl v době rozhodování správního orgánu (§ 75 odst. 1 a 2 zákona č. 150/2002 Sb., soudního řádu správního, dále jen s.ř.s.), a dospěl k závěru, že žaloba není důvodná.
[6] Z obsahu správních spisů bylo zjištěno, že k žádosti ze dne 3.2.2016 od ukončení výplaty nemocenských dávek byl žalobkyni přiznán invalidní důchod pro invaliditu prvního stupně od 26.3.2016 na základě posudku Okresní správy sociálního zabezpečení (dále jen OSSZ) ve Frýdku-Místku ze dne 24.2.2016, dle kterého byla uznána invalidní prvního stupně s posudkovým hodnocením dle kap. V, pol. 4 písm. c) přílohy k vyhl. č. 359/2009 Sb. s poklesem pracovní schopnosti o 35 %. K následné žádosti ze dne 11.5.2016 o změnu výše invalidního důchodu byl zdravotní stav posuzován opět OSSZ ve Frýdku-Místku dne 8.6.2016 se závěrem, že je nadále invalidní pro první stupeň s hodnocením dle kap. V, pol. 4 písm. c) přílohy k vyhl č. 359/2009 Sb. s poklesem pracovní schopnosti o 35 %. Rozhodnutím ze dne 17.6.2016 byla žádost o změnu výše invalidního důchodu zamítnuta. V námitkovém řízení posudkově zdravotní stav hodnotil lékař žalované dne 27.9.2016 se závěrem, že dochází k poklesu pracovní schopnosti o 35 %, avšak s hodnocením dle kap. V, položky 7 písm. b) přílohy k vyhl. č. 359/2009 Sb.
[7] Posudkem posudkové komise MPSV ČR v Ostravě ze dne 26.4.2017, který zdejší soud vyžádal v tomto řízení, bylo prokázáno, že u žalobkyně k datu napadeného rozhodnutí se jedná o středně těžkou depresivní fázi, poruchu osobnosti nespecifikovanou, osteoartrózu ručních kloubů, „Heberdenovy“ uzly, erosivní osteoartrózu DIP skl. 3 a 5 kloubu. Posudková komise MPSV prostudovala lékařské nálezy použité v průběhu řízení LPS OSSZ a v průběhu námitkového řízení ČSSZ. Konstatovala posléze, že neobsahují nové skutečnosti posudkově významné pro hodnocení stavu do data vydání napadeného rozhodnutí. PK MPSV po prostudování podkladové dokumentace a na základě vlastního zjištění pri jednání dospěla k závěru, že k datu vydání napadeného rozhodnutí jde o dlouhodobě nepříznivý zdravotní stav, který omezuje duševní schopnosti a má vliv na pokles pracovní schopnosti. Rozhodující příčina dlouhodobě nepříznivého zdravotního stavu s nejvýznamnějším dopadem na pokles pracovní schopnosti je zdravotní postižení uvedené v kapitole V, pol. 7b) příl. k vyhl. č. 359/2009 Sb., pro které se stanovuje míra poklesu pracovní schopnosti 35 %. V uvedeném rozmezí míry poklesu pracovní schopnosti 30 – 45 % hodnotí 35 % dle klinického stavu a funkčního dopadu. Zdravotní postižení není takového stupně a rozsahu, aby odůvodňovalo stanovení vyšší míry poklesu pracovní schopnosti. Rozhodující příčinou dlouhodobě nepříznivého zdravotního stavu s nejvýznamnějším dopadem na pokles pracovní schopnosti je zdravotní postižení uvedené v kap. V, pol. 7b příl. k vyhl. č. 359/2009 Sb., pro které se stanovuje míra poklesu pracovní schopnosti 35 %.
[8] Vzhledem k tomu, že stěžejní otázkou v předmětné věci bylo posouzení zdravotního stavu, soud byl povinen si vyžádat odborný lékařský nález. V soudním řízení ve věcech důchodového pojištění posuzuje zdravotní stav žalobců ve vztahu k určení invalidity a jejího stupně Ministerstvo práce a sociálních věcí ČR svými posudkovými komisemi (§ 4 odst. 2 zákona č. 582/91 Sb.). Tato komise je oprávněna nejen k celkovému posouzení zdravotního stavu a dochované pracovní schopnosti žalobce, ale též k posouzení schopnosti soustavné výdělečné činnosti a k zaujetí posudkového závěru o invaliditě, jejím vzniku, trvání a zániku. Z tohoto důvodu byl vypracován odborný lékařský posudek posudkovou komisí MPSV ČR v Ostravě. Posudek této komise považuje soud za stěžejní důkaz. Posudková komise podala posudek v řádném složení, stanoveném v ust. § 16b zákona č. 582/1992 Sb., neboť v komisi vedle posudkového lékaře byl odborný lékař psychiatr. Posudek byl vypracován s náležitostmi uvedenými v ust. § 7 vyhl. č. 359/2009 Sb. na základě zdravotní dokumentace žalobkyně, zejména nálezů z oboru psychiatrie, včetně propouštěcí zprávy z PL hospitalizace z období od 20.2. do 25.4.2017 a dalších nálezů. Žalobkyně byla i u jednání komise vyšetřena přítomným odborným lékařem z oboru psychiatrie. Posudková komise vyslovila zcela shodný posudkový závěr s posudkovým lékařem žalované v námitkovém řízení a pokles pracovní schopnosti s určením rozhodujícího onemocnění hodnotila zcela ve shodě s tímto lékařem. Svá zjištění opřela o odborné lékařské nálezy několika odborníků, na které posudková komise ve svém posudku odkázala. Posudková rozvaha byla potvrzena i vyšetřením v komisi přísedícím psychiatrem. Krajský soud s ohledem na výše uvedené neměl důvod zpochybnit úplnost, přesvědčivost a zejména objektivnost posouzení zdravotního stavu žalobkyně. Na tomto místě soud opakuje, že posudková komise byla řádně odborně obsazena, měla k dispozici odborné lékařské nálezy a žalobkyně byla vyšetřena i u jednání komise; soud nemá důvod zpochybňovat erudici posudkového orgánu. Závěr posudku koresponduje s výsledky odborných lékařských vyšetření, na které posudková komise odkázala. Soud nezpochybnil posudek ani s ohledem na názor žalobkyně, že teorie neodpovídá praxi.
[9] Soud s ohledem na výše uvedené nezpochybnil, že u žalobkyně z důvodu dlouhodobě nepříznivého zdravotního stavu dochází k poklesu pracovní schopnosti, avšak v míře, která zakládá jen invaliditu prvního stupně. Při určování míry poklesu pracovní schopnosti se vychází ze zdravotního stavu doloženého výsledky funkčních vyšetření, nikoliv ze subjektivních stesků posuzované osoby.
[10] Vzhledem k výše uvedenému soud vyhodnotil žalobu jako nedůvodnou a ve smyslu ust. § 78 odst. 7 s.ř.s. ji zamítl. Soud při přezkoumání napadeného rozhodnutí respektoval ust. § 75 odst. 1 a 2 s.ř.s., vycházel ze skutkového a právního stavu, který tu byl v době rozhodování správního orgánu.
[11] Výrok o náhradě nákladů řízení žalobkyně je odůvodněn ust. § 60 odst. 1 s.ř.s., neboť žalobkyně nebyla ve věci úspěšná.
P o u č e n í : Proti tomuto rozhodnutí l z e podat kasační stížnost ve lhůtě do dvou
týdnů ode dne doručení tohoto rozhodnutí. Kasační stížnost se podává ve dvou vyhotoveních u Nejvyššího správního soudu.
V řízení o kasační stížnosti musí být stěžovatel zastoupen advokátem; to neplatí, má-li stěžovatel, jeho zaměstnanec nebo člen, který za něj jedná nebo jej zastupuje, vysokoškolské právnické vzdělání, které je podle zvláštních zákonů vyžadováno pro výkon advokacie.
V Ostravě dne 31. května 2017
JUDr. Jana Záviská
samosoudkyně