[OBRÁZEK]Číslo jednací: 50A 4/2016 - 26

ČESKÁ REPUBLIKA

ROZSUDEK JMÉNEM REPUBLIKY

 Krajský soud v Praze rozhodl v senátu složeném z předsedy JUDr. Milana
Podhrázkého, PhD., a soudců Mgr. Ing. Petra Šuránka a Mgr. Tomáše Kocourka, PhD., ve
věci navrhovatele Ing. L. Č., bytem x, proti odpůrci Magistrátu města Kladna, sídlem
náměstí Starosty Pavla 44, 272 52 Kladno, o návrhu na zrušení opatření obecné povahy ze dne
30. 11. 2015, č. j. OŽP/3808/15-18/JM – stanovení záplavového území a vymezení aktivní
zóny Týneckého potoka, ř. km. 0,000 – 12,752,

t a k t o :

I. Návrh se zamítá.

II. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení.

O d ů v o d n ě n í :

 Návrhem podle části třetí, hlavy druhé, dílu sedmého zákona č. 150/2002 Sb., soudní
řád správní, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „s. ř. s.“) odeslaným dne 5. 5. 2016 se
navrhovatel domáhá zrušení opatření obecné povahy ze dne 30. 11. 2015, č. j. OŽP/3808/15-
18/JM – stanovení záplavového území a vymezení aktivní zóny Týneckého potoka,
ř. km. 0,000 – 12,752, (dále též „stanovení záplavového území“ či „napadené opatření obecné
povahy“) s odkazem na to, že je spoluvlastníkem rodinného domu č. p. x na pozemku
st. p. xv k. ú. a obci B. (dále jen „dotčená nemovitost“) a dotčená nemovitost byla napadeným
opatřením obecné povahy zahrnuta do záplavových území Q5, Q20 i Q100. Stanovením
záplavového území je podle navrhovatele dotčená nemovitost znehodnocena a navrhovatel
nesmí provádět jakoukoliv přestavbu nemovitosti s výjimkou oprav, ani nesmí zřídit (jím
plánované) oplocení.

 Navrhovatel předně uvedl, že proti stanovení záplavového území brojil nejprve
podáním podnětu k provedení přezkumného řízení u Krajského úřadu Středočeského kraje
(dále jen „krajský úřad“), ten mu však dne 24. 4. 2016 sdělil, že důvody pro provedení
přezkumného řízení neshledal. Připomenul též, že v procesu přijetí stanovení záplavového

- 2 -

území uplatnil spolu s dalšími vlastníky nemovitostí připomínky, které však zpracovatel
nevzal v úvahu a setrval na vydání navrženého opatření obecné povahy beze změn.

 Navrhovatel v první řadě namítá, že údaj v bodě 4.5 podkladů pro vyhlášení
záplavového území o tom, že „[n]a Týneckém potoce nejsou k dispozici zaznamenané údaje
o přirozených povodních“, který vychází z ustanovení § 5 písm. f) vyhlášky č. 236/2002 Sb.,
o způsobu a rozsahu zpracovávání návrhu a stanovování záplavových území (dále jen
„prováděcí vyhláška“), podle nějž podklady pro zpracování návrhu záplavového území musí
zahrnovat dostupné údaje o nejvyšší zaznamenané přirozené povodni, není pravdivý.
Zpracovatel měl možnost si vyžádat záznamy z obecních kronik, které by mu potvrdily, že
území vymezené jako aktivní zóna záplavového území (dále jen „AZZÚ“) nikdy nebylo
vodou zaplaveno. To potvrdila i obec B., která ve svých připomínkách uvedla, že minimálně
150 let nebyly v dané oblasti žádné záplavy. Navrhovatel zdůrazňuje, že oblast Týneckého
potoka nikdy povodní ani záplavou postižena nebyla a že zpracovatel pouze provedl modelaci
a výpočty s použitím příslušného programu, na základě nichž vymezil AZZÚ. Celé AZZÚ je
podle navrhovatele vymezeno pouze administrativně bez jakékoliv vazby na historické
skutečnosti.

 Navrhovatel zpracovateli vytýká také to, že použil hodnoty dešťových srážek uvedené
ve statistických údajích Českého hydrometeorologického ústavu (dále jen „ČHMÚ“) s tím, že
za jejich správnost ručí dodavatel dat, aniž by si jejich správnost ověřil sám a porovnal je
např. s údaji uváděnými ČHMÚ na jeho internetových stránkách.

 Navrhovatel také bez bližší konkretizace poukazoval na rozdílnost při vymezení
záplavových území spočívající v tom, že zatímco pro zástavbu Švermova v oblasti Týneckého
potoka byla učiněna výjimka a AZZÚ stanoveno nebylo, pro druhou obec (patrně myšlen B.)
taková výjimka udělena nebyla.

 Odpůrce ve vyjádření poukázal na ustanovení § 115a odst. 3 zákona č. 254/2001 Sb.,
o vodách a o změně některých zákonů (vodní zákon), ve znění pozdějších předpisů (dále jen
„vodní zákon“), které vylučuje aplikovatelnost ustanovení § 172 odst. 5 zákona
č. 500/2004 Sb., správní řád, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „správní řád“),
v důsledku čehož dotčení vlastníci nemohou v řízení předcházejícím vydání stanovení
záplavového území uplatňovat námitky. To je důvodem, proč námitky navrhovatele odpůrce
posoudil jako připomínky. K uplatněným žalobním bodům pak uvedl, že není jeho povinností
ověřovat, jaké podklady a od koho si opatřil zpracovatel návrhu záplavového území, neboť to
je v kompetenci zpracovatele a na jeho odpovědnosti, resp. za pravdivost prováděcí vyhláškou
požadovaných hydrologických údajů odpovídá ČHMÚ. Odpůrce pouze kontroluje, zda
dokumentace obsahuje vše, co prováděcí vyhláška vyžaduje, a v tomto směru zkontroloval
všechny náležitosti podle § 5 prováděcí vyhlášky. Zpracovatel postupoval podle prováděcí
vyhláškou stanoveného výpočtu a odpovědnost za tyto výpočty a využití odpovídajících
zdrojů nese zpracovatel, odpůrce toto není povinen kontrolovat. Navíc to, že v oblasti
historicky povodeň nebyla, ještě neznamená, že tam v budoucnu nebude. V tomto odpůrce
citoval vyjádření zpracovatele podkladů, který konstatoval následující: „

1) Aktivní zóna záplavového území (dále jen AZZU) byla stanovena dle platné
metodiky (Metodika stanoveni aktivní zóny záplavového území, duben 2005).
Nejprve byla stanovena primární AZZU, do které spadá koryto vodního
hlavního toku. Dále se AZZU rozšířila metodou podle záplavového území. Tato
metoda je podnikem Povodí Vltavy preferována pro drobné vodní toky. Dle
samotné metodiky je tato metoda vhodná pro vodní toky s kratší dotokovou
dobou, což odpovídá charakteru Týneckého potoka. Dle metody je AZZU

- 3 -

 rozšířeno do prostor odpovídajících záplavovému území dvacetileté vody (Q20).
Připomínkovaná lokalita je v levém inundačním území, které má rovinatý
charakter s komunikací, ke které je území mírně svažité. V případě vybřežování
povodňových vod z Týneckého potoka dojde k rozlivu v šíři tohoto rovinatého
území pod mostem v ulici Slánská, proudění inundačním území a v místě ČOV
se tato voda vrací zpět do koryta vodního toku. Z tohoto důvodu je území v ulici
V Angreštovně a část pozemku ČOV zahrnuto v AZZU. Rozsah AZZU tedy
vychází ze záplavového území dvacetileté povodně a nelze ji v řešené lokalitě
pozměňovat. Území areálu ČOV je cca z 1/3 zahrnuto v AZZU, což vychází
z použité metodiky.

2) Povodňové situace vycházejí z dlouhodobého pozorování a měření. Jedná se
o statistické údaje, které zpracovává Český hydrometeorologický ústav (dále
jen ČHMÚ) a který stanovuje hodnoty povodňových průtoků (Q5, Q20 a Q1OO).
Tyto hodnoty byly od ČHMÚ objednány. V připomínkách jsou porovnávány
hodnoty průtoků od ČHMÚ se situací z povodní z roku 2002. Bohužel však
porovnání těchto situací nelze provádět, protože z povodně 2002 není
dokumentace vyhodnocení povodní na Týneckém potoce. Zároveň na Týneckém
potoce v roce 2002 nemuselo dojít k významnější povodni, protože tato
povodňová situace ve středních Čechách byla způsobena regionálním deštěm
o trvání až 3 dny (zejména na území jižních Čech) a postihla zejména větší
vodní toky. Na malých vodních tocích, jak je Týnecký potok, jsou povodňové
situace způsobovány zejména kratšími dešťovými epizodami o velkých
intenzitách.“

 Odpůrce dále popírá, že by kladenské čtvrti Švermov byla udělena jakákoliv výjimka,
což ostatně potvrzují i podklady napadeného opatření obecné povahy. Má-li žalobce na mysli
neumístění AZZÚ v místních částech Motyčín a Hnidousy, důvodem je pravděpodobně
zatrubnění potoka. K námitce administrativní povahy stanovení záplavového území pak
odpůrce poukázal na stanovisko krajského úřadu a ustanovení § 66 vodního zákona, které
potvrzuje to, že se jedná o administrativně vymezené území na základě přírodních podmínek
a reliéfu terénu, jehož cílem je identifikovat reálné riziko zaplavování zastavěných či
zastavitelných pozemků. Omezení vlastnického práva žalobce z toho plynoucí stanovuje
vodní zákon a důvodem těchto omezení je snaha omezit jak majetkové povodňové škody, tak
škody na lidských životech, přičemž vodní zákon v tomto případě se žádnou kompenzací
nepočítá. V návaznosti na tuto argumentaci odpůrce považoval návrh za nedůvodný a navrhl
jeho zamítnutí.

 Navrhovatel v replice poukázal na usnesení rozšířeného senátu Nejvyššího správního
soudu (dále jen „NSS“) ze dne 21. 7. 2009, č. j. 1 Ao 1/2009-120, publikované pod
č. 1910/2009 Sb. NSS, podle nějž soud v rámci testu proporcionality při přezkumu opatření
obecné povahy „především zkoumá, zda dotyčný zásah do vlastnického práva má ústavně
legitimní a o zákonné cíle opřený důvod a zda je činěn jen v nezbytně nutné míře
a nejšetrnějším ze způsobů vedoucích ještě rozumně k zamýšlenému cíli, nediskriminačním
způsobem a s vyloučením libovůle“. Navrhovatel trvá na tom, že v nynějším případě dochází
jednoznačně k diskriminaci části obyvatel ulice V Angreštovně, kteří v lokalitě bydlí nebo
vlastní stavební parcely, protože tato lokalita byla v roce 2012 zařazena v územním plánu
obce B. účinném ode dne 10. 2. 2012 jako lokalita pro výstavbu rodinných domů, nyní je však
administrativním zásahem označena za AZZÚ. Celý zásah do územního plánu nebyl učiněn
pouze v nezbytně nutné míře, protože skutečnosti uváděné v připomínkách nebyly správním
orgánem citlivě posouzeny, pouze byly administrativně zapracovány do odůvodnění. Přitom

- 4 -

odpovědným v této souvislosti nemůže být zpracovatel. Podle správního řádu je za projednání
námitek a připomínek a za následné vydání napadeného opatření obecné povahy odpovědný
správní orgán – odpůrce. Navrhovatel též považuje za nepravdivé tvrzení odpůrce o
zatrubnění potoka v místních částech Motyčín a Hnidousy, neboť si celou oblast dne
10. 6. 2016 prošel a zjistil, že potok není veden potrubím, nýbrž volně teče danou krajinou.
Potrubím je do potoka svedena pouze místní dešťová kanalizace. V dané lokalitě se nachází
řada stavebních parcel nabízených realitní kanceláří k prodeji, což navrhovatele vede
k domněnce o administrativním stanovení záplavového území tak, aby z toho měly prospěch
osoby, kterým tyto lokality patří. V daném případě bylo napadené opatření obecné povahy
sice vypracováno podle platné legislativy, avšak nebyly vzaty v úvahu reálné skutečnosti.
Správní orgán se měl podle navrhovatele zabývat okolnostmi pravdivého vzniku AZZÚ.

 Obě strany na výzvu podle § 51 odst. 1 s. ř. s. výslovně souhlasily s rozhodnutím ve
věci bez nařízení jednání.

 Soud po ověření, že návrh je včasný [stanovení záplavového území nabylo účinnosti
podle § 173 odst. 1 věty třetí správního řádu patnáctým dnem po jeho vyvěšení na úřední
desce odpůrce (8. 12. 2015), tj. dne 23. 12. 2015, nikoliv 30. 12. 2015, jak sděloval odpůrce;
tříletá lhůta stanovená § 101b odst. 1 s. ř. s. tedy dosud neuplynula], že navrhovatel je
stanovením záplavového území dotčen na svých právech (jako spoluvlastník nemovitostí
nemůže stavět) a že i petit návrhu odpovídá procesním podmínkám řízení o návrhu na zrušení
opatření obecné povahy nebo jeho části, se zabýval meritem věci, a to v rozsahu bodů
uplatněných v návrhu, které nelze dále rozšiřovat (§ 101b odst. 2 s. ř. s.). Dospěl přitom
k závěru, že návrh je nedůvodný. Pokud jde o aktivní legitimaci navrhovatele, soud v této
souvislosti ověřil, že navrhovatel je skutečně spoluvlastníkem předmětné nemovitosti a že
nemovitost je zahrnuta v aktivní zóně záplavového území.

 Ze správního spisu ve věci napadeného opatření obecné povahy vyplynulo, že dne
3. 7. 2015 odpůrce obdržel žádost Povodí Vltavy, s. p., podle § 66 vodního zákona
o stanovení záplavového území pro drobný vodní tok Týnecký potok v říčním kilometru
0,000 až 12,752 s tím, že podklady byly zpracovány v rozsahu podle ustanovení § 4 a § 5
odst. 5 prováděcí vyhlášky a v souladu s metodickým pokynem Ministerstva zemědělství
č. j. 28181/2005-16000. Odpůrce ve dnech 27. 7. až 11. 8. 2015 návrh opatření obecné
povahy zveřejnil na své úřední desce (včetně elektronické) a rozeslal jej dotčeným obcím. Ve
stanovené lhůtě 30 dnů uplatnili písemné připomínky obec B., a množství majitelů
nemovitostí v ulici V Angreštovně, vedle nich samostatným podáním ze dne 17. 8. 2015
a jeho doplněním ze dne 18. 8. 2015 i navrhovatel, který namítl, že výpočty průtoků uvedené
v technické zprávě nebyly nikdy reálně prokázány.

 Navrhovatel poukázal na mapu České asociace pojišťoven (dále jen „ČAP“)
využívanou pojišťovnami a pracující s pravděpodobností výskytu padesátileté vody, která
počítá maximálně se zatopením části zahrady předmětné nemovitosti, nikoliv se zatopením
celého údolí. Dále konstatoval, že z údajů ČHMÚ zjistil průměrné srážky v měsících srpen
2002 a červen 2013, kdy došlo na území Středočeského kraje k rozsáhlým záplavám. Podle
těchto údajů je naprosto nereálné, aby průtok v korytu Týnského potoka dosahoval hodnot
uváděných ve výpočtech, protože množství dešťové vody na celém spádovém území je
minimálně desetkrát nižší, než uvádí výpočty již při průtoku Q5. Namítl též, že v historických
pramenech ani dotazy u pamětníků (své babičky narozené v r. 1910 a matky nar. 1932)
nenalezl žádné zmínky o tom, že by se Týnecký potok někdy rozvodnil v takovém rozsahu.
Upozornil dále, že nákresy jsou záměrně upraveny, protože čistírna odpadních vod (dále jen
„ČOV“) je v nejnižším bodě celého údolí (dle měření GPS téměř o 0,5 m níže než předmětná

[OBRÁZEK]- 5 -

 nemovitost), a přesto ji záplavová voda obtéká a nezaplavuje. Zmínil též, že pozemek pod
jeho domem je umístěn v AZZÚ, což navrhovatele omezuje, neboť měl v úmyslu zahájit na
přilehlém pozemku přístavbu rodinného domu. Odkázal také na rozsudek NSS ze dne
21. 7. 2009, č. j. 1 Ao 1/2009-185, č. 1971/2009 Sb. NSS, s tím, že měl obdobnou
problematiku již řešit.

 V souběžné námitce obec B. žádala o nové posouzení zohledňující dopad stavby
„Výstavba povodňového parku v nivě Týneckého potoka“, kterou má obec ve fázi stavebního
povolení a která má za cíl snížit hladinu povodní a eliminovat případné nekontrolované
rozlití. Obec uvedla, že v této oblasti nedošlo k větší záplavě díky mostu pod ulicí Slánská
k ČOV, který slouží jako zádržné místo a pomáhá bezpečně rozlít vodu do povodňového
parku a mokřin. Obec zdůraznila, že potok se za posledních 150 let nikdy nevylil a koryto
stačí odvádět všechnu vodu, a žádala, aby byl zvolen individuální přístup stejně jako v oblasti
Švermov, kde bylo v zástavbě upuštěno od stanovení AZZÚ.

 Připomínky byly předány zpracovateli dokumentace, který předložil návrh jejich
vypořádání citovaný zčásti již ve vyjádření odpůrce k žalobě, v němž dále uvedl, že stanovení
rizikových zón podle ČAP vychází z výpočtů pro celou ČR a nelze je srovnávat s detailními
studiemi záplavových území podle platné legislativy a že za přesnost hodnot průtoků Q5, Q20
a Q1OO odpovídá ČHMÚ. Konstatoval, že na základě aktuálnosti veškerých podkladů,
hydrodynamických výpočtů, způsobu zpracování a použitých metodik nebude návrh na
základě připomínek upravován.

 V návaznosti na to již bylo dne 30. 11. 2015 vydáno napadené opatření obecné
povahy, jímž odpůrce stanovil záplavové území Týneckého potoka v k. ú. Koleč, Dřetovice,
Třebusice, B., Cvrčovice, Hnidousy a Motyčín na pozemcích koryta vodního toku Týneckého
potoka a pozemcích přilehlých, které budou zaplavovány při průtocích přesahujících kapacitu
toku, a to pro pětiletou, dvacetiletou a stoletou vodu zakreslenou příslušnými záplavovými
čarami (modrou, zelenou a červenou), které vycházejí z projektové dokumentace zpracované
v listopadu 2014 společností Vodohospodářský rozvoj a výstavba, a.s. Současně podle této
projektové dokumentace odpůrce vymezil také AZZÚ v rozsahu zakresleném v mapových
podkladech žlutým podbarvením. V odůvodnění odpůrce konstatoval, že návrh byl doložen
potřebnými náležitostmi podle § 6 odst. 5 prováděcí vyhlášky a že byl řádně vyvěšen, shrnul
obsah uplatněných připomínek a k připomínkám odcitoval vyjádření zpracovatele.
K rozsudku NSS ze dne 21. 7. 2009, č. j. 1 Ao 1/2009-185, č. 1971/2009 Sb. NSS,
konstatoval, že k němu přihlédnout nemohl, neboť byl vydán ve věci zrušení územního plánu,
které se řídí jinými právními předpisy. V závěru odpůrce uvedl, že neshledal žádné překážky
bránící jeho povinnosti stanovit záplavové území a vymezit AZZÚ vodního toku Týnecký
potok, a proto napadené opatření obecné povahy vydal. Grafické zobrazení není samostatně
 ve správním spise založeno, způsobem umožňujícím dálkový přístup na odkazované adrese
 http://www.mestokladno.cz/opatreni-obecne-povahy-stanoveni-zaplavoveho-uzemi-a-
 vymezeni-aktivni-zony-tyneckeho-potoka/d-1451703/p1=2100039892 také není dostupné a
v elektronické podobě je nelze nalézt ani za pomoci internetových vyhledávačů.

 Ve spise je pouze založen projekt z listopadu 2014, který mapové podklady obsahuje.
Soud z něj dále vychází, neboť je patrné, že návrh byl odpůrcem přijat v navržené podobě
beze změn. Z mapových podkladů návrhu plyne, že celý předmětný pozemek včetně
převažující části přilehlé zahrady je zahrnut již do záplavového území Q5 a v důsledku toho
i do AZZÚ. To se však netýká jen žalobce, ale všech domů a zahrad v ulici V Angreštovně,
která je souběžná s korytem Týneckého potoka. Také pozemek ČOV, která se nachází na
konci této ulice, je malou částí zasažen záplavovým územím Q5, záplavové území Q100 pak

- 6 -

 zasahuje cca polovinu pozemku a dotýká se ze dvou stran vlastní budovy ČOV. AZZÚ
odpovídající dvacetileté povodni se dotýká rohu budovy ČOV a zasahuje téměř polovinu
přilehlého pozemku. Pokud jde o k. ú. Hnidousy a Motyčín, z mapových podkladů je patrné,
že již na začátku zastavěného území Týnecký potok prochází zakrytým profilem (je
zatrubněn), což potvrzují ortofotomapy, které jsou také součástí mapových podkladů. To se
projevuje také na vymezení záplavových území a AZZÚ, které jsou vymezeny pouze
v pasážích před Hnidousy a za Motyčínem, kde se nachází vodní tok v otevřeném profilu.
Výjimkou je jen záplavové území stoleté povodně (Q100), které je vymezeno na povrchu
i podél zatrubněné trasy potoka, to však již důvodem pro vymezení AZZÚ není.

 Ze spisu je ještě patrné, že navrhovatel uplatnil dne 4. 4. 2016 podnět k provedení
přezkumného řízení, k němuž však krajský úřad ve sdělení ze dne 25. 4. 2016 uvedl, že
důvody pro jeho zahájení neshledal.

 Ze shora reprodukovaného správního spisu, zejména jeho grafické části tedy plyne, že
navrhovatel nemá pravdu, jestliže tvrdí, že Týnecký potok v k. ú. Hnidousy a Motyčín volně
protéká krajinou. Ortofotografické i mapové podklady dokládají opak. Ze spisu rozhodně
nevyplynulo, že by odpůrce udělil kladenské čtvrti Švermov nějakou výjimku. Fakt, že
v Hnidousech a Motyčíně nebylo vymezeno AZZÚ, je poměrně logicky dán tím, že Týnecký
potok je v tamějším zastavěném území veden pod povrchem a jak vyplynulo
z hydrotechnických výpočtů zpracovatele, kapacita podzemního vedení je dostatečná, aby
odvedla i předpokládaný průtok dvacetileté povodně, která byla stanovena pro vymezení
AZZÚ jako rozhodující. Skutečnost, že území města Kladno nebylo ze stanovení záplavových
území a AZZÚ uměle vyňato, dokládá i fakt, že přes zatrubnění toku napadené opatření
obecné povahy vymezuje na území města záplavové území Q100 a ostatní záplavová území
včetně AZZÚ vymezuje v těch okrajových částech, kde Týnecký potok teče po povrchu.

 V dané situaci navrhovatel nemá důvod argumentovat diskriminací vlastníků
nemovitostí v ulici V Angreštovně, neboť odlišná situace vlastníků pozemků v Hnidousech
a Motyčíně je dána odlišnými charakteristikami toku potoka v obou srovnávaných územích.
Diskriminací by v takovém případě bylo shodné zacházení s oběma oblastmi, jestliže v jedné
oblasti rozlivu potoka nic nebrání a v druhé je koryto potoka pevně sevřeno v podzemním
potrubí dostačující kapacity, nikoliv reflektování této objektivní odlišnosti stanovením tomu
odpovídajícího odlišného průběhu záplavových území, a v důsledku toho i AZZÚ. Za
takového stavu se o diskriminaci nejedná.

 Pokud jde o další argumenty navrhovatele, soud předně shrnuje rozhodnou právní
úpravu. Podle § 66 vodního zákona jsou záplavová území administrativně určená území, která
mohou být při výskytu přirozené povodně zaplavena vodou. Jejich rozsah je povinen stanovit
na návrh správce vodního toku vodoprávní úřad. Vodoprávní úřad může uložit správci
vodního toku povinnost zpracovat a předložit takový návrh v souladu s plány hlavních povodí
a s plány oblastí povodí (odst. 1). V zastavěných územích, v zastavitelných plochách podle
územně plánovací dokumentace, případně podle potřeby v dalších územích, vymezí
vodoprávní úřad na návrh správce vodního toku aktivní zónu záplavového území podle
nebezpečnosti povodňových průtoků (odst. 2). Způsob a rozsah zpracovávání návrhu
a stanovování záplavových území a jejich dokumentace stanoví Ministerstvo životního
prostředí vyhláškou (odst. 3). Pokud záplavová území nejsou určena, mohou vodoprávní
a stavební úřady a orgány územního plánování při své činnosti vycházet zejména
z dostupných podkladů správců povodí a správců vodních toků o pravděpodobné hranici
území ohroženého povodněmi (odst. 5). Záplavová území a jejich aktivní zóny se stanovují

- 7 -

formou opatření obecné povahy (odst. 7). Při změnách záplavových území a jejich aktivních zón se odstavce 1 až 4 použijí přiměřeně (odst. 8).

 Podle § 115a odst. 3 vodního zákona se ustanovení § 172 odst. 5 správního řádu
v případě vydávání opatření obecné povahy podle § 6 odst. 4, § 25 odst. 3, § 66 odst. 7
a § 109 odst. 1 nepoužije.

 Podle § 2 písm. e) prováděcí vyhlášky se pro její účely rozumí aktivní zónou
záplavového území v zastavěných územích obcí a v územích určených k zástavbě podle
územních plánů, jež při povodni odvádí rozhodující část celkového průtoku, a tak
bezprostředně ohrožuje život, zdraví a majetek lidí; podle písm. f) se periodicitou povodně 5,
20 a 100 let rozumí výskyt povodně, který je dosažen nebo překročen průměrně jedenkrát za
5, 20 a 100 let.

 Podle § 3 odst. 2 prováděcí vyhlášky, není-li předložený návrh záplavového území
zpracován v souladu s touto vyhláškou, vrátí jej vodoprávní úřad správci vodního toku
k doplnění nebo změně.

 Podle § 4 prováděcí vyhlášky se návrh záplavového území zpracovává pro inundační
území vodního toku určené správcem vodního toku nebo Plánem hlavních povodí České
republiky a plány oblastí povodí (odst. 1). Pro každý úsek vodního toku se zpracovává návrh
záplavového území odpovídající přirozené povodni, jejíž hydrologické charakteristiky byly
výchozí pro vymezení záplavového území, a to pro průtoky, odpovídající příslušné technické
normě, 3) které se vyskytují při přirozené povodni s periodicitou 5, 20 a 100 let (odst. 2).
V zastavěných územích obcí a v územích určených k zástavbě podle územních plánů se
zároveň podle § 66 odst. 2 vodního zákona vymezí pro průtoky, odpovídající příslušné
technické normě, 3) které se vyskytují při přirozené povodni s periodicitou 100 let, aktivní
zóna záplavového území (odst. 3). Poznámka pod čarou 3) odkazuje na ČSN 751400
Hydrologické údaje povrchových vod.

Podle § 5 prováděcí vyhlášky musí podklady pro zpracovávání návrhu záplavového území zahrnovat

a) standardní hydrologické údaje poskytnuté Českým hydrometeorologickým ústavem,

 b) manipulační řád vodního díla sloužícího ke vzdouvání nebo akumulaci vod, kterým
se mohou významně ovlivnit nejvyšší průtoky při průchodu přirozené povodně, pokud se
takové vodní dílo na řešeném úseku vodního toku vyskytuje,

c) Základní mapu České republiky 1 : 10 000 a základní bázi geografických dat České republiky,

 d) výsledky geodetického zaměření podélného a příčných profilů koryta vodního toku
a přilehlého inundačního území, a to včetně objektů, které průtok ovlivňují,

e) výsledek hydraulického výpočtu,

f) dostupné údaje o nejvyšší zaznamenané přirozené povodni.

Podle § 6 odst. 5 prováděcí vyhlášky návrh záplavového území předkládá správce vodního toku s těmito náležitostmi:

 a) standardními hydrologickými údaji [§ 5 písm. a)] použitými k vypracování návrhu
záplavového území,

- 8 -

 b) zobrazením výpočtem zjištěné záplavové čáry (§ 4 odst. 2 a 3) a příčných profilů
nad vrstvami "vodní tok" a "vrstevnice" Základní mapy České republiky 1 : 10 000 nebo
základní báze geografických dat České republiky, a to v digitální formě,

 c) zobrazením výpočtem zjištěného navrhovaného záplavového území, případně
vymezením aktivní zóny záplavového území do mapového podkladu podle § 5 písm. c), který
může být upraven do souvislého pásu o šířce přesahující toto záplavové území při periodicitě
povodně 100 let,

 d) popisem způsobu zpracování návrhu záplavového území a případně aktivní zóny
záplavového území podle písmene b); popis může obsahovat odkaz na standardní
matematické modely použité při výpočtu,

 e) přehlednou tabulkou údajů o vypočtených nadmořských výškách hladin povodně,
pro kterou byl návrh zpracován, a to pro periodicitu povodně 5, 20 a 100 let v jednotlivých
profilech,

f) zobrazením záplavového území nejvyšší zaznamenané přirozené povodně v existující příslušné dokumentaci.

 Podle § 7 prováděcí vyhlášky vodoprávní úřad stanovuje záplavové území ve své
územní působnosti na základě návrhu záplavového území (odst. 1 věta první). Vodoprávní
úřad soustavně sleduje, například v rámci povodňových prohlídek, zda se nezměnily
podmínky, ze kterých návrh záplavového území vycházel. Jde zejména o ztrátu platnosti
výchozích standardních hydrologických údajů [§ 5 písm. a)] a o změny počtů nebo parametrů
objektů, které zásadně ovlivňují průběh povodní. Dojde-li k takovým změnám, uplatní
vodoprávní úřad v Plánu hlavních povodí České republiky a v plánech oblastí povodí návrh
na změnu záplavového území (odst. 2).