USNESENÍ
Krajský soud v Ústí nad Labem rozhodl v senátě složeném z předsedkyně JUDr. Markéty Lehké, Ph.D. a soudců Mgr. Václava Trajera a JUDr. Petra Černého, Ph.D. v právní věci žalobkyně: Z. B., nar. „X“, bytem „X“, proti žalované: Státní zemědělské a potravinářské inspekci, ústřednímu inspektorátu, se sídlem Květná 15, 663 00 Brno, v řízení o žalobě proti rozhodnutí žalované ze dne 29.12.2016, č.j. SZPI/AA574-17/2016,
takto:
Odůvodnění
Žalobkyně se svojí žalobou domáhala zrušení rozhodnutí žalované Státní zemědělské a potravinářské inspekce, ústředního inspektorátu, ze dne 29.12.2016, č.j. SZPI/AA574-17/2016, kterým bylo zamítnuto její odvolání a potvrzeno rozhodnutí Státní zemědělské a potravinářské inspekce, inspektorátu v Ústí nad Labem, ze dne 15.3.2016, č.j. SZPI/AA574-10/2016, kterým byla žalobkyni uložena podle ust. § 17 odst. 11 písm. c) zákona č. 110/1997 Sb., o potravinách a tabákových výrobcích a o změně a doplnění některých souvisejících zákonů, ve znění pozdějších předpisů, pokuta ve výši 25.000,- Kč a povinnost uhradit náhradu nákladů řízení ve výši 1.000,- Kč.
Vzhledem k tomu, že podaná žaloba směřovala proti rozhodnutí žalované, lze takovouto žalobu podřadit pod ustanovení § 65 a násl. zákona č. 150/2002 Sb., soudní řád správní, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „s.ř.s.“), neboť se jedná o žalobu směřující proti rozhodnutí správního orgánu. Dle ustanovení § 72 odst. 1 s.ř.s. platí, že žalobu proti rozhodnutí správního orgánu lze podat do dvou měsíců poté, kdy rozhodnutí bylo žalobci oznámeno doručením písemného vyhotovení nebo jiným zákonem stanoveným způsobem, nestanoví-li zvláštní zákon lhůtu jinou. Dle ustanovení § 72 odst. 4 s.ř.s. zmeškání (dvouměsíční) lhůty nelze prominout. Dle ustanovení § 40 odst. 4 s.ř.s. též platí, že tato lhůta je zachována, bylo-li podání v poslední den lhůty předáno soudu nebo jemu zasláno prostřednictvím držitele poštovní licence anebo předáno orgánu, který má povinnost je doručit, nestanoví-li tento zákon (s.ř.s.) jinak. Podle ustanovení § 46 odst. 1 písm. b) s.ř.s. soud usnesením návrh odmítne, jestliže byl tento návrh (žaloba) podán předčasně nebo opožděně.
Žalobou napadené rozhodnutí bylo žalobkyni doručeno prostřednictvím jejího zmocněnce JUDr. Vladimíra Bartoše dne 30.12.2016, o čemž svědčí doručenka, která je součástí správního spisu. Téhož dne také napadené rozhodnutí nabylo právní moci. Dne 23.2.2017 informoval zmocněnec žalobkyně žalovanou, že již žalobkyni nezastupuje. V zákoně č. 500/2004 Sb., správní řád, není upraven zánik plné moci zmocněnce účastníka správního řízení. V souladu se závěry obsaženými v rozsudku Nejvyššího správního soudu ze dne 22.2.2012, č.j. 8 As 94/2011-80, je pro posouzení zániku takové plné moci nutno analogicky použít ustanovení § 28 zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu, ve znění pozdějších předpisů. Při analogickém použití uvedeného ustanovení platí, že udělená plná moc je účinná až do doby, než její odvolání dojde příslušnému správnímu orgánu. Sdělení zmocněnce žalobkyně učiněné až po doručení správního rozhodnutí tedy nemohlo nic změnit na skutečnosti, že rozhodnutí bylo řádně doručeno, neboť žalobou napadené rozhodnutí převzal JUDr. Vladimír Bartoš v době, kdy žalobkyni jako účastnici správního řízení stále zastupoval. Žalobou napadené rozhodnutí tedy bylo zmocněnci žalobkyně řádně doručeno dne 30.12.2016, kdy jeho převzetí stvrdil na doručence založené ve správním spisu svým podpisem. Vzhledem k této skutečnosti je třeba den 30.12.2016 v souladu s ustanovením § 72 odst. 1 s.ř.s. považovat za den doručení rozhodnutí žalobkyni. Od tohoto dne, tj. od 30.12.2016, počala žalobkyni ve shodě s ustanovením § 72 odst. 1 s.ř.s. běžet dvouměsíční (nepřekročitelná) lhůta pro podání žaloby proti uvedenému rozhodnutí dle ustanovení § 65 a násl. s.ř.s. Dvouměsíční lhůta pro podání žaloby žalobkyni dle ustanovení § 72 odst. 1 s.ř.s. uplynula dne 28.2.2017. Tento den připadl na úterý, tj. na běžný pracovní den. Jelikož žaloba byla předána k poštovní přepravě dne 21.3.2017, je zcela zřejmé, že byla žalobkyní podána opožděně, a to o tři týdny.
Z právě uvedeného tak vyplývá, že lhůta k včasnému podání žaloby nebyla zachována, když žaloba nebyla v poslední den lhůty předána soudu nebo jemu zaslána prostřednictvím držitele poštovní licence.
S ohledem na výše uvedené okolnosti nezbylo soudu nic jiného než vyslovit, že předmětná žaloba byla podána opožděně, neboť nebyla dodržena zákonem stanovená lhůta k jejímu podání. Z tohoto důvodu pak soud s odkazem na ustanovení § 46 odst. 1 písm. b) s.ř.s. tuto žalobu pro opožděnost odmítl.
Z důvodu odmítnutí žaloby soud současně v souladu s ust. § 60 odst. 3 věty první s. ř. s. ve výroku ad II. usnesení nepřiznal žádnému z účastníků právo na náhradu nákladů řízení.
Jelikož řízení skončilo odmítnutím žaloby před prvním jednáním, soud podle ust. § 10 odst. 3 věty poslední zákona č. 549/1991 Sb., o soudních poplatcích (dále jen „zákon o soudních poplatcích“), rozhodl ve výroku ad III. usnesení o vrácení soudního poplatku žalobkyni, jež na výzvu soudu uhradila částku 3.000,- Kč, když podle citovaného ustanovení mj. platí, že byl-li návrh na zahájení řízení před prvním jednáním odmítnut, soud vrátí z účtu soudu zaplacený poplatek. Soud rovněž rozhodl o tom, že poplatek bude žalobkyni vrácen z účtu krajského soudu ve lhůtě stanovené v § 10a odst. 1 zákona o soudních poplatcích.
Poučení: Proti tomuto rozhodnutí lze podat kasační stížnost ve lhůtě dvou týdnů ode dne jeho doručení. Kasační stížnost se podává ve dvou (více) vyhotoveních u Nejvyššího správního soudu, se sídlem Moravské náměstí 6, Brno. O kasační stížnosti rozhoduje Nejvyšší správní soud.
Lhůta pro podání kasační stížnosti končí uplynutím dne, který se svým označením shoduje se dnem, který určil počátek lhůty (den doručení rozhodnutí). Připadne-li poslední den lhůty na sobotu, neděli nebo svátek, je posledním dnem lhůty nejblíže následující pracovní den. Zmeškání lhůty k podání kasační stížnosti nelze prominout.
Kasační stížnost lze podat pouze z důvodů uvedených v § 103 odst. 1 s. ř. s. a kromě obecných náležitostí podání musí obsahovat označení rozhodnutí, proti němuž směřuje, v jakém rozsahu a z jakých důvodů jej stěžovatel napadá, a údaj o tom, kdy mu bylo rozhodnutí doručeno.
V řízení o kasační stížnosti musí být stěžovatel zastoupen advokátem; to neplatí, má-li stěžovatel, jeho zaměstnanec nebo člen, který za něj jedná nebo jej zastupuje, vysokoškolské právnické vzdělání, které je podle zvláštních zákonů vyžadováno pro výkon advokacie.
Soudní poplatek za kasační stížnost vybírá Nejvyšší správní soud. Variabilní symbol pro zaplacení soudního poplatku na účet Nejvyššího správního soudu lze získat na jeho internetových stránkách: www.nssoud.cz.
V Ústí nad Labem dne 6. června 2017
JUDr. Markéta Lehká, Ph.D. v. r.
předsedkyně senátu
Za správnost vyhotovení:
Gabriela Zlatová