U S N E S E N Í
Krajský soud v Praze rozhodl v senátě složeném z předsedkyně Mgr. Jitky Zavřelové a soudců Olgy Stránské a Mgr. Tomáše Kocourka, Ph. D., v právní věci žalobce: T. R., bytem L., L. n V., proti žalovanému: předseda Obvodního soudu pro Prahu 10, se sídlem 28. pluku 1533/29b, Praha 10, o žalobě proti nezákonnému zásahu žalovaného,
t a k t o :
O d ů v o d n ě n í :
Žalobce se elektronickým podáním doručeným soudu dne 27. 1. 2017 označeným jako „žaloba proti nezákonnému zásahu“ domáhal ochrany před nezákonným zásahem žalovaného, který dle žalobního tvrzení spočívá v nezákonném opatření předsedy Městského soudu v Praze ze dne 1. 12. 2016, č. j. MSPH 77 INS 8514/2016-A-17, kterým byl určen insolvenční správce ve věci vedené žalovaným pod sp. zn. 77 INS 8514/2016 (dále jen „žaloba“). Elektronická zpráva, jíž byla žaloba zaslána na elektronickou podatelnu soudu, ovšem nebyla opatřena elektronickým podpisem ve smyslu zákona č. 297/2016 Sb., o službách vytvářejících důvěru pro elektronické transakce.
Soud v předmětné věci dospěl k závěru, že není místně příslušným soudem, a proto usnesením ze dne 3. 2. 2017, čj. 46 A 27/2017-7, věc postoupil k vyřízení Městskému soudu v Praze. Jelikož Městský soud v Praze s postoupením věci nesouhlasil, byl spis předložen Nejvyššímu správnímu soudu, který usnesením ze dne 6. 4. 2017, č. j. Nad 146/2017-28, shledal nesouhlas Městského soudu v Praze s postoupením věci důvodný, protože v daném případě nebyl důvod k postoupení věci příslušnému soudu. Podle Nejvyššího správního soudu k elektronickému podání žalobce ze dne 1. 1. 2017 nelze přihlížet ve smyslu § 37 odst. 2 zákona č. 150/2002 Sb., soudního řádu správního, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „s. ř. s.“).
Zdejší soud tedy v návaznosti na právní názor Nejvyššího správního soudu vyjádřený v uvedeném usnesení dospěl k závěru, že na elektronické podání ze dne 1. 1. 2017, jímž byla podána žaloba, dopadá ustanovení § 37 odst. 2 věty druhé s. ř. s., ve znění zákona č. 298/2016 Sb. Jelikož žalobce toto elektronické podání ve lhůtě 3 dnů nepotvrdil písemným podáním shodného obsahu ani nepředložil jeho originál, nepřihlíží se k němu (viz usnesení Nejvyššího správního soudu ze dne 21. 12. 2016, č. j. 7 As 274/2016-16). Takové podání nemá za následek zahájení řízení dle § 32 s. ř. s.
Jelikož však soud postoupil věc k vyřízení místně příslušnému Městskému soudu v Praze a o nesouhlasu uvedeného soudu s postoupením rozhodoval Nejvyšší správní soud, mohl v žalobci vzbudit zdání, že jeho elektronické podání ze dne 1. 1. 2017 mělo za následek zahájení řízení. Za této situace je třeba de facto zahájené soudní řízení ukončit, a to odmítnutím žaloby dle § 46 odst. 1 písm. a) s. ř. s. pro neodstranitelný nedostatek podmínek řízení (viz rozsudek Nejvyššího správního soudu ze dne 25. 4. 2007, č. j. 1 Afs 133/2006-48). Řádné podání žaloby je totiž základní podmínkou řízení, jejíž nedostatek nelze odstranit.
Soud tedy na základě výše uvedených důvodů, výrokem pod bodem I. žalobu podle § 46 odst. 1 písm. a) s. ř. s. odmítl pro neodstranitelný nedostatek podmínek řízení.
Výrokem pod bodem II. soud pak na základě § 60 odst. 3 s. ř. s. rozhodl, že žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů, neboť byl návrh odmítnut.
Poučení: Proti tomuto rozhodnutí lze podat kasační stížnost ve lhůtě dvou týdnů ode dne jeho doručení. Kasační stížnost se podává ve dvou vyhotoveních u Nejvyššího správního soudu, se sídlem Moravské náměstí 6, Brno. O kasační stížnosti rozhoduje Nejvyšší správní soud.
Lhůta pro podání kasační stížnosti končí uplynutím dne, který se svým označením shoduje se dnem, který určil počátek lhůty (den doručení rozhodnutí). Připadne-li poslední den lhůty na sobotu, neděli nebo svátek, je posledním dnem lhůty nejblíže následující pracovní den. Zmeškání lhůty k podání kasační stížnosti nelze prominout.
Kasační stížnost lze podat pouze z důvodů uvedených v § 103 odst. 1 s. ř. s. a kromě obecných náležitostí podání musí obsahovat označení rozhodnutí, proti němuž směřuje, v jakém rozsahu a z jakých důvodů jej stěžovatel napadá, a údaj o tom, kdy mu bylo rozhodnutí doručeno.
V řízení o kasační stížnosti musí být stěžovatel zastoupen advokátem; to neplatí, má-li stěžovatel, jeho zaměstnanec nebo člen, který za něj jedná nebo jej zastupuje, vysokoškolské právnické vzdělání, které je podle zvláštních zákonů vyžadováno pro výkon advokacie.
Soudní poplatek za kasační stížnost vybírá Nejvyšší správní soud. Variabilní symbol pro zaplacení soudního poplatku na účet Nejvyššího správního soudu lze získat na jeho internetových stránkách: www.nssoud.cz.
V Praze dne 26. května 2017
Mgr. Jitka Zavřelová, v. r.
předsedkyně senátu
Za správnost vyhotovení:
Pavlína Švejdová